Nejlepší filmy z roku 1958 Lepsi TV

Link Jones jede do vzdáleného města, aby nalezl vhodnou učitelku do školy v nevelké osadě Fort Worth, jejíž obyvatelé vybrali peníze na její najmutí. Při cestě vlakem je však okraden zloději. Brašna s šesti sty dolary pro něj má větší význam, než je ochoten komukoliv připustit. Je spojena s obhájením jeho spolehlivosti a osadníky do něj vložené důvěry. Proto se okamžitě pěšky vydává po stopě neznámých lupičů, kteří unikli na téměř neobydlené území. Po cestě se k němu připojí ještě barová zpěvačka Billie Ellisová, rovněž okradená pasažérka z vlaku. Ironií osudu Jones brzy narazí na skupinu mužů, s nimiž jej před léty mnohé spojovalo...

Zlotřilý dobrodruh Artigas, který zbohatl na krádežích podmořských pokladů, unesl profesora Rocha, objevitele účinné výbušniny, a hodlá jeho vynález zneužít k ovládnutí světa. Mladý profesorův asistent ing. Hart hodlá zlosynovi v jeho plánech zabránit za každou cenu. Pro lidstvo zachraňuje svobodu a pro sebe lásku půvabné profesorovy dcery Jany.

Čtyři ženy byly zavražděny. Byly ubodány. Ačkoliv všechny byly nalezeny v roztrhaných šatech, žádná nebyla znásilněna. Jak slavný inspektor Jules Maigret skládá kousky případu, dochází k rozhodnutí, že k odhalení nepolapitelného muže musí nastražit past.

Komedie podle románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Poslušně hlásím: Tak se v úvodu druhého dílu filmové adaptace Haškova románu Dobrý voják Švejk představuje jeho hlavní postava Josef Švejk. Se svéráznou typicky českou postavičkou vojáka Švejka se tentokrát setkáte na cestě na frontu a nakonec přímo v bojové linii. Můžete se podívat na jeho slavné vlakové příhody a také zřejmě nejslavnější epizodu románu, Švejkovu budějovickou anabázi. Nechybí scéna s tajně koupeným koňakem, epizoda se Švejkem coby falešným ruským zajatcem, včetně soudu, ani scéna, v níž je poručík Dub přistižen v bordelu. Přestože kritika nenechala po uvedení do kin na filmu nit suchou, je dnes Steklého adaptace bezpochyby tou nejslavnější a nezapomenutelnou.

Příběh plný lásky a statečnosti se odehrává v době války mezi Francií, které vládne "milovaný" Ludvík XV., a Rakouskem císařovny Marie Terezie; v době tzv. "válek v krajkách". Hrdinou je prostý muž z lidu, básník a trubadúr La Tour, který táhne po kraji se svou komediantskou károu a skupinou herců. Po cestě zachrání komtesu Malvínu d´Amalfi z rukou tureckých janičářů. Po posměšném kupletu na krále je La Tour zbičován - projde uličkou. Pomstí se zcela po svém, ukradne přímo z ložnice Marie Terezie zástavu francouzského krále, která byla den předtím ukořistěna, čímž potupí vrchního velitele jízdy Saint-Severa. Je povýšen do šlechtického stavu a jeho dobrodružství začínají.

Revírní inspektor Čadek sleduje stopu právě propuštěného kasaře Kočky s cílem zjistit, kam zmizely peníze z poslední loupeže. Cesta vede do nechvalně vyhlášené putyky matky Klouzandy. Zde se Kočka setkává s udavačem Kartou, který ho dostal do vězení. Poté Karta náhle zmizí a z Kočky se stává nepolapitelný fantom. V téže době umírá starý Číňan Wang-li, jehož posledním přáním bylo být po smrti odeslán v zaletované rakvi zpět do vlasti… Koncem protektorátu sáhli filmaři již potřetí po díle Eduarda Fikera. Adaptace jeho románu "Zinková cesta" dostala původně název "Znamení kočky", snímek režíroval J. A. Holman a do hlavní ženské role byla obsazena Lída Baarová. Práce však přerušily události kolem konce války. Film dokončil po úpravách scénáře, přetočení všech scén s Lídou Baarovou a změně titulu na 13. revír režisér Martin Frič až v roce 1946. V hlavní roli se tak vedle Jaroslava Marvana objevila mladičká Dana Medřická.

Legendární příběh odsouzeného galejníka Jeana Valjeana, který se po propuštění stane váženým a bohatým mužem. Svobodu mu ztrpčuje věčným pronásledováním fanatický policista.

Jakou šanci má pohádka, když ve světě řádí socialistický realismus? Smutný hrdina příběhu Petr, řadový právník stavebního podniku, se tísní v malém bytě na Žižkově spolu s manželkou a starými rodiči a zoufale zápasí s nedostatkem peněz. Jednou v přeplněném trolejbusu nabídne starému pánovi místo k sezení a za dobrý skutek je štědře obdarován. Neznámý stařík je totiž pohádkový dědeček. Petr od něj dostane kouzelný zvoneček a možnost vyslovit tři libovolná přání. První dvě mu ovšem proklouznou mezi prsty. Pro to třetí si užaslý muž musí vzít čas na rozmyšlenou...

Hana studuje na střední zdravotnické internátní škole v Praze a její přítel Ota pracuje jako pomocný opravář výtahů. Oba si v Praze užívají společné chvíle a bezstarostné mládí, ale všechno se má záhy změnit. Hanka se dozvídá o přidělené pracovní umístěnce a po absolvování studia má být poslána pracovat na Šumavu. To si ale nepřeje, neboť si na Prahu již zvykla. Stejný problém mají i ostatní budoucí zdravotnice, které musí taktéž opustit Prahu, a tak hledají způsob jak se tomu vyhnout.

Dusivé poměry v měšťácké rodině zobrazily v druhé půli 50. let vícery filmy - tento patří k méně známým, i když dosahuje velké emoční působivosti, zbavené prvoplánových ideologických tlaků. Titulní hrdinka, majitelka činžáku paní Dulská, pevnou a despotickou rukou ovládá své blízké i nájemníky. K dosažení svých cílů mistrně kombinuje slzy, vydírání i zákeřné intriky či neváhá zneužít důvěřivou a pohlednou služku Hanku, když chce, aby její syn neflámoval. Vše se najednou obrací, když Hanka otěhotní... Zdání dobré pověsti je pro ni ale nade vše

Ačkoli emancipovaná redaktorka jednoho ženského časopisu hlásá, aby se hlavně prarodiče nenechávali zneužívat svými dospělými dětmi, bez zábran přijímá skutečnost, že její matka, dosud čiperná důchodkyně, pracuje v její domácnosti jako pomocnice pro všechno, aniž by se dočkala nejen jakékoli mzdy, ale ani uznání. Babička se však poučí z jednoho článku, který napsala právě její dcera - a vzbouří se.

Generaci narozenou počátkem 20. let postihla velká smůla - za okupace byla nahnána na práci do Říše. Mladí muži tam pracovali ve vyčerpávajících podmínkách, odklízeli trosky po náletech. Ale neovládala je slepá nenávist: jeden z hrdinů byl zavalen, když se pokoušel zachránit malé dítě, a v nemocnici se setkal se sympatickou německou sestřičkou, samozřejmě protinacisticky zaměřenou.

Československý prapor, vedený kapitánem Hlouškem, dobude slovenskou podhorskou vesnici dva dny před Štědrým večerem roku 1944. Z nedalekých německých pozic se ozývá vánoční a klasická hudba. Vojáci získají od svých velitelů souhlas k vánočním oslavám. Proti je jen strohý podporučík Jílek, o jehož minulosti se vyprávějí různé fámy a kterému vojáci nedůvěřují. Kapitán Hloušek se rozhodne pro průzkum nepřátelských pozic, který navzdory menšímu incidentu proběhne bez potíží. Svátky klidu a míru mohou začít jak u našich, tak u nepřátel...

Nerudný a zatrpklý důlní inženýr Štěrba se důrazně postaví proti návrhu kolegy Ing. Vochoče otevřít znova těžbu ve starém dole. Vochočův plán je precizně připravený a mohl by vyřešit řadu problémů. Štěrba však nemíní nikomu nic vysvětlovat, s nikým se nechce bavit, jeho jediným útočištěm je hospoda a jediným přítelem sklenka alkoholu. Odbývá kolegyni Vilmu , která jediná má pro něj pochopení, rezignoval i na vztah s manželkou. Nikdo netuší, že má velmi pádné důvody, aby Vochočovi a ostatním v jejich záslužné iniciativě bránil…