Nejlepší filmy z roku 1958

Soukromý detektiv dostane za úkol sledovat krásnou blondýnku Madeleine, která projevuje sebevraždené sklony. Odhalení zradného komplotu - nenaplněná osudová láska - životní tragédie.

Alkoholik Brick býval dříve profesionálním hráčem fotbalu. Dnes utápí své dny v alkoholu a odmítá lásku i pomoc své ženy Maggie. V den otcových narozenin dojde mezi ním a jeho bratrem k roztržce. Pak ale vyjde najevo, že jejich otec je vážně nemocný a umírá na rakovinu.

Ve feudálním Japonsku během krvavé války mezi klany narazí dva zbabělí a chamtiví rolníci, vojáci poražené armády, na tajemného muže, který je zavede do pevnosti ukryté v horách.

Jednoho večera pozorují teenageři Steve a Jane pád meteoritu. Ze spadnuvšího tělesa se zanedlouho vyklube podivná, slizká forma života, která je očividně lidem nepřátelská, ba dokonce je na potkání absorbuje

Jedna noc a jeden dokonale připravený zločin. Julien Tavernier, bývalý důstojník cizinecké legie, využívá své zkušenosti v práci pro firmu, jejíž činnost je úzce spjata s politickými zájmy a surovinami. Je milencem manželky šéfa společnosti, se kterou se dohodnou, že jejího muže zavraždí. Zločin je dokonale připraven a vše vychází podle plánu, ale stačí jediná maličkost aby... Film Výtah na popraviště režiséra Louise Malla přináší divákům jedinečný filmový zážitek. Vypráví obrazem, atmosférou, hudbou a hereckou tváří tak, jak to dokáže jen málokterý film. V černobílém obraze klasika filmové kamery Henriho Decae prochází noční Paříží chladná Jeanne Moreauová za zvuků tesknivé hudby Milese Davise a připomíná nám, jakým čarovným způsobem dokáže film vyprávět.

Dr, Van Helsing (Peter Cushing) jde po stopách záhaného zmizení svého přítele Harkera, který byl přítelem hraběte Draculy. Nalezne Harkerovu mrtvolu v opuštěném zámeckém sklepení. Jeho hrdlo jeví znánky kousnutí upíra. Další obětí krvežíznivého hraběte se má stát Harkerova snoubenka Lucy. Společně s jejím bratrem Arthurem chce Helsing navždy učinit přítrž upírovu řádění. Avšak dříve než se mu to podaří, unese Dracula Arthurovu ženu. V urputném souboji na život a na smrt jinak vždycky solidní a distingovaný Van Helsing nechá vniknout do zámku sluneční svit, pod jehož působením se Dracula rozplyne. Také rituální magické rekvizity jako česnek, dřevěný kolík a krucifix nepřijdou ve filmu zkrátka. Téměř třicet let po první zvukové verzi filmu Dracula (1931) s uhlazeným Belou Lugosim v hlavní roli přichází na scénu mnohem krvežíznivější transylvánský kníže v podání Christophera Leea, pro něhož se role Draculy stala nejvýznamnější rolí jeho filmografie.

Pan Hulot bydlí ve staré lidové čtvrti, kde po ulicích ještě pobíhají psi a lidé si najdou čas, aby se vedle pozdravu zastavili na kus řeči. Sestra pana Hulota naopak bydlí v moderní přepychové čtvrti, kde její manžel bohatý průmyslník postavil supermoderní vilu, po stránce techniky stejně jako odcizeného, vesměs nepraktického designu. Pan Hulot chodí navštěvovat svého devítiletého synovce Gérarda, pro kterého jsou jejich výlety na předměstí doslova rájem, může si hrát a vymýšlet nezbednosti s ostatními dětmi. Proto je třeba nezdárného synka po návratu domů ihned umýt a řádně vydezinfikovat. Přepychem spoutaným rodičům se však tato "výchova" vůbec nelíbí. Otec Gérarda zařídí panu Hulotovi práci. Ale ten do zmechanizovaného světa vnáší jen chaos a nepořádek a to v prostředí, kde je vše na tlačítka a na vnější efekt, rozhodně nesvědčí.(oficiální text distributora)

Malá Gigi je vychovávána svoji babičkou a příležitostně dostává společenské lekce od babiččiny sestry – kurtizány. U babičky se setkává s bohatým mladíkem Gastonem. Gaston k nim chodí nasávat domácí pohodu a dobírat si Gigi. Ani si neuvědomí, že z ní vyrostla slečna. Tato proměna způsobí změnu jejich vztahu, kdy babička dá jasně najevo, že nenechá Gigi zkompromitovat bez záruky na finanční zajištění. Gaston přistoupí na obchodní podmínky, ale hned první večer kdy uvede Gigi do společnosti si uvědomí, že ji miluje a požádá o její ruku.

Americký film nezávislého hollywoodského producenta a režiséra Stanleye Kramera Útěk v řetězech je dramatickým a přitom hluboce lidským příběhem dvou mužů prchajících před zákonem. Společný osud bělocha Jacksona a černocha Cullena překlene propast rasových předsudků, která je na počátku jejich útěku odděluje, sblíží je a nakonec mezi nimi vytvoří nové pouto, pevnější než byly jejich ocelové okovy pouto solidarity a přátelství. Jestliže na počátku zachrání běloch život černochovi při přechodu prudké řeky, učiní to jen proto, aby sám s ním nezahynul. Na konci se však dobrovolně vzdá lákavé možnosti bezpečného úniku za cenu černochova života. A jeho černý přítel mu oplatí stejným : třebaže by se mohl sám snadno zachránit, vrátí se s ním dobrovolně do vězení. Film získal na XII: FFP 1961 Cenu v kategorii filmů, usilujících o ušlechtilé vztahy mezi lidmi. Sidney Poitier získal Cenu za herecký výkon na MFF v Berlíně 1958.

Málokdo tušil, že toto bude noc, na kterou nikdy nezapomenou. Je 14. dubna roku 1912, krátce před půlnocí. Největšímu a nejluxusnějšímu plavidlu své doby se do cesty postaví obrovský ledovec. Trhlina v boku Titaniku znamená rozsudek smrti nejen pro samotnou loď, ale i 1500 cestujících, na které nezbude v záchranných člunech místo. Černobílé zpracování jedné z největších námořních katastrof je soustředěno hlavně okolo druhého důstojníka lodi, Charlese Herberta Lightollera (Kenneth More).

Při jednom z vikingských nájezdů je zabit anglický král strašlivým Ragnarem. Protože byl král bezdětný, trůn připadá jeho bratranci, Aellovi. Enid, vdova po králi, byla však Ragnarem znásilněna a čeká dítě. Aby ho ochránila, vysílá ho na lodi pryč, do Itálie, plavidlo je však napadeno Vikingy a chlapec uvržen do otroctví. Vyrůstá v mladého muže, pojmenovaného Erik. Mezitím je v Anglii Aellův protivník Egbert obviněn ze zrady. Útočiště nachází na severu u Ragnara, mezi Vikingy. Poznává Erika a odhaluje jeho původ, díky královskému amuletu, který mu dala matka... Situaci komplikuje nenávist mezi Erikem a Einarem, jeho nevlastním bratrem, stejně jako láska jich obou k princezně Morganě. Dobrodružný film vznikl na motivy stejnojmeného románu Edisona Marshalla.

Sindibád, legendární námořník a princ z Bagdadu, vyplouvá směrem k záhadnému ostrovu Collosa s nadějí, že tu získá vejce obrovského dravého ptáka. Toto vejce by mohlo pomoct princezně Parise, zmenšené do velikosti palce malým zlým kouzelníkem Sokurahom (Torin Tchatcher), získat opět normální velikost. Parisa na ostrově osvobodí z magické lampy Džina a společně s ním a Sindibádem bojují proti Kyklopům, dvouhlavému dravci, ohnivému drakovi a kostře, oživené Sokurahom. Aby Parisa mohla být opět zvětšená, musí porazit všechny příšery.

Film se odehrává v poslední válečný den roku 1945 během 24 hodin a je jedním z nejvýznamnějších děl polské filmové školy z druhé poloviny padesátých let. Mladý příslušník Zemské armády Maciej dostává příkaz zabít tajemníka krajského výboru polské strany práce, komunistu Sczuku. Maciej se svým kolegou Ondřejem omylem zabijí nevinné lidi, ale svůj úkol chtějí dovést do konce. V souvislosti s úvahami nad zbytečnou smrtí člověka začne Maciej pochybovat a sám sebe se ptá, jaký je smysl jeho konání.

Nakladatel Sheperd Henderson je muž s bezvadným chováním a dosud neposkvrněným životopisem. Vzrušující blondýnce Gillian, která pracuje přímo pod Hendersonovou kanceláří v obchodě s uměleckými předměty, se ale vůbec nelíbí, že si ji pohledný nakladatel dosud nepovšiml. Netuší totiž, že se pan Henderson chová stejně rezervovaně ke všem dívkám ladných křivek. To je pro Gillian jako výzva. Získání Sheperdovy přízně by pro ni bylo jistě hračkou, ona, její sestra Nicky i teta Queenie jsou totiž mistryněmi v čarodějnickém umění. Jejich předkové byli za kouzla a čáry před staletími souzeni a shledáni vinnými. Mladá dívka však váhá, zda má svá kouzla použít. Ctižádost jí říká, že Sheperda může přece zvládnout použitím běžných ženských prostředků… Svižnou komedii na věčně živé téma hrátek ženy s muži natočil podle divadelní hry Johna Van Drutena režisér Richard Quine.

Během druhé světové války se postrachem amerických lodí a ponorek v Pacifiku stal japonský torpédoborec Akakaze. O svoji posádku tak v Bungo Straits přišel i námořní kapitán Richardson. Až po roce ale dostává šanci. S touhou pomstít se přichází na palubu jiné ponorky, které dočasně velí poručík Jim Bledsoe. Nejdříve ale musí získat jeho důvěru a členů další posádky, než se může pustit do realizaci svého tajného plánu a postavit se znovu tváří v tvář nevypočitatelnému nepříteli... Jeden z nejlepších válečných "ponorkových" filmů, který je věnován málo známé, ale důležité kapitole, boji proti japonským obchodním lodím, natočil významný americký režisér Robert Wise. Ten do hlavních rolí obsadil dvě současné hollywoodské herecké hvězdy: Clark Gable ztvárnil kapitána Richardsona a Burt Lancaster ztělesnil úlohu poručíka Jima Bledsoea.

Do povodí slavné řeky Mississippi za horkého léta roku 1957 se můžete vypravit v americkém dramatu o životě jedné farmářské rodiny. Paul Newman je mladý, ctižádostivý muž, který je neprávem pronásledován špatnou pověstí. Usadil se v malém městečku a snaží se začít znova, ale pověst o něm dorazila až sem...

Tématem Tváře je klasická disputace nad tím, nakolik je rozum schopen zvítězit nad iracionalitou a naopak. Do městečka přijíždí nevídaná pouťová atrakce v podobě Voglerova magnetického divadla. Skupinka komediantů podobně jako titulní hrdina v Kabinetu dr. Caligariho (Das Kabinett des Dr. Caligari, 1921) musí však nejdříve žádat o povolení u městského konzula. Ten souhlasí, ovšem na popud lékařského rady Vergera musí skupina dokázat, že nejde o šarlatánství. Konzul s radou uzavírají sázku a centrem děje se stává mystický souboj dvou entit: magie v podání záhadného Voglera a rozumu ve ztělesnění Vergeruse. Právě on touží za každou cenu rozbít auru mystického zázraku a hypnotismu, které kolem sebe Vogler šíří. (Letní filmová škola)

Link Jones jede do vzdáleného města, aby nalezl vhodnou učitelku do školy v nevelké osadě Fort Worth, jejíž obyvatelé vybrali peníze na její najmutí. Při cestě vlakem je však okraden zloději. Brašna s šesti sty dolary pro něj má větší význam, než je ochoten komukoliv připustit. Je spojena s obhájením jeho spolehlivosti a osadníky do něj vložené důvěry. Proto se okamžitě pěšky vydává po stopě neznámých lupičů, kteří unikli na téměř neobydlené území. Po cestě se k němu připojí ještě barová zpěvačka Billie Ellisová, rovněž okradená pasažérka z vlaku. Ironií osudu Jones brzy narazí na skupinu mužů, s nimiž jej před léty mnohé spojovalo...

Adaptace novely Ernesta Hemingwaye vypráví příběh starého kubánského rybáře Santiaga, který se vydává na svůj poslední velký lov. První filmové zpracování proslulé předlohy, které v roce 1957 za Freda Zinnemanna dokončil John Sturges. V hlavní roli exceluje Spencer Tracy.

Válečný veterán a někdejší spisovatel Dave Hirsch se po šestnácti letech strávených v armádě vrací do rodného Parkmanu, aby se zde konečně usadil a začal naplno žít. Dave však nemá z minulosti úplně vyřešeny vztahy se svým bratrem Frankem a raději by se ho proto alespoň zpočátku stranil. Jeho příjezd se ale v malém městečku neutají a Dave je tak nucen začít pomalu obnovovat své sociální vazby. Setkává se mimo jiné i s mladou a atraktivní učitelkou Gwen, která ihned projeví zájem o jeho spisovatelské dovednosti. Dave se rozhodne získat její přízeň i lásku, ale situace kolem něj se zdá být poněkud komplikovanější.

Šokující portrét dívky, jejíž život plyne velmi rychle a která musí náhle čelit trestu smrt za vraždu, kterou nespáchala. Temné, až nesnesitelně strhující krimi drama vypráví o životě a smrti podvodnice, prostitutky a narkomanky Barbary Grahamové (Susan Hayward). Barbara pochází z rozvrácené rodiny a pracuje jako volavka – láká důvěřivé muže k podvodným karetním hrám. Touží po normálním životě, vdá se však za toho nesprávného a má s ním dítě. Když se její život zcela rozpadne, vrací se ke své dřívější profesi a zaplete se do vraždy. Tvrdí, že je nevinná, je však z vraždy usvědčena a popravena.

Western o pomstě, která se stala posedlostí, a tenké hranici mezi dobrem a zlem. Po násilné smrti své milované manželky, kterou způsobily čtyři nelítostní bandité se život Jima Douglase (GREGORY PECK) radikálně změní. Touží po jediném po pomstě. V městečku Rio Arriba mají popravit čtyř banditů, odsouzených za loupežné přepadení. Jim, který se tam setkal se svou starou láskou Josefov Velardeovou (JOAN Collinsová), je přesvědčen, že jsou to vrazi jeho ženy. Zločincům se podaří z vězení uprchnout, a tak Jim shromáždí skupinu mužů a na jejich čele banditů pronásleduje. Teprve při setkání s posledním z nich, indiánům Luján (HENRY SILVA), si Jim uvědomí, že pokud nechce být stejný, jako ti, které pronásleduje, nemůže brát spravedlnost do svých rukou ... Netypický, drsný a svým způsobem psychologický western, který zaujme nejen fanoušky žánru, natočil slavný režisér Henry King podle stejnojmenné literární předlohy Franka O'Rourkea, kterou do podoby scénáře převedl Philip Yordan.

Danny Fisher, mladý delikvent, propadá ze střední školy. Dá výpověď jako číšník v nočním klubu a jednoho večera dostane příležitost vystoupit. Úspěch se blíží a místní zločinecký boss Maxie Fields ho chce najmout na vystoupení ve svém nočním klubu The Blue Shade. Danny odmítne, ale Fields si nenechá říct ne.

Zachráněný od gilotiny svým oddaným trpaslíkem Fritzem (Oscar Quitak), přísídlí Baron do Carlsbrucku, kde se stane slavným lékařem Dr. Steinem (Peter Cushing). Ale pod maskou charitativní činnosti pokračuje ve svých lékařských pokusech. Fritzův mozek transplantuje do normálního zdravého těla (Michael Gwynn). FRANKENSTEINOVA POMSTA - klasický horor, který si získal nejen diváky, ale i kritiky.

Jmenoval se William Bonney a slávu získal pod přezdívkou Billy Kid. Západ nikdy předtím nepoznal pistolníka jako byl tento problémový levák z Brooklynu, který své jméno zapsal do historie krví. Stejně pozoruhodný je výkon Paula Newmana, který skvěle zachytil složitou povahu a náladovost mladistvého vraha. Režisér Arthur Penn (Bonnie a Clyde, Malý velký muž) zde poprvé rozebírá téma, ke kterému se ve své pozdější tvorbě znovu a znovu vracel: Společenský odpadlík versus nepřátelská a zaujatá veřejnost. Newmanův a Pennův společný projekt byl v roce 1958 rozpačitě přijat jako alarmující a provokativní. Dnes je vyzdvihován jako významný a unikátní western v dějinách kinematografie.

Robert Mitchum je pašerákem načerno páleného alkoholu. V poslední době se ale v okolí pole jeho působnosti objevuje příliš mnoho nenechavců, jak z řad FBI, tak z městské konkurence v podobě mafie.

Díky nehodě se policie dostane na stopu pašeráků heroinu. Mezitím už se však po městě pohybuje dvojice vrahů shánějící přivezené zboží od nic netušících kurýrů.

Gulley Jimson je neurvalý stárnoucí umělec, který byl nedávno propuštěn z vězení. Jako podvodník hledající svůj další umělecký projekt se usadí v podkrovním bytě budoucích mecenášů Beederových, kteří odjíždějí na delší dovolenou; namaluje jim na zeď nástěnnou malbu, zastaví jejich cennosti a spolu se sochařem Abelem jim nechtěně vyrazí velkou díru do podlahy. Jimsonovým dalším projektem je ještě větší zeď v opuštěném kostele.

Hlavním hrdinou tohoto filmu je mladý německý voják Ernst Graeber, který strádá na ruské frontě. Po několika letech na frontě Ernst dostane pár dní dovolené a tak se chce vrátit alespoň na chvíli domů. Jenže místo domova nachází trosky bývalého města. Nemůže najít vlastní rodinu a nikdo o nich nic neví. Prochází zdevastovanými ulicemi, potká bývalou spolužačku Alžbětu a zamilují se do sebe. Zbývá ale jen pár dní, než se bude muset Ernst vrátit na frontu a tak si chtějí užít zbývající čas na plno, protože jak v lásce tak ve válce není nic jistého.

Na začátku poznáváme Franka Harrise jako recepčního v jednom chicagském hotelu, který sní o tom, že se vydá na západ. Díky jeho úsporám a karetní smůle zkušeného honáka Toma Reese se z obou mužů stávají parťáci. Vydávají se do Mexika, aby na sever přihnali další stádo dobytka.

Je počátek května roku 1940. V Londýně vládne klid a jeho obyvatelé, ukolébáni falešnou atmosférou bezpečí, se věnují svým každodenním radostem i starostem. Ani oficiální válečné komuniké nehlásí žádný významný pohyb na frontě. Ale válečný zpravodaj Charles Foreman ví své. Tuší, že situace ve Francii se obrací k horšímu, a proto se dobrovolně přihlásí k námořnictvu, aby se mohl účastnit dosud největší válečné operace - evakuace Spojenců z Dunkerque. K tomuto městu se zatím z celé Francie stahují, respektive probíjejí spojenecké jednotky. Málokdo ovšem tuší, co je tam čeká. Z pláží u Dunkerque bylo tehdy evakuováno 300 tisíc mužů, tisíce jich však nepřežily německé letecké útoky nebo padly do zajetí.

Seržant před odchodem do penze uzavře sázku, že jeho jednotka vyhraje prestižní cenu. Bohužel ale velí partě tragédů, se kterými je těžké pořízení.

Zlotřilý dobrodruh Artigas, který zbohatl na krádežích podmořských pokladů, unesl profesora Rocha, objevitele účinné výbušniny, a hodlá jeho vynález zneužít k ovládnutí světa. Mladý profesorův asistent ing. Hart hodlá zlosynovi v jeho plánech zabránit za každou cenu. Pro lidstvo zachraňuje svobodu a pro sebe lásku půvabné profesorovy dcery Jany.

Rok 1812, druhá americká válka za nezávislost. Britské oddíly právě bez větších potíží dobily Washington a míří na New Orleans. Ve snaze ušetřit čas a životy svých vojáků se britští generálové rozhodnou postupovat po pravém břehu řeky Mississippi skrze území ovládané Jean Lafittem (Yul Brynner), novodobým pirátem a vůdcem new orleánského podsvětí. Lafitte je už dlouhou dobu trnem v oku americkým úřadům, protože rozdává naloupené zboží mezi lid a nerespektuje přitom žádné zákony. Pokud tedy teď Lafitt přijme britskou nabídku ke spojenectví, osud jednotek generála Jacksona (Charlton Heston) i celého New Orleans bude zpečetěn. PIRÁT se stal prvním a zároveň posledním režisérským počinem legendárního Quasimoda a Řeka Zorby - Anthony Quinna.

Po válce Severu s Jihem přichází John Chandler (Alan Ladd) se svým synkem do malého města, kde se dostane do potíží s místními darebáky. Poté se ocitne i ve vězení. Kauci za něj složí osamělá Linnet Moorová (Olivia de Havilland) a John, aby jí dluh vrátil, u ní začne pracovat. Přitom odráží její drzé nápadníky a nevybíravé zájemce o pozemky.

Čtyři ženy byly zavražděny. Byly ubodány. Ačkoliv všechny byly nalezeny v roztrhaných šatech, žádná nebyla znásilněna. Jak slavný inspektor Jules Maigret skládá kousky případu, dochází k rozhodnutí, že k odhalení nepolapitelného muže musí nastražit past.

Čas by v tomhle idylickém městečku kdesi na jihu Francie dál běžel svým líně pomalým tempem, nebýt všetečného Blaireaua. Kam přijde, tam se něco semele! Však je také místním radním už dlouho trnem v oku. Navíc má jednu zpropadenou vášeň: pytlačí v okolních lesích a zvěří zásobuje zdejší restaurace i leckteré domácnosti. Když je obecní četník při noční obchůzce revíru napaden neznámým útočníkem, v podezření je právě Blaireau, a skončí za mřížemi. I tady se však cítí jako doma, protože ředitel věznice je vášnivý nimrod, se kterým dokonce tajně v noci vyráží na lov. Život v městečku zatím prochází zvláštní proměnou: čas jako by se tu dočista zastavil a jídelní lístky restaurací zejí prázdnotou. Když se nakonec najde pravý viník nočního přepadení, všichni doufají, že po návratu Blaireaua z vězení město konečně ožije a vše bude jako dřív.

Na konci druhé světové války se dva američtí vojáci bojující v jižní Francii zapletou s mladou Američankou. Její minulost jim prozradí víc než ona sama.

Perfektní zločin vyžaduje perfektní alibi. Když v pokoji, zevnitř uzamčeném, s přelepenými okenními a dveřními rámy a naplno puštěným plynem naleznete mrtvou ženu, a jinak nikoho, je sebevražda jediným možným vysvětlením. Nedospělá dcera zesnulé je ale přesvědčena, že za vším stojí její otčím. Tomu však policie odmítá uvěřit.

Rok před svou smrtí vytvořil Gérard Philipe tragickou roli slavného malíře Modiglianiho ve filmu Milenci z Montparnassu režiséra Jacquese Beckera, klasika francouzské kinematografie. Na hlavním titulku filmu je uveden v závorce ještě jeden název Montparnasse 19, což byla Modiglianiho pařížská adresa. Film byl volně inspirovaný životem slavného malíře a zachycuje poslední období jeho života. V roce 1917 potkává Modigliani devatenáctiletou malířku Jeanne Hébuternovou, kterou zpodobnil na mnoha svých obrazech. Tak začíná příběh romantické lásky s tragickým koncem. Obětavá Jeanne následuje Amédea na každém kroku. I tak chatrné zdraví ničí soustavně Modigliani nezřízeným pitím alkoholu. Modi, jak se tomuto malíři, který stál stranou všech tehdejších směrů, říkalo, zůstává, na rozdíl od řady svých současníků, zneuznán a na pokraji existenčního strádání až do konce svého života.