Staci Keanan a Christine Lakin, které si diváci pamatují jako součást obsazení seriálu Krok za krokem, upozornily na drobnost, které si fanoušci často všimnou až zpětně. V jejich podcastu Keanan and Lakin Give You Déjà Vu rozebírají, že mnoho rodinných sitcomů z 90. let používá velmi podobné uspořádání „televizních domů“: jedno schodiště bývá hned u vstupu a druhé vede z druhé strany domu, často směrem ke kuchyni.
Podle Keanan se tenhle prvek objevoval tak často, že to působí skoro jako pravidlo. Nešlo prý jen o estetiku, ale hlavně o praktickou věc pro natáčení. Díky dvěma schodištím mohly postavy přicházet do scény různými směry, mizet z dohledu, vracet se v jiné náladě a celé to přirozeně rozhýbalo tempo i komické situace.
Je to vůbec běžné v reálných domech
Keanan zároveň přiznala, že si není jistá, jak moc je tohle řešení běžné v běžném životě. Sama ale dodala, že v Pennsylvánii, odkud pochází, takový dům zažila. Právě proto podle ní nejde o úplnou fikci, jen o prvek, který televize ráda opakuje, protože se osvědčil.
Lakin souhlasila a přidala vlastní zkušenost z dětství v Atlantě. I tam měl jejich dům vstupní schodiště ve foyer a další schodiště v zadní části domu poblíž rodinného prostoru. Zároveň přiznala, že ji vždycky bavila představa schodiště přímo u kuchyně, protože to působí prakticky a „domácky“ ve smyslu každodenního života.
Stejný trik používala spousta seriálů
Podobné rozmístění schodů si podle nich můžete všimnout nejen v Krok za krokem, ale i v dalších populárních titulech jako Plný dům, Boy Meets World, Chůva k pohledání nebo Sabrina – mladá čarodějnice. Na obrazovce to vytvářelo dojem velkého rodinného domu, i když samotné studio mělo své limity a šlo hlavně o funkční scénografii.
Krok za krokem / Foto: Warner Bros. Television
Na konci schodů čekal signál kdy máte vyjít
Lakin také připomněla, že schody v sitcomových domech byly často „filmové“ i v tom, co divák neviděl. Na konci schodiště bývalo malé místo s červeným světlem, které fungovalo jako signál pro herce. Asistent režie světlo rozsvítil ve chvíli, kdy měl herec vyjít do scény, aby načasoval příchod přesně na repliku. Sama se tomu smála, protože prý občas byli herci tak zabraní do dění, že si signálu ani nevšimli.
Proč to fungovalo právě u Krok za krokem
Krok za krokem byl popisovaný jako moderní varianta Brady Bunch a stál na energii velké smíšené rodiny. Suzanne Somers a Patrick Duffy hráli novomanžele, kteří dali dohromady domácnost se šesti dětmi. Seriál běžel sedm sezon od roku 1991 do roku 1998 a právě rychlé příchody, odchody a „míjení“ postav po schodech byly jedním z nenápadných mechanismů, díky kterým komedie šlapala.
Zdroj: People
Tomáš Rohlena
Jako šéfredaktor magazínu Filmožrouti.cz sleduje nejen dění na plátně, ale i zákulisí hereckého světa a hollywoodských produkcí.
