William Friedkin (1935)

Ze snímků s pekelnou tématikou, které svůj zážeh zaznamenaly na sklonku šedesátých let a kulminovaly ve druhé polovině let sedmdesátých, je Vymítač ďábla (1973) 82 % režiséra Williama Friedkina tím nejsugestivnějším ze všech. Míru explicity a pravidel, které si Friedkin dovolil troufale překročit, můžeme přičítat jednak době, v níž snímek o dívce posedlé zlým démonem vznikal, ale také skutečnosti, že se režisér jednoduše nikdy s ničím nepáral.

Občas se neštěstí stane během natáčení, někdy k němu dojde až během projekcí v kinech. Jindy dokonce štáb i velké hvězdy vyváznou ve zdraví, ale dech se nám tají, jenom když si představíme, čím si museli projít. Dojde na šplhání po mrakodrapech, ukousnutí skalpu i nefalšovanou potopu.