Nejnovější filmy z roku 2015 DocAlliance Films

Kniha rozhovorů novinářky Renaty Kalenské se členem Plastic People Vratislavem Brabencem zachycovala nejen vzpomínky na undergroundovou éru, ale také autorčiny zážitky s touto svéráznou osobností. Na nich staví filmové pokračování této publikace, které zachycuje další rozhovory Kalenské a Brabence – improvizovaná povídání odehrávající se na místech, jež pro Brabence a Kalenskou něco znamenají. Vzniklo tak pásmo nezávazného filozofování, sebeironických vtipů i poznámek o životě ptáků a přírodě jako takové.

Dokument zachycující vznik inscenace opery Olimpiade českého skladatele Josefa Myslivečka v nastudování Václava Lukse a orchestru Collegium 1704.

David je dvacetiletý mladík s mentálním handicapem zvyklý na jednotvárný život v dusivém ovzduší své rodiny. S přibývajícím věkem si David stále palčivěji uvědomuje své postižení i nenaplněnost života, který žije. Rozhodne se proto zavedené jistoty opustit a vydat se na cestu do Prahy.

Severokorejská dívka Zin-mi se připravuje na oslavy výročí nejvyššího vůdce Kim Čong-ila. Uznávaný ruský dokumentarista Vitalij Mansky dostává povolení sledovat celou její rodinu. Ovšem je mu umožněno filmovat pouze podle pečlivě připraveného scénáře, aby nic nenarušovalo obrázek života spokojeného lidu. Přesto je snímek úplným opakem propagandy. Dokumentaristé totiž nechali běžet kameru i ve chvílích, kdy jsou scény předem aranžovány severokorejskými „režiséry". Nebo ji namířili na usvědčující detaily, které mistrům manipulace unikly. Záběry, které neměly nikdy vzniknout, umně vložili do příběhu o zdánlivě šťastném životě v novodobé potěmkinovské vesnici. Film V paprscích slunce portrétuje Severní Koreu asi jediným možným způsobem – jako nezáměrnou situační tragikomedii.

Snímek Manifesto režiséra Juliana Rosefeldta skládá hold proměnlivé tradici a literární kráse uměleckých manifestů a zároveň kriticky zkoumá roli umělce v dnešní společnosti. Manifesto čerpá z textů psaných futuristy, dadaisty, členy hnutí Fluxus, suprematisty, situacionisty, vyznavači hnutí Dogma 95 a příslušníky dalších uměleckých skupin a také z úvah jednotlivých umělců, architektů, tanečníků a filmařů.

Kolik je na světě lidí, tolik existuje příběhů, a Vašek, nesmělý hlídač v galerii, ze kterého se stal shodou okolností zloděj obrazů, jich při své cestě vlakem do Říma vyslechne mnoho. Komedií nejen duchovní, vlakovou road-movie, hledáním smyslu života – tím vším je celovečerní debut režiséra Tomasze Mielnika.

Čtyřicet let od vzniku ikonických snímků ruské invaze v Srpnu 68 se světoznámý český fotograf Josef Koudelka znovu vydává pracovat do míst, kde zuří konflikt – tentokrát ve Svaté zemi. Filmový portrét natočený v průběhu pěti let jeho asistentem je vůbec první výpovědí o Koudelkově jedinečném tvůrčím přístupu.

Costi vede klidný život. Večer rád čte pohádky svému synovi, jejich oblíbencem je Robin Hood. Costi vidí i sám sebe jako hrdinu – ochránce utiskovaných a bijce nehodných. Jednou večer ho soused poctí nečekanou návštěvou a svěří mu tajemství. Soused Adrian je přesvědčený, že na zahradě jeho babičky je zakopán poklad. Když si Costi vypůjčí detektor kovů a pomůže mu poklad najít, dá mu polovinu toho, co najdou. Costi je nejprve skeptický, nakonec ale neodolá. Dva komplicové mají víkend na to, aby poklad vypátrali. Costi je přece hrdina a tak navzdory všem překážkám se vrhne do hledání pokladu.

Vesnice na severu Turecka, začátek léta. Lale a její čtyři dospívající sestry si po cestě ze školy hrají s místními chlapci. Po vesnici se rozběhne zpráva o domnělých nemravnostech a nevinná hra brzy přeroste ve skandál s nečekanými následky. Tradičně smýšlející babička a strýc proměňují jejich domov ve vězení, školu nahrazují lekce domácích prací a vaření. Rodina jim domlouvá ženichy. Pět sester spojených touhou po svobodě se rozhodne vzepřít útlaku a rozbít okovy konzervativní společnosti, která je svazuje.(Artcam)

Noc bezMoci je adaptací filmové povídky českého spisovatele a scénáristy Jana Procházky s názvem Ucho. První adaptací této povídky byl stejnojmenný černobílý film režiséra Karla Kachyni z roku 1970 v hlavních rolích s Radoslavem Brzobohatým a Jiřinou Bohdalovou, který byl ihned po dokončení zakázán a premiéru měl až roku 1990. Stejně jako Kachyňův film, i Noc bezMoci je komorním dramatem, které ukazuje politiku jako sféru plnou intrik, lží a nedůvěry. Hlavního hrdinu, náměstka ministra, líčí jako člověka ovládaného strachem a oportunismem. Děj se tentokrát odehrává v Makedonii 90. let a ve vile prošpikované odposlouchávacím zařízením se dohadují Nikola Ristanovski a Verica Nedeska. Snímek stojí na výborném herectví obou hlavních protagonistů a na přesném vystižení paranoidní atmosféry. Látka tak dává smysl i v současnosti, kdy se sice změnily režimy i technologie, ale zákulisní principy zůstávají stejné

Valašsko 1835: Najatý policista se vydává spolu se svým synem hledat uprchlého cikánského otroka... Černobílý eastern jako putování kolektivní pamětí Rumunska. Představitel nové vlny Radu Jude obdržel za svůj třetí celovečerní film Stříbrného medvěda za režii na MFF v Berlíně. (KVIFF)

Jaké různé podoby může mít rodina? Odjezd rodičů na exotickou dovolenou je katalyzátorem událostí, které ovlivní hlavně jejich dvě dospívající děti, jimž se do Prahy z indonéských ostrovů přestanou ozývat. Černohumorné drama ironizuje „rodinné filmy" a konstantně znejisťuje ve směru, jakým se bude ubírat.

Užovka je ztracen ve svém vlastním životě. Je mu už skoro čtyřicet a nemá holku ani práci, přičemž cítí, že má poslední šanci sám se sebou něco udělat. Naskytne se mu šance, kterou nehodlá promarnit. Jeho bratr Kobra je magor, nezodpověděné dítě a feťák, bydlící s věčně opilou matkou. Staví vzdušné zámky a vykrádá chatky. Ve chvíli, kdy se ukáže, že by Užovka mohl být už konečně šťastný, se objeví Kobra. Užovka se mu rozhodne dát pořádnou lekci, situace se ale vymkne kontrole.

Pohled na život, dílo a význam českého filmaře Karla Zemana (1910-89), génia světové kinematografie, mága speciálních efektů, odhalení jeho inspiračních zdrojů a revolučních filmových technik.

O konečnosti lidské existence ví každý, okamžik skutečného uvědomění si limitů života se však dostavuje individuálně a často nečekaně. Obětavá pečovatelka Vlasta (Alena Mihulová) žije pro manžela Láďu (Bolek Polívka), dceru a své klienty. Jeden všední den však končí jinak než ty předchozí a Vlasta je nucena reagovat. Zralý debut vypráví o smrtelně vážných věcech s jemným humorem. (KVIFF)

Sedmnáctiletá María žije s rodiči v chudém stavení na úpatí aktivní sopky, kde otec dohlíží na kávovou plantáž. Drsná příroda, s níž člověk vychází, jak to jde, je úchvatným pozadím Bustamanteho filmu, který sleduje Maríino sexuální dospívání. Dívce se líbí kluk z plantáže, s nímž by ráda odjela do Států, rodiče pro ni ale mají lepší partii.