Miloš Macourek patří k těm tvůrcům československého filmu a televize, kteří dokázali proměnit fantazii v dokonale fungující vyprávěcí stroj. Jeho scénáře s lehkostí míchají sci‑fi nápady, pohádkové motivy i civilní realitu, a přitom drží tempo komedie, kde pointy prší stejně spolehlivě jako vizuální gagy. V úzké součinnosti s režiséry Václavem Vorlíčkem a Oldřichem Lipským vytvořil osobitý svět, v němž se logika úředních předpisů sráží s kouzly a šílenými vynálezy – a právě v té třecí ploše vzniká jeho nezaměnitelný humor.
Už film Kdo chce zabít Jessii? přenesl do hraného filmu jazyk komiksu: mluvící bubliny a onomatopoie doslova prorážejí plátno, a s kresbami Káji Saudka se rodí poetika, která je chytrá i hravá. Satirická dvojice Zabil jsem Einsteina, pánové… a Pane, vy jste vdova! sází na paradoxy identity, času a techniky, zatímco Dívka na koštěti nechává Saxanu vkročit z pohádkového světa do školní třídy a proměňuje všednodennost v jedné zakleté hodině. V duchu vědecké taškařice pokračuje i Což takhle dát si špenát, kde jeden přístroj a pár podvodníků stačí k lavině omlazovacích malérů. Na televizních obrazovkách pak Macourek podobně svobodně rozprostřel fantazii v seriálech Arabela a Létající Čestmír.
Jeho rukopis byl zároveň srozumitelný dětem i dospělým. Důkazem je i animovaný fenomén Mach a Šebestová s nezaměnitelnými ilustracemi Adolfa Borna: jazyková hravost, nápaditost a laskavá ironie tu splývají se smyslem pro pointu. Macourek tak propojil film s komiksem, pohádku s civilní zkušeností a inteligentní satiru s rodinnou zábavou. Zanechal po sobě svět, v němž se i nejobyčejnější telefonní sluchátko může stát klíčem do nečekaných dobrodružství – a kde fantazie vítězí nad šedí reality.
Co by vás mohlo zajímat: Křeček v noční košili, Jiří Racek, Marek Brodský, Jiří Zahajský
