Třiatřicátý ročník slavnostního ceremoniálu udílení cen Český lev se uskutečnil 14. března 2026 a přinesl řadu překvapení, dojemných okamžiků i historických milníků. Nejlepším celovečerním hraným filmem roku se stal snímek Karavan, zatímco televizní minisérie Studna si odvezla rovnou tři ocenění. Nejúspěšnějším filmem večera se však ukázal Franz režisérky Agnieszky Holland, který získal celkem čtyři sošky. Večerem provedla oblíbená stand-up komička Bianca Cristovao.
Karavan kraloval jako nejlepší film roku
Cenu za nejlepší celovečerní hraný film převzali producenti Dagmar Sedláčková a Jakub Viktorín za snímek Karavan. Tento film se prosadil i v hereckých kategoriích, když Juliána Brutovská získala ocenění za nejlepší herečku ve vedlejší roli. Karavan tak patřil k filmům, které si z prestižního ceremoniálu odnesly hned více důvodů k oslavě.
Velké překvapení přinesla kategorie nejlepší režie. Sošku si odnesla Katarína Gramatová za film Nahoře nebe, v dolině já. Sama režisérka přiznala, že si ani nestihla připravit děkovnou řeč, neboť ocenění rozhodně neočekávala. Její upřímná radost a spontánní projev patřily k nejpamátnějším momentům celého večera.
Franz od Agnieszky Holland ovládl technické kategorie
Snímek Franz od uznávané polsko-české režisérky Agnieszky Holland si vedl výjimečně dobře v technických a uměleckých kategoriích. Čtyři sošky, které si tento film odnesl, zahrnují ocenění za nejlepší kostýmy pro Michaelu Horáčkovou Hořejší, nejlepší masky pro Gabrielu Polákovou a nejlepší scénografii pro Henricha Borárose. Čtvrtou cenou bylo ocenění nejlepšího herce v hlavní roli pro Idana Weisse, který svým výkonem přesvědčil akademiky natolik, že neměl v této kategorii konkurenci.
Franz tak potvrdil, že jde o snímek mimořádných kvalit, který dokázal zaujmout nejen diváky, ale především odbornou filmovou obec. Agnieszka Holland patří k tvůrcům, jejichž práce je v českém prostředí dlouhodobě uznávána, a tento ročník Českého lva to opět potvrdil.
Historický moment pro českou kinematografii
Jedním z nejsilnějších a nejdojemnějších okamžiků celého večera bylo ocenění herce Dung Nguyena za vedlejší roli ve filmu Letní škola, 2001. Stal se tak historicky prvním Vietnamcem, který kdy získal cenu Český lev. Jeho děkovná řeč, přednesená v lámané češtině, dojala celý sál a sklidila nadšený potlesk přítomných hostů i filmových profesionálů.
Tento okamžik byl více než jen osobním triumfem jednoho herce. Symbolizoval proměnu české společnosti a rozšíření zorného pole tuzemské kinematografie, která stále častěji reflektuje pestrost lidských příběhů napříč různými kulturami a komunitami žijícími v Česku. Nguyenovo ocenění tak bylo vnímáno jako přirozený a radostný krok kupředu.
Nejmladší oceněná herečka večera
Cenu za nejlepší herečku v hlavní roli získala šestnáctiletá Kateřina Falbrová za výkon ve filmu Sbormistr. Její věk z ní dělá jednu z nejmladších oceněných v historii Českého lva v herecké kategorii. Na pódiu četla ze svého připraveného papíru a poděkovala rodině, která ji vždy podporovala, i svému sboru, který byl podle jejích slov na začátku celé její cesty.
Nesmírně si toho vážím. Děkuju své rodině, která mě vždy podporovala a stála při mně, i když to nebylo jednoduché. Pak bych chtěla poděkovat také svému sboru, který stojí na začátku této cesty.
Film Sbormistr si vedl na ceremoniálu velmi dobře i v dalších kategoriích. Ocenění za nejlepší zvuk získali Juraj Mravec a Petr Čechák, nejlepší hudbu složili Jonatan Pastirčák a Ondřej Mikula. Právě Pastirčák ve své řeči zmínil nedávný odchod Václava Moravce z České televize a varoval před podobným vývojem mediální situace, jaký lze sledovat na Slovensku. Svůj projev zakončil výrazným heslem smrt fašismu.
Minisérie Studna bodovala třikrát
Televizní minisérie Studna patřila k největším vítězům večera v seriálových kategoriích. Získala celkem tři ocenění, přičemž cenu za nejlepší herečku v hlavní roli v seriálovém díle převzala Johana Matoušková za ztvárnění matky. Cenu za nejlepšího herce v hlavní roli v seriálovém díle si odnesl David Švehlík, pro nějž to bylo vůbec první ocenění Českým lvem v kariéře.
Možnost pracovat s lidmi, kteří jsou citliví a laskaví, je něco, čeho si moc vážím.
Za Studnou na pódium vystoupila také režisérka projektu Tereza Kopáčová, která ve své řeči ocenila dlouholeté nasazení ředitele vývoje obsahu televize Nova Michaela Reitlera. Studna tak potvrdila, že česká televizní tvorba dosahuje úrovně srovnatelné s velkými filmovými projekty a plnohodnotně soupeří v prestižních kategoriích.
Nejlepší dokument o muži z divočiny
Cenou za nejlepší dokumentární film byl oceněn snímek Raději zešílet v divočině, jehož autoři jsou Miro Remo a Pavla Janoušková Kubečková. Tento dokumentární projekt má za sebou pohnutou historii. Jeho festivalová předpremiéra proběhla na karlovarském filmovém festivalu v loňském roce, avšak krátce po ní zemřel protagonista snímku. Tato tragická událost dala celému dokumentu ještě hlubší rozměr.
Film Raději zešílet v divočině uspěl také v dalších technických kategoriích. Nejlepší střih získali Máté Csuport a Šimon Hájek a nejlepší kamerou byl oceněn tým ve složení Dušan Husár a Miro Remo. Dokumentární kategorie tak letos patřila jednoznačně tomuto snímku, který dokázal přesvědčit akademiky ve více oblastech najednou.
Král Šumavy přinesl dvě ocenění pro seriálové vedlejší role
Seriál Král Šumavy: Agent chodec byl oceněn ve vedlejších hereckých kategoriích. Kristýna Ryška si odnesla sošku za nejlepší herečku ve vedlejší roli v seriálovém díle a ve svém projevu vyjádřila podporu české kultuře i společnosti. Jan Nedbal byl oceněn za nejlepšího herce ve vedlejší roli v seriálovém díle a ve své děkovné řeči pozdravil přítele a kolegu z dob, kdy ještě pracoval za barem.

Animace, studentský film a scénář
Nejlepším animovaným filmem se staly Pohádky po babičce v režii Davida Súkupa, Patrika Pašše, Leona Vidmara a Jean-Clauda Rozece. Režisér Súkup na pódiu poděkoval Arnoštu Goldflamovi za krásné pohádky, které pro film napsal, přičemž sám oblíbený herec, spisovatel a dramatik si v tu chvíli na jevišti zavazoval tkaničky, což pobavilo přítomné hosty.
Film Pes a vlk v režii Terézie Halamové uspěl hned ve dvou kategoriích. Získal cenu za nejlepší krátký film a zároveň nestatutární Cenu Magnesia za nejlepší studentský film. Producenta Natálii Pavlove tak čekal dvojitý úspěch. Nejlepší scénář byl oceněn za film Letní škola, 2001, jehož autorský tým tvoří Dužan Duong, Jan Smutný a Lukáš Kokeš.
Mimořádný přínos pro českou kinematografii
Cenu za mimořádný přínos české kinematografii převzala Helena Bezděk Fraňková, považovaná za jednu z nejvlivnějších žen celého českého filmového průmyslu. Ve svém projevu zdůraznila nezastupitelnou roli kultury a filmu pro společnost.
Kultura a film nám nastavuje zrcadlo. Prostřednictvím postav si můžeme sami nacvičovat, co bychom mohli dělat v různých situacích. Kultura je páteř národa, takže se všichni snažte a já vám držím palce.
Fraňková ve svém projevu také doporučila znovu zhlédnout řadu důležitých českých filmů, jako jsou Krajina ve stínu, Musíme si pomáhat, Zahradnictví, Toman, Pouta, Občanský průkaz, Protektor nebo Vlny. Její ocenění bylo přijato s velkým respektem a uznáním.
Vzpomínka na zesnulé a živé vystoupení
Součástí každého ročníku Českého lva je tradiční vzpomínková pasáž věnovaná filmařům, kteří v uplynulém roce zemřeli. Letos ji živým hudebním doprovodem obohatil interpret Adonxs. Na obrazovce se postupně objevily tváře Jiřího Bartošky, Jiřího Krampola, Anny Slováčkové, Jany Brejchové a mnoha dalších osobností, které českou kinematografii a kulturu v průběhu let obohacovaly.
Celý večer moderovala stand-up komička Bianca Cristovao, která svým osobitým projevem udávala tón slavnostního ceremoniálu. Cristovao je známá svým přímým humorem a schopností rozehrát sál, což se jí i letos vydatně dařilo.
Jak dopadl předchozí ročník
Pro srovnání stojí za připomenutí, že loňský, tedy dvaatřicátý ročník Českého lva, ovládl film Vlny režiséra Jiřího Mádla. Tento snímek tehdy získal sošky za nejlepší film, nejlepší režii i nejlepší scénář. Uspěli také oba herci v hlavních rolích, Tatiana Pauhofová a Stanislav Majer, kteří ztvárňovali novináře Věru Šťovíčkovou a Milana Weinera. Letošní ročník přinesl naproti tomu výraznou roztříštěnost ocenění mezi více snímků, což svědčí o bohaté úrodě české kinematografie v roce 2025.
Zdroj: Česká televize, ČFTA






