Romantický hudební film Cindy, původně uvedený jako Cenerentola ’80, patří k těm titulům, které si diváci pamatují nejen kvůli příběhu, ale hlavně díky atmosféře, hudbě a dvěma charismatickým představitelům hlavních rolí. Snímek z roku 1984 nabídl moderní verzi klasické pohádky o Popelce a přenesl ji do světa zářivých osmdesátých let, velkých emocí, večírků, tance a chytlavých písní.
Režisér Roberto Malenotti ve svém celovečerním debutu vsadil na osvědčený motiv utlačované dívky, zlé macechy, protivných nevlastních sester a okouzlujícího „prince“. Místo kočáru a vílí kmotřičky ale přišla současnější podoba příběhu. Cindy je mladá italsko-americká dívka, která se dostává do Říma, kde se jí život obrátí vzhůru nohama. Nechybí plesová atmosféra, tajemství identity ani ztracená bota. Jen všechno dostává výrazně modernější, hudební a televizně líbivý kabát.
Proč si film získal tolik fanoušků
Film vznikl v produkci italské televize RAI ve spolupráci s francouzskou televizí a velmi rychle se proměnil v evropský fenomén. Obrovský úspěch slavil především v Itálii, Francii a Německu, kde si jej zamilovalo mladé publikum. Výrazně tomu pomohla i hudba bratrů Guida a Maurizia De Angelisových, kteří uměli citlivě spojit romantiku s dobovým popem.
Právě soundtrack se stal jedním z hlavních důvodů, proč se na film dodnes vzpomíná. Ústřední duet Stay v podání Bonnie Bianco a Pierra Cossa doslova zlidověl. V německých hitparádách se vyšplhal až na první místo a dlouhé týdny patřil k nejhranějším písním. I tam, kde film nezasáhl kina naplno, se jeho hudba šířila rádiem a zůstala pevně spojená s nostalgií po osmdesátkách.
Cindy nebyla jen další televizní romance. Byla to pohádka pro generaci, která místo královských plesů snila o lásce pod světly velkoměsta a za zvuku nesmrtelných hitů.
Bonnie Bianco jako tvář filmové Cindy
Hlavní ženskou roli ztvárnila americká herečka a zpěvačka Bonnie Bianco, vlastním jménem Lory Bianco. Právě film Cindy jí otevřel dveře k evropské popularitě. Producenti v ní viděli ideální kombinaci dívčí nevinnosti, hudebního talentu a fotogenického vzhledu. Na plátně působila přirozeně, romanticky a přesně odpovídala představě novodobé Popelky.
Po úspěchu filmu se Bonnie Bianco věnovala nejen herectví, ale především hudbě. V druhé polovině osmdesátých let vydala řadu alb a singlů, mezi nimiž zaujaly například Miss You So nebo A Cry in the Night. Její popularita byla nejsilnější hlavně v německy mluvících zemích, kde se stala výraznou popovou tváří své doby.
Později se její kariéra vydala jiným směrem. Po letech v popovém průmyslu začala více tíhnout k duchovní hudbě a ustoupila z hlavního proudu. Dnes žije v USA a její život je mnohem klidnější než v době největší slávy. Přesto její jméno fanouškům osmdesátých let stále něco říká, protože bez Bonnie Bianco by kouzlo filmu Cindy jednoduše nefungovalo.
Cindy / Foto: RAI
Pierre Cosso zůstal idolem i po letech
Vedle Bonnie zazářil ve filmu Pierre Cosso, francouzský herec a zpěvák, který už měl za sebou výrazný start díky filmu Večírek 2, kde zaujal po boku Sophie Marceau. V roli Mizia, mladého muže s šarmem, tajemstvím i romantickou aurou, se stal snem mnoha divaček. Jeho obraz filmového prince osmdesátých let zůstává jedním z nejvýraznějších prvků celého snímku.
Cosso po Cindy pokračoval v herecké kariéře ve Francii, Itálii i v dalších mezinárodních projektech. Objevil se ve filmech, televizních sériích i na divadle. Diváci si ho mohli vybavit také z amerického filmu Americký vlkodlak v Paříži nebo z populárních francouzských televizních titulů. Nezůstal ale jen u herectví. Hudba ho provázela i nadále a v pozdějších letech se věnoval i vlastním hudebním projektům.
Dnes žije převážně ve Francouzské Polynésii, kde našel klidnější životní tempo. Částečně se stáhl z hereckého provozu, věnoval se moři, hudbě i vystupování na jevišti. Pro fanoušky však zůstává navždy spojen především s rolí Mizia a se skladbou Stay, která jeho hlas uchovala v paměti několika generací.
Nesmrtelné písničky, které film přežily
Ne každý film dokáže přežít desetiletí díky soundtracku. Cindy to ale dokázala. Píseň Stay se stala symbolem celé jedné éry a dodnes patří k melodickým duetům, které okamžitě vyvolají vzpomínky na první lásky, televizní romantiku a dobu, kdy pop zněl jednoduše, ale upřímně.
Právě hudba způsobila, že se o hvězdách filmu mluví i dnes. Bonnie Bianco i Pierre Cosso jsou stále „slyšet“ v písních, které se vracejí v rádiích, na internetových platformách i v nostalgických pořadech o osmdesátých letech. Možná už nežijí v centru showbyznysu jako kdysi, ale jejich největší hit přežil čas.
Proč se k filmu Cindy diváci vracejí i dnes
Cindy není jen převyprávěná Popelka. Je to velmi konkrétní otisk své doby. Má v sobě styl osmdesátých let, jejich romantickou naivitu, barevnost i víru, že velká láska může přijít nečekaně a změnit úplně všechno. Právě tato směs dělá z filmu srdcovou záležitost pro ty, kteří na něm vyrůstali.
Pro české publikum má navíc zvláštní kouzlo i tím, že se k němu dostalo později, až díky televiznímu vysílání po roce 1991. O to více působil jako objev z jiného světa. A i když u nás nedosáhl tak masového šílenství jako v Německu nebo Itálii, své věrné fanoušky si našel.
Dnes je Cindy připomínkou času, kdy romantické filmy stály na emocích, hudbě a sympatických tvářích. Bonnie Bianco a Pierre Cosso možná už dávno žijí jiné životy než v době své největší slávy, ale jejich filmová chemie i písně zůstávají. A právě proto je Cindy dodnes nezapomenutelnou moderní Popelkou osmdesátých let.
