Bořivoj Zeman patří k tvůrcům, kteří dali českému filmu srozumitelnou tvář – laskavou, hravou a přitom řemeslně čistou. Jeho jméno se pojí se vzestupem moderní filmové pohádky i oblíbené lidové komedie 50. let. V obou liniích dokázal spojit folklorní motivy, hudbu a výraznou výtvarnou stylizaci s dílčí dávkou společenské reality, takže jeho snímky působí jako most mezi tradicí a současností. Díky tomu se staly součástí kolektivní paměti i sváteční televizní tradice.
V pohádkách, jakou je třeba Pyšná princezna či „královská“ variace na téma spravedlivé vlády, Zeman buduje svět jasných pravidel, kde humor krotí patos a písně urychlují vyprávění. Důraz na barvu, kostým a čisté linie ateliérových dekorací zajišťuje nadčasový půvab, zatímco hravé dialogy a inteligentní pointy drží pozornost dospělých. Jeho pohádky nejsou jen útěkem z reality; nabízejí etiku srozumitelnou napříč generacemi a schopnost vyprávět velké archetypy lehkou rukou.
Komedie s úřednickým hrdinou – od Dovolené s Andělem po Anděla na horách – zase přetavují dobovou atmosféru do přístupné podívané. Zeman humanizuje byrokratický svět jemnou ironií, vše staví na přesném rytmu situací, ansámblovém herectví a kontrastu mezi řádem a spontánností. Výsledkem je humor, který neuráží, ale zve k identifikaci: postavy se mění nikoli pod tíhou kázání, nýbrž díky setkání, hudbě, krajiny a společnému zážitku.
Bořivoj Zeman vtiskl českému filmu několik trvalých „klíčů“: rytmus písně jako motor děje, čistotu mizanscény, víru v sílu přesného castingu a vděk vůči divákovi. Jeho snímky ukazují, že populární film může být zároveň vtipný, laskavý i vizuálně vytříbený. Odtud pramení jejich životnost – znovu a znovu nás zvou do světa, kde se smích, melodie a jednoduché dobro potkávají bez křeče a s přirozenou elegancí.
Co by vás mohlo zajímat: Jan Skopeček, Valerie Kaplanová, harkonnen, Luke Thompson
