Bylo nás pět patří k těm televizním titulům, které ani po letech neztrácejí své kouzlo. Šestidílný seriál režiséra Karla Smyczka vznikl v roce 1994 podle slavného humoristického románu Karla Poláčka a diváky si získal laskavým humorem, nezapomenutelnými hláškami i nádhernou atmosférou klukovských dobrodružství. Příběh Petra Bajzy a jeho party se odehrává v prostředí maloměsta, kde se i zdánlivé maličkosti mění v obrovská dobrodružství.
Přestože se děj pojí s Rychnovem nad Kněžnou, kde Karel Poláček vyrůstal a odkud čerpal inspiraci, samotné natáčení probíhalo především v Kouřimi a jejím okolí. Důvod byl jednoduchý. Rychnov nad Kněžnou už byl v době natáčení příliš moderní, zatímco Kouřim si uchovala mnohem autentičtější ráz, který lépe připomínal dobu první republiky. Interiéry pak vznikaly v barrandovských ateliérech. Celé natáčení trvalo zhruba 130 dní, což je na televizní seriál pro děti velmi poctivá porce času.
Bylo nás pět / Foto: Česká televize
Zajímavosti ze zákulisí, které si mnoho diváků ani nevšimlo
Seriál je zasazen do roku 1929, tedy do období první republiky, a právě dobová stylizace mu dodává velkou část jeho půvabu. Tvůrci si dali záležet na výpravě, kostýmech i rekvizitách. Fanoušci si dodnes pamatují například motocykl Vendelína Bajzy, kterým byl skutečný Harley-Davidson model D z roku 1930 se sajdkárou Aero. I tato drobnost pomohla vytvořit přesvědčivou atmosféru tehdejší doby.
Zajímavé je i to, že režisér Karel Smyczek se v seriálu sám objevil v malé roli lékárníka. Podobných nenápadných detailů je v seriálu víc. Pozorní diváci si mohou všimnout třeba obrazu Františka Filipovského visícího u Bajzů na zdi. Nešlo o náhodu, ale o vědomou poctu herci, který celý román v minulosti skvěle načetl pro rozhlas. Filipovský měl navíc původně ztvárnit pana Fajsta, ale po jeho smrti připadla role Stanislavu Zindulkovi.
Na některé role se zvažovali i jiní známí herci. Do role pana Bajzy byli doporučováni například Viktor Preiss nebo Josef Abrhám, jenže Smyczek nakonec vybral Oldřicha Navrátila. A ukázalo se, že to byla trefa. Navrátil působí jako Vendelín Bajza naprosto přirozeně a dnes si v této postavě jen těžko představit někoho jiného. Podobně zajímavá byla i volba seriálové maminky. Původně se uvažovalo o Libuši Šafránkové, ta ale nabídku odmítla, protože nechtěla znovu hrát podobný typ role. Nakonec tak vznikla krásná televizní dvojice Oldřicha Navrátila a tehdejší Dagmar Veškrnové.
Režisér Karel Smyczek označil Bylo nás pět za jednu z nejmilejších věcí, které kdy natočil, a podobně na seriál vzpomínají i mnozí herci.
Bylo nás pět / Foto: Česká televize
Humorné i nečekané momenty při natáčení
Natáčení mělo i své vtipné a občas nepříjemné momenty. Veškeré výprasky se točily tak, že děti měly pod kalhotami schované polštáře. Jenže při jedné scéně se záběr opakoval několikrát a Oldřich Navrátil údajně trefil Adama Nováka párkrát vedle. Výsledkem byla skutečná jelita, která pak mladý herec další den ukazoval okolí. I to patří k natáčecím historkám, na které se po letech vzpomíná s úsměvem.
Adam Novák, představitel Petra Bajzy, navíc trpěl strachem z výšek. O to těžší pro něj byla scéna, v níž „létá“. Ačkoli byl bezpečně jištěný kaskadéry, přípravu i samotné natáčení prožíval velmi těžce. Na obrazovce ale nic nepoznáte, což jen potvrzuje, jak statečně svou roli zvládl.
Také Otakárek vypadal v seriálu jinak než v knižní předloze. V knize prý rozhodně není obézní, ale režisér se rozhodl obsadit Jakuba Hladíka právě tak, jak si ho dnes diváci pamatují. Podle Smyczka jeho typ skvěle ladil se seriálovou maminkou v podání Nadi Konvalinkové a navíc v každém seriálu má být podle něj alespoň jeden tlouštík. Tohle rozhodnutí se ukázalo jako velmi šťastné, protože Otakárek patří mezi nejvýraznější dětské postavy.
Když se fikce propojila se skutečností
Krásnou zajímavostí je, že Adam Novák, tedy seriálový Petr Bajza, a Sandra Nováková, představitelka Evičky Svobodové, jsou ve skutečnosti sourozenci. Mnohé diváky to překvapí dodnes, protože na obrazovce působili prostě jako dětské postavy z jednoho městečka a nic nenasvědčovalo tomu, že je spojuje rodina i mimo natáčení.
Samotný Poláček čerpal při psaní ze svého dětství a také z lidí, které znal. Podle dochovaných vzpomínek se po vydání knihy někteří lidé zlobili, protože se v postavách údajně poznali. I díky tomu působí kniha i seriál tak živě a opravdově. Nejsou to jen literární figurky, ale skutečné typy lidí, které si umíme snadno představit.
Seriál navíc obsahuje i několik jemných odkazů na Poláčkův původ. Přestože jsou Bajzovi v příběhu katolíci, v jednom dialogu zazní narážka na pejzy, což bývá vykládáno jako drobný odkaz k autorovým židovským kořenům. Takové detaily sice běžný divák snadno přehlédne, ale právě ony dělají z Bylo nás pět dílo, které lze objevovat stále znovu.
Bylo nás pět / Foto: Česká televize
Co dnes dělají představitelé klukovské party
Velké kouzlo seriálu stálo na pětici kluků, kteří působili přirozeně, sehraně a vůbec ne jako děti naučené text. Přitom většina z nich se později nevydala cestou herecké kariéry. Adam Novák, nezapomenutelný Petr Bajza, se nakonec začal věnovat výtvarné tvorbě a scénografii. Herectví tak opustil, i když talent měl nepochybný. Zajímavé je, že během natáčení kvůli velkému množství zameškané školy údajně opakoval ročník.
Jaroslav Pauer, který hrál Čeňka Jirsáka, se později vydal směrem ke scenáristice a režii. Vystudoval FAMU a zůstal tak u audiovizuální tvorby, i když spíš za kamerou než před ní. Štěpán Benyovszký, seriálový Antonín Bejval, se našel v divadle. Působí jako režisér a dramaturg a je spojován také s tanečním souborem Dekkadancers.
Jan Müller, představitel Pepka Zilvara z chudobince, byl z kluků nejstarší. Po Bylo nás pět se ještě objevil v dalších projektech, například ve filmu Lotrando a Zubejda, ale herectví se nestalo jeho celoživotní profesí. Jan Brynych, seriálový Eda Kemlink, se vydal úplně jiným směrem. Vystudoval zemědělskou školu a veřejnost ho vnímá spíš jako člověka mimo umělecký svět. A Jakub Hladík, nezapomenutelný Otakárek Soumar, pracuje jako mechanik.
Právě dospělí herci často říkají, že práce na Bylo nás pět byla výjimečná. Není divu. Seriál spojuje humor, nostalgii, poctivou výpravu i mimořádně dobře napsané dialogy. Nehraje si na velké drama, a přesto v sobě nese cit, jemnost i přesný obraz maloměstského světa.
Seriál, který si český divák stále nese v srdci
Od premiéry uplynulo už více než třicet let, ale Bylo nás pět stále funguje. Děti v něm nacházejí dobrodružství a legraci, dospělí zase návrat do vlastního dětství a svět, který už dávno zmizel. Pomáhá tomu i fakt, že seriál není postaven na laciných efektech, ale na atmosféře, výtečných hereckých výkonech a laskavém pohledu na lidské slabosti.
V Rychnově nad Kněžnou dnes navíc stojí i sousoší pětice chlapců, které připomíná, jak silně se Poláčkovo dílo zapsalo do české kultury. Ať už si divák pustí jakýkoli díl, velmi rychle se vrátí do světa, kde největší událostí může být drak, vysvědčení nebo návštěva cukrárny. Možná právě proto seriál nestárne. Připomíná totiž dobu, kdy byla fantazie silnější než každodennost a kdy parta kamarádů dokázala proměnit obyčejné odpoledne v nezapomenutelné dobrodružství.
Zdroj: Česká televize, Wikipedia, ČSFD, Readzone, Vlasta, iDnes
Tomáš Rohlena
Jako šéfredaktor magazínu Filmožrouti.cz sleduje nejen dění na plátně, ale i zákulisí hereckého světa a hollywoodských produkcí.
