Motiv prostého Honzy, který se díky odvaze, chytrosti a špetce štěstí ocitne „málem králem“, patří k nejživějším liniím české filmové pohádky. Ve světě filmu funguje jako lupa, která zvětšuje kontrast mezi dvorskou okázalostí a obyčejným selským rozumem. Lidový hrdina se setkává s rituály moci, ale neztrácí humor ani nadhled; právě humor bývá v takových snímcích klíčem k demytizaci autorit. Téma „málem“ je důležité: nejde o triumf samoúčelného vítězství, spíš o zkoušku charakteru, kdy cesta je hodnotnější než koruna.
Filmové pojetí Honzy stojí na hravém mísení žánrů: pohádka se prolíná s groteskou, kabaretním nadhledem i muzikálovou lehkostí. Písničky často neslouží jen jako ozdoba; fungují jako vypravěč, který posouvá děj a ironicky komentuje postavy. Stylizovaná výprava, nápadité kostýmy a důmyslné mizanscény podtrhují střet dvorské etikety s neokázalou lidskostí. Náhoda versus dovednost se mění ve hru, v níž náhoda přeje připraveným a dobrosrdečným.
V širším kulturním kontextu tenhle motiv odráží touhu po spravedlnosti a po světě, kde poctivost něco znamená. Zároveň nabízí jemnou satiru na byrokracii a povrchní rituály moci: když se trůn stane rekvizitou, rozhoduje charakter, ne titul. Díky tomu mají podobné filmy mezigenerační přitažlivost – děti sledují dobrodružství, dospělí čtou v meziřádcích. Ať už Honza nakonec králem je, nebo „málem“, nejcennějším vítězstvím bývá sebeobjevení a vědomí, že důstojnost se nenosí na hlavě, ale v srdci.
Co by vás mohlo zajímat: Petr Svojtka, dabing, jiří korn, hana zagorová
