Nejnovější filmy krátký z roku 1962

Tento seriál je zaměřen na objevování historických událostí, příběhů a jevů, které měly významný dopad na život v příhraničních oblastech. Důraz je kladen na pochopení historického kontextu, který je skrytý v těchto částech zemí, nyní oddělených otevřenými hranicemi. Jde o společnou produkci České televize a RTVS, financovanou z evropských fondů.

Dokumentární seriál se zaměřuje na slavnou éru slovenských televizních inscenací. Na počátku fenoménu bratislavských pondělků nikdo nepředpokládal, že se bude vyvíjet do tak významné a kvalitní podoby. Tento koncept stále silně rezonuje ve vzpomínkách starší generace televizních diváků, zejména v České republice, i když na Slovensku méně. K jeho vzniku vedla řada příznivých okolností. V 50. letech televize v pondělí nevysílala, a slovenská část Československé televize usilovala o větší podíl na celostátním vysílání. Na konci roku 1958 bylo nařízeno, že se bude vysílat každý den v týdnu, a od roku 1959 se televize vysílala i v pondělí. Pražské vedení rozhodlo, že Slováci, pokud nejsou spokojeni se svým vysílacím časem, mohou dostat celý pondělní večer. V pondělí byla navíc v divadlech pauza.

Pan Karásek podezřívá svou manželku z nevěry a tak vpadne do bytu panu Holoubkovi, který ve skříni ukrývá svou milenku.

Reportáž ukazující řemeslo malířů markýz – velkých obrazových poutačů na filmové premiéry v pražských kinech, jež vznikaly ve zvláštní malířské dílně ve filmovém studiu Barrandov.

Němá groteska s pásmem absurdních gagů.

Kluci z tábora mladých radioamatérů se chystají k závodům v zaměřování vysílaček. Všichni mají jednoduché přijímačky složené ze sluchátek a kosočtvercové ruční antény. Vytouženou výhrou má být svazarmovská výkonná přijímačka.

Osvětový film o chybách ve výchově dětí.

Jeden náročný den zaměstnané ženy: starosti s dětmi, odpovědná práce zdravotní sestry ve středisku a domácí práce. Večer se má po delší době vrátit manžel.

Hraný dokument o životě v dívčím internátě jednoho textilního závodu.

Krátký film Antoine a Colette je druhým pokračováním příbehu o Antoinu Doinelovi v režii Francoise Truffauta. Film byl natočen v roce 1962 jako jeden z pětice krátkých filmů z cyklu "Láska ve dvaceti", jež byly natočeny pěti významnými režiséry z různých zemí. Film zachycuje hlavního hrdinu Antoina Doniela jako sedmnáctilého mladíka pracujícího pro Phillips, firmu která vyrábí dlouhohrající desky. Antoine žije sám v zařízeném pokoji v Place Clichy a většinu času tráví poslechem opery nebo s kamarádem ze školy Reném. Během návštevy akce Berlioz Music Programme potká gymnazistku Colette, do které se poprvé zamiluje. Colette je sice stejně stará jako on, ale narozdíl od Antoina má milující rodiče, se kterými stále ještě žije ve společné domácnosti. Antoine se s Colette opravdu spřátelí a i její rodiče se k němu začnou chovat, jakoby byl jejich vlastní syn. Jen Colette ho stále bere pouze jako kamaráda.

Ti, kteří přežili 3. světovou válku žijí v podzemí Paříže, neboť povrch je neobyvatelný. Pomocí stroje času vysílají do minulosti vězně, aby získal potřebné suroviny. Klíčem pro jeho cestu je jeho utkvělá dětská vzpomínka na incident na letišti v Orly, kterému přihlížela neznámá žena... Čb sci-fi film bez dialogů. Posloucháme pouze vypravěče a hudební doprovod na pozadí ve sledu promítaných fotografií. La Jetée = molo či hráz (přeneseně spíše nástupní plošina), je homonymem pro „là j'étais“ (tady jsem byl). Snímkem se později inspiroval Terry Gilliam při tvorbě 12 opic.

Parodie známé písničky Yvetty Simonové, tentokrát v podání Hany Hegerové.