Ve světě, kde se hranice mezi filmem a televizí stírá, je kariéra herce Zane Holtz ukázkovým příběhem o tom, jak se filmové ikony dají přetavit do seriálového vyprávění. Jako Richie Gecko v seriálové verzi kultovní krvežíznivé jízdy Roberta Rodrigueze dokázal převzít notoricky známou postavu a vtisknout jí novou dynamiku: méně jednorázové exploze, více pomalého doutnání, tichého neklidu a chytrého sarkasmu. V delším formátu se jeho antihrdina mění ze splašeného spolujezdce v plnokrevnou postavu s motivacemi, strachem i pochybnou morálkou – a právě to je moment, kdy seriál přestává film pouze napodobovat a začíná s ním dialog.
Holtzův Richie přenáší do televize grindhouse estetiku, která byla doma na plátně: neon, pot, prach, hrdelní humor a upírská mytologie, jež se v seriálu rozrůstá do vrstevnatého světa. Díky tempu epizod se z loupežné road-movie stává labyrint vztahů, dlužních účtů a kletby, v němž Holtz pracuje s fyzikalitou akčních scén stejně jako s jemným náznakem křehkosti. Výsledek působí jako rozšířená režisérská verze – ne delší pro délku, ale delší proto, aby mohla odkrýt, co se do filmu nevešlo.
Na opačném pólu pak stojí jeho práce v komiksově laděném světě seriálu Katy Keene, kde Holtz jako K.O. Kelly přepíná z temné žánrové energie do lehčí, romantičtější roviny. Zůstává fyzický (boxer v ringu), ale tón je jiný: laskavější, srdcařský, a přesto ne sterilní. Tato schopnost přeskakovat mezi pulpovou divokostí a popovým šarmem ukazuje, jak může jediný herec fungovat jako most mezi kinem a televizi – mezi kultovním odkazem a současnou serialitou. Zane Holtz je tak příkladem trendu, kdy se hrdinové velkého plátna rodí i na malé obrazovce, aniž by přicházeli o charisma nebo příběhovou hloubku.
Co by vás mohlo zajímat: Harry Whittington, Travis Mills, Eddie Spears, Eli Brown
