Nejnovější filmy ze země Sovětský svaz

Klasická ruská pohádka o království zrcadel a o dívence Olje, která pomůže zachránit říši pohádek před vládou pokřivených zrcadlových přízraků. Ola je neposlušné děvčátko, které vyrůstá u své babičky, protože rodiče musí celý den pracovat. Jednoho dne na ni promluví velké zrcadlo, které je vstupní branou do pohádkové říše za zrcadlem. Ola vejde dovnitř a potká se se svým zrcadlovým odrazem – Alou. Na obě děvčata čekají napínavá dobrodružství a především záchrana velké pohádkové říše.

„Přijďte zítra“ (1963), režie Jevgenij Taškov, je sovětská komedie o Frosje Burlakovové, talentované mladé ženě z odlehlé sibiřské vesnice, která přijíždí do Moskvy s nadějí, že se stane profesionální zpěvačkou. Film zkoumá témata naděje, talentu, vytrvalosti a honby za sny, přičemž zdůrazňuje kontrast mezi praktickými měšťany a idealistickými vesničany, a naznačuje, že moudrost lze nalézt v obou perspektivách.

Kuzma Kuzmič Jordanov ztratil za války ženu, nepracuje, pije a příležitostně si přivydělává. Rozhodl se pomoci staré paní a přinést jí domů pračku. Během cesty po schodech spadla pračka Kuzmovi dolů, hned se za ní rozběhl, ale zakopl a spadl ze schodů. Probudil se v nemocnici a smutně se díval, jak za všemi ostatními pacienty chodí návštěvy. A najednou vidí, že i za ním jde návštěva. Jenže je to babička, které rozbil pračku. Ale stařenka mu nepřišla nadávat, z dobroty srdce přišla navštívit zraněného. Babička vypráví Kuzmovi o svém životě, o dívce Nataše z jejich vesnice, která je sirotek. Vyléčený Kuzma jede za Natašou a předstírá, že je její otec. Dívka Kuzmu za tátu skutečně považuje a věří mu tak silně, že Kuzma zvažuje, zda nemá zůstat s Natašou, zapomenout na svůj neutěšený život a začít žít jako normální člověk.

Film vypráví příběh o lásce mezi Borisem a Xeňou, kteří žijí v Sovětském svazu. Jejich vztah je však naprosto nevinný, probíhá pouze na rovině psaní milostných dopisů. Vše se ale změní ve chvíli, kdy Xeňa omylem jeden dopis ztratí a ten je nalezen jednou z učitelek, která z toho učiní skutečné pozdvižení. Vše je ještě znásobeno tím, že následující den se Xeňa i Boris nedostaví do školy, místo toho spolu stráví den v lese sbíráním hub atd. Na Xeňu se začíná pohlížet jako na lehkou dívku a ona i Boris mají být vyloučeni ze školy. Xeňa tuto situaci těžce nese, nejí, nespí a začíná se vyhýbat i Borisovi, který si z celé situace příliš hlavu nedělá. Xeňa situaci neunese a pokusí se otrávit...

Kultovní sovětské sci-fi. Venuše hostí prehistorický svět. Veleúspěšná ruská adaptace románu Alexandra Kazanceva patřila ve své době k nejslavnějším sci-fi filmům, který si získal své početné fanoušky i na "Západě". Dnes jde o zcela raritní snímek, který se řadí po bok nepřekonatelných fantasy děl Karla Zemana. Popisuje osudy několika astronautů, kteří jako první lidé přistanou na planetě Venuši a objeví zde prehistorický svět. Sotva vystoupí z kosmické lodi, začnou je ohrožovat nejen mimozemští dinosauři, ale i zákeřná pranemoc, na kterou zřejmě neexistuje lék...

Tarkovského úspěšný debut (jeho obhájcem v mezinárodní polemice byl např. J. P. Sartre) vypráví příběh 11-letého "dítěte války", jehož údělem se stala nepřístupná samota v utrpení a hořkosti, úplné přivlastnění světem nenávisti, pomsty, rizika a smrti, odcizení se všemu a všem bez náznaku touhy žít a přežít. Ivan přestal být dítětem ve chvíli, kdy mu fašisti před očima zavraždili matku. V černobílém obraze, mistrovsky zvládnutém kameramanem Vadimem Jusovem, rezonuje Tarkovského poetická stylizace přírody (makrodetaily krajiny, všeříkající siluety stromů -…

Film o devíti dnech, ze života výzkumníků na jadernou energii v Sovětském svazu. Při práci se stala nehoda, při které jsou ozářeni a pomalu umírají na nemoc z ozáření.

Slavná bláznivá komedie se hned po uvedení v kinech v roce 1961 stala kultovním sovětským filmem, který dodnes neztratil nic na své originalitě a zábavnosti. Posádka sovětské lodi převáží z rovníkových tropů do Oděsy neobvyklý a velmi drahý náklad – párek lvů a deset tygrů. Všechno ve statném provedení. Jako krotitel je povolán jistý Šulejkin, ze kterého se ale po chvíli vyklube obyčejný obchodník. Vzácný náklad by se i přesto podařilo dopravit bez větších problémů do cíle, kdyby na palubě nebyl jeden nezvaný host – škodolibá opice, která vypustí šelmy z klecí. A na palubě se začnou dít věci, o kterých se posádce nezdálo ani v těch nejčernějších snech. Pruhovaná plavba začíná!

Silně emotivní příběh kombinuje prvky science fiction, romantiky a napínavého dramatu. Pro svou žánrovou výjimečnost a originalitu příběhu se tento film stal jedním z nejpůsobivějších děl ruské kinematografie. Pozoruhodný svět ruského spisovatele Alexandra Běljajeva ožil na stříbrných plátnech v roce 1962. Legendární dílo popisuje osudy mladíka Ichtiandra, kterého nadšený vědec zachránil před smrtí tím, že mu implantoval žábry žraloka. A zároveň přišel s přelomovou představou, že by lidé, sužování věčnými sváry a válkami, mohli žít pod mořskou hladinou. Sotva dospělý chlapec slouží jako první experiment vědcovy vize. Co se ale stane ve chvíli, kdy člověk obojživelník potká dívku svých snů?

Slovensko-gruzínský film z druhé světové války. Vypráví příběh mladého slovenského učitele Michala Zvara, který musel v roce 1942 narukovat do války proti Sovětskému svazu. Sledujeme jeho dramatické osudy na gruzínské frontě, přeběhnutí na sovětskou stranu, organizování zběhnutí slovenských vojáků, formování Československého armádního sboru v Buzuluku, účast ve Slovenském národním povstání a návrat do Suchumi. Někde tady začíná motivace milostného příběhu ústřední dvojice, Michala a gruzínského lékařky Eliky.

Válka skončila. Stejně jako mnoho jejích kamarádek zůstala Saša Potapovová vdovou. Bylo těžké žít bez mužského ramene, o které by se mohla opřít, bez lásky a citu, ale nikdo ji nikdy neviděl plakat nebo si zoufat. Pro její pevný charakter ji spoluobčané zvolili předsedkyní kolchozu. Práce se svými starostmi a obavami jí pomohla na osobní neštěstí a ženskou osamělost jen tak tak zapomenout. A pak se zamilovala - hořkosladkou, nesdílenou láskou, ale přesto šťastnou...

Tato hrstka statečných francouzů svým hrdinstvím a nezlomnou vůlí po vítězství překonává kruté chvíle bojů na východní frontě. I přes obrovské ztráty, které v jednu chvíli hrozí úplným zánikem pluku, je svým hrdinským příkladným bojem postrachem německých leteckých jednotek. Jejich bojové úspěchy při násilném přechoduřeky Niemen ve východním Prusku byly oceněny řádem rudého praporu a přídomkem Niemen. Film Normandie-Niemen zobrazuje část slavné jednotky svobodných francouzů, kteří na východní frontě hájili čest francie v boji proti fašizmu a dosáhli výrazných úspěchů

Vítězka pionýrské televizní soutěže převezme důležitý úkol. Má během pobytu v Oděse vypátrat majitele staré rodinné fotografie, která zůstala po sovětském vojákovi – osvoboditeli...

Geologická výprava po dobu vyčerpávající tvrdé práce v nehostinných krajích tajgy, začíná pociťovat nedostatek potravin. Zásoby pomalu mizí a na geology začínají útočit první podzimní chladné dny. Nebude to trvat dlouho a přijde zima a ta je tady nemilosrdná. A oni, výzkumníci, již pozbývají naději, že by našli to, co se vydali hledat - diamanty. Najednou to přišlo! Konečně neočekávaný nález diamantů. Bezmezná radost. Ale ráno zachvátí tajgu oheň a ten odřízne geology od člunů s jídlem a veškerým vybavením. A tak tam zůstali čtyři obklopeni planoucí tajgou. Ale naši geologové musí zachránit nejen sebe, ale také důležité poznatky o nalezišti jeho lokalizaci a rozšíření výskytu diamantů. A tyto zprávy dovést do Velké země a v Moskvě je předat na příslušná místa ...Podaří se jim to? Autor: Asmodej

Slavný dvoudílný sovětský velkofilm je dodnes považován ze přední humanistické dílo o blokádě Leningradu. Sugestivní příběh líčí osudy bojových pilotů, hrdinně bránících leningradské nebe okupované fašisty v letech 1941 až 1943. Ve městě zatím umíraly statisíce obyvatel hlady a jenom díky statečnosti a odhodlání Sovětů nebyly ztráty mnohonásobně větší. Snímek Leningradské nebe je kromě výpravných bojových scén také hereckým koncertem dvou tehdejších sovětských hvězd – Michaila Uljanova a Ljudmily Gurčenkové.

Válečný film vyprávějící příběh devatenáctiletého Aljoši, který musí odjet bojovat na frontu. Jednoho dne však vykoná hrdinský čin a jako odměnu žádá, aby směl navštívit na vesnici svou matku a opravit střechu u jejich domu, o které mu matka psala v dopise. Je mu to dovoleno a Aljoša se nadšeně vydává na cestu ...

Československo-sovětský povídkový film se odehrává v posledních dnech druhé světové války, kdy obyvatelé vítají osvoboditelskou armádu a prožívají své drobné příběhy: unavený ruský generál si odpočine v domku venkovských rodičů a konfrontuje své válečné zážitky s naivním, a přesto „pravdivým“ chápáním čtyřletého chlapce Dušana. Česká učitelka Jana se sblíží s přitažlivým velitelem ženijní jednotky Rukavičkinem, ale nadějný milostný vztah hned v jeho zárodku zmaří tak banální okolnost, jakou je setřená školní tabule. Pan Novák se vrátí z koncentračního tábora, ale zjistí, že jeho byt na Malé Straně obsadil fanatický německý ostřelovač. V Praze vyjede první poválečná tramvaj. Mezi pasažéry je i ruský seržant, který v civilu tramvaje řídí…

Na motivy stejnojmenné novely klasika ruské literatury Michaila Šolochova natočil Sergej Bondarčuk v roce 1959 svůj režisérský debut a zároveň se zhostil hlavní role. Osud člověka vypráví příběh frontového řidiče Andreje Sokolova, jehož klidné živobytí naruší válka, která ho postupně připraví o vše. Přesto se dokáže zvednout a kráčet životem dál. Osud člověka byl natočen poměrně záhy po skončení druhé světové války, přitom však nesází na vlastenecký patos. Naopak, všímá si více toho, jakou spoušť napáchala válka v životech miliónů obyčejných lidí. Právě takové filmy (připomeňme například snímky Jestřábi táhnou či Ivanovo dětství) však mají schopnost zprostředkovat hrůzy války opravdověji než výpravné, oslavné epopeje. Oproti tónu Šolochovovy novely, která glorifikuje hrdinství prostého člověka, zdůrazňuje Bondarčuk expresionistickými filmovými postupy iracionalitu války a šílenou náhodnost přežití jednotlivce.

Jde o romantickou komedii, která se zaměřuje na vztahy mezi mladými pracovníky velkého obchodu během období Vánoc.

Sovětský umělecký film, čerpající námětově z let Velké vlastenecké války. Na osobní tragédii mladé moskevské dívky ukazuje, jak krutě zasáhla válka do života sovětských lidí. Veronika a Boris, dva mladí krásní lidé, se měli rádi první vroucí láskou. Válka je rozloučila uprostřed štěstí a Boris beze stopy zmizel na frontě.

Krutá královna střípkem ledu začarovala chlapce Kaja a unesla ho do světa bez lásky. Osvobodit ho může jen holčička Gerda svou láskou k němu. Gerda ve snaze pomoci nejbližšímu člověku je ochotna podstoupit vše, nevěda, co ji čeká.

Podle válečného románu Viktora Někrasova V STALINGRADSKÝCH ZÁKOPECH vzniklo v roce 1956 černobílé drama, jehož scénář vytvořil sám autor knihy. Přivézt znovu na svět statečné vojáky, kteří strávili přes půl roku v zákopech pod Mamajovou mohylou a hrdinně bránili město Stalingrad, to byla hlavní myšlenka tvůrců tohoto výjimečného díla. V popředí stojí trojice sovětských vojáků, kteří se stávají součástí nové jednotky, zuřivě bojující o každý metr země před Stalingradem. Po nesmyslném rozkazu náčelníka štábu přijde statečné trio o většinu svých kamarádů, ale válka pokračuje neúprosně dál. Vojáci spěchají zpět do zákopů, zpět na místa, kde se především bojuje, ale také navazují přátelství na život a na smrt.

Sovětský barevny širokoúhlý film, natočený podle jednoho z největších klenotů světové literatury stejnojmenného románu španělského spisovatele Miguela de Cervantes Saavedry Je přirozené, že film nezachycuje tento obsáhlý, nekolikadílný román v celém rozsahu. Z dobrodružství Dona Quijota, nazvaného „rytířem smutné postavy" vybírá několik nejdůležitějších episod, které zpracovává v jednotné pásmo vyprávění od prvního odjezdu rytířova z jeho vesnického domu až do chvíle jeho smrti. Jsou to známé historie Quijotových bojů s domnělým obrem Frestonem a zlými kouzelníky, přeměněnými do podob nejrůznějších věcí a lidí.

V Domě kultury připravuje mládež program novoročního karnevalu. Lena Krylovová, nadaná zpěvačka a tanečnice, je hlavním organisátorem. Miluje ji nesmělý Gríša Kolcov, elektrikář Domu Kultury, který nemá odvahu s Lenou promluvit. Do Domu kultury přichází zástupce ředitele Ogurcov, kterému absolutně chybi smysl pro humor. Jeho zásahy do připravovaného programu jsou naprosto nesmyslné a tak mladým lidem nezbývá nic jiného, než Ogurcova podvést. Souhlasí s ním ve všech záležitostech, ale neřídí se podle jeho pokynů a připravují dál program podle vlastního uvážení. Pořad večera se vydařil, mladí lidé zvítězili se svými správnými a zdravými názory a Ogurcov je znemožněn a zesměšněn. I Griša našel odvahu a nový rok vítají společné s Lenou.(oficiální text distributora)

Film na motivy dávné ruské báje o udatném bohatýru Iljovi Muromcovi, který uchránil ruskou zem před Tatary. Tatarský nátlak v zemi roste. Teprve když je téměř celá země vydána na pospas Tatarům, rozpomene se kníže Vladimír na Ilju Muromce a žádá ho o pomoc. V rozhodující bitvě zachrání Ilja nejen město Kyjev, ale také celou ruskou zem a Tataři jsou poraženi. Nakonec se statečný bohatýr po letech setkává s ženou Vasilisou a synem Sokolíkem, kteří byli celou tu dobu drženi v zajet

Sovětský film ze života mladých lidi. Taťána Sergejevna ukončila studium na pedagogickém institutu a přijela do průmyslového městečka, kde měla vyučovat na večerní škole dělnické mládeže. Mezi žáky je i slevač Saša Savčenko, lehkomyslný chlapec, který rád plete děvčatům hlavy. Saša se zamiloval do vážné Taťány, ale zdálo se, že beznadějně. Tafána nevěřila v lásku povrchního Saši. Po několika potyčkách ve třídě přestal Saša navštěvovat školu a zdálo se, že k sobě už nikdy nenajdou cestu. Čas ubíhal a do Zarečné ulice přišlo jaro. Saša nemohl zapomenout. Jednoho dne pňšel za Taťánou, která poznala, že už nemusí pochybovat o opravdovosti jeho lásky.(Filmový přehled)

Film vypráví příběh založený na Shakespearově komedii o záměně identity. Mladá žena se rozhodne převléknout za muže, aby se mohla dostat blíže ke svému idolizovanému hraběti. Zápletka se komplikuje, když ji začne pronásledovat žena, která je zamilovaná do onoho hraběte.

Ruská pohádka zfilmovaná na motivy ruských bylin. Vypráví o bohatýru Sadkovi, který se vydává do cizích zemí hledat štěstí. Po dobrodružných příhodách se mu podaří získat Fénixe, ptáka Štěstí, ale pozná, že to není štěstí, které slíbil přinést svému lidu. Na zpáteční cestě překvapí jeho výpravu mořská bouře a Sadko musí sestoupit do mořské říše. Odtamtud se mu pomocí dcery mořského cara podaří uprchnout. Když jeho lid oslavuje jeho návrat, Sadko přizná, že štěstí je nutno hledat v rodné zemi.

Sovětský barevný umělecký film o bojích viceadmirála Ušakova na Středozemním moři; druhá epocha velkolepého historického životopisného filmu o admirálu Ušakovovi. Když Napoleon na konci 18. století ohrozil celou Evropu, byla carská vláda nucena povolat Ušakova, aby společné s tureckým a anglickým loďstvem bojoval proti Francouzům. Díky geniální taktice a hrdinství ruských námořníků a přes všechny intriky Angličanů, dobude Ušakov nejsilnější pevnost Francouzů na Středozemním moři Ionské ostrovy. Osvobodí Neapol a Řím a dá řeckým ostrovům demokratickou ústavu. Setká se i s anglickým admirálem Nelsonem, kterému připomene jeho porušení vojenské cti při vyvražďování zajatců v Neapoli. Po úspěšném tažení je carem pro své demokratické smýšlení degradován, takže raději zažádá do výslužby.

Barevny sovětský umělecký film o admirálu Ušakovovi a jeho černomořských bitvách. - V 18. stoleti bylo Černé more a černomořské pobřeží v rukou Turků. Oblíbenec carevmy kníže Potěmkin chtěl postavit v Černomořském přístavu Chersonu silné loďstvo. Tímto úkolem pověřil kapitána Ušakova, který nejen dokázal přemoci morovou nákazu v Chersonu a vybudovat mohutnou flotilu, ale i vycvičit námořníky v novém způsobu vedení boje, jenž sice odporoval přísným nařízením admirality, ale jak budoucnost ukázala byl velmi účinný. Ušakov navzdory všem intrikám dvořanů a zahraničních nepřátel, navzdory mnohonásobné přesile Turků dovedl zvítězit nad tureckým námořnictvem v bitvách u Fidonisy, Kerče, Tendru a Kaliakrie a pozdvihl ruské námořnictvo na nebývalou úroveň.

Na kolchozním trhu se setkali dva představitelé vzkvétajících kubáňských kolchozů, Galina (Marina Ladyna) a Gorděj (Sergej Lukjanov). Mají se vzájemně rádi, ale snaží se své city skrývat, vždyť jsou dlouhodobými konkurenty. Soutěží v plnění plánu práce, ale hlavně oba chtějí, aby zrovna ten jejich kolchoz byl na prvním místě. (Snorlax)

Obklopen několika stranickými funkcionáři je Alexej Ivanov, stachanovský tavič, vyznamenán Stalinem. "Malý otec národů" se při této příležitosti dovolává hrozeb války..... Jednoho dne válka skutečně vypukne. Bomby padají na pole, kde se Alexej ocitá ve společnosti učitelky Nataši, své snoubenky. Alexej vstoupí do Rudé armády a brzy se stane seržantem. Boje zuří a německá vojska postupují vpřed. Natacha je zatčena a deportována. S německou porážkou u Stalingradu se však karta definitivně obrací. Nyní může začít velká ofenziva proti Hitlerovi.

Dokument o životě v poválečném socialistickém Československu

S čerstvými vzpomínkami na 2. světovou válku natočili sovětští filmaři v roce 1949 černobílé drama, které se od té doby dočkalo hned několika adaptací. Příběh se odehrává ke konci války na rusko-polských hranicích a soustředí se na dramatické osudy speciální průzkumné jednotky s krycím názvem Hvězda. Sedm odvážných mužů pod vedením poručíka Travkina se vydává za německé linie vyzvědět informace o chystané ofenzivě. Získané informace o pozicích a síle nacistů potom mají předat ruskému velení. Předem je však jasné, že splnění této mise si bude žádat lidské životy. A bohužel ne pouze na straně nepřítele.

Realisticky pojatý sovětský velkofilm popisuje ve dvou dílech osudové boje, které určily vývoj 2. světové války. Zatímco úvodní část zachycuje zoufalou obranu strategicky významného města na Volze, druhý film se soustředí na rozhodující ofenzivu Rudé armády proti Hitlerovským vojskům. Generálové Vatutin, Rokossovskij a Jeremenko i celý sovětský lid do posledních sil nepolevili a dovedli nakonec protivníka ke kapitulaci. Stalingradská bitva měla ohromný politický i strategický význam a byla začátkem přelomu ve válečných událostech.

Malá Maruška nastupuje do školy, kterou si brzy zamiluje. Potkává tu kamarádky, setkává se s autoritou soudružky učitelky, která je moudře učí, jak se stát poctivými a spolehlivými žačkami. Maruška zažívá příhody radostné i méně radostné, ovšem své okolí nejvíce vyděsí, když se s kamarádkami vydá pro kočičky a zabloudí v lese. Jak vše dopadne? (cheyene)

O nevšedním životě, o povaze, vůli, odvaze a síle ducha legendárního stíhače Alexeje Petroviče Meresjeva vypráví silně humanistické dílo, které vstoupilo do dějin světové kinematografie. Koncem března 1942 byl sestřel stíhač Alexej Petrovič Meresjev a dopadl do centra fašisty ovládaného území v Děmjanském okruhu. Havaroval v neprostupném lese a při pádu se těžce zranil. Každý den uskutečnil za obrovských bolestí s rozdrcenými nárty a snětí v chodidlech 10 tisíc kroků, kterého ho nakonec po dlouhých 18 dnech dovedly až na svobodu. Svobodu, vykoupenou ztrátou obou končetin a obrovskou beznadějí. Opravdový Sovět Alexej Petrovič Meresjev se ale ani na okamžik nevzdal. Silou vůle překonal nástrahy osudu, aby nakonec opět usedl do kokpitu svého milovaného bojového letounu a dál bránil svou rodnou vlast.

Klasické zpracování pohádky o Popelce. Popelka (Yanina Zhejmo), dcera královského lesníka, žije se svým otcem (Vasili Merkuryev), zlou macechou (Faina Ranevskaya) a dvěma sestrami. Otec se ale své zlé ženy natolik bojí, že dělá přesně to, co ona poručí, a to i na úkor své milované dcery Popelky, která je tak pro svoji macechu a nevlastní sestry jen ušmudlanou služkou. Jednoho dne se zastaví za otcem král (Erast Garin) a pozve svého lesníka i s rodinou na královský ples. Poté, co na něj macecha, sestry i otec odjedou, zůstane všemožnými pracemi zaúkolovaná…

Klasická ruská pohádka o zkoušce lásky a oddanosti se v roce 1946 natáčela v Praze na Barrandově, protože moskevské filmové ateliéry byly po válce ještě zničené. Poutavý příběh byl mimo jiné oceněn na festivalu v Cannes. Snímek, který natočil mistr ruských pohádek Alexandr Ptuško, vypráví o lásce Kateřiny a Danila. Danila je brusič a je zaujat myšlenkou vytvořit malachitovou vázu, která by byla jako živá. Nemůže toho však dosáhnout. Proto touží po kamenném kvítku, který by jeho dílo oživil. Náhle se Danilovi zjeví Paní Měděné hory, která ho přivede do svého království. Nadšen z toho, že právě zdě objevil vysněný kamenný kvítek, nechá se zlou vílou zlákat do služby. Brzy je však proměněn v kámen a jediný, kdo ho může osvobodit, je oddaná dívka Kateřina.

Hluboký lidský příběh na pozadí krvavých událostí 2. světové války. Tři kamarádi na život a na smrt si přísahají, že se nezamilují do žádné dívky, dokud neskončí válka. Shodou náhod se však ocitnou v eskadře pilotek a ihned je jasné, že láska musí zvítězit. Předtím, než ale může být naplněna, musí trojice mladíků projít řadou těžkých bitev, které jsou zatěžkávací zkouškou jejich psychických i fyzických možností. Nejhůře přitom dopadne letec Buločkin, kterému je po těžké havárii znemožněno létat v jeho milované stíhačce.