Nejnovější filmy z roku 1988 Voyo

Dušan Roček se vášnivě věnuje letům na rogallu a nebrání v tom ani své patnáctileté dceři Mileně. Jediný, kdo riskantnímu sportu nefandí, je Dušanova žena Magda. Ale není to rogallo, odkud číhá nebezpečí. Jako blesk zasáhne rodinu autonehoda, při níž je Milena vážně raněna. Při rentgenu se zjistí, že dívka má jen jednu ledvinu a ta je vážně poškozena. Jedinou šancí je transplantace. Dušan se okamžitě nabídne jako dárce. Protože by jako otec byl nejvhodnějším dárcem, lékaři souhlasí. Během vyšetření však vyjde najevo, že nemůže dát Mileně svou ledvinu, protože není jejím skutečným otcem. Dušan je šokován a nedokáže se s nevěrou své ženy vyrovnat.

Prostřednictvím tohoto kresleného příběhu pro celou rodinu se vydej s dinosauřími kamarády Nožičkou, Sárou, Zobkou, Bodlinkou a Pírkem na báječnou cestu do pravěku. Před dávnými a dávnými časy, v dobách čadících vulkánů a strašlivých zemětřesení, se jeden malý brachosaurus jménem Nožička ocitl úplně sám. Na své cestě do legendárního Velkého údolí se šťavnatou trávou potká čtyři malé dinosauříky, kteří se k němu připojí. A tak začne vzrušující, ale i nebezpečné dobrodružství, během něhož malí kamarádi potkají hladové dravce a jiné překážky. Díky tomu se naučí mnoha novým věcem, jako je pomoc kamarádovi a týmová práce.

Dětský film o snech a touhách těch nejmenších, který je přímým pokračováním snímku Nefňukej, Veverko! Zatímco v prvním filmu se Kačenka musela vyrovnat s narozením dvou bratříčků, tentokrát ji čeká zkušenost mnohem smutnější. Její milovaný děda, který měl ze všech dospělých nejvíce pochopení pro její snění a hry, umřel. Pomáhají jí v tom nejen vzpomínky na dědu a hry, které spolu hráli na potoce, jak běhali po louce a zdravili jaro nebo hráli Člověče nezlob se, ale také sny o tom, že žije na břehu moře a má kouzelnou mušli, která jí splní všechna přání,…

Hradní kastelán se ve svých divokých snech proměňuje v opovrhovaného, ponižovaného šaška, jehož deptá panovačná královna. Režisérka Věra Chytilová si tu pohrává s téměř dokumentárním vylíčením "reality" a divadelně stylizovanými vizemi, v nichž vládne červená barva. Námět poskytla stejnojmenná divadelní hra Bolka Polívky, jejíž podobu však režisérka často přesahuje, zvláště pak k satirickému vyhrocení, v němž nahlíží naši nedávnou minulost, ztrapnělé poklonkování před mocnými a bohatými tohoto světa.

Jednoduchý příběh obyčejné venkovské dívky, vstupující do života jen s velmi mlhavou představou o své budoucnosti. Nespokojena s jednotvárnou prací na vesnici dojíždí každé ráno do města, kde si našla zaměstnání stejně stereotypní a ubíjející. Rýsuje se jí pouze jediný prostý cíl: mít kluka, pak se vdát a založit rodinu. Na osudu své průbojnější kamarádky ale vidí, že i splnění tohoto cíle ma své stinné stránky. Sama prožije první milostné zklamání a první drsnou životní zkušenost...

Radka Johna známe nejen jako redaktora publicistiských pořadů, ale také jako tvůrce scénářů, podle nichž byly v roce 1987 natočeny dva filmz, které ve své době s nebývalou otevřeností poukazovaly na společenské jevy typické pro období hroutícího se reálného socialismu. Obecné zhrubnutí, ztráta duchovních hodnota davový fanatismus ve vypitých hlavách fotbalových primitivů se staly námětem k paradokumentární reportáži Karla Smyczka Proč?, sladký, ale riskantní život veksláků zachytil Vít Olmer ve filmu Bony a klid. Jeho hrdinou je venkovský mladík, který v Praze nejdříve ztratí iluze o poctivosti bližních a pak na vlastní kůži poznává rub života veksláků, k nimž se proti vlastní vůli připojí.

Hlavní postavou příběhu, který je citlivou sondou do duše malé holčičky, je pětiletá Kačka Znamínková, která žije s rodiči v malebné podhorské vesnici. A protože má velmi bujnou představivost stává se nejen princeznou se zlatou hvězdou na čele, ale také princeznou na hrášku nebo třeba lovkyní krokodýlů. Společně s rodiči očekává nového sourozence, který se má mamince narodit každým dnem, radost však bude mít pouze v případě, že to bude sestřička. O bratříčkovi nechce ani slyšet. Nakonec však místo očekávané sestřičky dostane bratříčky a to hned dva, proto…

Helenka, studentka textilní průmyslovky, si vymyslí ideálního muže, kterého jí závidí všechny kamarádky. Snivá a zamindrákovaná Helenka se brání svým komplexům vymyšleným milencem, její realističtější přítelkyně Zuzka by sice také dala přednost vysněnému Patrikovi, ale nakonec bude patrně šťastna s méně ideálním Honzou, a sebevědomá vulgární nymfomanka Sylva jako motýl přelétá od jednoho milence k druhému, aby nakonec jako jediná čekala na vysněného Patrika.

Hlavní postavou je čtyřicetiletý architekt Jan Kolvara, který sice zapomněl tašku se sportovním oblečením v telefonní budce, ale přesto se z jakéhosi trucu pustí do dálkového pochodu, společně se svým mladším kolegou Robertem, jeho dívkou Eliškou a také svým bývalým kamarádem a současným nadřízeným Crhou a jeho milenkou Vaňkovou.

Malá Terezka přijíždí na prázdniny k babičce a dědovi, kteří tvoří svéráznou dvojici. Zatímco děda Malý, vesnický všeuměl, se celý život pokouší, samozřejmě marně, létat na rogalu, jeho žena vše shovívavě pozoruje a v klidu přitom pokuřuje doutníky. Prázdninová pohoda však netrvá dlouho. Místní zbohatlík a nepoctivec Napakunk chce, aby mu děda vyřezal sochu jeho dcery Pepiny v životní velikosti. Děda však odmítne. Pepina je totiž tak tlustá, že nenajde tak silné dřevo. Další den proto Napakunk porazí památnou lípu, pod níž se kdysi děda seznámil s babičkou, a přiveze ji dědovi. Ten ho však vyhodí a rozzlobený lakomec v noci zničí strašidelný park, který děda vyrobil pro Terezku. Té se podaří zachránit jediné dřevěné strašidýlko, Cvikýře. Ten nečekaně obživne a předvede Terezce své zázračné dovednosti. Nemůže sice konat dobré skutky, jen strašit, ale i toho dokáže Terezka využít. Od té chvíle se Napakunk stává obětí soustředěného útoku zlomyslných kouzel.

Zatímco Kendy se jako pomocný režisér vrací do rodného města natáčet s televizním štábem třináctidílný seriál, Štěpán Šafránek, vybaven po promoci maminčinými radami, nastupuje na své první místo - na internu zdejší nemocnice. Jeho nepřizpůsobivost místním poměrům a smysl pro etiku zvoleného povolání však příliš nevyhovuje ostatním už zaběhnutým kolegům. Zatímco ti se škodolibě baví jeho horlivostí a zodpovědností, Štěpán má stále větší problémy s nadřízenými, až je nakonec přesunut na všemi odmítané místo venkovského obvodního lékaře. V Bezdíkově však potkává novou, snad už trvalou a opětovanou lásku, s níž se posléze rozhodne žít a pracovat v severních Čechách.

Žižkov, jedno z nejstarších pražských předměstí, které si zachovalo svůj svéráz, již několikrát upoutalo pozornost filmařů. Také Karel Kachyňa se po Láskách mezi kapkami deště opět vrátil na Žižkov a natočil zde film na motivy novely Vladimíra Kučery Blázni a děvčátka. Na scénáři s ním spolupracoval Karel Čabrádek. Příběh třináctiletého chlapce Jirky je situován do padesátých let. Pro žižkovské kluky a holky mělo toto na první pohled nehostinné prostředí své romantické kouzlo. Na Vítkově a kolem trati se odehrávají jejich hry, rvačky, ale také první erotické zážitky. I Jirka, který žije sám s otcem, zde prožívá své první lásky, touhy i bolesti. Naváže zvláštní přátelství s žižkovským podivínem, bláznem Pepíčkem Várlichem, mohutným mužem s mentalitou dítěte. Žižkovská balada o lidech malých i velkých, ztracených i nalezených, byla natočena v roce 1989, premiéra se konala v prosinci.

V příběhu, který by se dal charakterizovat jako Podraz po česku, se mladý číšník Michal dostává do maléru, když je okraden o denní tržbu, kterou měl doručit do banky. Je v podmínce, a tak je mu jasné, že mu nikdo nevěří. Požádá proto o pomoc kamaráda, taxikáře Tomáše, který si půjčí od nebezpečného veksláka Adamce. Zcela náhodou se oběma kamarádům podaří zjistit, že v Michalově přepadení má prsty jeho kolega Kadlec se svým zetěm, garážmistrem Burešem, který šmelí s ukradenými vozy. S pomocí Michalovy dívky Magdy vymyslí podraz, kterým by vytrestali veksláckého šéfa a oba zdánlivě bezúhonné ničemy Kadlece s Burešem, předali i s důkazy do rukou policie.

Ve starém domku na okraji města žijí spolu s matkou dva bratři. Oba pracují v tiskárně. Starší Bóža je tichý, zodpovědný člověk s názory určenými křesťanskou vírou. Dan je frajírek vyžívající se v hospodských zábavách. Teprve po tragické smrti člověka, začíná chápat, že v jeho životě něco chybí.

Opět můžete nahlédnout do zákulisí zámečku Riviéra na pražské periferii, kde se pod rouškou exkluzívního nočního podniku skrývá nevěstinec pro společenskou smetánku. Děj se odehrává v roce 1930 a přestože od událostí prvního dílu uplynulo již několik let, vášně rozpoutané tehdejšími intrikami stále nevychladly. Opět se můžete setkat s Renátou zvanou Anděl, dříve prostitukou nyní manželkou bankéře Justice a majitelkou Riviéry. Elegantní Madame, které podnik patřil předtím a nyní tu pracuje jako pouhá ředitelka a osnuje nové intriky, aby získala zpět vše, c…

S humorem, satirickou příchutí i s nádechem nostalgie líčí tato hořká komedie peripetie malého divadelního souboru (Divadla starých forem), který má sice úspěch u publika, ale zároveň i stálé potíže s nadřízenými orgány. Zachycuje usídlování divadla na nové "štaci" v nevyhovujícím sále periferního kulturního domu, průběh zkoušek nové hry i její premiéru, ale také epizody ze zákulisí. Značný prostor tu mají ukázky z her repertoáru Divadla Járy Cimrmana (Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, Vizionář), ačkoli tu jméno fiktivního slavného génia ani jednou nepadne. Film vychází ze skutečných situací, není v něm (kromě her) nic vymyšleného. Odehrává se celý v prostorách kulturního domu a jeho těsném okolí. Hlavném dějištěm je pak stísněné zákulisí, kam ovšem doléhají i ozvuky všedních starostí protagonistů.

Poslední setkání s kouzelným panem Tau v příběhu, který je určen nejen dětem. Jeho hrdinou je herec Rudolf Karásek, který byl před patnácti lety slavným představitelem dětmi milovaného pana Tau. Dnes už jen vzpomíná na zašlou slávu a hledá útěchu v alkoholu. Jednoho dne se ovšem v jeho vilce, kde žije se svou dcerou Hankou a jejími dvěma syny, objeví barrandovský zaměstnanec a předá mu scénář na nový film o Panu Tau. Už při zkouškách některých scén se však ukáže, že Karásek na obtížnou roli nestačí. Režisér se začne poohlížet po náhradě nebo po dublovi. Asistentka Alena mu přivede pana Nováka, který jako by panu Tau z oka vypadl. Ten bravurně zvládne všechny náročné scény. Karásek začíná žárlit na dvojníkovy úspěchy i na jeho oblibu u dětí, které ve filmu hrají.

Vojna sice nebyla kojná, ale jinak to byla náramná legrace. Svobodník Kouba sloužící u výsadkářů má slabost na ženy. Jeho nadřízený ho nemá rád. V době vojenského cvičení na cestě do kasáren však Kouba ukáže opravdový charakter, když zachrání život malému chlapci, usvědčí zloděje a najde si partnerku na celý život.