Nejlepší filmy ze země Sovětský svaz

Film vypráví o příhodách kosmické lodi s dětskou posádkou. Iniciátorem je žák osmé třídy Viktor Sereda, autor projektu cesty ke hvězdě Alfa v souhvězdí Kasiopea, odkud přicházejí modulované rádiové signály. Vzhledem k tomu, že let bude trvat 65 let, měla by startovat posádka mladší 15 let. Projekt je vědci schválen, začíná výběr posádky, ale nejdůležitější je souhlas rodičů. Nakonec jsou vybráni tři chlapci a tři dívky, spolužáci a odborníci v některém vědním oboru. Raketa startuje. Při letu se zjistí, že je na palubě černý pasažér - ztřeštěný spolužák Feďa. I když všichni dávají pozor, aby něco nepokazil, právě on způsobí, že se rychlost lodi zvýší na nadsvětelnou a zároveň se přeruší spojení se Zemí. Než se podaří snížit rychlost a obnovit spojení, uplyne na Zemi 27 let. Vědci mezitím rozluštili signály přicházející ze souhvězdí Kasiopea: Na jedné z planet došlo ke katastrofě hrozící zničením tamější civilizace. Vědci vyzvou posádku, aby se pokusila o jejich záchranu.

Náročný Dostojevského román nebyl do filmové řeči adaptován mnohokrát: kromě filmu Richarda Brookse z roku 1958 a několika seriálových zpracování stojí za zmínku nápadité zcizovací uchopení příběhu, které natočil v roce 2008 český režisér Petr Zelenka pod názvem Karamazovi. Třídílná sovětská adaptace z roku 1969 se vyznačuje minimálním výskytem filmařských „ozdob": v centru pozornosti zůstává Dostojevského text, interpretovaný herci v takřka divadelním podání. Režisér Ivan Pyrjev měl již na kontě mimo jiné filmové zpracování Dostojevského Idiota a Bílých nocí. Bratři Karamazovi se měli stát jeho posledním dílem: v průběhu natáčení zemřel, pod posledním dílem jsou tak jako režiséři podepsáni představitelé hlavních rolí Kirill Lavrov a Michail Uljanov.

Ruské přísloví praví: “Projít ohněm, vodou a trubkami”, což znamená podstoupit mnohé zkoušky, aby člověk získal značné životní zkušenosti, mnoho dojmů a upevnil svoji vůli. Hlavní hrdina filmu Vasya odešel jednoho dne do lesa pálit uhlí. Na mýtině tam potkal Aljonušku, která hledala kozu. Ale poddaní Kostěje nesmrtelného unesli dívku přímo před Vasjovýma očima. Vasja hledal svoji milou a přitom skutečně prošel ohněm a vodou. Nejtěžší zkouškou však bylo vydržet fanfáry měděných trubek, odolat svádění slávy…

Když je mateřské objetí tak pevné, až se syn pod jeho tíhou zalyká... Stárnoucí překladatelka vkládá veškeré snahy do výchovy svého jediného syna. Dospívající Saša má ovšem přehnané péče i milostných zklamání dost a poté, co se vrátí z návštěvy otce, který rodinu před lety opustil, rozhodne se od všeho odejít a přestěhovat se za ním do Novosibirsku. Zklamaná matka se o jeho plánech dozví z dopisu, ale nedokáže je pochopit, přijmout a ani o nich mluvit, podobně jako samotný Saša... (Česká televize-zkráceno)

Příběh ikonopisce, který se snaží v době absolutního temna najít sílu k duchovní tvorbě, napsala spolu s režisérem další nastupující hvězda sovětské kinematografie – Andrej Končalovskij (zde ještě pod jménem Andrej Michalkov-Končalovskij). Životní osud umělce v období let 1400 až 1423 na pozadí mocenských rozbrojů, bratrovražedných válek a tatarských nájezdů není historicky věrným zpodobněním ruských dějin. Tarkovského stylizace je však natolik niterně přesvědčivá, že zde středověk vyvstává v obdivuhodně komplexní šíři. Nezapomenutelné panoramatické jízdy kameramana Vadima Jusova, s nímž Tarkovskij spolupracoval od diplomního filmu Válec a housle (1960) až po Solaris (1972), dokážou svou dokumentární povahou připodobnit svět, který je i ve své naprosté stylizovanosti nesmírně přirozený.

Kuzma Kuzmič Jordanov ztratil za války ženu, nepracuje, pije a příležitostně si přivydělává. Rozhodl se pomoci staré paní a přinést jí domů pračku. Během cesty po schodech spadla pračka Kuzmovi dolů, hned se za ní rozběhl, ale zakopl a spadl ze schodů. Probudil se v nemocnici a smutně se díval, jak za všemi ostatními pacienty chodí návštěvy. A najednou vidí, že i za ním jde návštěva. Jenže je to babička, které rozbil pračku. Ale stařenka mu nepřišla nadávat, z dobroty srdce přišla navštívit zraněného. Babička vypráví Kuzmovi o svém životě, o dívce Nataše z jejich vesnice, která je sirotek. Vyléčený Kuzma jede za Natašou a předstírá, že je její otec. Dívka Kuzmu za tátu skutečně považuje a věří mu tak silně, že Kuzma zvažuje, zda nemá zůstat s Natašou, zapomenout na svůj neutěšený život a začít žít jako normální člověk.

Je to již dvacet sedm let, kdy byla ze Země vyslána kosmická loď Zarja s posádkou složenou z mladých čtrnáctiletých kosmonautů. Vědci spočítali, že takovou dobu bude trvat cesta ke hvězdě Alfa v souhvězdí Kasiopea a ke hvězdě dorazí dospělí lidé. Einsteinův paradox však udělal všem čáru přes rozpočet a posádka zestárla pouze o jeden rok. Jak si budou mladí kosmonauti vést při průzkumu tajemné planety obývané záhadnými roboty a kam se poděli jejich humanoidní stvořitelé?

Nudná, nudná, šedá monotónnost provinčního města. Aby na sebe mladý kluk Nikolaj upozornil, „vyhrkl“, že odjíždí za přítelem na Dálný východ. Co tady začalo! Do sbírky se zapojuje celé město. Ano, s jakým grandiózním rozsahem, jako by cestovali s celým městem. A ani Nikolajovo upřímné přiznání, že je to všechno lež a že neexistuje žádný přítel, nemůže nikoho zastavit. S pompou, ve slavnostní atmosféře je Nikolai doprovázen hudbou z města...

Po krvavé bitvě u Kurska se dalo německé velení na ústup. Průběh II. světové války se začíná obracet. Němečtí velitelé jsou zaskočeni silou Rudé armády. Vrchní velení sovětských vojsk se rozhodlo bez otálení provést rozhodující úder a nenechat tak nepříteli čas na regeneraci sil a zorganizování své obrany. Vedením této operace byl pověřen maršál Žukov. Ten rozhodl zatlačit nepřítele do bažin v Bělorusku a oslabit tak bojeschopnost německé armády. To se mu povedlo, a tak když se spojenci 6. června 1944 vylodili na plážích Normandie, ocitla se německá armád…

Mladý Maxim vyrůstá v carském režimu se svými prarodiči jako opatrovníky. Maxim, neustále ponižovaný svým martinetským dědečkem, je přitahován svou srdečnou babičkou, která v něm vštěpuje ochotu věnovat se své spisovatelské múze.

Ivan Travkin, otec dvou dětí a vzorný manžel, se nijak neodlišuje od ostatních sovětských občanů, dokud nenavštíví zubaře. Obvodní dentista najde v jeho ústech třiatřicátý zub a svůj objev nahlásí u nadřízené, krajské zdravotní vedoucí Parazitkinové, která „ucítí“ příležitost a „rozjede“ akci. Travkin se stane objektem vědeckého zkoumání a díky médiím také populární osobností. Výzkum Travkinovy anomálie vrcholí v okamžiku, kdy je tomuto obyčejnému, a přece výjimečnému muži přisouzena role prostředníka v komunikaci s mimozemskými světy. Komedii Jeden navíc neschází dobrosrdečný humor, ale jejím hlavním posláním byla ve své době satira, namířená do řad snaživců, kteří chtějí bezohledně těžit nejen z Travkinova případu. (FebioFest 2006)(oficiální text distributora)

Francouzský Pilot Bernard Traven přichází na Sorbonu, na přednášku profesora Jana Tarnase, který se specializuje na thajské rukopisy. Traven tento manuskript našel v buddhistické svatyni ve Vietnamu v roce 1954, když byl sestřelen jeho vrtulník. Později se objevuje žurnalistka Christine zkoumající záhadné úmrtí člověka na sorbonské laboratoři. Aby se Tarnas dověděl více, odcestuje s Travenem a nezávisle s Christinou do Vietnamu, do Údolí tisíce hadů. Prochází tajemnými komnatami s mnoha překvapeními. Následně se dostanou do starobylého sálu, kde se nachází hrobka mimozemšťana a amfora s velmi podivným obsahem.

Čtyři muži, čtyři rozdílné povahy, čtyři zcela odlišné pohnutky. Cíl je ale jeden jediný, nalézt tajemnou zemi, nesoucí jméno cestovatele Sannikovova, kterou mnozí považují za plovoucí ostrov. Čtveřice se probíjí zmrzlou pustinou, když náhle objevuje v kraji věčného ledu údolí, jakousi oázu, kde panuje letní počasí. Idyla z objevení však netrvá dlouho, vztahy mezi příchozími z vnějšího světa a původním kmenem se brzy začnou nepříjemně vyostřovat. Film byl natočen podle románu Vladimira Afanasjeviče Obručeva. Wikipedie: Sannikovova země je hypotetická pevnina v Severním ledovém oceánu. Protože ji už 200 let nikdo neviděl, je považována za přízračný ostrov.

Sovětská komunální satira. 1) Moskevská restaurace Pampeliška trpí typickými dobovými nešvary - mimo jiné má mizernou obsluhu bez zájmu o zákazníka. Vzhledem k silnému převisu poptávky nad nabídkou tehdejších restauračních služeb a vzhledem k nemotivovanosti pracovníků se není čemu divit. Ale sovětský člověk vždy řešení najde. 2) Snímek reflektuje atmosféru chruščovské oblevy a je ve své naivní nevinnosti vlastně docela hezký. (slunicko2)

Ruská filmová verze barvité orientální pohádky. Zlý kouzelník Maghribian požádal hvězdy, aby mu prozradily jméno muže, který najde kouzelnou lampu, která umí dělat zázraky. Hvězdy odpověděly:"Je to Aladin". Krásná sultánova dcera Boudour žije v Bagdádu. Každý, kdo si dovolí na ni pohlédnout, bude popraven. Ovšem mocná a rozmarná princezna nařídí Aladinovi, aby na ni pohlédl. V okamžiku, kdy na ni mladík pohlédl, se do ní zamiloval. A kouzelná lampa, v níž přebývá všemocný džin, který je připraven splnit jakékoli přání svého pána, pomohla Aladinovi ochránit jeho lásku a zvítězit nad Maghribianem.

Mezinárodně ceněný snímek z roku 1968 je působivým dramatem, které jde na dřeň lidských charakterů v době druhé světové války. Scenárista a autor románové předlohy Viktor Kuročkin zachycuje společně s režisérem Viktorem Tregubovičem dny, jež provázely konec druhé světové války. Mladý podporučík Maleškin, čerstvý absolvent vojenské akademie, čelí životní zkoušce, když je mu svěřen úkol velet posádce samohybného děla, přesouvající se na ukrajinskou frontu. Jeho podřízenými jsou zkušení váleční veteráni, kteří již na vlastní kůži prožili řadu bitev. Film ukazuje jejich každodenní život v hektické době zuřící války, jejich smutné i výjimečně šťastné okamžiky a jejich nezdolnou odvahu i hrdinství. (oficiální text distributora)

Pohádka z knihy Tisíc a jedna noc líčí dobrodružství odvážného Ali-Baby, který se střetne s Abu Hasanem a jeho bandou a odhalí jeskyni, kde mají loupežníci ukryté naloupené poklady.

V horách stojí sami proti všemu, co se stane. Po několik dní, které prožijí v přírodě, se mohou spolehnout jen sami na sebe a jeden na druhého. Jinde je vždycky nějaká záchrana - tady je člověk bez jistoty. To samo o sobě může některé přivést k hrůze - hrůze z toho, že se musí spolehnout sami na sebe - na svůj vlastní úsudek, rozum a statečnost. Zároveň je to ale ten nejneuvěřitelnější pocit síly a nezávislosti. Vědomí, že neexistuje žádná jistota, znamená, že člověk musí být sám sobě jistotou.

Válečné drama, statečných ruských vojáků, kteří odolávají obléhání Stalingradu německou armádu. Film vypráví o jediné bitvě, Velké vlastenecké války (1941-1945), na Volze. Ústřední příběh sleduje osud sovětských vojáků a důstojníků jedné dělostřelecké baterie, která za cenu heroického úsilí a jejich vlastních životů, brání nepřátelským tankům, aby prošly.

Dojemný příběh lásky mezi mladým vojákem, členem sovětské minometné divize a dívkou, telegrafistkou v posledních dnech 2. světové války. Film sledujeme očima mladíka Ženi, který si, ač sužován hrůzami 2. světové války, udržuje svou romantickou duši. Vyčerpávající boje odlehčuje povznášejícím humorem a společně s dívkou Ženěčkou vyhlíží konec vojny. Ten se sice zdá být na dosah, ale právě poslední dny války dokáží být nejkrutější. Druhý celovečerní film Vladimira Motyla byl po dlouhé roky uložen v trezoru, neboť se sovětským soudruhům zdálo, že zkresluje válečnou historii. Dnes toto dílo patří ke klenotům válečné kinematografie.(oficiální text distributora)

Spisovatel Andrej Gorčakov, jenž je v Itálii ponořen do studia života a díla ruského skladatele Sosnovského, je stižen návalem stejné choroby, jež rozdírala již hudebníkovu duši – nostalgií, typicky ruským steskem po rodné zemi, z níž se lze vyléčit jedině návratem. Vize domova, probíhající před Andrejovým vnitřním zrakem, dokumentují stav jeho nitra, jež najde spirituální protějšek v postavě italského podivína Doménica. Ten v přesvědčení o hrozící zkáze světa naléhá na Andreje, a přiměje ho k symbolickému rituálu v lázeňském bazénu, po jehož vykonání údajně bude svět spasen.

První část je věnována největší tankové bitvě druhé světové války, která se odehrála v létě 1943 u Kurska. Střetla se zde vojska sovětských a německých armád. S použitím vojenské techniky, která nemá v historii filmu obdoby, se doslova staneme účastníky této mohutné vojenské operace. Na snímku se podílelo množství tvůrců z několika evropských zemí. Podařilo se jim vytvořit velmi realistickou a autentickou atmosféru.

Klasická ruská pohádka o zkoušce lásky a oddanosti se v roce 1946 natáčela v Praze na Barrandově, protože moskevské filmové ateliéry byly po válce ještě zničené. Poutavý příběh byl mimo jiné oceněn na festivalu v Cannes. Snímek, který natočil mistr ruských pohádek Alexandr Ptuško, vypráví o lásce Kateřiny a Danila. Danila je brusič a je zaujat myšlenkou vytvořit malachitovou vázu, která by byla jako živá. Nemůže toho však dosáhnout. Proto touží po kamenném kvítku, který by jeho dílo oživil. Náhle se Danilovi zjeví Paní Měděné hory, která ho přivede do svého království. Nadšen z toho, že právě zdě objevil vysněný kamenný kvítek, nechá se zlou vílou zlákat do služby. Brzy je však proměněn v kámen a jediný, kdo ho může osvobodit, je oddaná dívka Kateřina.

Knížecí dcera Ludmila je krátce po své svatbě s vyvoleným bohatýrem Ruslanem unesena zlým Černomorem. Ruslan a dva odmítnutí nápadníci Farlaf a Ratmirov se vydávají Ludmilu hledat, neboť její otec jí přislíbí tomu kdo ji přivede zpět. Na své pouti se Ruslan setkává s moudrým starcem Finem, jež mu vypravuje svůj příběh lásky ke krásné Naině. Ta jej stále odmítala, a tak vznítil v jejím srdci lásku za pomoci temných kouzel. Naina se však proměnila v šerednou stařenu. Tuto zkoušku Finova láska nevydržela a Nainu odmítl. Od té doby se mu Naina mstí. Ruslan je nucen zdolat různé nástrahy a utkat se s ukrutným Černomorem, aby Ludmilu zachránil. Nakonec se mu to díky Finovu kouzelnému prstenu, kterým se spící Ludmily dotkne, podaří.

Rok 1942. Německý postup je zastaven před Moskvou. Znepřátelené strany se chystají na rozhodující letní ofenzivu. Hitler plánuje operaci Blau - úder jižním směrem na Kavkaz. V cestě mu však stojí město Stalingrad. V létě se tak rozpoutá bitva gigantických rozměrů, během nichž se ze Stalingradu stalo město – hrdina. Bitva, která nakonec skončila totálním fiaskem německé armády umocněným mrazivou ruskou zimou, která definitivně pohřbila pod nánosem zkrvaveného sněhu mýtus o německé neporazitelnosti.

Kouzelný příběh podle Puškina. Režisér Alexandr Ptuško se tentokrát nechal inspirovat básní "Pohádka o caru Saltánovi, o jeho synu, slavném a mohutném bohatýru Gvidonu Saltánoviči a o čarokrásné carevně Labuti" z pera slavného spisovatele A. S. Puškina a natočil podle ní další ze svých pohádek. V jejím centru stojí car Saltán, který si právě hledá nevěstu. Poslouchá potají rozhovor tří krasavic a vybere si tu, která jej miluje a chce mu porodit syna a dědice. Koná se svatba a brzy je na světě i vytoužený syn. Ale závistivé sestry zařídí, aby bylo dítě i carevna uneseny a hozeny v sudu do moře. Vlny je donesou až na tajuplný ostrov Bujan. Ze syna se brzy stane pohledný mladík a díky nadpřirozeným silám se snaží přilákat otce do svého nového domova. Ten se mezitím dostal pod vládu zlých čarodějnic a bude ještě dlouho trvat, než pochopí, kde se skrývá jeho štěstí.

Mexická důlní společnost, která těží na apačském území měď, pořádá každoroční oslavu, na níž Indiáni dostávají mouku. Přijíždí na ni i mladý náčelník Ulzana, a právě on objeví v jednom voze ukryté dělo. Padne však do zajetí, dřív než stačí promluvit. Do bezbranných Indiánů náhle začnou pálit děla a pušky. Pouze několik bojovníků spasí holý život - a spolu s nimi prchá i Ulzana, jemuž se podařilo osvobodit. Jeho žena se však stala obětí kulky. Po tomto masakru Apači přísahají pomstu a neprodleně ji začnou uskutečňovat. Jejich nepřátelé Mexičané v té době opravdu nemají o starosti nouzi - do země už pronikají americké průzkumné jednotky a válka je na spadnutí...

Druhý díl velké válečné epopeje nás zavede do bitvy na Dněpru. Zde se střetla německá vojska se sovětskou armádou v září roku 1943. Vrchní velitel sovětské armády Stalin vydal rozkaz do 6. listopadu osvobodit město Kyjev od německých okupantů. Generál Rybalkov se ukázal jako velký stratég a vojenský taktik. Rozhodl začít útok v noci s pomocí reflektorů a se spuštěnými sirénami, aby překvapil svého protivníka. Nepřítel se zdá zaskočen...

Film byl natočen na základě krátkých příběhů ruského spisovatele Yurie Guermana. Píše se rok 1944. Valká není zdaleka u konce, ale nepřítel je na ústupu. Mnoho pilotů si přivedlo své rodiny na leteckou základnu nedaleko Baltického moře, aby si navodili zdání normálního života po mnoha letech válečného teroru. Kdykoli může přijít povel k útoku a pro každého se může tento let stát posledním. Semyon Aronovich efektivně kombinoval unikátní dramatické sekvence z válečných dokumentárních filmů, které byly filmované, na jedné straně, britskými, a na druhé straně německými filmaři. A to v době, kdy německé bombardéry napadly Britské konvoje nákladních lodí.

Hluboký lidský příběh na pozadí krvavých událostí 2. světové války. Tři kamarádi na život a na smrt si přísahají, že se nezamilují do žádné dívky, dokud neskončí válka. Shodou náhod se však ocitnou v eskadře pilotek a ihned je jasné, že láska musí zvítězit. Předtím, než ale může být naplněna, musí trojice mladíků projít řadou těžkých bitev, které jsou zatěžkávací zkouškou jejich psychických i fyzických možností. Nejhůře přitom dopadne letec Buločkin, kterému je po těžké havárii znemožněno létat v jeho milované stíhačce.

Léto roku 1941. Sovětský svaz je napaden fašistickým Německem. Na frontu odjíždí Ivan Petrovič Sincov, komunista. První dny války jsou otřesné. Sovětská letadla jsou jako kachny sestřelovány s oblohy německými stíhači, fronta je prolomena a Sincov zůstává s hrstkou vojáků v německém týlu. Starší politruk Sincov poprvé vidí účinky sovětské moci na vlastní oči. Ztrácí svou stranickou legitimaci. Jeho osud je zpečetěn. Tuto potupu může smýt pouze vlastní krví.

Film pojednávající o počátcích kosmonautiky v Sovětském svazu. Jsou zde zachyceny velmi těžké podmínky přelomu 20. a 30. let 20. století, kdy se sovětská moc teprve stabilizovala po občanské válce a zahraniční intervenci. Je zde popsána složitost situace počátku vývoje raketových systémů během fašistické okupace, kdy bylo třeba vývojové úsilí přeorientovat z vědeckých úkolů na vývoj účinných zbraní - známé raketomety Kaťuše. Film zachycuje i vývoj po 2.světové válce, počátek studené války, horečný vývoj protileteckých raket. Vrcholem je sestrojení balistické rakety, vypuštění první družice kolem země a vyslání prvního člověka do vesmíru.

Rudá armáda se dostala tunely podzemní dráhy až na stanici metra Kaiserhof. Hitler ve snaze neustopit za žádnou cenu vydal rozkaz k zatopení podzemní dráhy v Berlíně, která sloužila jako úkryt před leteckými útoky pro civilisty. Zde Němci měli i svá shromaždiště raněných z bombových útoků na město. V podzemí tak zahynulo mnoho nevinných lidí. Hitler neunesl porážku a společně se svou ženou spáchal sebevraždu. Hrstka fanatických německých generálů se nehodlala vzdát a tak byl bílý prapor vyvěšen až 2. května 1945, kdy skončila bitva o Berlín...

Sovětská vojska postupují na Berlín a zvuk dělostřeleckých salv je již slyšet v ulicích města. Hitler nechce připustit blížící se konec války. Ve velitelském bunkru vládne hysterie a Hitler začíná vydávat zoufalé rozkazy k obraně města. 16. dubna roku 1945 byl dán povel k útoku na Berlín. Boj o každou část města, o každou ulici, o každý dům je výpovědí o statečnosti sovětské pěchoty, která je podporována dělostřelectvem. Pod palbou dělostřeleckého útoku se ocitá i budova Říšského kancléřství.

Anglický archeolog zajatý, vyšetřovaný a uvězněný KGB jako špión aneb realistický a děsivý obraz sovětských gulagů.

Sovětský film pro mládež, na cestu do kosmu se vydávají dva chlapci a jedna dívka. Film s podobnou tematikou jako sovětský film Moskva - Kasiopeia.

Nejznámější historický román skotského spisovatele Waltera Scotta ožil v roce 1983 v sovětském snímku, který se ihned stal filmem dětství současné střední generace. Vracíme se v něm do středověké Anglie na sklonku 12. století za vlády krále Richarda Lví srdce. Romantický příběh ze života statečného rytíře Wilfreda z Ivanhoe dokonale vystihuje ovzduší tehdejší doby, v níž na jedné straně panovala vzpoura, zvůle a násilnictví, na druhé pak hrdinství a statečnost psanců. Román měl ihned po svém vydání obrovský ohlas a roku 1891 byla podle něho dokonce zkomponována opera.

Apači mají slavnost, při které hrdě předvádějí spřátelenému generálovi Crookovi své zavlažovací systémy. Ty jsou ovšem trnem v oku místním farmářům, protože tak přicházejí o své zisky z obchodu s indiány. Tajně vyšlou skupinu mužů, kteří mají za úkol vyhodit do vzduchu přehradu, a tím zavlažovací systémy zcela zničit. Generál Crook je zanedlouho odvolán do Washingtonu, a to umožní farmářům jednat - nechají indiány opít a přehrada vyletí do povětří. Oddíl vojska pod vedením zrádného Burtona navíc přepadne indiánskou vesnici.

Druhý vstup do trilogie ruského režiséra Marka Donskoye „Maxim Gorki“. Příběh navazuje tam, kde skončilo Moje dětství v roce 1938, a zachycuje roky v Gorkiho životě, kdy budoucí spisovatel (Alexej Lyarsky) byl sám a hledal v životě smysl a místo.

Fantastický román Alexandra Běljajeva, který u nás vyšel pod názvem Hlava profesora Dowella, patří k tomu nejlepšímu z daného žánru. Profesor Dowell, žijící v ústraní v nejmenované středoamerické zemi, odhalí po desítkách let práce tajemství úspěchu transplantací. Připraví roztok, který umožňuje spojení tkání i při nejodvážnějších kombinacích transplantovaných orgánů. Krátce po objevu zemře. Na základě poslední profesorovy vůle oddělí jeho asistent, Dr. Corn, Dowellovu hlavu od těla a napojí ji na systém se zázračným roztokem. Profesorova hlava tak může tajně pokračovat ve výzkumu svého dřívějšího nositele. Úmysly Dr. Corna však nejsou ani zdaleka čisté, a tak se geniální experiment brzy obrátí proti lidstvu samotnému.