28 let poté: Chrám z kostí (2026)

Obsah filmu

Plánovaná trilogie 28 let poté po druhém díle působí jako ucelený a promyšlený projekt, který se nebojí v rámci jednoho světa pokaždé nabídnout odlišný typ vyprávění. Chrám z kostí jasně ukazuje, že prostřední kapitola nemusí být jen výplní mezi začátkem a koncem, ale může sloužit jako důležité tematické prohloubení a zároveň přirozený přechod k ještě odvážnějšímu vyvrcholení. Režisérka Nia DaCosta potvrzuje, že má pevnou režijní ruku a cit pro rovnováhu mezi respektem k původnímu pojetí a vlastní invencí, aniž by se uchylovala k pouhému napodobování. Scénář Alexe Garlanda pak znovu dokazuje, že i v mantinelech zombie apokalypsy lze vyprávět mnohovrstevnatý příběh dotýkající se dospívání, víry i různých podob zla.

Druhý film tak nestojí ve stínu svého předchůdce, ale vědomě rozšiřuje jeho svět směrem, který může být nepříjemný, provokativní a místy polarizující. Právě tato ochota jít proti očekáváním a nesnažit se zavděčit každému je ale jeho největší předností. Pokud má celá trilogie fungovat jako důkaz silné autorské vize, Chrám z kostí tuto roli naplňuje velmi přesvědčivě. Zbývá už jen zjistit, zda závěrečný díl dokáže tuto ambici nejen potvrdit, ale také celý příběh smysluplně uzavřít.