Helena Bonham Carter (1966)

Film Klub rváčů (v originále Fight Club) z roku 1999, natočený režisérem Davidem Fincherem podle románu Chucka Palahniuka, patří mezi nejvýraznější a nejoceňovanější snímky své doby. Tento temný psychologický thriller kombinuje ostrou satiru na konzumní společnost s hlubokým pohledem do lidské psychiky, a to s takovou intenzitou, že se stal jedním z nejdiskutovanějších filmů konce 20. století.

Tim Burton je jedním z nejoriginálnějších a nejuznávanějších režisérů v Hollywoodu. Jeho jedinečný vizuální styl, plný gotické estetiky, excentrických postav a komplikovaných příběhů, ho odlišuje od většiny jeho kolegů. Zkoumejme některé z jeho nejlepších filmů, zajímavostí a podrobností o jeho rodinném životě, které udělaly z Burta ikonu moderního filmu.

Harry Potter a Relikvie smrti je poslední částí filmové série na motivy známé knihy o čarodějnickém učni. Které zajímavosti jste o snímku možná ještě netušili?

Zapálení fanoušci knížek si ve filmech o Harrym Potterovi jistě všimli nečekané změny. Mezi Tajemnou komnatou 77 % a Vězněm z Azkabanu 85 % se postavám dost zásadně změnilo oblečení. Design školní uniformy prošel změnami a herci začali víc nosit i obyčejné mudlovské šaty, které se v předloze skoro neobjevují.

Rodinná komedie podle knihy Roalda Dahla   Karlík a továrna na čokoládu 81 % dodnes patří mezi nejpopulárnější snímky režiséra Tima Burtona  . Důvodů je mnoho. Film nabídl kouzelnou atmosféru, scénář plný emocí i humoru a hlavně skvělé herecké výkony.

Sestavit žebříček toho nejzajímavějšího, co adaptace knih J. K. Rowling   vynechaly, je poměrně jednoduchý úkol.

V Hollywoodu se dlouho drželo přesvědčení, že diváky do kin tahají především jejich oblíbení herci. Stačí tudíž na plátně ukázat známou tvář a třeba o kvalitu scénáře už se nemusíte přehnaně starat. Studia se však mnohokrát spálila, protože třeba po následujících hvězdně obsazených blockbusterech už dnes po letech neštěkne ani pes.

Hvězdně obsazený snímek Debbie a její parťačky   volně navazuje na sérii Dannyho parťáci a chystá loupež v newyorském Metropolitním muzeu. Ukáže se v něm celá řada slavných hereček a herců od Sandry Bullock   přes Cate Blanchett  , Anne Hathaway   či Helenu Bonham Carter   až po Matta Damona   a Richarda Armitage  .

Kvalitní padouch bývá nezřídka pro příběh filmů důležitější, než kvalitní hrdina. A abyste mohli záporáka učinit skutečně kultovním, potřebujete krom dobrého scénáře také schopného herce, který umí divákovi způsobit mrazení v zádech. Sestavili jsme žebříček deseti jmen, kterým se to zatím skoro vždycky povedlo.

Pokud si ještě vůbec vzpomínáte na film Terminator: Salvation 66 %, asi to nebude v dobrém. Přestože v něm totiž hráli skvělí herci typu Sama Worthingtona  , Antona Yelchina   nebo Heleny Bonham Carter  , samotný příběh za moc nestál a tvůrci navíc zhruba tak půlku vyzradili už v trailerech.

Tenká červená linie 78 %, Zachraňte vojína Ryana 89 %, Život je krásný 88 % – konec minulého století se nesl ve znamení filmů z prostředí druhé světové války. Nejtragičtější událost moderní epochy stále silně rezonuje naší společností a kultura, včetně kinematografie, to náležitě reflektuje. I během posledních deseti let jsme se proto dočkali historických snímků z válečné doby, které vznikly v různých koutech světa.

Velkofilm si žádá náležitý rozpočet, to se rozumí samo sebou. Finance jsou potřeba na zajištění co nejkvalitnější natáčecí lokace, do závratných výšin se šplhá cena highendových kamer a nemalou část rozpočtu leckdy spolkne ústřední hollywoodská hvězda nebo náročné vizuální efekty. Přesto se ale občas objeví snímky, které dokážou vyprodukovat hodně muziky i za relativně málo peněz.

V páchání zla na stříbrném plátně se statisticky častěji vyžívají mužští záporáci, co však jejich kolegyně ztrácejí na kvantitě, nahrazují kvalitou. Pokud nám to nevěříte, po pročtení dnešního žebříčku už budete. Blíží se totiž Thor: Ragnarok   a jeho bohyně smrti Hela, takže jsme si přichystali ochutnávku deseti příchutí filmového zla v ženském podání.

Dobrých scénářů není nikdy dost a filmaři se proto nezřídka uchylují k literární klasice. Na tu se totiž už nevztahují autorská práva a adaptovat ji proto může úplně každý. Podle toho to pak ale i vypadá, neboť se ke staletími prověřené látce často dostávají i naprostí neumětelové.