Nejnovější filmy z roku 1921

Film 'Sázka o hubičku' je romantický příběh o mladém muži, který se snaží získat lásku dívky sází se, že ji políbí během třiceti dnů. Ačkoliv na začátku se to zdá být jednoduchý úkol, postupně se situace komplikuje.

Neúspěšný herec Julius Mařan se chce v zoufalství utopit. Setká se však se záhadným doktorem Ambiciem, který mu slíbí slávu, a rozhodne se dál žít. Mařan se stane slavným hercem, ale zároveň propadne kouzlu krásné divadelní hvězdy Terezy. Podobně jako mnozí před ním se zaplete do jejích intrik...

Mladý Gaskoňec D'Artagnan přijíždí do Paříže a chce se přidat ke královským mušketýrům. Pod svá křídla ho vezmou tři nejváženější a nejobávanější mušketýři, Porthos, Aramis a Athos. Společně bojují za záchranu Francie a cti jedné dámy před machinacemi mocného kardinála Richelieu.

Mladý muž, který neměl štěstí, se několikrát pokusí o sebevraždu, ale ani to se mu nepodaří. Poté se díky řadě drobných dobrodružství stane sebevědomějším, a to až do té míry, že se mu to stane osudným.

Buster je vyhozen z vlaku poblíž zábavního parku. Tam dostane práci ve střelnici, kterou provozuje gang Blinking Buzzards. Na objednávku zabije podnikatele, ale nakonec chrání muže a jeho dceru tím, že jejich dům vybaví lstivými zařízeními.

Buster Keaton je bankovní úředník, který se zaplete do loupežného přepadení, padělatelů a divadelní skupiny vydávající se za strašidla ve strašidelném domě.

Série dobrodružství začíná, když si Bustera spletou se zlým padouchem Dead Shot Danem.

Amy Lyonová byla dívka z nejnižších vrstev, jejímž půvabům neodolal britský velvyslanec v Neapoli Sir William Hamilton. Učinil z ní svoji milenku a v roce 1791 se s ní oženil. Z páru se stal trojúhleník, když se do lady Hamiltonové zamiloval admirál Horatio Nelson, nejproslulejší hrdina v celé historii Britského královského námořnictva. (NFA)

Buster Keaton konečně dokončí svoji podomácky vyráběnou loď The Damfino. Hned však vyvstane velký problém jak dostat příliš velkou loď na čerstvý vzduch. Nakonec se to podaří, dům však příjde k pořádné úhoně. Trable pokračují i při spouštění lodi na vodu. A co se teprve bude dít na volném moři! Když James Mason koupil roku 1952 starý Keatonův dům, nalezl zde ve sklepě "The Boat" a pár dalších ztracených Busterových krátkých snímků. Čas a vlhkost zapracovaly, proto si jich můžeme užít v poněkud horší kvalitě.

Šťastný pes, a šťastný Stan Laurel. Poté, co kvůli neplacení činže skončí na ulici a tramvaje a nákladní auta s ním chvíli hrají driblovanou, se probere, objímaje malého psa. V zápětí se připlete k pouličnímu přepadení, obere nedůvtipného lupiče (Oliver Hardy) o peníze a do jeho psíka se zamiluje dobře situovaná dáma. Stan ji jako správný gentleman doprovodí domů, kde se však střetává se zhrzeným nápadníkem, který se rozhodl své bývalé pomstít – najal si na ní rabijáka, našeho starého známého lupiče.

Tentokrát se Frigo převtělil do kůže kulisáka v divadle, který obvyklým klaunským způsobem bojuje s rekvizitami i lidmi a také se snaží získat dívku svého srdce. Film je ovšem nejznámější pro svou úvodní scénu, ve které se Frigo převtělil úplně do každého.

Na zámku Vogeloed několik aristokratů očekává baronku Safferstätt (Olga Tschechow). No nejprve přichází hrabě Johann Oetsch (Lothar Mehner). Všichni si myslí, že před třemi lety zavraždil svého bratra, prvního manžela baronky Safferstättovej, proto je ve společnosti nežádoucí. No Oetsch zůstává, tvrdí, že není vrahem a snaží se najít skutečného vraha ...

Statkář Dražický dostane od souseda Richarda Bora starou knihu, která ho zavede do tajemné Černé věže. Muž v ní nalezne alchymistickou laboratoř a mrtvolu neznámého muže. Ten má u sebe pergamen s návodem, podle kterého jej lze oživit. Dražický tak učiní a zjistí, že oživlý alchymista je jeho dávným předkem Ješkem Dražickým, který pracoval u dvora císaře Rudolfa II. Vítězství nad smrtí však přinese nečekané komplikace: probuzený návštěvník z dávných dob se totiž zamiluje do Dražického manželky Dagmar a chce ji získat pro sebe. O tu ostatně usiluje i soused Richard Bor.

Mladá chudá žena svou tíživou situaci řeší tím, že své nemanželské dítě odloží na sedadlo luxusní limuzíny stojící před vchodem přepychového domu s nadějí, že se bohatí lidé o něj postarají. Automobil je i s odloženým dítětem ukraden dvojicí zlodějů, kteří když zjistí, že se svou kořistí unesli i dítě, odloží nemluvně u popelnice. O pár chvil později prochází kolem tulák, který se, po několika marných pokusech dítěte se zbavit, malého sirotka ujímá.

V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie.

V jedné malé vesnici kdesi uprostřed Evropy se zničehonic zjeví záhadná postava v černé kápi a odvede si sebou mladého muže, který právě plánuje svatbu se svojí dívkou. Když nešťastná dívka zjistí že to byla samotná smrt, vydá se ji vyhledat a prosí ať ji vrátí milého zpátky. Postava v černé kápi ji zavede do jakéhosi chrámu, kde hoří tisíce bílých svící, z nichž každá představuje jeden lidský život.