Nejlepší filmy z roku 1967

Poslední díl spessartské trilogie. Strašidla se vrací z vesmíru a přistávají u zámku, kde naleznou nešťastnou Anneliese (Liselette Pulver). Její snoubenec právě upřednostnil manévry před svazkem s ní. Strašidla nabídnou Anneliese svou raketu, aby ho mohla dohonit. Vinou nehody však putují časem, a ve všech dobách které navštíví, muži váhají mezi válkou a láskou k ženě. (Jezinka)(csfd.cz)

Doktor Lefebvre je volán k pacientovi, který však není při jeho příchodu doma. V bytě hraje televize. Doktor nechá u souseda vzkaz, když nasedá do vozu, soused ho volá, že se nějaké paní udělalo na chodbě špatně. Doktor se vrátí a ženu ošetří, pak se dozví, že žena zvonila u stejného bytu. Až do této chvíle by to byla jen banální záležitost jedné návštěvy u nemocného. Žena však lékaře požádá o pomoc a od tohoto okamžiku se za ním rozejdou stíny, které se brzy zhmotní v kafkovské postavy kontrašpionážní sítě. Hlavní roli manipulovaného lékaře hraje režisérův otec Bernard Blier.

Špioni z několika zemí se snaží zjistit, jaká tajemství skrývá mysl mladé dívky s amnézií, která se objevila v Paříži.

Mladá žena ohlásí na VB, že byla v noci znásilněna třemi opilými muži. Policisté chtě nechtě musí zahájit pátrání a skutečně brzy objeví dva podezřelé. Ti však kryjí třetího, který se ten den žení. I on je po intermezzu s nezdařeným obviněním místního tajemníka vypátrán a předveden. Nicméně okolnosti nasvědčují, že to se znásilněním nebylo asi tak horké.

Tři volně propojené poetické hříčky o nešťastně zamilovaných samotářích (Pokušení manipulanta, Nastěnčiny sny a Dobrodružství sirotka Rudolfa) ve filmu Jana Němce přináší i první filmové role Marty Kubišové a Karla Gotta. Ve všech třech povídkách dominuje poezie, laskavý humor a nadhled. Úvodní defilé krásek vzbuzuje v duši mladého manipulanta nenaplněnou touhu po doteku, ve fantazii umývačky nádobí se o ni uchází dokonce trojice mužů a podnapilý Rudolf se zamiluje na jakési oslavě...

Na tropickém ostrově provádí skupina vědců experimenty s ovládáním počasí. Experiment se ale nezdaří a následkem radioaktivity zmutují místní kudlanky v obří kudlanky "Kamacuras". Ty naleznou obří vejce, rozbijí ho a začnou trápit vylíhnuté godzillí mládě Minillu. Na scénu tedy přichází Godzilla přivolána telepatickým voláním svého potomka. Porazí kudlanky a začne Minillu učit jak být strašlivým monstrem. Osmý díl ze série o Godzille je jednoznačně cílen na mladší publikum.

Vynálezce plynu blaženosti středem zájmu gangsterů i tajných služeb. Francouzská komedie (1967). Evžen Ballanchon žije v domku na předměstí Paříže společně se svými rodiči. Otec s matkou se hádají snad každý den a snad úplně o všechno. Raději vytopí celé podlaží, než aby se dohodli, kdo z nich nechal otevřený kohoutek. Oč je Evžen geniálnější, o to víc žije skromnějším životem. Do práce jezdí na mopedu, o ženy se příliš nestará. To, co se děje doma, mu úplně stačí. Skromný Evžen pracuje ve významné vědecké laboratoři, kde se pokouší vynalézt jakýsi "plyn pravdy". Bylo to dílo náhody a Evženovy geniality, že vznikl "plyn blaženosti", při kterém mizí jakákoliv protivenství, lidé jsou mnohem upřímnější a vstřícnější. Ale kdyby tak Evžen věděl, kolik popela z jeho cigarety mu do právě připravovaného roztoku vlastně spadlo? O neznámý plyn, který existuje zatím jen v malém množství, má zájem vláda, tajné služby i cizí špióni.

Po smrti jejich otce se správce stará o tři sourozence s mentálním postižením. Situace se zkomplikuje, když se objeví příbuzní, kteří mají zálusk na dědictví a chtějí ho získat pro sebe. Film byl v roce 2013 uložen do filmového archivu Akademie filmových umění a věd.

Podzim a zima 1950: Do Týnce se po sebevraždě statkáře Konvalinky vrací jeho dcera, bývalá jeptiška. Zjitřené náboženské cítění a odpor proti násilné kolektivizaci vedou k tragickým událostem, které vyvrcholí během štědrovečerní noci... Tato syrová balada je jedním z nejpůsobivějších filmů autorské dvojice Karla Kachyni a Jana Procházky.

Jeden z našich nejvýznamnějších filmů šedesátých let zůstal i pro svou ojedinělou poetiku tak trochu stranou pozornosti. Dodnes neztratil své zvláštní kouzlo. Navíc je přehlídkou zajímavých hereckých výkonů (z tohoto hlediska má dokumentární hodnotu) nastupující generace z Činoherního klubu, jíž byly role psány přímo na tělo. A Máša vychází z okouzlení secesním světem i dobou němého filmu, zároveň se v tajuplném příběhu opírá i o moderní literaturu (Franz Kafka). Ve spletité hříčce plné náznaků a symbolů se ovšem naplno projevují i špatné lidské vlastnosti jako je přetvářka, lhostejnost,...

U dveří hlavního hrdiny filmu pana Nováka zvoní jeho sousedka. Je téměř nahá. Oblečena jen do osušky si omylem zabouchla dveře svého bytu a nyní pana Nováka prosí, aby ji pustil k sobě domů. Co teď? Mladá dáma v prekérní situaci prosí o pomoc. A je velmi půvabná. Na druhé straně se každou chvíli může vrátit domů manželka pana Nováka, která má navíc dnes narozeniny… STOP! zvolá moderátor vcházející na scénu a děj filmu se opravdu zastaví. Nyní je řešení této prekérní situace na divácích… Vpustit nebo nevpustit? Zelené tlačítko na křeslech diváků znamená vpustit, červené odmítnout…

Příběh romantického dramatu se odehrává na anglickém venkově ve druhé polovině 19. století. Hlavní hrdinkou je Bathsheba Everdeneová, mladá a nezávislá žena, která odmítá romantický zájem obyčejného muže a rozhodne se sama hospodařit na statku, který zdědila. Navzdory očekáváním doby se Bathsheba díky svým schopnostem, vytrvalosti a přirozenému kouzlu úspěšně zhostí této výzvy. Přesto však dlouho postrádá skutečnou lásku a cit. Situace se změní, když se v jejím životě objeví atraktivní a sebejistý seržant Frank Troy. Tento film, inspirovaný románem slavného anglického spisovatele a básníka Thomase Hardyho, zachycuje téma proměny venkovského světa a příchod nových, cizorodých vlivů do tradiční komunity. Film byl nominován na Oscara za hudbu.

Stárnoucí osamělý kovboj Will Penny (Charlon Heston) se smyslem pro právo a spravedlnost je v tvrdém a nelítostném boji se zloději dobytka těžce raněn a v době jeho uzdravování o něj pečuje mladá osadnice Catherine se svým malým synem. Třebaže se do ní Will hluboce zamiluje, cítí, že se na ni nemůže vázat, a vydává se opět na svobodu. Will Penny je realistický příběh o tom, co to znamená být kovbojem.

Detektivní příběh, v němž se vše točí kolem starodávného pokladu z devátého století, považovaného za zničený v době druhé světové války, se odehrává v archeologickém prostředí. Jeho hlavní postavou je vedle kapitána Exnera, vyšetřujícího podivnou vraždu, spáchanou na půdě vědeckého ústavu, mladá studentka UMPRUM Kamila Housková, která zjistí, že poklad nebyl zničen, ale s největší pravděpodobností ukraden. Bystrá dívka pokračuje proti vůli kapitána Exnera v pátrání po pokladu a přivede vyšetřovatele na stopu, dokazující souvislost mezi ztraceným pokladem a zavražděnou ženou...

Pět let před slavným dvoudílným filmem Boj po vítězství natočil režisér Villen Azarov neméně úspěšné špionážní drama o sovětském rozvědčíkovi Krylovovi. Zatímco Boj po vítězství byl situován do poválečných let, Cesta do „Saturnu“ se soustředí na rafinované boje špionů přímo v době 2. světové války. Agent Sergej Krylov je pod krycím jménem kapitán Kramer nasazen do německého abwehru. Má proniknout do samotného středu německé špionážní organizace „Saturn“ a podávat tam odtud životně důležité zprávy moskevské centrále. Předtím si ale ještě musí získat naprostou důvěru Hitlerových spolupracovníků a naoko se stát doslova jedním z nich.

„My podepsaná děvčata, se slavnostně zavazujeme, před Bohem a před svými vlastními tvářemi, že dříve, než nadejde den našich maturit, tak jak tu stojíme, jedna jako druhá, se zbavíme svého panenství!“ Tak jest psáno na pergamenu „Smlouvy s ďáblem“ podepsaném pěticí středoškolaček, co byl společně s fotografiemi aktů nalezen v jedné z lavic zmíněných dívek. Ty se obvinění brání, ale i přes jejich obhajobu jim nikdo nevěří a kvůli pergamenu mají nemalé problémy ve škole i doma. Dívky si poté uvědomí, že když už je všichni kolem osočují z této úmluvy, tak již nadále nemají co ztratit a skutečně se rozhodnou zbavit své „cudnosti“ a stát se dospělými. Některé z nich mají stálé partnery, které je potřeba k činu jenom trochu popostrčit, další si je teprve musejí najít. Celé jejich počínání má ale za následek hromadu komickým až tragikomických situací končících ne zcela podle jejich představ.

Předpisy jsou neúprosné: když kriminalista v sebeobraně zabije lupiče, jenž přepadl klenotnictví, nedostane se mu ocenění, nýbrž vyhazovu od policie. Živí se pak jako taxikář, ale přesto nadále zkoumá svůj případ, který ani po několika letech nebyl uzavřen... Vznikl ojedinělý pokus o akční film, obohacený sebezpytováním.

Ani u bezvýznamných lidiček bychom neměli podceňovat uraženou ješitnost. Právě takovou odezvu vyvolala atraktivní, vyzývavá žena, která souhlasila, že si vezme obyčejného úředníčka z účtárny, jen proto, aby se zapomnělo na její vztah k ženatému šéfovi. Naštvaný novomanžel, když se tuhle lest dozví, začne v tichosti a s téměř nehnutým obličejem chystat důmyslnou pomstu, která navíc může přinést i hmotný prospěch...

Jednoho dne je na nemocničním inspekčním pokoji nalezen zavražděný dr. Hahn. Přivolaní vyšetřovatelé vedou výslechy, ze kterých jim vyjde hned několik podezřelých: Hahnova kolegyně a jeho dlouholetá intimní přítelkyně MUDr. Marie Nováková, kterou lékař veřejně podváděl s mladou a pohlednou zdravotní sestrou Jiřinou, samotná Jiřina, dále doktor Petera, kterému se nikdy nepodařilo udělat kariéru, starý sklerotický pacient Zima a nakonec i nepříliš schopný přednosta kliniky. Každý z nich měl nějaký motiv Hahna nenávidět. Zatímco policie rozplétá nitky pravdivých i lživých výpovědí, mezi personálem nemocnice se vyjasňují složité profesní i osobní vztahy…

Román Alberta Camuse „Cizinec“ z roku 1942 bývá považován za klíčové dílo literárního existencialismu. Film CIZINEC, který se původní předlohy poměrně věrně drží, natočil v italsko-francouzské koprodukci režisér Luchino Visconti v roce 1967. V Alžírsku třicátých let vede francouzský úředník Meursault poměrně stereotypní život. Jednou náhodně přihlíží sporu svého přítele Raymonda s pochybnými arabskými známými a nečekaně jednoho z nich zastřelí. Soudní přelíčení retrospektivně odhaluje motivy vraždy, což vede také k rekonstrukci Meursaultova vztahu k nejbližším osobám. Neskrývanou lhostejnost vůči zesnulé matce nebo partnerce Marii dokáží ostatní jen stěží pochopit. Muž je za svůj čin uvězněn a odsouzen k trestu smrti.

Arnošt Pánek, vedoucí činitel v kterémsi jihomoravském městečku, má narušeny klidné dny. Byl zatčen jeho chráněnec Kvasil, předseda vzorného zemědělského družstva - a obviněn ze znásilnění nezletilého děvčete, z pojišťovacích podvodů a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Naštvaný Pánek se rozhodne sám vyšetřit okolnosti, které vedly k událostem pro něho tak nepříjemným. I když se film režiséra Ladislav Helga zabývá dlouholetým funkcionářem sloužícím komunistickému systému, daleko precizněji se zaměřuje na mentalitu dlouholetého okresního politika, jenž si vybudoval pevnou mocenskou síť a odmítá cokoli měnit na svých metodách, neřkuli odstoupit. Helge vztyčuje důležitou otázku - dotýká se zkorumpovaného svědomí, kdy hmotný blahobyt se stává jediným měřítkem hodnot. Nelze se pak divit, že ti, co odmítají přistoupit na tuto "tichou dohodu", jsou odsouzeni k hmotnému živoření. Stud je jedním z nejdůležitějších filmů 60. let, přesně diagnostikuje tehdejší společenské ovzduší.

Po skončení Americké občanské války se válkou poničená země snaží zotavit. Bývalé státy Konfederace netrpělivě čekají na finanční podporu ze severu. Na jeden z konvojů s milionem dolarů má však zálusk i plukovník Jonas (Joseph Cotten), který stále nosí svou šedou konfederační uniformu, neboť nikdy nepřijal kapitulaci. On a jeho tři synové tvoří poslední zbytky kdysi obávaného pluku Salamandrů.

Manželský pár, v němž je on ten starší a mocný a ona je mladá a půvabná. Jejich vzájemné škádlení, rozmíšky i hašteření naplnilo jedno královské ráno v ložnici. Mocný anglický král Jindřich VIII., který dal, jak víme z historie, usmrtit nejednu svou manželku, a poslední z nich – Kateřina Parrová, využívající veškeré síly svého mládí. Hlavní spor nastane o barvu koně Alexandra Velikého. Byl bílý nebo černý? Zvítězí on, ona nebo láska, která se za všemi těmi slovíčky přece jen skrývá?

Přecitlivělá dospívající školačka má smůlu, že je dcerou důležitého funkcionáře. Snaží se kupovat přízeň svých spolužaček různými dárky a úsluhami, ale ty přesto využijí první příležitosti, aby zradily její důvěru a zesměšnily i první něžnou lásku. Jen zdánlivě dětský příběh se vyznačuje hlubokou znalostí lidských povah, v nichž se již od dětství tají budoucí charakterové vady. Je to výtečně napsaný, inscenovaný i zahraný příběh, dotýkající se celospolečenského mravního klimatu.

Před Godzillou byla Gappa... Filmová klasika japonského hororu z roku 1967 poprvé na DVD. Vědecká expedice objeví na jednom z tropických ostrovů v jižním Pacifiku ještěra, kterého místní domorodci uctívají jako božstvo. Zemětřesení jednoho dne odkryje sluj a v ní ještěří mláďata. Domorodci varují vetřelce, aby je nechali tam, kde jsou. Ti však nedbají rad a odvážejí je do zoo v Japonsku. Rozzuřená matka mláďat se vydá hledat své potomky a ničí při tom vše, co jí stojí v cestě...(oficiální text distributora)

Nenápadný účetní, vždy vyhodnocovaný jako nejsvědomitější pracovník, náhodně přijde na způsob, jak zpronevěřovat peníze, tak aby si toho nikdo nevšiml. Ani podrobná kontrola nic závadného v účtech nezjistí, jenže běžný občan, zvyklý žít skromně, si vůbec neví rady, co si má s nakradenými penězi počít...

Dokumentární film Jana Špáty o starých osamělých ženách, dožívajících svůj život na venkově. „Ty ženy vesměs nemají strach ze smrti, snad jen z umírání, a to ne proto, že se bojí bolesti, ale že by někoho obtěžovaly, potřebovaly. Smrt je pro ně součástí života, je jeho samozřejmou složkou,“ říká režisér v explikaci svého filmu.

Příběh se odehrává během občanské války na maloměstě, kde vedle sebe stojí synagogy, pravoslavné kostely i katolické chrámy. Zde, v Berdičevě, vede prapor pokleslé morálky komisařka Klavdija Vavilovová. Kvůli pokročilému stupni těhotenství je proti své vůli nucena odstoupit od velení a ubytovat se u chudé židovské rodiny, která zažila nejeden pogrom. V malém domku hýřícím životem šesti dětí má přísná Klavdija možnost si uvědomit, že těžší než válka je porodit robě, stejně jako jej vychovat. Původní myšlenky na potrat se rozplývají spolu s myšlenkami na mír a svornost pracujících lidí. Nedlouho poté, co Klavdija zplodí syna, začne v dáli výstražně znít svolávací trubka. Nad městečkem propukne palba. Klavdija pokládá novorozeně na postel, obléká vojenský kabát a odchází vést svůj oddíl k útoku...

Film o prokletí lásky a tajemném objevu neviditelnosti. Příběh začíná v Paříži. Inženýr Marc-Antoine, se chystá na svatbu svého bratra Adriana do Prahy, když tu se kolem něj začínají dít zvláštní věci. Zpívající cikán záhadně zmizí z lodi, tajemný stařec se zjevuje a zase mizí. A právě při jeho hledání inženýr náhodou narazí na tajemného tkalce Viléma Storitze. V zahradě za oknem v jeho domě uvidí krásnou dívku. Vilém tvrdí, že je to jeho nevěsta. A pak, když se inženýr setká se svým bratrem Adrianem, uvidí jeho nástávající, jejíž obličej se mu hluboce vryl do paměti...

V psychiatrické léčebně se mohou skrývat všelijaké divné existence - třeba váleční zločinci. Náhle jeden z nich zemře násilnou smrtí, takže policie má co vyšetřovat. Stop je málo, takže zkoumá, zda obrazy mrtvého dochované v hojném počtu nenabídnou nějaké vodítko... Jenže v roce 1967, kdy tento zřetelně vykonstruovaný film vznikl, se diváci mohli kochat zdařilejšími díly.

Alfons Karásek na nádraží loučí se svou ženou Růženou, která jede do lázní. Plánuje si eroticky naplněný týden, plný žen a záletů. Na každý den jedna milenka. Jenže už na začátku se složitě vybudovaný itinerář pokazí. Nakonec se sice v jeho bytě ocitne plno krásných žen, bohužel ale včetně jeho vracející se manželky…

Film nás zavádí do Afghánistánu, kde se setkáváme s muži a ženami v roli vojenských zdravotníků. Žijí na základně nazývané "The Orphanage" a musí se vyrovnávat s nástrahami nebezpečného prostředí, ve kterém se snaží přežít.

Izumi má neuvěřitelnou smůlu a zdá se, že přitahuje všechny možné nehody. Pokud je na zemi nějaký kámen, určitě o něj zakopne. Jeho obličej často přitahuje letící předměty jako plechovky nebo noviny nesené větrem. Proto by si měl dávat pozor, kam šlape a kde stojí. Když se takové drobné nehody dějí neustále, časem si na to člověk zvykne. Na druhou stranu má Izumi ohromné štěstí, že má dokonalou přítelkyni. Šikimori není jen krásná a roztomilá, ale je skvělé být v její společnosti, což Izumi zbožňuje. Má však také drsnější a více cool stránku, která se projeví hlavně tehdy, když je Izumi v ohrožení. Pro Izumiho je to další důvod, proč ji miluje ještě více.

Hašlerovské pražské písničky, tak oblíbené koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století, nestárnou. Zpívají je stále v hospodách i na stavbách, zkrátka všude. Mají své místo i v milostných příbězích ze staré Prahy, které tak pěkně vypráví panna Veronika. Jejich hrdinkou je panna Stázi, která nejprve neměla štěstí v lásce se studentem Tadeášem. Ale potom se zamilovala do tří pánů najednou. Do nesmělého pana Aloise, do veselého pana France a do pana Johanese, který ji svedl za Koňskou branou. Nakonec však dala přednost starému, leč bohatému domácímu. Tři opuštění páni si pod Kamenným mostem málem vzali život. Ale smutek přebolel a pánové zakotvili v manželstvích, bohatě požehnaných roztomilými dítky. A panna Stázi? Ta utekla od starého muže a vrátila se k panu Francovi, když přišel domů z vojny.

Nicolas Pappas a Léon Dubois, dva mimořádně nebezpeční zabijáci, přijíždějí do Paříže, kde si je najme gangsterský boss Jo Laguerre, který potřebuje "zaměstnance", aby kryli útěk pachatelů jedné loupeže. Vyváznou z toho, jak nejlépe dovedou, a pak se ocitnou v situaci, kdy mají na starosti likvidaci jistého "Magnuma"...

Tento osmdílný seriál nás zavádí do vzdálených míst naší Země, kde sleduje fascinující druhy zvířat a vypráví neuvěřitelné příběhy plné napětí, zábavy, často i dojímavé, ale vždy přinášející naději.

Severská balada podle literární předlohy švédské spisovatelky Selmy Lagerlofové.

Ve vypjaté dramatické situaci jedné červnové noci roku 1815 několik hodin před bitvou, která se zdá předem prohraná, má Napoleon na vybranou: buď jít do bitvy a riskovat, že ji nevyhraje, nebo do bitvy nejít, což ovšem znamená abdikovat. Vzdát se absolutní moci a své vojenské zkušenosti nabídnout lidu, republice...

Irena má všechno, co by si mohla od života přát – je krásná, mladá, bohatá, její manžel, advokát, má dobré postavení, zkrátka spokojená rodina s jedním dítětem – zdálo by se – šťastný osud. Ale život se hrdince promění v peklo. Stačila k tomu jedna malá nevěra, okouzlení mladým skladatelem, nebo možná obyčejná touha líbit se.

Ve filmu sledujeme Aleše Hámu, jak cestuje v karavanu po České republice. Navštěvuje různá unikátní místa, kde se snaží nasát jejich jedinečnou atmosféru, chutě a vůně. Během svých cest potkává mnoho zajímavých osobností. Tato nová série cestopisů je neformálním pokračováním oblíbeného seriálu V karavanu po Slovensku od České televize.