Herec jako autor: Zach Braff a intimní filmové vyprávění – Příběh Braffovy kariéry ukazuje, jak může osobní hlas pronikat do filmu a formovat jeho tón i rytmus. Vychází z komediálního herectví, ale jako scenárista a režisér se zaměřuje na křehká témata dospívání v dospělosti, ztráty a nového začátku. V jeho práci je patrná snaha propojit jemný humor s melancholií a vytvořit divákovi pocit, že se dívá na něčí niterný deník – jen zpracovaný filmovým jazykem.
Jeho celovečerní debut Garden State se stal příkladem, jak může hudba fungovat jako druhý vypravěč. Braff zde poskládal soundtrack s citem pro náladu a ticho, které mezi písněmi vzniká, využil jako dramatickou pauzu. Výsledkem je portrét generace, jež hledá rovnováhu mezi očekáváním okolí a vlastní citlivostí. Nejde o vyprávění velkých gest – spíše o drobné okamžiky, v nichž vzniká intimita a sebeuvědomění. Tato kombinace křehkosti a humoru dodala filmu osobitou patinu a zároveň nastavila laťku jeho autorské značce.
Na tuto linii navázal Wish I Was Here, které vyvolalo debatu o crowdfundingu zavedených tvůrců a hranicích nezávislosti v moderní kinematografii. Později se Braff vydal i k mainstreamu s remakem Going in Style, aniž by opustil smysl pro lidské měřítko příběhů. Ve snímku A Good Person se pak vrací k tématu zármutku a odpuštění, tentokrát zraleji a s důrazem na proces uzdravování. Společným jmenovatelem jeho filmů zůstává empatie, cit pro casting a pečlivě kurátorované písně, které nepřikrývají emoce, ale otevírají je. Tím Braff ukazuje, že autorský otisk může být srozumitelný jak v nezávislém, tak studiovém prostředí.
Co by vás mohlo zajímat: Amber Tamblyn, Scooter Braun, Sarah Chalke, Donald Faison
