Nejlepší seriály historický Voyo

Tento seriál, vytvořený uznávanou spisovatelkou a scenáristkou Daisy Goodwin, sleduje začátky vlády jedné z nejvýznamnějších královen historie. Jde o důkladně zpracovaný seriál s hvězdami na scéně, který je inspirován skutečnými událostmi a královninými podrobnými deníky. Seriál nabízí detailní pohled na to, jak se spontánní osmnáctiletá dívka proměňuje v zralou ženu, matku a vládkyni Spojeného království. V nové sérii, která navazuje šest týdnů po konci první, se Victoria potýká s výzvami pracující matky, která se snaží skloubit své královské i mateřské povinnosti. Albert se však stále hledá svou roli vedle silné a mocné manželky.

V roce 2006 se detektivní velitel Steve Wilkins, který byl nedávno povýšen, rozhodne znovu pročistit případ nevyřešené dvojité vraždy z osmdesátých let, jenž znevažuje pověst policejní jednotky Dyfed Powys. S využitím moderní technologie objevují drobné stopy DNA a vlákna, která propojují zločin s jistým zlodějem, jenž má brzy vyjít z vězení. Jestli má Steve pravdu, mohl by být tento muž také sériovým vrahem. Steve a jeho tým čelí výzvě nashromáždit dostatek forenzních důkazů k obvinění podezřelého před tím, než opustí věznici a dostane příležitost znovu páchat vraždy.

Film dramaticky zobrazuje skutečné události útoku nervově paralytickou látkou novičok, který se odehrál 4. března 2018. Dva členové ruské tajné služby podle dostupných důkazů použili tuto smrtící látku při pokusu o otravu bývalého agenta GRU Sergeje Skripala a jeho dcery Julie. Tento incident výrazně ohrozil obyvatele anglického města Salisbury v hrabství Wiltshire, které má přibližně čtyřicet tisíc obyvatel.

Film je historickým příběhem, který sleduje život Marie Terezie, významné panovnice evropských dějin. Marie Terezie, která vládla přes čtyři desetiletí, je zobrazena jako klíčová osobnost, jež vedla říši rozkládající se na území dnešních 12 evropských zemí.

Kriminální drama zasazené do Prahy 20. let minulého století, které čerpá inspiraci z autentických policejních spisů té doby. Na počátku roku 1922 byla Praha rozšířena o 38 okolních měst a obcí, což vedlo ke vzniku tzv. Velké Prahy. Hlavní postavou je inspektor Budík, ambiciózní muž, který trpí tím, že kvůli politickým tlakům získal velení pouze v méně prestižní a spíše zanedbané části Prahy, zatímco jeho protivník, major Braun, má na starosti významnou centrální oblast. Jejich rivalita se odráží v napětí a soupeření při vyšetřování jednotlivých případů.

Film "Ja su haviř, kdo je vic!" popisuje život v době, kdy společnost žila socialistickým způsobem, ale pracovalo se s kapitalistickým nasazením. Příběh sleduje osudy rodiny špičkového horníka v kontextu největší důlní katastrofy druhé poloviny 20. století. Tento dvoudílný televizní film ukazuje, jak ti nejméně významní se v určitých chvílích mohou stát těmi nejdůležitějšími.

Na Barrandově bylo studio, které patřilo k nejmodernějším v Evropě. Bylo svědkem mnoha historických událostí a v jeho prostorách se setkávali herci z Národního divadla, komici i krásky. Natáčení často probíhalo nejen v ateliérech, ale i v exteriérech, a filmový svět se prolínal s nočním životem v barech či tajnými schůzkami v bytech. Studio bylo považováno za bezpečné útočiště. Po osvobození a znárodnění se vše mělo změnit, ale film zůstal pro mnoho herců na prvním místě. Během války Hitler a Goebbels chápali, jak důležité je pro obyvatelstvo udržet kinematografii jako zdroj zábavy. Proto vznikla společnost Pragfilm, která převzala Barrandov a zaměstnávala tisíce českých pracovníků. Díky této investici byla po válce česká kinematografie v dobré kondici. Nacisté považovali české filmy za prostředek k udržení pořádku, zatímco Češi je viděli jako důležité pro národní identitu. Tímto způsobem se vytvořila situace, kdy všichni byli jakž takž spokojení – diváci měli únik od reality, producenti profitovali, a filmaři se vyhnuli nuceným pracem v Německu. Herci však byli nejvíce viditelní a jejich popularita rostla. Po válce ale mnozí čelili obviněním z kolaborace, často kvůli závisti nebo špatnému svědomí těch, co jim dříve tleskali. Některým se podařilo očistit své jméno, ale většina pocítila důsledky. Někteří byli ochotni spolupracovat s kýmkoliv, jen aby mohli dále hrát, a plynule přešli od jedné spolupráce k druhé, tentokrát s komunisty.

Televizní cyklus "České století" nabízí nový pohled na klíčové momenty naší moderní historie, od vzniku Československé republiky v roce 1918 až po její rozpad v roce 1992. V osmi dramatických příbězích zobrazuje historické osobnosti ve chvílích, kdy čelily zásadním rozhodnutím, která měla dlouhodobý dopad na celý národ. Každá z těchto osob měla v rukou své karty a záleželo na nich, jak se rozhodnou hrát. Tvůrci nepředkládají hodnocení, zda šlo o správné, či špatné tahy, ale zajímají je spíše motivace a pravdivost rozhodnutí. Historie je podle nich vedle vznešených momentů také plná trapností, zmatků, ironie, ale i dojetí.

Můžeme odhalit, jaké události vedly k tragickému osudu mistra Jana Husa, výjimečné osobnosti, filosofa a teologa, který byl upálen? Tato třídílná televizní minisérie se zaměřuje na jednoho z nejvýraznějších postav českých dějin.

Film zkoumá dramatické události v životě plukovníka Emanuela Moravce, který se z původního vlastence proměnil v symbol české kolaborace s nacistickým režimem.

Film líčí dramatické osudy Aloise Rašína, muže, který dokázal uskutečnit sen o nezávislém státě i přes překážky, které představovala monarchie a snahy připojit se k carskému Rusku. Rašín je také autorem textu prvního zákona nově vzniklé Československé republiky.