Nejlepší filmy z roku 1988

Menší město má svoje noviny. Pracuje v nich redaktor Staněk, kterému jde o postavení a pohodlný život. Jeho dospívající syn má své problémy a nechápe otcovy postoje. Konvenční moralita bez skutečného kritického zápalu.

Studentka Slávka Čermáková musí maturovat v náhradním termínu. Její naivně obdivný vztah k lehkomyslnému básníkovi, který podporoval její literární pokusy, nezůstal bez následků a rodiče ji přiměli k interrupčnímu zákroku. Citlivá dívka se s obtížemi vyrovnává s traumatizujícím zážitkem. Povrchní příběh o problémech mladých.

Budovatelská témata, byť jakkoli modifikovaná, do znárodněné kinematografie pronikala po celou její existence. Tentokrát si režisér Július Matula soustředil na mladého konstruktéra, jenž s velkými nadějemi přijme místo v jednom proslulém zemědělském družstvu. Záhy však pozná, že za vyhlašovanými frázemi se ve skutečnosti skrývá pokrytectví a protekcionismus. Tvůrci kritizují, že neschopnost bývá zastírána, že nedostatky končí obratně zakamuflovány, že společenské naladění přeje veskrze průměrným a všemu přizpůsobivým. Hauři předkládají výpověď odvážnou tak říkajíc v mezích zákona, vybízejí ke zvýšení pracovní uvědomělosti.

Dále na východ od Tmavomodrého nebe, v němž bojovali Nebeští jezdci, se odehrává příběh bojové letky československých pilotů, do které jako nováček přichází podporučík Jandák. Ten pak v kolektivu bojových letců prožívá jak svou první lásku, tak i boj vysoko nad oblaky. Bojoví piloti na východní frontě tak prožívají podobné příběhy jako jejich západní kolegové, mají stejné cíle a plány a stejně mizivé vyhlídky na přežití při každodenních soubojích na život a na smrt. Není divu, bojovali totiž v době, kdy měli společného nepřítele, jehož charakterizoval letoun Messerschmitt. Koprodukční československo-sovětský film je zapomenutým raritním kouskem a důkazem vyvracejícím názor, že o československých pilotech za druhé světové války byly natočeny v Česku pouze dva filmy.

Petr a Lída Kadlecovi se stěhují na zchátralý mlýn na Šumavě, který se chystají přestavět na restauraci. Jejich snům a představám se staví do cesty netušené překážky od místních obyvatel.

Novela Kněz Františka Švantnera se stala předlohou pro televizní film Tvář v rose. Je to příběh z dramatických válečných dob, který dokazuje, že nikdo nemůže zůstat stranou od zápasu mezi silami dobra a zla. Příběh kněze z konce 2. světové války v osadě Vlkolínec. Je to vlastně modelový text se silným existenciálním nábojem, s důrazem na epickou linii a psychologii postav. Dominantním znakem je zaujetí postoje člověka v krajní situaci, kdy se dostává mezi mlýnské kameny – povstalce, představující vzpouru proti pořádku a vojáky, kteří ho udržují. Švantnerův hrdina však nechce být na žádné straně - upřednostňuje klid, proto se i nakonec přidá na stranu "pořádku". Televizní film Tvář v rose natočil v roce 1988 režisér Jozef Banyáka hlavní roli svěřil vynikajícímu Karlovi Machatovi.

Povídka Šperky nás zavede do skromného měšťanského bytu, ložnice uklizena jen z části. Vdovec Leon Lantin, hluboce truchlí po své milované, náhle zesnulé manželce. Měla jen dvě vášně – ráda chodila do opery a druhou zálibou byly šperky. Tedy, jen takové napodobeniny. Když se muž po čase dostane do finanční nouze, rozhodne se ty bezcenné „cetky“ prodat. Zjistí ale, že šperky jsou pravé. Vždy je nechával pro Lantinovu ženu zhotovit stejný muž… Povídka Hrobničky začíná na pařížském hřbitově, kde zvolna kráčí elegantní muž Bernard de Bardou, v jedné ruce květiny a ve druhé hůlku… Náhle zaslechne bezútěšný pláč. Vedle náhrobku naříká velmi půvabná mladá dáma Solange. Je mu této půvabné ženy líto, jistě by neměla truchlit věčně. Šli spolu na čaj, a pak ji doprovodil domů. Zahrnoval ji dary. Když však vyčerpal své konto, musel odjet a prodal pozemky. Po návratu marně hledá Solange v bytě. Napadne ho hledat ji na hřbitově. Tam ji spatří zahalenou v hlubokém smutku plakat u jiného hrobu…

Volné pokračování příběhu Zatmění všech sluncí. Sledujeme nesnadný návrat matky k rodině... Po odpykání trestu v nápravně výchovném zařízení se Jarmila Honcová vrací zpět ke své rodině a stín jejího provinění poznamenává vztahy s nejbližšími i veškeré její počínání. Ve svém očistném zápasu má ale naději na odpuštění, na poznání, že její děti ji potřebují. Znovu musí být matkou se vším všudy.

Pohádka, v níž čert dokáže udělat lidem na zemi peklo, ale proti zdravému rozumu je přece jen bezmocný.

Muž si podá do novin výzvu k seznámení se ženou svých snů. Foto předem je samozřejmě nutné. Štíhlý, dobře vypadající mladý muž na úrovni postupně zjišťuje, že žádná z atraktivních žen, se kterou se sejde v nejrůznějších prostředích, mu nevyhovuje. Každá představuje přímočaře své tužby a nesplnitelná přání, a tak se postupně seznamuje se selkou, barovou tanečnicí, dívkou pracující v pohostinství, notorickou šprýmařkou a dalšími.

Krása a štěstí obvykle vyvolává závist. Černý mág Háderun závidí králi Eleriánovi půvabnou ženu Elóru a unáší ji do svého hradu, aby ji donutil vzít si ho za muže. Jen čisté lidské srdce dokáže Elóru vysvobodit, a tak kouzelník Gigli, při všech pochybách, vsadí na rozmarnou dívku Markétu, která se zaváže ke splnění tohoto nelehkého úkolu.

V 80. letech vznikla řada filmů o dospívající mládeži. Nejdříve pojednávaly o zmatečném hledání životní orientace, o obtížném vstupu do dospělého života - a pozvolna se zájem přesouval k mládeži delikventní. Tento snímek mapuje poměry na odlidštěném sídlišti, kde se mládež z nudy shlukuje do part, které se bezcílně toulají, ponižují kolemjdoucí, napadají bezbranné. Zjišťuje, že na bezprizorné děti mají rodiče příliš málo času, že jejich činy bagatelizují tak dlouho, dokud nedojde k tragédii. Avšak zbytečné siláctví slov i gest, melodramatický důraz na první lásku a pozdní prohlédnutí v jádru slušného chlapce, jenž podlehl lákání atraktivních vzorů, umenšuje varovnost tohoto jinak cenného snímku.

Ivanka, mladá žena s vášní pro dějiny umění, sní o studiu na vysoké škole, ale její plány se hroutí, když není přijata. Namísto toho začne pracovat v mateřské školce a zvažuje dokončení pedagogického vzdělání. Život jí ale hází další výzvy. Nejprve onemocní její otec, což je pro ni velkým trápením, a navíc se v jejím vztahu s přítelem začínají objevovat problémy, protože on nedokáže pochopit její nové profesní nadšení. Mezitím se v jejím životě objevuje možnost nového romantického vztahu.

Film je adaptací románu Love, Nina: Despatches from Family Life od autorky Niny Stibbeové. Děj se odehrává v roce 1982, kdy hlavní postava Nina opouští Leicester a stěhuje se do Londýna, kde nastoupila do práce chůvy. Je zodpovědná za dva mladé syny svobodné matky jménem George, která pracuje jako literární editorka. Nina však neví, do jakých komplikací se zapletla, když rozhodla se přijmout tuto práci.

V africké čtvrti Paříže se muž snaží všemi prostředky najít svou náhodně ztracenou bundu, ve které je výherní los.

Prázdninový příběh o tom, jak malý Jakub našel své mamince toho pravého muže. Inzerát, v němž pan Vlk nabízí za prázdninové vedení domácnosti zdarma pobyt na své venkovské chalupě, svede dohromady tři lidi, svým způsobem nešťastné: Vlka, "skoro starého mládence", jemuž neklape známost s mladou dívkou, paní Jelínkovou, která po smrti manžela marně hledá pevnější citový vztah, a malého Jakuba, jemuž žádný z matčiných nápadníků zatím nedokázal nahradit zemřelého otce. Situace se zkomplikuje ve chvíli, kdy maminka onemocní, a Vlk se musí o kluka postarat sám. Jakub si nového tátu vybojuje, jeho zásluhou se oba dospělí sblíží a on má konečně tátu, kterého si vybral a zasloužil.

Na hřbitově truchlí mladá, krásná dáma. Stárnoucí šarmantní muž je okouzlen její krásou. Chce utěšit její vdovský smutek a pozve ji do restaurace. Tak začíná jejich milostný románek. Solange je však náročná žena a vyžaduje drahé dárky. Bernard ji miluje, a dokud mu to dovolí finance, plní její rozmařilá přání. Aby všechny finanční závazky mohl splnit, odjíždí za obchodem, hodlá prodat nějaké své pozemky. Jaké je jeho překvapení, když po návratu marně ženu hledá…

Děj filmu se odehrává ve 40. letech 19. století. Půvabná vesnická dívka Rozina se zamiluje do čeledína Martina. Místní pomatená žena, která Martina tajně miluje, však prozradí místo jejich schůzek Rozininu otci, který Martina vyžene a Rozinu proti její vůli provdá za syna bohatého sedláka. Zklamaný Martin se přidá k bandě pašeráků. Osudy všech postav neodvratně směřují k tragédii…

Redaktor blíže neurčeného listu s pobavením zajímá o „kariéru“ jistého obchodníka s fajfkami. Tento postarší muž si přivydělává nezvyklým způsobem. Je s oblibou využíván křesťansko-sociální politickou stranou k předvolební agitaci, neboť umí zahrát na city Vídeňáků. Jednou je však jeho volební agitace přerušena – obchodník Rosenbaum jej obviní, že se neprávem zmocnil majetku jakéhosi šlechtice, který zemřel před dvěmi sty lety…