Nejnovější filmy Voyo

Příběh se odehrává během šedesátých let. Mladý učitel nastupuje na místo vychovatele v jednom pražském ústavu ochranné výchovy mládeže. Natáčení bylo v roce 1968 zastaveno a ke konečnému sestřihu natočeného materiálu došlo až počátkem roku 1989

Víťa Jakoubek už překročil třicítku, pracuje jako špatně placený sociolog a žije jako spořádaný manžel a každodenními povinnostmi unavený otec dvou dětí. V sociologickém ústavu se podílí na výzkumu postojů středoškolské mládeže. Aby cílovou skupinu lépe pochopil, vydává se za studenta a denně usedá do gymnaziálních lavic. Náhle jako by se vrátil zpátky v čase, cítí se opět mladý a bezstarostný, vidí před sebou spoustu příslibů. Skutečný život se ale ošálit nedá a brzy se přihlásí o svá práva a povinosti...

Hlavním hrdinou příběhu, odehrávajícího se v roce 2084, je stavební dělník Douglas Quaid, kterého sužují děsivé noční můry, týkající se Marsu. Rozhodne se proto navštívit neobvyklou cestovní kancelář Total Recall, která nabízí dovolenou formou implantovaných vzpomínek. Quaid si vybere dovolenou na Marsu v podobě tajného agenta. Při implantaci vyjde najevo, že Quaid už jedny implantované vzpomínky má. Vzápětí se ho pokusí zavraždit dva lidé, které považoval za své blízké. Nejprve přítel a vzápětí i jeho manželka Lori. Brzy poté se Quaid dovídá, že byl na Marsu zapleten do odboje proti tyranskému guvernérovi Cohaagenovi a proto se, pronásledován najatými zabijáky, na Mars vrátí, aby našel sám sebe a své vlastní vzpomínky. Okamžitě se ocitá ve víru nebezpečných událostí a stává se rozhodujícím prvkem na misce vah vleklé války mezi rebely a guvernérovou armádou.

Vnímavý Honza hledá spřízněnou bytost. Najde ji v nemluvném hromotlukovi přezdívaném Bizon, kterému pomůže při útěku z psychiatrické léčebny. S dobrosrdečným podivínem – vybaveným nadlidskou fyzickou silou – komunikuje vnitřním hlasem. Honza a jeho kamarádka Jana zažijí s „Bizonem“ sérii fantaskních dobrodružství, při nichž pomáhají svým bližním…

V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojat jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze - proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem.

Režisér Tomáš Vorel vytvořil svůj celovečerní experimentální debut PRAŽSKÁ PĚTKA se členy věhlasných pražských netradičních autorských divadel. Soubory ve filmu prezentovaly vlastní poetiku a styl prostřednictvím pěti "povídek" různých typů, propojených satirickým komentářem "odborníka" dr. Milana Šteindlera, CSc.

Během výměny funkcí v podniku na výrobu zdravotní keramiky Fortuna se samostatný referent Bohouš Fisher stal proti své vůli náměstkem ředitele podniku. Díky tomu je nucen dělat ještě větší kompromisy než dosud. Účastní se zbytečných výjezdových zasedání, na které musí z titulu své funkce shánět peníze z podnikových fondů, nebo šalamounsky řeší "pracovní" úraz dvou zaměstnanců, kteří se místo práce věnovali milostným hrátkám. V jeho soukromí to ostatně není o moc lepší. Chtěl by se věnovat nějaké smysluplné práci, jako je třeba stavba kachlových kamen

Již podruhé jsme zavítali do jihočeských Hoštic, abychom sledovali osud Konopníků a Škopků. Nahlédneme do vztahu mezi těhotnou Blaženou a Vencou, kolem kterého zhrzená Milada z hospody rozšíří fámy. Vzniká skandál a hotová bitva mezi jejich rodinami. Ve stejném duchu probíhá vztah mezi živočichářem Bédou a účetní JZD Evičkou.

Podobenství mají v české kinematografii dávnou tradici (připomínám aspoň Němcův snímek O slavnosti a hostech), ale ne všechny pokusy zhostit se podobenství dopadly úspěšně. Patří mezi ně i Masseba, kterou režíroval Miloš Zábranský. Měla dvojnásobnou smůlu: jednak rozhodně nepatří mezi díla srozumitelná a jasná, příliš podléhá vnějším efektům, jednak byl připravován ještě na sklonku komunistického režimu, avšak do kin uveden až po jeho pádu. Veškeré dosud odvážné jinotaje tím pádem ztratily na své závažnosti. Masseba se odehrává v tajemném podzemním městě, kde přežívá neznámá civilizace s krutými rituály násilí a teroru. Když se jeden mladý muž pokusí prchnout, ocitne se v centru pronásledování. Modelová situace je však rozehrána příliš prvoplánově, s hereckými výkony zbytečně přepjatými.

V rodinném sídle Hajnů se odvíjí příběh profesora Švejcara, který se oženil víc z prospěchu než z lásky se Soňou, dcerou továrníka Hajna. Až po svatbě profesor zjistí, že rod je poznamenán dědičným šílenstvím. Sonin strýc Cyril trpí představou, že je neviditelný, a choroba se začíná projevovat i u mladé ženy. Švejcar se však nechce vzdát bohatství a výhod, které vyženil.

Nenáročný film pro děti dokazuje, jak se mánie kolem mimozemšťanů přelila i do nejranějšího věku. Malý chlapec se totiž domnívá, že objevil stopy "ufonů" (jak dvojsmyslně naznačuje název), ale ve skutečnosti narazil jen na činnost malých zlodějíčků. Režisér Ota Koval vytvořil nepříliš zábavnou, ba nedbale domýšlenou podívanou dávno zanesenou prachem zapomnění.

Studentka medicíny Dana byla nezajímavá, stydlivá, zakomplexovaná a muži o ni nejevili zájem. Přesto se jí podařilo jednoho přemluvit, aby si ji vzal. Dokázala to za vydatného proudu slz i mnoha lstí a celá záležitost byla více než podivná, vždyť ženich dokonce chodil s její nejlepší kamarádkou. Z manželství, plánovaného jako pouze formální, s brzkým rozvodem, se vyvinulo soužití pro mnohé zničující - nikoli ovšem pro Danu. Ta v něm rozkvetla v oslnivou krasavici a naučila se obratně manipulovat lidmi ve svém okolí. Vlastní prospěch má u ní přednost přede vším a morálním zásadám se jen pohrdlivě usmívá... Psychologicko-společenské drama natočila v roce 1989 Irena Pavlásková jako autorský debut (námět, scénář, režie). Ivanu Chýlkovou hlavní role Dany proslavila a vynesla jí cenu za ženský herecký výkon na Dnech českého a slovenského filmu v Bratislavě.

Začíná na podzim roku 1944 a jeho hrdinou je mladý český lodník Karel Svorník, který kotví s labskou vlečnou lodí u Drážďan. Společně se svým kamarádem Bohoušem prožívá na odstavené lodi naložené tabákem řadu milostných dobrodružství s německými dívkami a ženami. Jednoho se však Karel seznámí s mladou velitelkou hitlerjugend Ulrikou von Polchow a dokonce si s ní smluví schůzku. Ačkoli vše začne a vyvíjí se jako další chvilkové dobrodružství, začne se mezi oběma mladými lidmi rodit hluboký cit, s jehož pomocí překonávají předsudky i hrůzy doby. Po krátkém období štěstí, které oba na lodi prožijí však jejich lásku krutě zasáhne válka.

Frank Leone si odpykává svůj trest za ublížení na zdraví, kterého se dopustil při obraně kamaráda před partou násilníků. Do vypršení trestu mu zůstává už jen šest měsíců. Jednoho dne ho však z relativně volné vazby v norwoodském vězení převezou do věznice Getaway. Tam ho na příkaz sadistického ředitele Drumgoolea, který s ním má nevyřízené účty, týrají jak dozorci, tak i vězni...

Hlavní postavou je starý zoolog Montelík, přezdívaný Monty. Seznámit se s ním můžete v okamžiku, kdy se od něj odstěhuje jeho žena Josefína, protože už má dost problémů, které jim působí zvířata ze zdejší ZOO, a kdy k nim mají přijet na návštěvu vnuci Martin a Honza, k nerozeznání si podobná dvojčata. K problémům s dvojčaty, která se rozhodnou před dospělými vydávat za jednoho, však přibudou další. S ředitelem ZOO a hlavní zooložkou, kteří podvodně kšeftují se zvířaty, s mladou inženýrkou Emilkou, která se rozhodne zabránit prodeji šimpanzího mláděte, i se zvířaty samotnými.

Film je koncertem známých hereckých osobností z protialkoholní léčebny, kam se uchýlil muž středních let, aby se zbavil své závislosti. V léčebně je zosobněním krutosti ošetřovatel, který se sadistickým zadostiučiněním rozdává trestné body za sebemenší projevy nelibosti či revolty.

Zámeček Kratochvíle, 20. léta: Nový majitel panství velkostatkář Stoklasa a jeho rodina jsou poctěni návštěvou svérázného cizince, který se představí jako kníže a plukovník. Někteří mu věří, jiní ho mají za podvodníka...

Tři sympatičtí třicátníci, kontrolor Pepe, veterinář Dědek a provozní František, si vesele užívají života. Láska je pro ně sex, střídání partnerek. Konkrétní nevyléčitelná nemoc se režisérce stala jednak východiskem pro zkoumání povrchních vztahů mezi mladými lidmi, mezi muži a ženami, jednak symbolem zřetelného ohrožení, stresové situace, jež odhaluje podstatu jednotlivých charakterů.

Dušan Roček se vášnivě věnuje letům na rogallu a nebrání v tom ani své patnáctileté dceři Mileně. Jediný, kdo riskantnímu sportu nefandí, je Dušanova žena Magda. Ale není to rogallo, odkud číhá nebezpečí. Jako blesk zasáhne rodinu autonehoda, při níž je Milena vážně raněna. Při rentgenu se zjistí, že dívka má jen jednu ledvinu a ta je vážně poškozena. Jedinou šancí je transplantace. Dušan se okamžitě nabídne jako dárce. Protože by jako otec byl nejvhodnějším dárcem, lékaři souhlasí. Během vyšetření však vyjde najevo, že nemůže dát Mileně svou ledvinu, protože není jejím skutečným otcem. Dušan je šokován a nedokáže se s nevěrou své ženy vyrovnat.

Prostřednictvím tohoto kresleného příběhu pro celou rodinu se vydej s dinosauřími kamarády Nožičkou, Sárou, Zobkou, Bodlinkou a Pírkem na báječnou cestu do pravěku. Před dávnými a dávnými časy, v dobách čadících vulkánů a strašlivých zemětřesení, se jeden malý brachosaurus jménem Nožička ocitl úplně sám. Na své cestě do legendárního Velkého údolí se šťavnatou trávou potká čtyři malé dinosauříky, kteří se k němu připojí. A tak začne vzrušující, ale i nebezpečné dobrodružství, během něhož malí kamarádi potkají hladové dravce a jiné překážky. Díky tomu se naučí mnoha novým věcem, jako je pomoc kamarádovi a týmová práce.

Dětský film o snech a touhách těch nejmenších, který je přímým pokračováním snímku Nefňukej, Veverko! Zatímco v prvním filmu se Kačenka musela vyrovnat s narozením dvou bratříčků, tentokrát ji čeká zkušenost mnohem smutnější. Její milovaný děda, který měl ze všech dospělých nejvíce pochopení pro její snění a hry, umřel. Pomáhají jí v tom nejen vzpomínky na dědu a hry, které spolu hráli na potoce, jak běhali po louce a zdravili jaro nebo hráli Člověče nezlob se, ale také sny o tom, že žije na břehu moře a má kouzelnou mušli, která jí splní všechna přání,…

Hradní kastelán se ve svých divokých snech proměňuje v opovrhovaného, ponižovaného šaška, jehož deptá panovačná královna. Režisérka Věra Chytilová si tu pohrává s téměř dokumentárním vylíčením "reality" a divadelně stylizovanými vizemi, v nichž vládne červená barva. Námět poskytla stejnojmenná divadelní hra Bolka Polívky, jejíž podobu však režisérka často přesahuje, zvláště pak k satirickému vyhrocení, v němž nahlíží naši nedávnou minulost, ztrapnělé poklonkování před mocnými a bohatými tohoto světa.

Jednoduchý příběh obyčejné venkovské dívky, vstupující do života jen s velmi mlhavou představou o své budoucnosti. Nespokojena s jednotvárnou prací na vesnici dojíždí každé ráno do města, kde si našla zaměstnání stejně stereotypní a ubíjející. Rýsuje se jí pouze jediný prostý cíl: mít kluka, pak se vdát a založit rodinu. Na osudu své průbojnější kamarádky ale vidí, že i splnění tohoto cíle ma své stinné stránky. Sama prožije první milostné zklamání a první drsnou životní zkušenost...

Radka Johna známe nejen jako redaktora publicistiských pořadů, ale také jako tvůrce scénářů, podle nichž byly v roce 1987 natočeny dva filmz, které ve své době s nebývalou otevřeností poukazovaly na společenské jevy typické pro období hroutícího se reálného socialismu. Obecné zhrubnutí, ztráta duchovních hodnota davový fanatismus ve vypitých hlavách fotbalových primitivů se staly námětem k paradokumentární reportáži Karla Smyczka Proč?, sladký, ale riskantní život veksláků zachytil Vít Olmer ve filmu Bony a klid. Jeho hrdinou je venkovský mladík, který v Praze nejdříve ztratí iluze o poctivosti bližních a pak na vlastní kůži poznává rub života veksláků, k nimž se proti vlastní vůli připojí.

Hlavní postavou příběhu, který je citlivou sondou do duše malé holčičky, je pětiletá Kačka Znamínková, která žije s rodiči v malebné podhorské vesnici. A protože má velmi bujnou představivost stává se nejen princeznou se zlatou hvězdou na čele, ale také princeznou na hrášku nebo třeba lovkyní krokodýlů. Společně s rodiči očekává nového sourozence, který se má mamince narodit každým dnem, radost však bude mít pouze v případě, že to bude sestřička. O bratříčkovi nechce ani slyšet. Nakonec však místo očekávané sestřičky dostane bratříčky a to hned dva, proto…

Helenka, studentka textilní průmyslovky, si vymyslí ideálního muže, kterého jí závidí všechny kamarádky. Snivá a zamindrákovaná Helenka se brání svým komplexům vymyšleným milencem, její realističtější přítelkyně Zuzka by sice také dala přednost vysněnému Patrikovi, ale nakonec bude patrně šťastna s méně ideálním Honzou, a sebevědomá vulgární nymfomanka Sylva jako motýl přelétá od jednoho milence k druhému, aby nakonec jako jediná čekala na vysněného Patrika.

Hlavní postavou je čtyřicetiletý architekt Jan Kolvara, který sice zapomněl tašku se sportovním oblečením v telefonní budce, ale přesto se z jakéhosi trucu pustí do dálkového pochodu, společně se svým mladším kolegou Robertem, jeho dívkou Eliškou a také svým bývalým kamarádem a současným nadřízeným Crhou a jeho milenkou Vaňkovou.

Malá Terezka přijíždí na prázdniny k babičce a dědovi, kteří tvoří svéráznou dvojici. Zatímco děda Malý, vesnický všeuměl, se celý život pokouší, samozřejmě marně, létat na rogalu, jeho žena vše shovívavě pozoruje a v klidu přitom pokuřuje doutníky. Prázdninová pohoda však netrvá dlouho. Místní zbohatlík a nepoctivec Napakunk chce, aby mu děda vyřezal sochu jeho dcery Pepiny v životní velikosti. Děda však odmítne. Pepina je totiž tak tlustá, že nenajde tak silné dřevo. Další den proto Napakunk porazí památnou lípu, pod níž se kdysi děda seznámil s babičkou, a přiveze ji dědovi. Ten ho však vyhodí a rozzlobený lakomec v noci zničí strašidelný park, který děda vyrobil pro Terezku. Té se podaří zachránit jediné dřevěné strašidýlko, Cvikýře. Ten nečekaně obživne a předvede Terezce své zázračné dovednosti. Nemůže sice konat dobré skutky, jen strašit, ale i toho dokáže Terezka využít. Od té chvíle se Napakunk stává obětí soustředěného útoku zlomyslných kouzel.

Zatímco Kendy se jako pomocný režisér vrací do rodného města natáčet s televizním štábem třináctidílný seriál, Štěpán Šafránek, vybaven po promoci maminčinými radami, nastupuje na své první místo - na internu zdejší nemocnice. Jeho nepřizpůsobivost místním poměrům a smysl pro etiku zvoleného povolání však příliš nevyhovuje ostatním už zaběhnutým kolegům. Zatímco ti se škodolibě baví jeho horlivostí a zodpovědností, Štěpán má stále větší problémy s nadřízenými, až je nakonec přesunut na všemi odmítané místo venkovského obvodního lékaře. V Bezdíkově však potkává novou, snad už trvalou a opětovanou lásku, s níž se posléze rozhodne žít a pracovat v severních Čechách.

Žižkov, jedno z nejstarších pražských předměstí, které si zachovalo svůj svéráz, již několikrát upoutalo pozornost filmařů. Také Karel Kachyňa se po Láskách mezi kapkami deště opět vrátil na Žižkov a natočil zde film na motivy novely Vladimíra Kučery Blázni a děvčátka. Na scénáři s ním spolupracoval Karel Čabrádek. Příběh třináctiletého chlapce Jirky je situován do padesátých let. Pro žižkovské kluky a holky mělo toto na první pohled nehostinné prostředí své romantické kouzlo. Na Vítkově a kolem trati se odehrávají jejich hry, rvačky, ale také první erotické zážitky. I Jirka, který žije sám s otcem, zde prožívá své první lásky, touhy i bolesti. Naváže zvláštní přátelství s žižkovským podivínem, bláznem Pepíčkem Várlichem, mohutným mužem s mentalitou dítěte. Žižkovská balada o lidech malých i velkých, ztracených i nalezených, byla natočena v roce 1989, premiéra se konala v prosinci.

V příběhu, který by se dal charakterizovat jako Podraz po česku, se mladý číšník Michal dostává do maléru, když je okraden o denní tržbu, kterou měl doručit do banky. Je v podmínce, a tak je mu jasné, že mu nikdo nevěří. Požádá proto o pomoc kamaráda, taxikáře Tomáše, který si půjčí od nebezpečného veksláka Adamce. Zcela náhodou se oběma kamarádům podaří zjistit, že v Michalově přepadení má prsty jeho kolega Kadlec se svým zetěm, garážmistrem Burešem, který šmelí s ukradenými vozy. S pomocí Michalovy dívky Magdy vymyslí podraz, kterým by vytrestali veksláckého šéfa a oba zdánlivě bezúhonné ničemy Kadlece s Burešem, předali i s důkazy do rukou policie.

Ve starém domku na okraji města žijí spolu s matkou dva bratři. Oba pracují v tiskárně. Starší Bóža je tichý, zodpovědný člověk s názory určenými křesťanskou vírou. Dan je frajírek vyžívající se v hospodských zábavách. Teprve po tragické smrti člověka, začíná chápat, že v jeho životě něco chybí.

Opět můžete nahlédnout do zákulisí zámečku Riviéra na pražské periferii, kde se pod rouškou exkluzívního nočního podniku skrývá nevěstinec pro společenskou smetánku. Děj se odehrává v roce 1930 a přestože od událostí prvního dílu uplynulo již několik let, vášně rozpoutané tehdejšími intrikami stále nevychladly. Opět se můžete setkat s Renátou zvanou Anděl, dříve prostitukou nyní manželkou bankéře Justice a majitelkou Riviéry. Elegantní Madame, které podnik patřil předtím a nyní tu pracuje jako pouhá ředitelka a osnuje nové intriky, aby získala zpět vše, c…

S humorem, satirickou příchutí i s nádechem nostalgie líčí tato hořká komedie peripetie malého divadelního souboru (Divadla starých forem), který má sice úspěch u publika, ale zároveň i stálé potíže s nadřízenými orgány. Zachycuje usídlování divadla na nové "štaci" v nevyhovujícím sále periferního kulturního domu, průběh zkoušek nové hry i její premiéru, ale také epizody ze zákulisí. Značný prostor tu mají ukázky z her repertoáru Divadla Járy Cimrmana (Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, Vizionář), ačkoli tu jméno fiktivního slavného génia ani jednou nepadne. Film vychází ze skutečných situací, není v něm (kromě her) nic vymyšleného. Odehrává se celý v prostorách kulturního domu a jeho těsném okolí. Hlavném dějištěm je pak stísněné zákulisí, kam ovšem doléhají i ozvuky všedních starostí protagonistů.

Poslední setkání s kouzelným panem Tau v příběhu, který je určen nejen dětem. Jeho hrdinou je herec Rudolf Karásek, který byl před patnácti lety slavným představitelem dětmi milovaného pana Tau. Dnes už jen vzpomíná na zašlou slávu a hledá útěchu v alkoholu. Jednoho dne se ovšem v jeho vilce, kde žije se svou dcerou Hankou a jejími dvěma syny, objeví barrandovský zaměstnanec a předá mu scénář na nový film o Panu Tau. Už při zkouškách některých scén se však ukáže, že Karásek na obtížnou roli nestačí. Režisér se začne poohlížet po náhradě nebo po dublovi. Asistentka Alena mu přivede pana Nováka, který jako by panu Tau z oka vypadl. Ten bravurně zvládne všechny náročné scény. Karásek začíná žárlit na dvojníkovy úspěchy i na jeho oblibu u dětí, které ve filmu hrají.

Vojna sice nebyla kojná, ale jinak to byla náramná legrace. Svobodník Kouba sloužící u výsadkářů má slabost na ženy. Jeho nadřízený ho nemá rád. V době vojenského cvičení na cestě do kasáren však Kouba ukáže opravdový charakter, když zachrání život malému chlapci, usvědčí zloděje a najde si partnerku na celý život.

Vztah mezi dospívající dcerou a matkou nebývá jednoduchým obdobím v životě ani jedné z nich. Pro Janu Burešovou a její Simonu znamená ale sáhnout si hodně hluboko do svědomí a pátrat po citlivých místech, v nichž je možno odhalit minulost a najít cestu do budoucnosti. Právě při oslavě svých pětačtyřicátých narozenin se zdrcená Jana dozvídá od policie, že její dcera tajně porodila. Druhý den navštíví dceru v porodnici, ale ta s ní odmítá mluvit, protože matce nemůže odpustit nezájem, jehož vinou dokonce ani nepoznala, že je dcera těhotná. Jana Brejchová a…

Malý Péťa je u dědečka v Krkonoších. Dědečkovi se rojí včely. Roj se usadil na stromě. Péťa vrazí do stromu a celý roj se mu sesype na hlavu. Chlapec je odvezen do nemocnice, je v hlubokém bezvědomí a hrozí mu smrt. Na takové množství žihadel v dětském tělíčku běžné léčebné prostředky nestačí. Staniční sestra volá domů doktora Vrbu, který má na takové případy svou metodu: transfuzi krve od včelaře. Péťův dědeček se ihned nabídne, ale má jinou krevní skupinu. V nemocnici udělají seznam včelařů a objíždějí je sanitkou. Zapojila se i Veřejná bezpečnost. Nakonec se podaří získat pro Péťu tu správnou krev a zdá se, že je vyhráno. Dávka je však nedostatečná a je nutno vyhlásit znovu pátrání po vhodném dárci. Naštěstí pro Péťu se našli lidé, kteří bez váhání pomohli. Jedním z nich byl i německý celník, kterého přivezli čeští turisté. Po několika transfúzích si medička Monika všimne, že se chlapec pohnul. To je známka zlepšení a naděje. Je ráno a po noci vychází slunce.

Dětské komedie Drahomíry Králové je ozvláštněna klíčovým „pohádkově vědecko-fantastickým“ motivem, kdy působením blesku dochází ke zdvojení dvanáctiletého, technicky mimořádné nadaného Pavla Musila. Každý z dvojníků je přitom vybaven zcela odlišnými charakterovými rysy, danými Pavlovým duševním rozpoložením ve chvíli jejich vzniku. Tím přirozené dochází k řadě komických situací, omylů a zápletek nejen mezi samotnými „sourozenci“ a jejich vrstevníky, ale i mezi dětmi a dospělými…

Trojici debutantských povídek sjednocuje myšlenka záhad - původně bermudský trojúhelník s tajemnými úkazy se začal přesouvat a lze jej vystopovat kdekoli na světě, včetně českého a slovenského území. I tady totiž dochází k nevysvětlitelným přesunům v prostoru a čase. Tato idea je dokládána zmíněnými povídkami, avšak námětová i inscenační vynalézavost je hodně těžkopádná, film prošel kiny bez většího zájmu.