Nejlepší filmy z roku 1970

Vysloužilý inspektor Lino Ventura konečně dostává pořádný úkol a k ruce mladou Marlene Jobert. Společně musí vypátrat klíčového svědka závažného případu.

Jeden z nejslavnějších a nejvíce otevřených filmů, zaobírajících se tématikou hnutí hippies, byl natočen na základě později veřejně publikovaného deníku studenta jménem James Simon Kunen, očitého svědka revolučních událostí, jež se odehrály v roce 1968 na Columbijské univerzitě. Právě tehdy a na tomto místě došlo k největšímu a nejdůležitějšímu střetu americké mládeže s vládnoucím establishmentem, který se postupně vyvíjel z protestů proti zpupnosti vedení školy a proti válce ve Vietnamu až po okupaci školních budov rozvášněnou mládeží a následný brutální zásah policejních jednotek, při němž bylo přes sto padesát studentů zraněno a na sedm stovek zatčeno. Tento akt násilí nakonec rozpoutal další vlnu demonstrací, k nimž se po celých Spojených státech připojili i lidé jako James, zprvu toužící jen po zábavě a posléze procitnuvší a bojující proti bezpráví a totalitarismu.

Z vojenské výzkumné stanice na Aljašce unikne plyn, který na celém světě zahubí všechny lidi starší 25 let. Mladík a dívka se z města vydávají na cestu novým mladým světem, která bude lemována řadou podivných setkání.

V noci na opuštěné ulici zahlédne Pierre téměř nahou mladou ženu, kterou pronásledují a unesou muži oblečeni ve smokingu a se zvířecími maskami na hlavě. Pierre je pronásleduje do domu, který vlastní jeho otec. Vplíží se dovnitř a sleduje, jak je z hostů vybrána jedna žena, která si prostřelí hlavu. K ní je pak přivedena mladá dívka, kvůli které se Pierre do domu vplížil a začne pít krev mrtvé. Pierre postupně poznává tajemství kultu svého otce, který chrání mladou upírku, před jiným kultem upírů, který se, jak se zdá, snaží mladou upírku naopak zachránit.

Adaptace Shakespearovy tragédie vypráví o králi, který rozdá království dvěma úlisným a krutým dcerám a zapudí třetí, jejíž lásku pochopí, až když se sám dostane na dno lidské bídy. Kozincev zde předestírá apokalyptický obraz světa, který se vymkl mravnímu řádu a řítí se do propasti.

Pierre Richard nastoupil do firmy, která se specializuje na reklamy. A jaký je on, takové jsou i jeho reklamy - roztržité! Pierre Malaquet (Pierre Richard) je přijat do firmy Jerico, která se specializuje na výrobu reklamy hlavně proto, že její šéf má poměr s jeho matkou. A je to zase tato skutečnost, díky níž se ve firmě udrží déle než týden. Má totiž naprosto jinou představu o reklamě a je navíc hrozně roztržitý, čímž přivádí lidi kolem sebe jednak do naprosto neuvěřitelných situací, jednak si je proti sobě značně popuzuje. Ale určitě se najde i někdo, komu se jeho kousky a temperament mohou líbit, nemluvě už, že jeho reklamy mají úspěch.

Zatoichi je veden slepým vůdcem tajné organizace, který se potýká s jakuzou i žárlivým manželem.

Luther Sledge (James Garner) je šéfem partičky zlodějů, kteří plánují ukrást zlato ukryté ve skrýši ve vězení. Poté, co se jim tento téměř nemožný kousek skutečně podaří, zjistí, že mají mezi sebou zrádce.

Americký western, jehož příběh se odehrává v 19.století v Mexiku. Luke, vězeň na útěku a Jaroo, samotářský zlatokop, se spolčí s bandou Apačů. Chtějí se zmocnit zlatého pokladu, údajně v hodnotě milionů dolarů, který má být dobře ukrytý v dobře střežené pevnosti.

Ned Kelly je legendární psanec australské buše, kterého úřady hledají za krádeže koní. Už ve věku dvaceti let má Ned za sebou tříletý trest na nucených pracích. Když je neprávem zatčena a uvězněna jeho matka za údajnou vraždu, Ned nabídne, že se vzdá výměnou za svobodu své matky. Když to úřady odmítnou, rozjedou Nedovi bratři šílenou smršť loupeží.

Skupina univerzitních studentů ve volných chvílích tráví čas v kavárně Eden a oddávají se intenzivním improvizačním hrám často naplněných vášní a násilím. Do Edenu jednoho dne zavítá neznámý muž, který zcela evidentně do kavárny svým vzezřením nezapadá. Okamžitě na sebe strhne pozornost a svým uhrančivým vystupováním a vyprávěním o životě všechny zaujme a záhy se stane jejich guru. Také osazenstvo Edenu seznámí s „práškem strachu“ navozujícím těžké halucinogenní stavy. Studentka Violetta vyzkouší drogu jako první a chce se s mužem následně sejít u řeky. U břehu ale nalezne jeho tělo bezvládně ležet se zakrvácenou pohlednicí ostrova Džerby v náprsní kapse. Jakmile k mrtvému přivede i své spolužáky, tělo je zničehonic pryč. Když se poté dívka vrátí do bytu, zjistí, že její starý obraz po prastrýci zmizel. Tyto události si nijak nedokáže vysvětlit a jediné vodítko k rozluštění záhady pro ni je ona pohlednice s adresou…

Rheinhardt je cynický floutek, který dostane práci hlasatele v pravicové rozhlasové stanici WUSA v New Orleans. Bez uzardění papouškuje reakcionářské názory jejích představitelů do éteru, ačkoli s nimi sám nesouhlasí. Reinhardtova cynická nestrannost je však zpochybněna jeho kamarádkou Geraldine a taky Raineym, sousedem a problémovým idealistou, který odhalí hrozivý, skrytý záměr stanice WUSA. A když se události začnou vymykat kontrole, i sám Rheinhardt zjistí, že musí zaujmout jasný postoj.

Drama Havajané navazuje na snímek Havaj z roku 1969 a oba filmy vznikly na motivy románu Jamese A. Michenera. Charlton Heston zde ztvárnil hlavní roli námořníka Hoxwortha, který se vrací na svou havajskou usedlost a dozvídá se, že dědictví jeho dědečka obdržel nenáviděný bratranec Micah Hale (Alec McCowan). Hoxworth se mu chce pomstít, zakládá tedy svou vlastní ananasovou plantáž. Jeho syn Noel (John Phillip Law) se ovšem zamiluje do dcery čínského farmáře (Virginia Ann Lee). Soužití lidí různého původu není zcela bez problémů, na konci snímku však vše dostává harmonický nádech... V Británii se snímek promítal pod názvem Pán ostrovů a byl mimo jiné nominován na Oscara.

Hiroshi a Keiko se vydají do domu rodiny Nonomurových, protože Keiko má strach o svého bratra Kazuhiko, který tam jel po půl roce v cizině za svou milou Yuko a neozval se. Po cestě k domu se dozvědí, že Yuko zemřela před dvěma týdny při dopravní nehodě. Po příjezdu do domu jim paní Nonomura informaci potvrdí a sdělí jim, že Kazuhiko odešel hned na druhý den po příjezdu, smrt Yuko ho prý hluboce zasáhla. Když ale chtějí Hiroshi a Keiko odjet, zjistí, že jim nejde auto. Proto poprosí paní Nonomura, zda by u ní nemohli strávit noc. Během noci se stane pár podivných věcí a Keiko spatří Yuko. Nikdo jí to nevěří, ale jak postupně Hiroshi a Keiko pátrají, rozhodnutí najít Kazuhiko, odkrývají děsivé rodinné tajemství.

Eva, která s manželem Josefem tráví čas v luxusním penzionu, se začne zajímat o tajemného svůdce Roberta. Josef je k jejich koketování, ale i k jiným věcem slepý. Žena podle různých náznaků postupně zjistí, že Robert je sériovým vrahem žen. Navzdory jeho lstím se jí podaří zachránit si život, avšak pochopí, že někdy je lepší pravdu nikdy nepoznat...

Slavný strhující film DÝKA A KŘÍŽ vypráví příběh nadšeného kazatele a duchovního Davida Wilkersona, který z ničeho a bez peněz, jen za podpory své ženy a dalších nadšenců, založil v nejhorší newyorské čtvrti v roce 1958 středisko pro mládež. Jeho odvaha postavit se mládežnickým zločinným gangům a nabídnout jim lásku místo nenávisti, bezbrannost proti dýce, bezpečí zakotvené ve vnitřní svobodě křesťana, dodnes oslovuje tisíce následovníků. Protidrogový program Teen Chalenge je jedním z "dětí" původního projektu Dana Wilkersona a přináší naději drogově závislým mladým lidem i u nás.

Čtveřice klasických spaghetti westernů o mstiteli se zálibou ve zbraních a různých vychytávkách.

Vincent Price před živým publikem předčítá čtyři příběhy napsané Edgarem Allanem Poem. Vychutnejte si z jeho úst "The Tell-Tale Heart", The Sphinx", The Cask of Amontillado" a "The Pit and the Pendulum".

Anglická kriminální komedie, která si střílí z britské aristokracie. Zchudlý lord Mick se svojí ženou se zúčastní loupežného plánu bankovního ředitele Grahama. Po mnoha komplikacích se důmyslná krádež podaří, ale oba hlavní komplicové nezískají nic.

Bylo nebylo jedno carství kterému vládl car Jeremej. Jednoho dne se rozhodl vše ve svém carství spočítat. U jedné studny se však chytil do pasti temného vládce podzemní říše Čuda Juda, kterému musel slíbit, že mu dá to, co ve svém království nepozná. Jeremej rád slíbí, myslí si, že má vše spočítané. Vůbec však netuší, že se mu mezitím narodil syn Andrej. Aby Andreje zachránil, dá ho vyměnit za syna rybáře, který se narodil v té samé době...

Ve filmové verzi se změnila profese hlavního hrdiny a také prostředí, jímž se stalo malebné městečko v podhůří Bavorských Alp (natáčelo se v bavorském Füssenu, v jehož blízkosti leží známý zámek Neuschwanstein, a v rakouském Salzburgu). Sem na kole přijíždí mladík Konrad (Michael York), který se dokáže vetřít do přízně zchudlé aristokratické rodiny, tvořené ovdovělou hraběnkou (Angela Lansburyová) a jejími dospívajícími dětmi. Jeho schopnosti nenápadné manipulace jsou téměř dokonalé, ale nakonec i on najde svého mistra. Málo známý snímek (u nás nebyl nikdy uveden) je zajímavý hereckou účastí Michaela Yorka, známého především z muzikálu Kabaret, a Angely Lansburyové, která byla za svou roli nominována na Zlatý glóbus a která se světové popularity dočkala až později, díky úloze Jessiky Fletcherové v detektivním seriálu To je vražda, napsala (1984–96).

Film Andrzeje Wajdy Březový háj je filmovým přepisem stejnojmenné povídky klasika polské literatury Jaroslawa Iwaszkiewicze. Po pobytu ve švýcarském sanatoriu přijíždí Stanislaw na lesní samotu k staršímu bratrovi. Cítí, že nebude dlouho živ, v domě svého bratra však chce vzbudit dojem plného, zdravého života. Již také proto, že starší bratr je zlomen úmrtím své ženy, příliš podléhá smutku a přenáší jej na svou malou dcerku i celé okolí. Do napjaté atmosféry v domě a do dramatických střetnutí jsou postupně vtahováni i ostatní obyvatelé samoty. Film vyniká výbornou psychologickou kresbou jednotlivých postav, navozením atmosféry a v neposlední řadě i hereckým výkonem obou hlavních postav.

Postava starého patriarchálního farmáře Augustea Maroilleura, kterou ztvárňuje v tomto kriminálně laděném thrilleru, Jeanu Gabinovi dokonale padne. Jeho hrdina je despotickým, ale svým způsobem spravedlivým vládcem své půdy v tradiční farmářské rodině v Normandii, ve které společně hospodaří dvě dcery i jejich manželé. Ve chvíli, kdy Auguste zjistí, že jeho vnuk Henri je zapleten do nebezpečného obchodu s pašeráky drog a že jeho farma se dokonce stala úkrytem pro smrtící bílý prášek, neváhá vzít spravedlnost do svých rukou. Když je však prolita krev, nebezpečná hra se mění v nevyhlášenou krutou válku bez zákona a pravidel.

Zloděj známý jako Šimon Švýcar se ve své zločinecké profesi potýká s vzestupy a pády.

Do severomoravského pohraničí těsně po druhé světové válce přijíždí příslušník zahraničního odboje Viktor Chotovický. Ve zchátralém sídle, jehož správou byl pověřen, se setká s dcerou majitele továrny, Němkou Adelheid Heidenmannovou, která zde čeká na odsun. Rozporuplná doba však nepřeje ani jejich lásce, ani soucitu... První barevný film režiséra Františka Vláčila podle stejnojmenné novely Vladimíra Körnera je hlubokou sondou do vztahu mezi mužem a ženou, kteří nejsou schopni komunikovat, domluvit se. Příběh sám i režisérova virtuozita, založená na vytříbeném výtvarném vidění, řadí tento snímek k tomu nejlepšímu, co bylo o poválečné době natočeno.

Píše se rok 1943 a Léon Duchemin) vede pokojný život v Normandii. Jeho restaurant nejčastěji navštěvují němečtí oficíři, ale také partička místních velkohubých odbojářů, kterým je Leonovo zdánlivé poklonkování Němcům trnem v oku. Ve skutečnosti ovšem Leon žádný kolaborant není, nacista Friedrich se nepřátelí s ním ale s flaškou té nejlepší Benediktínky, a Leon se jako poctivý restauratér o politiku prakticky nezajímá. Pokud mu ovšem do postele jeho dcery Juliette nespadne z nebe anglický výsadkář. Od toho dne je všechno naruby.

Vyprávění o muži, který postupně ztratil všechny životní jistoty. Je skutečně na dně: vyhořela mu krejčovská dílna, syn padl ve válce, dcera se vdala za hulváta a zmizela, nesnesitelně ho bolí záda, a proto nemůže pracovat, a navíc mu umírá žena. A tehdy mu Bůh nabídne pomocnou ruku v podobě černošského anděla Alexandra Levinea. Pokud mu uvěří, zachrání ženu před smrtí a anděla před peklem. Když se zaskočený krejčí, který od dětství chodil do synagogy a měl na paměti slovo Boží, ptá Levinea, proč není bílý, Levine odpovídá velmi prostě: byl jsem na řadě. (Letní filmová škola)

Děj se odehrává na konci 19. století nikoli však na americkém Divokém západě, ale v Evropě, v jižním Španělsku. Do Valencie přijíždí nemluvný nájemný vrah a pistolník Marco, aby dělal nějaký čas špinavou práci pro místního bohatého velkostatkáře a šlechtice Dona Antonia. Prvním Marcovým úkolem je odstranění nepohodlného anarchisty, jenž v poslední době Donu Antoniovi velmi komplikuje život. Nejenže mu neprojevuje náležitou úctu, ale navíc proti němu štve i rolníky, kteří pracují na jeho pozemcích. Marco se zpočátku řídí příkazy Dona Antonia, avšak po několika dnech se zamiluje do nádherné hostinské Soledad, díky níž poznává také Antoniovu druhou tvář. Rolníci se snaží pistolníka přesvědčit, aby se postavil na jejich stranu a vedl je v boji proti bezohlednému velkostatkáři a jeho bandě nohsledů. Marco nakonec souhlasí, i když tuší, že v boji s vycvičenými zabijáky nemají příliš velkou šanci na úspěch…

Stárnoucí nymfomanka a její bratr, který skrývá homosexuální orientaci, se zamilují do vraha svého otce a vydíráním ho přinutí uspokojit jejich bizarní touhy.

Geniální filmový debut Daria Argenta s hudbou Ennia Morriconeho a kamerou Vittoria Storara (APOKALYPSA, POSLEDNÍ CÍSAŘ). Noční procházka romantickým Římem se pro amerického spisovatele Sama Dalmase stává peklem ve chvíli, kdy se ve vstupu do galerie stane svědkem pokusu o vraždu. Maskovaná postava v černém plášti a rukavicích se snaží zavraždit mladou ženu. Jen díky Samovi je žena zachráněna, a jak se později ukáže, jde o jedinou přeživší oběť sériového vraha. Policie případ brzy přestává řešit a Sam se spolu se svou dívkou rozhoduje vypátrat zabijákovu totožnost na vlastní pěst.

Westernové drama o mladém muži a jeho spolubojovnících. Musí zničit šest děl dříve, než padnou do nesprávných rukou.

Bývalý prospektor (Joel McCrea, v retrospektivních sekvencích se objevuje i jeho syn Jody) vypráví ve vzpomínkách příběh svého raného života a vysvětluje brutální masakr indiánského kmene.

Příběh začíná na zapadlém místě kterési francouzské kolonie, které od zemského povrchu odloupla obrovská kometa a vyvrhla do vesmíru. Ale i tam pokračují malicherné spory, řevnivost i přípravy k povstání...

Manželé Ludva a Heduš Homolkovi žijí se svými kluky-dvojčaty a Ludvovými rodiči v pražském bytě. V neděli všichni společně vyrazí na výlet do přírody, aby si užili zdravého vzduchu. Suverénní děda, starostlivá, leč nekompromisní babi, poněkud ušlápnutý Ludva s nespokojenou Heduš a zvídavými dvojčaty si ale moc užít nedokážou. Celý den je snůškou malicherných sporů a hádek, které jako by k jejich životům neodmyslitelně patřily.

Zátah proti drogám přiměje vyhořelého policistu vzít zákon do vlastních rukou a pomstít se zlotřilým drogovým dealerům. Shora přicházejí zprávy, že Spojené státy mají pocit, že francouzské úřady byly při zatýkání dealerů laxní. V akčním snímku plném násilí se utrápený inspektor utká se svými kolegy stejně jako se zločineckými živly určenými k likvidaci.

Lemuel Gulliver se dostane do tajemného kraje Balnibarbi, jehož hlavní město Laputa se odedávna vznáší ve vzduchu, aniž by to Balnibarbané věděli. Gulliver se do Laputy dostane dlouhým komínem a vrací se do Balnibarbi zvěstovat všem pravdu. Jeho odhalení však bere lidem ideály. Nechtějí pravdu poznat; nesnesou pomyšlení, že žijí v trapném klamu, v ubohé lži, v poddanství falešného mýtu, v žalostné nevědomosti a temnotě, v nešťastné a zapomenuté končině světa.

Šč 854. Kdysi Ivan Denisovič, po několika hodinách německého zajetí vyvrhel, odsouzený podle § 58 na deset let do sovětských pracovních táborů - takzvaných gulagů. Dnešní den začíná jako každý jiný v pět ráno budíčkem. Pro Ivana Denisoviče je tomu tak už víc než osm let a není důvod, aby dnes bylo jinak. Je to jen další mizerný den práce na mrazu a k tomu s bídnou stravou, dennodenně stejnou šlichtou uvařenou ze zkažené zeleniny a servírovanou s napůl plesnivým a úplně tvrdým chlebem. V roce 1970 byl sovětský spisovatel Alexandr Solženicyn navržen na Nobelovu cenu za literaturu, kterou si však z politických důvodů odmítl převzít. V témže roce natočil finský režisér Caspar Wrede v britsko-norské koprodukci na motivy Solženicynova románu a podle scénáře Ronalda Harwooda stejnojmenný film - Jeden den Ivana Děnisoviče.

Pastor Wittembach, profesor etnologie, se vypraví do Żmudzu, aby tam prováděl vědecký výzkum. Ubytuje se v penzionu, kdy bydlí spolu s hrabětem Michalem Shemiotem. Ten se ale chová trochu podivně. Trpí opakujícími se migrénami, ale snaží se, jak jen může, aby byl profesorovi pohostinným společníkem. Pastorovi dělá společnost také Dr. Froeber, odpovědný nejen za léčbu hraběte, ale i jeho matky, která vážně trpí od doby, když před třiceti lety padla za oběť postrachu okolních hustých lesů – obřímu medvědovi nazývaného „Lokis“. Zachránila si holý život, ale ztratila vjemové smysly. Lékaři v té době zjistili, že hraběnka je těhotná, ale dávali naději, že po porodu se možná zotaví. Za 9 měsíců se jí narodil syn Michal.

Ačkoliv madam Germaine musí denně vstávat v šest hodin a kromě pobíhání mezi kuchyňskými odpadky trávit hodně času přecházením po pařížských mostech, je to žena plná vášnivého optimismu. Vždyť se stačí zasnít: jednou si podmaní Monte Carlo. Jen kdyby její klienti nebydleli tak daleko od sebe! Germaine je ale dobrá hospodyně, a tak kromě posluhování strpí i to, že jsou její klienti značně upovídaní. Bohužel pro ně je trochu upovídaná i Germaine.

Děj sci-fi komedie Zabil jsem Einsteina, pánové se odehrává střídavě v Americe někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí a v Praze roku 1911. Je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky Alberta Einsteina ovlivnila vývoj života na naší planetě. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která míří do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí "stroje času" do minula... Podle tvrzení autorů filmu je skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život, historickým faktem.