Nejlepší filmy z roku 1961

Štěňátko se v noci probudí kvůli podivným nepříjemným zvukům. Zvuky ne a ne přestat, ovšem nakonec se štěňátku podaří usnout. Ráno se jde podívat, co to bylo a cestou k rybníčku potká kvočnu, která sedí na vejcích…

Scapin je vykutálený sluha, který pomůže dvěma mladým mužům k jejich štěstí. Lstí vyláká od jejich otců, velkých skrblíků, peníze, a tak se mladíci mohou oženit se svými vyvolenými dívkami. Scapinovy žerty a mazané triky sice budou odhaleny, ale nakonec se vlastní chytrostí sluha trestu přece jen vyhne...

Příběh vypráví o tom, jak štěňátko objevilo včelí úl a v něm med, který včelkám vzalo, za což jej potrestaly. Následně se mu ve snu zjeví včelí průvodce, který mu vysvětlí, jak se med vyrábí a jak náročná je jeho výroba. Té samé noci se chystají na loupeživou výpravu tři zlobivé myšky. Je na štěňátku, aby jim v tom zabránilo a ochránilo včelí úl od další loupeže.

V exportním oddělení Tatrovky pracuje Olga Valentová, jejíž otec byl komunistický odbojář a zahynul za okupace. Mladá žena rekapituluje svůj život a navrací se k otcovým ideálům.

Vše začíná ve chvíli, kdy do ústavu přicházejí dva muži. Pan Houdek, který se jde podívat na malého Honzíka Slavatu, nemanželské dítě své kolegyně, které chce adoptovat, a mladý Standa Hurych, který tu nastupuje na místo řidiče. Hezká ošetřovatelka Magda považuje omylem za otce Standu a jeho reakce ji rozzlobí. Když si však paní Houdková vynutí, že k adopci nedojde dřív než bude znám pravý otec dítěte, nabídne se Standa Magdě, že otce vypátrá. Hned se také do nelehkého úkolu pustí. Začíná témeř detektivní pátrání v němž nechybí řada komických zápletek, situací plných zmatků, bláznivá honička s policisty a překvapivé rozuzlení celého případu, samozřejmě s nezbytným "štastným koncem".

Příběh začíná v okamžiku, kdy je zjištěno, že řada lidí se srdeční chorobou zemřela, neboť místo léčby doporučované lékaři užívali "švýcarský" lék Cordofilin. Netušili totiž, že v tubách je obyčejný B-komplex. Pátrání po těch, kdo pro svůj zisk neštítili zneužít ani nemocné a tím je vlastně zabíjet, vede kapitán Tůma se svým pomocníkem poručíkem Líbalem.

Komedie o tom, co se stane, když si manželé vymění role. Manželka odchází na trh a nevěří, že se její manžel dokáže postarat o domácnost. Znamená to uklidit, uvařit, k tomu ještě napást krávu. To ale netuší, že se do toho muž pustí s velkou vervou a navíc mu v tom vydatně vypomáhá i jeho kamarád, který se pilně účastní nehod a rozbitých věcí. Kalamita vrcholí demolicí domácnosti, do níž se vrací manželka…

Americká špionážní centrála umístěná v Západním Německu má zájem o informace týkající se československých obchodních aktivit na Středním východě. Agent Rudolf Karlík vytváří v Praze síť svých spolupracovníků...

Televizní adaptace stejnojmenného úspěšného představení divadla Semafor z roku 1961. Tou Zuzanou, která poslouchá z magneťáku písničky a medituje nad nimi, je Zuzana Stivínová. Písničky Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, které tenkrát zazněly v podání tehdejších hvězd divadla se staly hity a zpívají se dodnes. Kdo by neznal "Árii měsíce","Malé kotě", "Na okně seděla kočka", "Ach, ta láska nebeská", "Zuzanu" a řadu dalších.

Zvídaví a neposední kočičí bráškové ožili na plátně malíře Honzy a svými dotazy, hravostí a nápady mu komplikují nejen práci, ale občas i život.

Mnoho lidí po celém světě přispěje k záchraně života malého kluka.

Hudební a taneční revue o klaunovi a dívce z plakátu se odehrává v pražských ulicích, tichých zákoutích Starého Města, Malé Strany a Hradčan s pověstnými motivy gotických chrličů Svatovítské katedrály na Pražském hradě, ale i na klávesnici mechanického psacího stroje a na dramaturgických poradách tehdejší Československé televize.

Příběh o poprasku, způsobeném v jednom vesnickém JZD příchodem nové, mladé a na místní poměry až příliš energické zootechničky. Jmenuje se Mája Četná a jednoho večera se jako tornádo přiřítí na motorce na náves typicky české vísky. Předseda, odjíždějící druhý den na dlouhodobé školení, nemá čas se s dívkou řádně seznámit, a tak není divu, že se po návratu nestačí divit.

Dívka z uherskohradišťského tanečního souboru a amatérský jazzový hudebník ze Strakonic se setkají na II. Celostátní spartakiádě. Život za vítězného socialismu je prezentován jako permanentní lidová slavnost s masovými tělocvičnými vystoupeními, tancem a hudbou. Film se ve své době prý velmi líbil na Kubě.

Píše se rok 1955 a vláda v Československu vyhlásila amnestii pro poválečné emigranty. Řada se jich vrátila ke svým rodinám, jen na mladého Pavla Kociána čeká jeho osamělá matka marně. Navzdory jejím protestům je v jejím bytě jako podnájemník ubytován montér Tomáš Stach. Na Pavlův návrat donedávna čekala i jeho snoubenka Jana, avšak ta již přestala doufat a navštěvuje paní Kociánovou jen ze soucitu. Jednou večer navštíví Kociánovou neznámý muž, který se představí jako Jonáš a tvrdí, že Pavla zná.

Jak uspokojit legitimní potřebu socialistického diváka po slastech populárních žánrů a přitom se neodchýlit z kursu správného světonázoru - toť nelehké dilema socrealistického režiséra. Sen kapitána Loye se odehrává z valné časti na palubě letadla mířícího - po skončení manévrů NATO - z Tripolisu do Osla. Z kursu ho vychýlí špión, jemuž mise velí seskočit nad sovětským územím, které drze považuje za svou domovinu, jsa lotyšským aristokratem v emigraci (kádrový původ predestinující ke každé podlosti). Sen kapitána Loye může dnes zaujmout způsobem, jakým byli ve filmech NDR zobrazováni příslušníci nepřátelského tábora, mimochodem právě v roce, v němž se proti němu "stát dělníků a rolníků" pojistil stavbou berlínské zdi. Vedle obligátního Günthera Simona nabídne herecké obsazení i setkání s jednadvacetiletou Janou Brejchovou, která si zakrátko své fanoušky našla v obou částech rozděleného Německa.

Parta starých známých se znovu sejde na zahájení stavby železničního tunelu. Minér Vojta Balvín je obětavý dříč, ale zároveň svérázný tvrdohlavec. Teprve pracovní nehoda vyjasní vztahy mezi ním a ostatními pracovníky...

Parta hornického předáka Kohuta se chystá přihlásit do soutěže o titul Brigáda socialistické práce. Všichni chlapi jsou pro, jen mladého Ondračku je třeba rázně převychovat...

Příběh o české národní buditelce, spisovatelce a autorce slavné kuchařky... Příběh nás přenese do Litomyšle roku 1836. Místní měšťanská společnost, která na důkaz dobrého vychování a lepšího původu neopomene zaplést do hovoru nějaké to německé slovíčko, pomlouvá paní Rettigovou (J. Šejbalová). „Rettička“ nejen že bojuje za spisovnou češtinu, je vlastenkou, ale láká k sobě mladé dívky a studenty a půjčuje jim české knihy. Prostě rozvrací staré dobré pořádky. Další senzaci městečka způsobí oznámení o plánované svatbě. Panna Lenka (A. Vránová) si bude brát starého doktora Plavce (M. Nedbal). Když se o tom dozví paní Rettigová, pozve oba snoubence k sobě, každého zvlášť. Myslivec Valenta (J. Langmiler), bývalý Lenčin ctitel, který byl se svým pánem dlouho v cizině, ji totiž poprosil, aby mu pomohla získat Lenku zpět…

Filmový fejeton, který zobrazuje charakteristiku života srdce a hlavní tepny Prahy.

Rodiče dvojčat Petra a Pavla odjíždějí do Afghánistánu na stavbu přehrady. Své potomky svěří strýci Podlipnému do Gottwaldova. Kluci se brzy spřátelí s novými spolužáky. Ti jim trochu závidí strýčka pilota, neboť téměř celá třída se zajímá o letadla a navštěvuje modelářský kroužek. Zde pod vedením instruktorky Dáši stavějí model letadla OK 12, s nímž se chtějí zúčastnit soutěže. Děti předpokládají, že i oba pražští chlapci se v modelářství vyznají. Petr a Pavel se stydí přiznat, že o této činnosti nic nevědí. Aby zachránili svou reputaci, rozhodnou se, že se tomu naučí tajně sami. Strýček jim koupí součástky modelu větroně Orel, ale kluci práci nezvládnou. Dětem ve třídě se při zalétávání poškodí jejich model OK 12. Požádají proto Petra a Pavla, aby v soutěži startoval jejich Orel. Nešťastná dvojčata se pokusí koupit již hotový model. V obchodě však prodává instruktorka Dáša. Té se chlapci konečně přiznají. Dáša se nezlobí, pozve oba chlapce do kroužku, kde pomohou s opravou.

"Člověk z půdy" první hudební komedie Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra měla premiéru 30.října 1959 v divadélku Ve Smečkách. "K smíchu toto představení, trochu je a trochu není, záleží teď velectění na vašem rozhodnutí..." zpívala čtveřice mladých pánů Pavel Linhart, Waldemar Matuška, Zdeněk Braunschläger a Václav Štekl. Roli Antonína Sommera, spisovatele českého si s chutí zahrál Miroslav Horníček. Mladou dvojici Martiny a Petra Pavlína Filipovská a Ivan Dvořák. Písničky Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra "Pramínek vlasů", "Včera neděle byla", "Život je jen náhoda" a řada dalších se staly evergreeny.