Nejlepší filmy DocAlliance Films

Patrně nejznámější český cestovatel současnosti Dan Přibáň podnikl svou dosud nejnáročnější expedici. Posádky dvou žlutých trabantů, polského Fiatu neboli malucha, čezety, jawy a dokonce i dvou invalidních vozíků vyrazily z australského Perthu, a během půlroční dobrodružné výpravy projely Východní Timor, Indonésii, Malajsii a Thajsko.(Aerofilms)

Československo, 29. březen 1987. Jeden den v komunistickém Československu inspirovaný životem režiséra. Čtrnáctiletý Vašek vyráží se svou matkou po úřadech, aby získali povolení odejít za otcem, který emigroval do Velké Británie. Režisér Václav Kadrnka vypráví osobní příběh o odloučení a touze být s milovaným člověkem navzdory těžkým okolnostem, o vytrvalosti a nezlomnosti, s jakou mnoho lidí v bývalém režimu čelilo absurdnímu byrokratickému systému. Na jedné straně mrazivá a zároveň niterná atmosféra filmu je budována senzitivní kamerou, detailní prací se zvuky a autentickými výkony představitelů hlavních rolí (Zuzana Lapčíková, Martin Pavluš). Atmosféra lhostejnosti a ošumělosti kontrastuje s upřímností a hloubkou vztahu Vaška s matkou a jejich otcem.(oficiální text distributora)

Tři přední čeští rappeři, deset skladeb, deset živých – někdy i živelných – filmových situací. A v nich výřečná profesorka lingvistiky, oprsklé děti z romského ghetta v Karviné, přísná matriční úřednice, žáci základní školy na pražském Jižním městě, sám zachránce českého jazyka Josef Jungmann či „všehoschopná“ Hana Hegerová.

Josef je spisovatel, který jednoho dne získá nečekanou schopnost – mimořádný sluch v podobě zaječích uší. Ten mu umožňuje výborně slyšet nejenom hlasy dalších lidí, ale především jejich myšlenky... Střet cizích a vlastních představ o sobě samém otevře Josefovi oči. Když mu pak jeho mladá přítelkyně Katka oznámí, že s ním čeká dítě, Josef ví, že je to jeho poslední šance, jak si uspořádat dosavadní život. Rozhodne se s ní oženit a narovnat rodinné vztahy...

Snímek o americkém fotografovi Jamesi Nachtweyovi, o jeho motivaci, strachu a denní rutině válečného fotografa. Uvěříme-li hollywoodským filmům, pak jsou všichni váleční fotografové otrlí a cyničtí drsňáci. Jak jinak by v tak hrůzných situacích mohli myslet na „dobu osvitu“? Švýcarský režisér a producent Christian Frei následoval Jamese Nachtweye na cestách po válečných oblastech v Indonésii, Kosovu či Palestině. Používal speciální mikrokamery připevněné na Nachtweyův fotoaparát. Můžeme tak sledovat, jak slavný fotograf čeká na rozhodující okamžik. Slyšíme, jak dýchá. Poprvé v historii filmů o životě fotografů přináší tato technika autentický vhled do práce zúčastněného fotožurnalisty.

V červenci 2007 se vydala tříčlenná expedice trabantem Hedvábnou stezkou do pouští střední Asie. Na tachometru malého žlutého trabanta se otáčí 15ti tisící kilometr. Pod jeho koly zmizela polovina Evropy i většina států střední Asie. Po šesti týdnech strávených v jeho nerozměrných útrobách společně projeli Dan Přibáň, Vladislav Růžička a Jan Martin Kozel střední Evropu, Balkán, Turecko, Írán a Turkmenistán, aby se v uzbeckém Samarkandu jejich cesta opět zlomila na západ a přes Kazachstán, Rusko a Ukrajinu je dovedla domů. 15 000 kilometrů je hodně dlouhá cesta, na které se může spousta podrobností vytratit. Proto jsme se rozhodli tyto vzpomínky přenést na DVD, které právě držíte v ruce. Můžeme říct - Mise splněna!

Kolik je na světě lidí, tolik existuje příběhů, a Vašek, nesmělý hlídač v galerii, ze kterého se stal shodou okolností zloděj obrazů, jich při své cestě vlakem do Říma vyslechne mnoho. Komedií nejen duchovní, vlakovou road-movie, hledáním smyslu života – tím vším je celovečerní debut režiséra Tomasze Mielnika.

Uprostřed pravidly svázaného světa chorvatské katolické církve se do sebe zamilují dvě řádové sestry. Intimní zpověď Marity a Fani odhaluje zneužívání uvnitř církve, zborcené ideály i nelehkou osobní cestu k pochopení, lásce a k sobě samým.

Je válka. Je jedno která, neboť to nic nemění na tom, že se lidé podezřívají, nenávidí, zabíjejí. Osud - nebo náhoda? - svede dohromady otce a syna ze samoty uprostřed lesů se zraněnou nepřátelskou špiónkou. Všichni tři se tak ocitnou na prahu nové války, války o to horší, protože nevyhlášené, skryté. Války, kterou mají sami v sobě.

Psychologická studie Dušana Hanáka Tichá radosť, na jejímž scénáři spolupracoval se scenáristou Ondřejem Šulajem, je průhledem do života současné mladé ženy. Soustřeďuje se na běžné problémy, vznikající v soukromí i v zaměstnání hlavní hrdinky, která reprezentuje svým typem obyčejný, nijak výjimečný průměr své generace. Dětská sestra Soňa dlouho váhá, než opustí svého manžela, s nímž si nerozumí. Jen postupně v sobě odkrývá sílu a schopnosti k poznání sebe sama, k samostatnému rozhodování a konečné i k nalezení smysluplného života. Dokáže překonat neúspěchy i trpké zklamání a dokáže se radovat z prostých, obyčejných věci a událostí.

Děj pojednává o týmu čtyř filmových umělců, kteří jsou sice oceněni různými cenami, ale na jejich filmy nechodí diváci. Jejich chystaný film nedostane grant, oni nemůžou točit a jen s problémy přežívají. Děj se odehrává v Pelhřimově, kde se také natáčelo, během festivalu rekordů a kuriozit, řada skutečných rekordmanů také ve filmu vystupuje.

Jan Němec ve svém uměleckém eseji s podtitulem „Střepiny snů, ticho a tma“, natočeném podle původního námětu Terezy Brdečkové, sklání poklonu Marii Čermínové neboli Toyen (1902–1980), jedné z největších osobností českého i světového surrealismu. V barvité, poetické koláži se do popředí dostává její vztah s básníkem Jindřichem Heislerem (1914–1953), se kterým se oba kvůli svému židovskému původu museli v průběhu nacistické okupace v Praze skrývat před gestapem a nuceným transportem do koncentračního tábora. Jejich osudy poznamenal jak nacismus, tak komunismus a po válce spolu odešli do Paříže, kde nalezli nový domov…

Zpěvačka, signatářka a mluvčí Charty 77 Marta Kubišová setrvala se ctí dvacet let v odporu proti komunistickému režimu. Když jí bylo dvacet sedm let, byla ve svém strmém profesním vzletu sestřelena ruskými okupačními tanky, které obsadily Československo.Důvodem byla pravděpodobně zpěvaččina píseň Modlitba pro Martu, která se stala protestsongem okupované země. Marta, trojnásobná Zlatá slavice z let 1966, 1968 a 1969 a sex symbol tehdejší doby, se živila lepením pytlíků. Stres vyvolaný dramatickou změnou života a normalizační beznadějí vyústil ve zpěvaččinu osobní tragédii. Svůj osud zpěvačka nesla bez reptání, přestože se stala terčem výslechů a šikanování ze strany Státní bezpečnosti.

V polovině 30. let byla v Mnichově vydána publikace Judentum und Musik s připojeným soupisem ABC židovských a neárijských hudebníků. Muzikanti a interpreti, jejichž jména byla v tomto seznamu otisknuta, měli být z rasových důvodů odstraněni z hudebního života.

David je dvacetiletý mladík s mentálním handicapem zvyklý na jednotvárný život v dusivém ovzduší své rodiny. S přibývajícím věkem si David stále palčivěji uvědomuje své postižení i nenaplněnost života, který žije. Rozhodne se proto zavedené jistoty opustit a vydat se na cestu do Prahy.

Dokumentární film Jana Špáty o starých osamělých ženách, dožívajících svůj život na venkově. „Ty ženy vesměs nemají strach ze smrti, snad jen z umírání, a to ne proto, že se bojí bolesti, ale že by někoho obtěžovaly, potřebovaly. Smrt je pro ně součástí života, je jeho samozřejmou složkou,“ říká režisér v explikaci svého filmu.

Je začátek května. Zlodějíček Julius byl zrovna propuštěn z vězení. Slunce svítí, ale představa budoucnosti na teplickém předměstí rozhodně nezahřeje: Co s tím? Stejná parta, zase budu prodávat pervitin? Do zimy jsem zpátky v base. V televizi mluví o nějakém festivalu v Cannes. Nějaký opilec, neherec, tam prý dostal cenu za film a stal se hvězdou. Jasně, jedu do Cannes! Jak? Stopem.

Ve filmu jsou popsány okolnosti, které provázely jeho natáčení sovětské invaze v pražských ulicích 21. srpna 1968. Čtyři kotouče cenného materiálu, pořízeného z vlastní iniciativy, neměly v okupovaném státě žádnou hodnotu: bylo třeba je ukázat světu. Režisér s dvojicí přátel provezl drahocenný materiál, zahrnující v nesestříhané podobě šestnáct minut, do Rakouska přes prakticky uzavřené hranice za značně bizarních okolností. Nejdůležitější z nich byly „holka Ferrari Dino“, tedy krásná, ale nedosažitelná dívka Jana, a autorův milovaný vůz Fiat 850. Jan Němec opět zkoumá skutečnost svého života ve vztahu k české minulosti. Intimní historie se nedělitelně prostupuje s „velkými“ dějinami. Tvůrce konfrontuje hrané dotáčky (v nichž ho ztělesňuje Karel Roden) s původním materiálem, který před více než čtyřiceti lety obletěl svět a získal si „víc diváků, než má Steven Spielberg“.

Lety na Mars dávno vyšly z módy. Připomínkou ambiciózních plánů zůstala pouze opuštěná základna obývaná velmi osamělým robotem. Ticho a klid rudé planety naruší až česká posádka financovaná ze soukromých zdrojů, jejíž členy na misi dovedly důvody více než rozdílné. Mecenáš výpravy by rád své snoubence splnil přání a oženil se s ní právě na Marsu...

Slavné tragikomické podobenství Jana Němce, výrazově minimalistické a obsazené několika postavami, pojednává o různě maskovaných mocenských mechanismech, často demagogických a lákavých, ať již se žoviálním úsměškem ponižují lidskou důstojnost nebo ničí každého, kdo se odmítne přizpůsobit. Ještě zajímavější jsou však postřehy o chování lidí vystavených zátěžové situaci, třeba o tom, že na odiv vystavované protesty bývají pouhou pózou. Výsledné zjištění je překvapivé: pokud nesouhlasíme, je zbytečné cokoli říkat. Stačí se zdvihnout a odejít.

Geniální český spisovatel Milan Kundera už třicet let neposkytl žádný rozhovor, ani se neobjevuje na veřejnosti. Jak se stal legendárním autorem? Co je na jeho knihách tak jedinečného?

Filmová hříčka z tradičních moravských lidových slavností ve Strážnici hledá pravdu o skutečném stavu folkloru u nás.

V rodině milovaného bratra, syna a manžela Pabla zavládne zděšení: Pablo se zamiloval do jiného muže jménem Francisco, který zpochybňuje všechny hodnoty, jimiž tato hluboce věřící rodina žije. Navzdory odporu příbuzných se Pablo nastěhuje ke svému milenci, který je úzce spjat s městskou subkulturou a vede zcela jinou, osvobozenou existenci.

Toto dílo je považováno za průlom v slovenské kinematografii, které změnilo tehdejší trend vývoje a naznačilo nový směr, zvláště po dekádách myšlenkové sterility, schematického vyjadřování a hrdinské rétoriky. Tento film je často označován jako první zástupce česko-slovenské nové vlny. Nabízí nejen nový způsob vyprávění, využívající složitý příběh a obrazové vyjadřování, ale také nový pohled na realitu, se zaměřením na lidské emoce a pocity a na historické a sociální kontexty. Réžisér Uher představuje metody emočního filmu prostřednictvím neobvyklé poetické interpretace vztahu mladých lidí ke světu.

Otevřené svědectví o horečnaté politické atmosféře pražského jara a volbě generála Ludvíka Svobody prezidentem ČSSR, které vzniklo v krátkém období zrušené cenzury, jež definitivně padla až s listopadovými událostmi roku 1989...

Tanečnice Marie a její přítel František se snaží zachránit svůj vztah pomocí odpovědí na 36 otázek, díky kterým se podle vědců zamilujete do kohokoliv. Jenže čerstvě třicetiletá Marie má plnou hlavu jiných, mnohem důležitějších otázek. Má cenu pokračovat v kariéře, ve které nikdy nedosáhne vrcholu? Dokáže překonat svůj strach z průměrnosti a být se sebou spokojená? Přestane jí matka někdy mluvit do života? A hlavně – stojí její vztah vůbec za záchranu?

Otec upadne do kómatu, rodina tak uvízne v mezní životní situaci. Matka se synem v tichosti soustřeďují všechny své síly. Pokorně přijímají diagnózu, ale vzdorují verdiktu. Rozhodnou se jednat, vpustit světlo do temnoty, postavit slovo proti mlčení.

Anička a Eliška bydlí s Jiřím, daňovým poradcem, který si myslí, že je pes. Jiří je sponzoruje a dělá vše pro to, aby byly spokojené. Přistoupí na jejich přísná pravidla: doma smí pes chodit jen po čtyřech, nesmí mluvit, nesmí se protivit. Jí a spí na podlaze, bez povolení nesmí ani na záchod. Holky zneužívají svou moc, protože Jiří jim to dovoluje. Myslí si, že si mučení užívá, tak ho ponižují víc a víc. Nakonec se ale duše Jiřího vzbouří - probudí se v něm člověk, který touží po svobodě a kruté pomstě.

Hudební dokument , který nechává nahlédnout do světa nahrávacích studií a provádí historií i přítomnosti elektronického zvuku.

Muž devatera řemesel, divadelník, hudebník, textař, básník, skladatel, spisovatel, filmař, grafik, výtvarník nebo divadelní režisér… A především legenda české kultury, která ovlivnila několik generací. To byl Jiří Suchý o jehož životní cestě, mnohdy nelehké, natočila film Olga Sommerová.

Film sleduje život Iana a Emmy, manželů, kteří jsou již třicet let spolu. Pozorujeme jak prožívají radosti i komplikované momenty ve svém manželství. Dále se film zaměřuje na to, jak se vyrovnávají s nejistotami a strachy, které jsou součástí každého manželského života, a jaké překvapení, ale i rizika přináší dlouhý vztah.

Jan Švankmajer nám ve svém posledním filmu otevírá dveře své kunstkomory na zámku Horní Staňkov a za doprovodu hudby Antonia Vivaldiho nás zve na procházku prostorem vlastní inspirace.

Hrdiny veselé dětské hudební komedie jsou chlapci a děvčata, kteří vytáhnou do boje proti některým dospělým ze své obce, když chtějí proměnit starý hrad v zemědělský objekt. Za vydatné pomoci duchů, rytíře Viléma Brtníka z Brtníku a jeho dcerky Leontýnky obývajících zchátralý objekt, a mnoha trpaslíků, které rytíř přivolal, se jim podaří dosáhnout cíle – hrad je opraven a předán do péče dětí. Z Leontýnky, která si stěžuje na osud nesmrtelných bytostí, se díky kopretině darované Dlouhým Jendou z lásky stane normální dívka...

Nejbližší a nejspolehlivější parťák Václava Havla, kamarádka, která nezkazí žádnou legraci, naopak ji vymýšlí, štědrá hostitelka, vášnivá hráčka a houbařka, milovnice přírody, ostrá glosátorka, statečná a neúnavná disidentka, žena věcná, vždy s nohama na zemi a vždy svá. Nový celovečerní dokumentární film režiséra Miroslava Janka (Občan Havel, Čtyři dohody) není pouze popisným životopisem, ale osobním portrétem výjimečné osobnosti – první dámy Olgy Havlové. Osobitá žena, veřejnosti známá jako manželka Václava Havla a zakladatelka nadace Výbor dobré vůle, je zde představena ze své civilní stránky. Janek se tolik nesoustředí na oficiální biografická data, ale nechává promlouvat dosud nezveřejněné archivní záběry a fotografie i osobní zpovědi přátel.

Znepokojující sonda do chaotické diktátorské mysli Josifa Vissarionoviče Stalina, který na sklonku života bojuje s vnitřními démony a je stále pevně přesvědčen o vlastní nesmrtelnosti. Montáž dobových záběrů, pixilace a ploškové animace archivních fotografií tvoří nehostinný svět stínů, v němž se střetávají podporovatelé i odpůrci komunistického monstra.

„Svět podle Daliborka“ je dokumentární film, který zachycuje život skutečného neonacisty z Prostějova jménem Dalibor K. Během dvou let (2015–2016) tým Víta Klusáka sledoval a dokumentoval jeho každodenní život. Dalibor, který pracuje jako lakýrník, je znám pro své amatérské horory, hudební tvorbu s naštvanými texty i malování. Navzdory tomu, že se blíží k čtyřicítce, žije stále s matkou Věrou a dosud neměl významný vztah se ženou. Je plný nenávisti k cikánům, Židům, uprchlíkům, homosexuálům, německé kancléřce Merkelové, pavoukům a zubařům. Film začíná v době, kdy se jeho matka seznámí s Vladem z Facebooku, Slovákem, který zastává extrémní názory. Je to tragikomický pohled na lidi, kteří sní o návratu doby Adolfa Hitlera, a zkoumá život člověka s radikálními názory a uměleckými ambicemi.

Pět hrdinů v pěti zemích na různých kontinentech ukáže život v pěti městech, jejichž vznik a historie jsou společné a jsou spojeny se jménem Baťa.

Filmový medailon věnovaný významnému představiteli české umělecké scény a jedné z nejzajímavějších osobností českého filmu minulého století, novináři, kreslíři, spisovateli, scenáristovi a režisérovi Jiřímu Brdečkovi.

Tento film nám umožňuje ukázat naši planetu Zemi z úplně nového úhlu pohledu - z vesmíru. Díky satelitům, které ji obíhají, můžeme sledovat každý její detail. Kamery, umístěné na Zemi, ve vzduchu a ve vesmíru, nám přibližují příběhy života na Zemi z jiné perspektivy. Díl pozoruje například rodinu slonů, která bojuje s suchom, odhaluje dříve neznámé skupiny tučňáků císařských - díky barvě jejich exkrementů- a také odhaluje tajemné ledové kruhy, které mohou být pro tuleně nebezpečné. Tento dokument, natočený BBC, nám ukazuje nejen krásy přírody a podnební jevy, ale také dramatické roční období. Planeta Země z vesmíru nám nabízí nový pohled na místo, kde žijeme - naší Zemi.

Civilní příběh vypráví o mladíkovi, který pomáhá svému otci s prací ve večerce. Film na každodenních situacích ukazuje, jak mladí Vietnamci žijící od dětství v České republice ztrácejí kontakt s kulturou svých rodičů, ale zároveň se nemohou stát plnohodnotnými členy české společnosti.