Oblíbená komedie Jak dostat tatínka do polepšovny, která diváky překvapí dramatickým zákulisím

Film Jak dostat tatínka do polepšovny patří k nejmilovanějším českým komediím a pro mnoho diváků je dodnes neoddělitelnou součástí sváteční televizní pohody. Volné pokračování příběhu z předchozího filmu o Vaškovi, jeho mamince a novém tatínkovi si získalo publikum humorem, laskavostí i jemně vážnějšími okamžiky. Za lehkostí, která je na plátně vidět, se ale skrývalo natáčení plné námahy, nejistoty a také několika velmi riskantních situací.

Režisérka a scenáristka Marie Poledňáková navázala na úspěch předchozího snímku a znovu postavila do středu dění dětský pohled na svět dospělých. Výsledkem byl film, který se stal klasikou. Málokdo však tuší, že při jeho vzniku šlo v jednom okamžiku doslova o zdraví a že hlavní dětská hvězda pracovala na hranici sil.

Nebezpečný pád Františka Němce ze skály

K nejdramatičtějším momentům natáčení došlo během scén ve skalách, kde Vašek s Lubošem zdolávají Dračí zub. V ten den pršelo a pískovec byl nasáklý vodou, takže byl velmi křehký a nebezpečný. Lidé se zkušenostmi s lezením doporučovali natáčení odložit, jenže výrobní plán byl napjatý a štáb pokračoval dál.

Právě tehdy se stala nehoda, na kterou František Němec po letech vzpomínal velmi otevřeně. Kus promočené skály mu zůstal v ruce a herec se zřítil dolů. Naštěstí byl jištěný a lidé kolem zareagovali včas, takže se podařilo pád výrazně zmírnit. I tak ale nevyvázl bez následků a poranil si nohu i krk.

Profesionální lezci na mokrý pískovec prakticky nechodí, protože se drolí a je mimořádně zrádný.

Zajímavé je, že záběr pádu ve filmu skutečně zůstal. Diváci tak v hotovém snímku vidí moment, který nebyl hereckou stylizací, ale skutečnou krizovou situací. O to silněji dnes tato scéna působí, když člověk ví, jak málo chybělo k mnohem většímu neštěstí.

Tomáš Holý byl přetížený a často na pokraji vyčerpání

Tomáš Holý byl v době vzniku filmu obrovskou dětskou hvězdou a jeho popularita znamenala i mimořádné pracovní tempo. Vedle tohoto snímku natáčel ještě další filmy a často se přesouval z jednoho místa na druhé. Jeden den byl ve skalách, další už mířil jinam. Pro dítě to byla mimořádná zátěž, kterou nesl statečně, ale únava na něm byla znát.

Marie Poledňáková později přiznávala, že jí ho bylo líto. Neustálé cestování, dlouhé natáčecí dny a střídání prostředí byly pro malého herce velmi náročné. Jeho maminka prý opakovaně upozorňovala, že je na něm únava vidět. Přesto Tomáš podával přirozený a přesvědčivý výkon, který patří k hlavním důvodům, proč film funguje i po desetiletích.

Náročné byly i jednotlivé scény. Například moment, kdy Vašek dokazuje dědečkovi odvahu a stojí pod pumpou, vznikal v chladném období na rozhraní léta a podzimu. Voda byla ledová a Tomáš se v záběru netřese hraně, ale doopravdy. K tomu se přidával zájem veřejnosti, protože lidé často zjistili, kde se natáčí, a chtěli po něm podpisy. I to mu ubíralo síly a klid.

Jana Preissová váhala kvůli rodině

Dnes si film bez Jany Preissové lze jen těžko představit, přesto nebylo vůbec jisté, zda roli Anny přijme. Herečka měla v té době dvě malé děti a to mladší bylo ještě velmi malé. Představa dlouhého natáčení na různých místech a v nepravidelném režimu pro ni byla složitá a zvažovala, že účast odmítne.

Situace se změnila až po rozhovorech s režisérkou a také díky podpoře manžela Viktora Preis­se, který se zavázal, že se během práce o děti postará. Nakonec tak ve filmu zůstala a její výkon se stal jedním z jeho pevných pilířů. Právě spojení Jany Preissové, Františka Němce a Tomáše Holého vytvořilo rodinnou trojici, které diváci bezvýhradně uvěřili.

Petr Nárožný a další zajímavosti z natáčení

Silné obsazení doplnili i další oblíbení herci. Petr Nárožný například ve scéně s mopedem nesvěřil pád do rybníka dublérovi a natočil jej sám. Podobné drobnosti ukazují, že i zdánlivě lehká komedie vznikala s velkým nasazením.

Ve filmu se objevuje i historický hasičský vůz Máňa, který ve skutečnosti představuje starý automobil Praga Grand upravený na požární vůz. Natáčelo se v malebném prostředí Českého ráje a řada míst je mezi filmovými fanoušky dobře známá. Dědečkova chalupa stojí v Dobšicích, rybník Věžák se objevil i v pohádce Princ Bajaja a filmový Dračí zub je ve skutečnosti Skautská věž v oblasti Hruboskalska. Vrcholové záběry se svačinou pak vznikly na vyhlídce U Lvíčka.

Úspěch doma i v zahraničí

Snímek nezůstal jen u divácké obliby. Získal také významná ocenění, a to jak v Československu, tak na mezinárodních přehlídkách. František Němec byl oceněn jako nejlepší herec a Tomáš Holý obdržel zvláštní uznání za dětský herecký výkon. Film bodoval také za režii a scénář a potvrdil, že tvorba Marie Poledňákové měla mimořádný cit pro rodinné publikum.

Zajímavostí je i to, že se uvažovalo o dalším pokračování. Mělo nést název Jak Anděla viděla anděla, ale před kameru se nakonec nikdy nedostalo. Příběh vyšel pouze knižně, a tak zůstalo filmové pokračování jen nenaplněným plánem.

Proč film funguje i dnes

Jak dostat tatínka do polepšovny zůstává výjimečný tím, že spojuje humor, rodinné napětí, dětskou fantazii i krásu české krajiny. Vedle slavných hlášek a nezapomenutelných scén je v něm ukrytá i poctivá práce lidí, kteří často natáčeli v nepohodlí a někdy i s rizikem. Právě znalost těchto okolností dává celé komedii další rozměr.

Film tak není jen milou vzpomínkou na staré časy. Je také připomínkou toho, že i lehce působící rodinný snímek může vznikat za velmi náročných podmínek. A možná i proto působí dodnes tak opravdově, lidsky a silně.

Zdroj: Česká televize, Filmožrouti, ČSFD,Wikipedia

Tomáš Rohlena

Jako šéfredaktor magazínu Filmožrouti.cz sleduje nejen dění na plátně, ale i zákulisí hereckého světa a hollywoodských produkcí.

Více o autorovi