Nejnovější filmy romantika Oneplay

Robin Hood už dávno není nerozumný mladík, ale je stále při síle a je pořád odhodlaný trestat bezpráví, bránit spravedlnost a svou milovanou Marianu.

Pohádkový film Malá mořská víla byl natočen podle stejnojmenné pohádky dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena. Vypráví o tragické lásce mořské bytosti k pozemskému princi, pro nějž obětuje to nejcennější, co má - svůj hlas a život. Příběh zahrnuje prvky opravdové lidské tragiky a životního dramatu. Proto je určen nejen dětem, ale i dospělým. Ve filmu byla použita řada náročných triků, velkou roli v něm hraje výtvarná stránka i pohybový projev představitelů obyvatel podmořského světa?

Učeň přezdívaný Píďa se ocitne mezi hvězdami populární hudby. Najednou je z něj klikař šťastně se zamiluje, cizí lidé mu neustále nutí stokoruny a kam přijde, tam někdo slavný zpívá...

Na počátku zahlédne Marta svatbu své kamarádky Aleny. Potom jde do blízkého železářství pro kroužky na záclony. Po prodavaččině tradičním "nemáme" si nechá zavolat vedoucího Viktora Tomáše. Ten se jí omluví, že zboží není na skladě a vzápětí jí vyzná lásku a požádá ji o ruku. Večer jej doma čeká nemilé překvapení. Všude je nepořádek a Marta, která místo večeře hledá svatební fotografie mu vyčte, že scénku s kroužky, kterou si rok co rok připomínají své seznámení, stále více odbývá. Viktor se marně domáhá večeře a pak se na nápad Marty vydají na návštěvu novomanželky Aleny, která je mimochodem skvělá kuchařka. Idylka, která u kamarádky vládne oba hosty překvapí. Alena jim však prozradí, že si tentokrát (vdávala se již potřetí) nechala najít ideálního partnera pomocí počítače. Marta s Viktorem zapochybují, zda se k sobě vůbec hodí a navštíví proto kybernetický ústav, kde počítač zjistí, že jejich manželství se rovná hazardu.

Laskavá komedie o jedné předávací inventuře, jenž je důkazem, že i takové místo jako sklad se může stát dějištěm úsměvného příběhu, který ani za víc než dvacet let, jenž od jeho vzniku uplynuly, neztratil nic ze svého kouzla. Jeho hrdinkami jsou dívky a ženy pracující mezi stohy talířů ve velkém skladu jedné porcelánky. Příběh začíná v okamžiku, kdy do skladu nastupuje nová síla, šestnáctiletá Maruška, a zatímco vedoucí, paní Světla, jako již mnohokrát vyhrožuje, že "s tím sekne" a půjde dělat jinam. Přestože vytoužený nový skladník je ochoten převzít sklad okamžitě, Světla trvá na inventuře. To ovšem netuší jaký pedant je předseda inventurní komise, jistý pan Rybička. Předávací inventura se mění v groteskní noční můru, která zaskočí všechny zúčastněné a poněkud naruší nejen pracovní režim, ale i osobní program každé z holek z porcelánu...

Filmová komedie o zásadovém bytovém referentovi a neslavném osudu posledních českých vodníků. Zbylo jich už jen sedm. Pan Wassermann s chotí a dcerou Polly a jejich sloužící, Karel, Bertík a Alois s dcerou Janou. I jejich konec se však zdá neodvratný, zejména poté, kdy je Lojzíkovi za obětavost přidělen nový suchý byt I. kategorie s ústředním topením a informací, že jejich vlhký domek na břehu Vltavy bude zbourán. Tomu se vodníci rozhodnou zabránit za každou cenu a vydají se za bytovým referentem doktorem Mráčkem, který má jejich případ na starosti...

Krátce po skončení druhé světové války se student práv Pavel Krouza těší na budoucnost stejně jako jeho spolužáci z fakulty. S osmimilimetrovou kamerou bloumá po Praze a zachycuje atmosféru prvních mírových týdnů. Jednou na nábřeží potká posmutnělou dívku Helenu Polákovou, která jej zaujme jak krásou, tak plachostí a nepřístupností. Pavel ji začne vyhledávat a podaří se mu s ní natočit několik záběrů. Jen pomalu přitom odhaluje Helenino tajemství: dívka strávila většinu války v koncentračním táboře, stejně jako její starší sestra Olga. Ta po ztrátě rodičů na sestru přísně dohlíží. Protože Pavel přežil válku bez větších starostí, je jeho sbližování s Helenou pomalé a složité. Tím spíš, že Olga sestřina nápadníka přímo nesnáší. Společná budoucnost mladého páru je proto nejistá a může ji zachránit jedině opravdová láska…

Hříčka o císaři Karlu IV. a jeho hradě Karlštejně, na němž podle jeho zákazu nesměly přebývat ženy. Jedné noci se však na Karlštejně objeví nejen Karel IV. a dva nezvaní hosté, cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán, ale také dvě ženy v mužském přestrojení. Jednou z nich je císařova manželka Eliška Pomořanská, která z lásky a stesku porušila zákaz, aby mohla císaře alespoň zahlédnout, tou druhou je neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, že dokáže strávit na hradě noc v mužském přestrojení. Zatímco Alena přivádí k šílenství svého snoubence Peška, moudrý arcibiskup Arnošt z Pardubic pomáhá přestrojené královně proniknout ke králi a také ji chrání před slídivými pohledy cyperského krále a bavorského vévody, kteří nevěří, že by na hradě opravdu nebyla žádná „ženská“.

Výpravný film Tři mušketýři anglického režiséra Richarda Lestera rozvíjí s lehkým humorem romantický duch slavného románu Alexandra Dumase. Vypráví o dobrodružstvích d'Artagnana a jeho přátel Athose, Porthose a Aramise, o jejich lásce k boji pro boj samotný, o jejich odvaze, s jakou se postaví všemocnému kardinálovi Richelieuovi v zájmu ochrany královniny cti. D'Artagnan je zpočátku venkovský neohrabaný mladík, tři mušketýři nejsou uhlazenými hrdiny, ale musí občas použít i lsti, aby se dostali k dobrému jídlu a pití. Se stejnou ironií líčí autor dvůr Ludvíka XIIL, kardinála Richelieua, Buckinghamovu lásku ke královně Anně Rakouské i d'Artagnanovu lásku ke krásné Constanci. Působivé šermířské souboje, ukázky jezdeckého umění, bohatá výprava, kamera těžící z krásy krajiny a především herci zvučných jmen patří ke kladům Lesterova ztvárnění známého námětu.

Když se šedesátiletý Karel Pluhař seznámí s Marií, ženou v mnohém nešťastnou, pocítí, že chopí-li se této příležitosti bez ohledu na malicherné zájmy a zábrany, může se ocitnout na prahu nového štěstí.

Lupič Roy King (Lee Van Cleef) se svou bandou vykrádá banku. Lup si rozdělí a rozchází se. Roy ve vlaku potkává krásnou Alicii (Gina Lollobrigida), která jej naprosto okouzlí a uzavírá s ní sňatek. Alicia je však chytrá podvodnice, Roye s pomocí svých přátel prohlásí za nesvéprávného, připraví jej o veškeré peníze a umístí do ústavu pro choromyslné. Royovi se podaří uniknout a dává znovu dohromady svůj gang a znovu se setkává s Alicií, která se mezitím opět provdala. Její manžel Francisco Montero (James Mason) najímá Kinga a jeho gang, aby vyhodili do povětří muniční sklad mexické armády a společně okradli vládu o milion dolarů. King přijímá, ovšem Montero se ukáže ještě větším podvodníkem než jeho žena Alicia a King a jeho přátelé se tak znovu dostávají do kolotoče podvodů a intrik, navíc zkomplikovaného mexickou revolucí.

Děj sci-fi komedie Zabil jsem Einsteina, pánové se odehrává střídavě v Americe někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí a v Praze roku 1911. Je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky Alberta Einsteina ovlivnila vývoj života na naší planetě. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která míří do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí "stroje času" do minula... Podle tvrzení autorů filmu je skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život, historickým faktem.

Historická veselohra odehrávající se v polovině 14.století a zachycující období dospívání, prvních bitev, prvních lásek a prvního manželství pozdějšího českého krále a císaře římského Karla IV., byť převážně ve zkarikované podobě.

Film se odehrává v kladenských ocelárnách, kam byli posíláni na brigádu "političtí provinilci" (živnostníci, intelektuálové i lidi pevní v náboženské víře). Vedle nich pracují na šrotišti i ženy a dívky, uvězněné za pokus o útěk za hranice, tzv. "kopečkářky". Celý film je jediným pásmem paradoxních, někdy groteskních, jindy lyrických situací.

Pátá a závěrečná část filmové série opět rozpracovává drobnou část knihy „Nezkrotná Angelika“. Angelika byla unesena pirátem d'Escrainvillem, který ji vzápětí prodal překupníkovi otrokyň pro harém marockého sultána. Tak se hraběnka de Peyrac setkává s Osmanem Ferrajim, moudrým eunuchem, který má v plánu stvořit z ní třetí ženu sultána Mulaye Ismaila, a tedy vládkyni Maroka. Joffrey de Peyrac předstírá, že je jedním z galejníků, aby se tak dostal do marockého Meknesu, spojil se s vlivnými přáteli a pokusil se svoji ženu zachránit. Mezi tím Angelika odolává požadavkům Osmana Ferrajiho a mocného sultána. Touto vytrvalostí si získá sympatie Normanďana Colina Paturela, který je již patnáct let králem otroků v Meknesu. Když se několik otroků pokusí o útěk, Angeliku přijmou mezi sebe.

Byly to pouhé čtyři takty z Herkulových lázní na křídlovku, které přiměly hosta odcházejícího pozdě večer z venkovské hospody, aby si pozorněji prohlédl hráče. Tak se po třiceti letech setkají dva muži, jež před lety spojovala láska k dívce od kolotočů. Někdejší student Vojta, nyní zestárlý ředitel místní školy, žádá Viktora, který se do vesnice vrátil opět s pouťovými atrakcemi, o setkání s Terinou. Viktor ho zaveze k hřbitovu a Vojta se dovídá, že dívka zemřela. Melodie Herkulových lázní, kterou hraje na křídlovku Viktor, vrací hrdiny do minulosti. Jejich příběh se udál jedno prázdninové venkovské léto, plné vůní trav a květin a letních zvuků české vesnice. Student Vojta, který pečoval o velmi starého dědečka, hovořícího už jen s mrtvými, a který čelil svodům divoké Tonky, se setkal na pouti u kolotoče s Terinou. Mezi mladými lidmi vznikla dětsky naivní, ale osudová láska.

Velký Had, poslední z kmene Mohykánů, zachránil život náčelníkovi Delavarů. Odměnou mu má být ruka krásné Wahtawah, nevěstu však unesou nepřátelští Huroni. Velký Had a jeho přítel Lovec jelenů se ihned vydávají po jejich stopách. Cesta je zavede do chaty starého Toma, jenž tam žije s dcerou Juditou. Poblíž se utábořili Huroni, a stali se tak terčem pozornosti vojáků, kteří dychtí po dobře placených skalpech. V potyčce zvítězí Indiáni a mezi zajatými bělochy se ocitne i Tom. Vyjednávání Velkého Hada s Ostrým šípem k ničemu nevede, budoucí náčelník Huronů odmítá myšlenku na sjednocení Indiánů. Nakonec se podaří zajatce vyměnit, při předávání ale jeden z bělochů zastřelí Ostrého šípa - a po krátkém příměří je veta...

Jedna z nezapomenutelnych komedií šedesátých let, příběh o vyznamném padělateli obrazů, jeho krásné dceři a zloději, ktery není tím, čím se zdá, a kde se všechno točí kolem sošky Celliniho Venuše. Padělatelem a to geniálním, je elegantní Pařížan Charles Bonnet, nabízející často uměleckym galeriím vzácná umělecká díla, jeho dcerou půvabná Nicole, pokoušející se zabránit otcovu zneuctění a zlodějem sympaticky Simon Dermott, ve skutečnosti detektiv, specialista na zločiny z uměleckého světa. Všechno začíná v okamžiku, kdy se Bonnet nechá přemluvit k zapůjčení a vystavení Celliniho Venuše. Jenže před podpisem pojistky má být dílo odborně prozkoumáno. To by však znamenalo odhalení pravdy, neboť i Venuše je padělkem. Nicole se rozhodne, že sošku z muzea uloupí dřív, než k tomu dojde. O pomoc požádá Simona, kterého přistihla v otcově sídle a považuje jej za zloděje. Ve skutečnosti je Simon detektivem, specialistou na zločiny ve světě umění.

Děj se odehrává v době, kdy na duchcovském zámku Valdštejnů zastával funkci knihovníka zřejmě nejslavnější dobyvatel žen Giacomo Casanova. Byl tehdy už poněkud unuděným a nevrlým starcem, kterého těšilo snad jen psaní memoárů a pak každodenní partička karet s hrabětem. To všechno se ovšem změnilo, když na zámek přijel Valdštejnův mladý synovec František Adam se svou půvabnou ženou Valérií. Ta totiž chtěla "na vlastní oči" vidět slavného svůdce. Skutečnost ji však poněkud zklamala, stejně jako svůdcovy zastaralé názory na lásku.

Po popravě svého milovaného manžela hraběte Jeoffreye de Peyraca žila Angelika jistý čas mezi pařížskou spodinou po boku svého přítele z dětství Nicolase. Po jeho smrti se rozhodla, že chce získat zpět své postavení, majetek a čest. Vzala si svého bratrance Philipa de Plessis-Bellieres. Její manžel však nečekaně zemře na bitevním poli a brzy na to je Angelika povolaná králem zpět na královský dvůr, aby splnila náročnou diplomatickou úlohu. Má přesvědčit perského velvyslance Batchary-Beju k podpisu důležité smlouvy s Francii. Její krása však nenechá chladným ani velvyslance, ani krále, který ji chce učinit svou oficiální milenkou. Jejich vztah však nepřestává provázet stín mrtvého Peyraca. Král Angelice přizná, že její manžel nebyl upálen. Angelika stále svého muže miluje a nedokáže ho zradit, její nedůvěra ke králi a jeho dvoru roste. Touha po Peyracovi jí provází celou řadou nebezpečí, intrik a milostných nástrah.

V roce 1968 získal film Cenu Americké akademie filmových umění a věd Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Americký týdeník Time zařadil tento film do stovky nejlepších filmů všech dob. Nevinný mladíček Miloš Hrma (Václav Neckář) se zaučuje coby novopečený železničář na malé železniční stanici a zároveň prožívá nelehké období svého dospívání, to vše v kontextu druhé světové války. Po neúspěšném pokusu o sebevraždu z nešťastné lásky se však zaučí jak pro práci ve stanici, tak v intimním vztahu k ženě (Naďa Urbánková). Nakonec se zachová jako hrdina, když se rozhodne vyhodit do vzduchu německý válečný vlak, který veze zbraně. Film byl natočen v železniční stanici Loděnice u Berouna (na vedlejší železniční trati Praha-Beroun přes Rudnou u Prahy). Režisér filmu Jiří Menzel si zde také zahrál malou epizodní roli lékaře.

Hrdinkou filmu Lásky jedné plavovlásky je mladičká blondýnka Andula. Žije na internátě v malém středočeském městečku, kde na jednoho muže připadá deset žen - a většina je stejně ženatých. Andula touží, stejně jako většina jejich kamarádek, po trošce prosté lidské lásky. Je nezkušená, snadno uvěří slibům a lichotkám. Prožije trapný večer ve společnosti tří obstarožních záložáků a téměř podlehne jednomu z nich - Vacovskému. Až se konečně objeví ten pravý - mladý klavírista Milda. Když s ním stráví noc, je přesvědčena, že právě on je ten pravý. Vypraví se za…

Pokračování filmu ANGELIKA, MARKÝZA ANDĚLŮ se realizuje ve zjednodušeném časovém rozmezí, než Anne Golon (autorka původní knižní Angeliky) popsala… Poté co byl hrabě de Peyrac na základě králova příkazu zatčen za čarodějnictví a posledního lednového dne roku 1661 upálen na Place de Gréve, mladá vdova Angelika najde své místo mezi ostatními opovrženými, tj. u pařížského Dvora Zázraků, místa, kde bandy lupičů a žebráků mají svůj domov. Zde potkává svého přítele z dětství v Poitou – Nicolase, který se stal vůdcem pařížských lupičů. Nicolas je však během jedné rvačky žebráků zabit. Angelika s nalezenými syny začíná nový život jako hospodská u Kokrháče a později ve vlastním podniku „Rudá maska“. V této době prožívá svůj vztah k pronásledovanému pamfletáři Claudovi Le Petit – skutečná postava francouzských dějin (1638 – 1662) – přezdívanému také básník Špína.

Syrový příběh líčí osudy dvou životních ztroskotanců, mravně nahlodaného alkoholika a prostitutky, kteří se po mnoha karambolech a ubližování sblíží... Pošmourné prostředí velkého průmyslového podniku, výborně souznějící s laděním příběhu, a vynikající herecké výkony činí z tohoto snínku pozoruhodnou výpověď i nyní.

Mladý úspěšný obchodník Domenico cílevědomě pracuje na své kariéře, a tak mu na vážnou známost nezbývá příliš času. To však neznamená, že by se krásným ženám vyhýbal - právě naopak. Je stálým a velmi oblíbeným hostem místního veřejného domu, kde zálibně zkouší každou novou dívku. Jednoho dne mu padne do oka teprve sedmnáctiletá Filumena s obrovskýma hlubokýma očima, se kterou si navíc může popovídat jako s rovnocenným partnerem. Po několika týdnech Domenico poprosí matku, aby Filumenu přijala do domu jako služebnou. Ta si mladou dívku zanedlouho velmi obl…

Inspektor Jacques Clouseau má jediný cíl: dopadnout Fantoma, mezinárodního zločince světového formátu. Dlouho mu už uniká, tentokrát však, a tím je si Clouseau jist, jsou jeho dny sečteny. Stane se mu osudným Růžový panter, jeden z nejslavnějších diamantů světa, který kdysi věnoval indický maharadža své mladičké dcerce, princezně Dale. Fantom jistě neodolá výzvě zmocnit se tohoto klenotu - a Clouseau jej přistihne při činu. Velké činy si samozřejmě zaslouží velké jeviště. A dějištěm tohoto slavného skutku se stane prostředí více než důstojné: Cortina d´Ampezzo, lyžařské středisko společenské smetánky, která se sem každoročně sjíždí z celého světa...

Hlavními hrdinkami tohoto povídkového filmu jsou tři italské ženy, pocházející z různých společenských vrstev, jež však mají mnoho společného - krásu, smyslnost, horkou krev v žilách a muže, kteří naprosto propadli jejich kouzlu

Příběh z prostředí francouzského královského dvora v polovině 16. století je plný intrik. Krásná paní de Clėves okouzlí vévodu de Nemouras. Ani on jí není lhostejný, avšak kněžna velmi ctí svého staršího manžela (kterému se vyznává z citů k jinému muži) a vévodu odmítá. Vévoda se však nevzdává a tak i nadále věnuje až nemístnou pozornost krásné kněžně. Situace se vyhrotí v okamžiku, kdy se k panu de Clėves donese nepravdivá pomluva, že kněžna vévodovi nakonec podlehla... Věci začnou mít rychlý spád...

Mladý šlechtic d'Artagnan opustil rodné Gaskoňsko, aby se v Paříži pokusil vstoupit do sboru královských mušketýrů, sloužících králi Ludvíku XIII. Už cestou se však střetne v souboji s neznámým šlechticem, který by ho porazil, kdyby nezasáhl vychytralý Planchet, jehož pak vděčný d'Artagnan přijme do svých služeb. Když pak v Paříži opět pronásleduje neznámého šlechtice, dostane se postupně do sporu se třemi mušketýry Athosem, Porthosem a Aramisem, kteří ho postupně vyzývají k souboji...

Milostná novela Jana Otčenáška Romeo, Julie a tma se záhy po uveřejnění v roce 1958 stala obrovským čtenářským hitem. Příběh tragické lásky maturanta Pavla a židovské dívky Ester se takřka okamžitě dočkal jak divadelního, tak filmového zpracovaní. Režisér stejnojmenné filmové adaptace Jiří Weiss na scénáři pracoval s autorem knižní předlohy a společně provedli několik větších úprav. Jednou z nich bylo pozměněné jméno hlavní ženské postavy, místo Ester se ve filmu objeví Hanka.

Jedna z klasických českých filmových pohádek, nepostrádající nic z toho co by správná pohádka měla mít. Je tu krásná princezna Lada, jejíž čelo zdobí zlatá hvězda, její otec, hodný, ale poněkud povolný vladař, zlý král Kazisvět, který vtrhne na hrad a žádá ruku princezny Lady. Je tu hodná a moudrá chůva, která má nejen pana krále pod palcem, ale také dobrou radu po ruce. Je tu pohádkový myší kožíšek, který skryje princezninu krásu při útěku z království. A je tu království prince Radovana s královskou kuchyní, kde přestrojená Lada nalezne azyl mezi kuchtíky pod přísným okem hlavního královského kuchaře, který ač bručoun má stejně dobré srdce jako jídla, která s láskou připravuje svému princi. A samozřejmě je tu princ, který se zamiluje do krásné paní, kterou zahlédne na zámeckém plese a netuší, že jako kuchtička myje v jeho královské kuchyni nádobí.

Co znamená ten zvláštní sen samotářského profesora Borga v úvodu filmu? Tato scéna, k níž Bergmana inspiroval jeho vlastní sen, zatížená temnou symbolikou a surrealistickými záhrobními rekvizitami, jako by jednoznačně znamenala předpověď brzké smrti. Vše tomu nasvědčuje: vylidněné město, zastavený čas ve slepémciferníku hodin bez rafijí i Borgova vlastní živá mrtvola, která se na něj sápe z rakve. Avšak zpráva vyslaná snem je něčím víc: naléhavým vzkazem o neodčiněném dluhu, který musí Borg nejdřív splatit životu, než zemře. Sen tu funguje jako spouštějící signál k zahájení namáhavého sestupu do nitra na cestě k pravdivému sebepoznání a přehodnocení dosavadní existence.

Pobřeží Koreje v listopadu 1952, v tomto teritoriu operuje 77 operační skupina námořnictva USA a její letadlové lodě Hornet, Essex a Savo. Sledujeme životy pilota Harryho Brubaker, osádku záchranného vrtulníku a velitele skupiny těsně před útokem na čtyři mosty na řece Toko-Ri, které jsou bráněno obrovským množstvím protiletadlových děl. Američané chtějí tímto způsobem dokázat Jižní Koreji, že budou útočit i pod rizikem velkých ztrát a donutí je k zastavení bojů.

Ve svém raném filmu Bergman pokračuje v soustředěném zkoumání citových vztahů, tentokrát nezralé lásky sotva dospělých mladých lidí ze sociálně nižší vrstvy na předměstí Stockholmu. Temperamentní přidrzlá Monika okouzlí a svede plachého, nesmělého Harryho a podniknou spolu romantický únik lodí z města na ostrov. Rajské opojení brzy pomine a dvojice, zbavena iluzorních snů, je vržena zpět do tvrdé reality.

Konec 19. století. Mladá slečna Julie žije v sídle se svým otcem. Nedávno zrušila zasnoubení, ale přitahuje ji jeden ze služebníků, Jean. Stráví spolu svatojánskou noc a vyprávějí si své vzpomínky a sny. Uvědomí si, že poměr mezi mužem z lidu a aristokratkou je nemožný, a proto plánují uprchnout do Švýcarska.

Jen moudrý a vyrovnaný pan farář laskavě a s pochopením sleduje citové zmatky, k nimž dojde na jeho venkovské faře. Mladičký student tam prožívá své první milostné poblouznění. Lehkomyslný básník naruší poklidné soužití manželského páru.

Na zámek nedaleko dědiny přichází panstvo mladá a krásná kněžna se senilním manželem. Zdravý vzduch jim má pomoct k vytíženému dědici. Kněžna se náhodou setká s dědinským chasníkem Sochorem a brzy porodí syna. Dotyčný dědinský mladík se potom ožení a má samé dcery. Kněžna se po letech vrací se šikovným synem. Ten sa zahledí do Sochorovy dcery, ale její otec ho žene řemenem...

an-Erik je v posledním ročníku gymnázia a čeká ho maturita. Největší hrůzu má jako spousta jiných ze sadistického latináře Caliguly, který si na něj obzvlášť zasedl. Jednoho večera potká Jan-Erik trafikantku Berthu. Jelikož je silně opilá, doprovodí ji Jan-Erik domů. Bertha je vyděšená a bojí se, že ji někdo pronásleduje. Oba mladí lidé se sblíží. Jednoho dne však Jan-Erik najde Berthu mrtvou v jejím bytě a v předsíni se skrývá profesor Caligula...

Továrník Bartoš byl přísný, nepřístupný protiva, postrach všech svých zaměstnanců. To ovšem platilo pouze do dne, kdy na procházce spadl se srázu. Zranil se, nedokázal sám vyhledat pomoc - a tehdy ho našel skalák Fábera a vzal ho k sobě do chalupy, kde žil s dcerou a dvěma osiřelými synovci. Byl to chudý člověk, jeho domácnost však přímo dýchala láskou a porozuměním. Několik dnů strávených mezi těmi milými lidmi Bartoše hodně poznamenalo, po návratu do svého světa byl jako vyměněný. Choval se laskavě, dělníkům zvýšil platy, pilně navštěvoval rodinu svého nového přítele a radoval se z věcí, jichž si dřív ani nevšiml. Jednoho dne se ovšem dozvěděl, že si jeho synovec chce vzít Fáberovu dceru, a zapomenutá pýcha znovu nabyla vrchu...

Vše začíná ve chvíli, kdy do zchátralého hotýlku Modrá hvězda přijíždí jeho nová mladá majitelka Zuzanka. Odhodlaná postavit upadající dědictví na nohy, začne prohánět tři mládence, včetně hudebního skladatele Jirky, který si má, navlečen do číšnického fraku, takto odpracovat u nové majitelky svůj dluh. Stejně jako jeho dva kamarádi, podlehne Jirka kouzlu své nové šéfové a s notným sebevědomím doufá, že je tím, kdo má největší naději stát se jejím vyvoleným. V té chvíli ovšem přichází host, který hodlá dostát rodinné tradici a uspořádat v hotelu Modrá hvězda zásnubní hostinu, a to bez ohledu na jeho stav. To se ovšem pranic nelíbí jeho svéhlavé snoubence. Naštěstí je tu sympatická Zuzanka, která okouzlí neobvyklého hosta natolik, že ten rázně zruší své zasnoubení s bohatou dívčinou a dá přednost manželství s roztomilou hoteliérkou.