Nejnovější filmy ze země Sovětský svaz

Náročný Dostojevského román nebyl do filmové řeči adaptován mnohokrát: kromě filmu Richarda Brookse z roku 1958 a několika seriálových zpracování stojí za zmínku nápadité zcizovací uchopení příběhu, které natočil v roce 2008 český režisér Petr Zelenka pod názvem Karamazovi. Třídílná sovětská adaptace z roku 1969 se vyznačuje minimálním výskytem filmařských „ozdob": v centru pozornosti zůstává Dostojevského text, interpretovaný herci v takřka divadelním podání. Režisér Ivan Pyrjev měl již na kontě mimo jiné filmové zpracování Dostojevského Idiota a Bílých nocí. Bratři Karamazovi se měli stát jeho posledním dílem: v průběhu natáčení zemřel, pod posledním dílem jsou tak jako režiséři podepsáni představitelé hlavních rolí Kirill Lavrov a Michail Uljanov.

Roku 1928 ztroskotala vzducholoď Italia na ledové kře. Přeživší členy posádky by čekala jistá smrt, kdyby se z velitelské gondoly nepodařilo zachránit vysílačku, kterou si přivolali pomoc. Poté musí mnoho dní čekat na záchranu v červeném stanu, obklopeném ledovou tundrou, než se objeví ledoborec Krasin. V hlavních rolích tohoto nákladného velkofilmu se objevili Peter Firth (velitel výpravy Umberto Nobile), Claudia Cardinale a Sean Connery jako Roald Amundsen.

Semjon Gorbunkov je nenápadný úředníček a vzorný otec rodiny. Jeho život se nečekaně změní, když jednoho dne nastoupí na výletní loď do Orientu. Shodou okolností se zaplete do akce jedné zločinecké bandy, která jej omylem považuje za svého člena a do sádrového obvazu levé ruky mu ukryje sadu briliantů. Než se vše urovná, dojde v této excentrické veselohře s kriminální zápletkou k řadě intrik a omylů. Režisér Leonid Gajdaj ji pojednal s velkou komediální nápaditostí a smyslem pro parodickou nadsázku. Oporou mu byli všichni herečtí představitelé, zejména Ju…

Mezinárodně ceněný snímek z roku 1968 je působivým dramatem, které jde na dřeň lidských charakterů v době druhé světové války. Scenárista a autor románové předlohy Viktor Kuročkin zachycuje společně s režisérem Viktorem Tregubovičem dny, jež provázely konec druhé světové války. Mladý podporučík Maleškin, čerstvý absolvent vojenské akademie, čelí životní zkoušce, když je mu svěřen úkol velet posádce samohybného děla, přesouvající se na ukrajinskou frontu. Jeho podřízenými jsou zkušení váleční veteráni, kteří již na vlastní kůži prožili řadu bitev. Film ukazuje jejich každodenní život v hektické době zuřící války, jejich smutné i výjimečně šťastné okamžiky a jejich nezdolnou odvahu i hrdinství. (oficiální text distributora)

Poslední film historické trilogie podle románů Henrika Sienkiewicze Ohněm a mečem, Potopa a Pan Wolodyjowski, která se odehrává v 17. století, se postupně věnuje třem velkým válkám, které Poláci vedli proti Ukrajincům, Kozákům a Tatarům v době povstání Bohdana Chmelnického /Ohněm a mečem/, válce proti neporaženým Švédům / Potopa/ a válce proti Turkům a Tatarům, o které pojednává tento film, jehož hlavním hrdinou je plukovník Michal Wolodyjowski, nejlepší šavle Polska.

V tomto filmu loutky vystupují v představení vytvořeném na základě pohádek Hanse Christiana Andersena pro potěšení svého pána.

Ja-hyun obdrží vzkaz od své nebožtík manželky, který ho vyzývá, aby se s ní setkal na lokaci jménem "Yonder".

Ruské přísloví praví: “Projít ohněm, vodou a trubkami”, což znamená podstoupit mnohé zkoušky, aby člověk získal značné životní zkušenosti, mnoho dojmů a upevnil svoji vůli. Hlavní hrdina filmu Vasya odešel jednoho dne do lesa pálit uhlí. Na mýtině tam potkal Aljonušku, která hledala kozu. Ale poddaní Kostěje nesmrtelného unesli dívku přímo před Vasjovýma očima. Vasja hledal svoji milou a přitom skutečně prošel ohněm a vodou. Nejtěžší zkouškou však bylo vydržet fanfáry měděných trubek, odolat svádění slávy…

Na území kmene Dakotů se objevuje stále víc bílých mužů. Zlatokopové Pat a Chat zde totiž objevili ložiska zlata a náčelník Šedý Medvěd se obává, že to indiánům způsobí velké problémy. Šéf výpravy, pán Bludgeon, dostane ďábelský nápad - nechá bizony jednoduše vystřílet, aby indiáni neměli co jíst a museli odtáhnout jinam. Když indiáni najdou pozabíjené bizony, rozhodnou se z pomsty přepadnout vlak. Proti dobře vyzbrojeným bělochům však mají jen velmi malou šanci. V noci se jim ale podaří aspoň ukrást pušky a munici. Bludgeon zuřivě pátrá po zlatě a neštítí se ani vraždy. V přestřelce zabije Chata a těžce zraní Pata. Náčelníci se poradí a rozhodnou se jednat s bělochy o míru. Jen Bystrooký Sokol zásadně nesouhlasí a chce s bílými dobyvateli bojovat a vyhnat je z jejich území Dakotů...

K smířlivému prožívání života, ale také k vitalitě a optimistickému pohledu na svět vyzývá adaptace románu Clauda Tilliera Můj strýc Benjamin (1843), kterou podle scénáře Revaze Gabriadzeho natočil režisér Georgij Danělija ve studiu Mosfilm, ovšem v Gruzii. Právě tam, do druhé poloviny 19. století, byl z francouzské provincie přenesen příběh o mladém lékaři Benjaminu Glontim, jenž se po petrohradských studiích vrací do malého gruzínského městečka a jen s obtížemi získává důvěru u pacientů, kteří dávají přednost staršímu zkušenému doktorovi Levinovi a jeho svérázným praktikám. (Seminář ruských filmů)

Příběh se odehrává během občanské války na maloměstě, kde vedle sebe stojí synagogy, pravoslavné kostely i katolické chrámy. Zde, v Berdičevě, vede prapor pokleslé morálky komisařka Klavdija Vavilovová. Kvůli pokročilému stupni těhotenství je proti své vůli nucena odstoupit od velení a ubytovat se u chudé židovské rodiny, která zažila nejeden pogrom. V malém domku hýřícím životem šesti dětí má přísná Klavdija možnost si uvědomit, že těžší než válka je porodit robě, stejně jako jej vychovat. Původní myšlenky na potrat se rozplývají spolu s myšlenkami na mír a svornost pracujících lidí. Nedlouho poté, co Klavdija zplodí syna, začne v dáli výstražně znít svolávací trubka. Nad městečkem propukne palba. Klavdija pokládá novorozeně na postel, obléká vojenský kabát a odchází vést svůj oddíl k útoku...

Naivní a dobrosrdečný mládenec Šurik se až po uši zamiluje do krásné Niny, která však je k jeho úžasu náhle unesena kamsi na Kavkaz, kde má být dokonce proti své vůli přinucena k sňatku. To ovšem Šurik nemůže dovolit - a tak se vydává na cestu za jejím osvobozením. Na oslíku putuje nádherným Kavkazem, poznává jeho svérázné obyvatele a cestou za hlasem svého srdce zažívá jedno komické dobrodružství za druhým... (green-tea)

Dojemný příběh lásky mezi mladým vojákem, členem sovětské minometné divize a dívkou, telegrafistkou v posledních dnech 2. světové války. Film sledujeme očima mladíka Ženi, který si, ač sužován hrůzami 2. světové války, udržuje svou romantickou duši. Vyčerpávající boje odlehčuje povznášejícím humorem a společně s dívkou Ženěčkou vyhlíží konec vojny. Ten se sice zdá být na dosah, ale právě poslední dny války dokáží být nejkrutější. Druhý celovečerní film Vladimira Motyla byl po dlouhé roky uložen v trezoru, neboť se sovětským soudruhům zdálo, že zkresluje válečnou historii. Dnes toto dílo patří ke klenotům válečné kinematografie.(oficiální text distributora)

Valentina i Naďa milují stejného muže: jedna je jeho ženou, druhá náhodnou známostí. Až do chvíle, kdy je omyl svede dohromady, o sobě nemají ani tušení. Rafinovaně komponovaný milostný trojúhelník, kde obraz Maxima (Vladimir Vysockij) vyvstává jen ze vzpomínek obou zamilovaných žen.

Pravděpodobně nejvydařenější adaptace slavného románu Lva Nikolajeviče Tolstého, který pojednává o morálce a postavení ženy v carském Rusku 19. století. Anna Karenina je krásná a inteligentní žena žijící ve spokojeném manželství. Její muž je bohatý, takže Anna netrpí materiálním nedostatkem – přesto se však začíná nudit. Při návštěvě rodiny svého bratra poznává mladého, ale lehkomyslného hraběte Vronského. Ten má sice známost s dívkou Kitty, ale elegantní Anna ho zcela okouzlí. Situace se vyhrotí, když Anna s Vronským otěhotní – teď už se o všem dozvídá i její muž a chce se s ní dát rozvést.

Ruská filmová verze barvité orientální pohádky. Zlý kouzelník Maghribian požádal hvězdy, aby mu prozradily jméno muže, který najde kouzelnou lampu, která umí dělat zázraky. Hvězdy odpověděly:"Je to Aladin". Krásná sultánova dcera Boudour žije v Bagdádu. Každý, kdo si dovolí na ni pohlédnout, bude popraven. Ovšem mocná a rozmarná princezna nařídí Aladinovi, aby na ni pohlédl. V okamžiku, kdy na ni mladík pohlédl, se do ní zamiloval. A kouzelná lampa, v níž přebývá všemocný džin, který je připraven splnit jakékoli přání svého pána, pomohla Aladinovi ochránit jeho lásku a zvítězit nad Maghribianem.

Pět let před slavným dvoudílným filmem Boj po vítězství natočil režisér Villen Azarov neméně úspěšné špionážní drama o sovětském rozvědčíkovi Krylovovi. Zatímco Boj po vítězství byl situován do poválečných let, Cesta do „Saturnu“ se soustředí na rafinované boje špionů přímo v době 2. světové války. Agent Sergej Krylov je pod krycím jménem kapitán Kramer nasazen do německého abwehru. Má proniknout do samotného středu německé špionážní organizace „Saturn“ a podávat tam odtud životně důležité zprávy moskevské centrále. Předtím si ale ještě musí získat naprostou důvěru Hitlerových spolupracovníků a naoko se stát doslova jedním z nich.

Klasická pohádka v nádherném filmovém zpracování. Každý rok se ujme vlády nad tímto světem. Je krásná, ale její krutost nezná slitování. Sněhová královna - ledová vládkyně snažící se zmrazit každou vášeň na Zemi. Jeden z nejpůsobivějších pohádkových příběhů Hanse Christiana Andersena ožívá ve výpravné filmové pohádce, plné kouzelných triků i chytlavých písniček. Vydejte se společně s malou Gerdou na dobrodružnou cestu, na které potkáte mluvící zvířata, kruté loupežníky i roztomilé princezny, především však strašlivou ledovou vládkyni, která ve svém chladn…

Napoleonova armáda došla do Moskvy. V průběhu porady přijímá polní maršál Kutuzov nelehké rozhodnutí: ruská vojska musí ustoupit přes řeku Moskvu na Rjazaňskou cestu. Začal velký ústup obyvatel z města, které je pro každého Rusa svaté. Napoleon marně očekával uvítací delegaci se symbolickými klíči od Moskvy - vstoupil do vylidněného a téměř zcela vypáleného ruského hlavního města. Pierre Bezuchov se rozhodl anonymně zůstat v Moskvě, aby zabil Napoleona – on sám přitom buď zahyne, nebo ukončí neštěstí celé Evropy...

Holandsko, Rakousko, Itálie, Polsko, Španělsko i Německo byly pokořeny Napoleonem. 12. června 1812 překročila armáda velkého dobyvatele ruské hranice a začala vlastenecká válka. Vlast je v nebezpečí a mladý Péťa Rostov oznamuje rodičům svůj úmysl nastoupit vojenskou službu. Za těžkých bojů ruská vojska ustupují, hoří Vitebsk, Smolensk ... Před rozhodující borodinskou bitvou se vojáci, důstojníci, domobrana i polní maršál Kutuzov modlí k iverské ikoně Matky Boží. Ve svém sídle umírá starý kníže Bolkonskij. Mezi Natašou Rostovovou a Pierrem Bezuchovem vzniká důvěrný vztah.

Moskvanku Lenu zastihne na ulici déšť. Neznámý muž jí půjčí bundu a ona mu dá číslo telefonu, aby se domluvili, jak bundu vrátí. Lena žije s Voloďou, budoucím vědeckým pracovníkem. Intelektuálské prostředí úspěšných mladých lidí jí není vzdálené, ale časem si uvědomí, jakou roli v něm sehrává též prospěchářství a bezohledná cesta za kariérou.(NFA)

Kouzelný příběh podle Puškina. Režisér Alexandr Ptuško se tentokrát nechal inspirovat básní "Pohádka o caru Saltánovi, o jeho synu, slavném a mohutném bohatýru Gvidonu Saltánoviči a o čarokrásné carevně Labuti" z pera slavného spisovatele A. S. Puškina a natočil podle ní další ze svých pohádek. V jejím centru stojí car Saltán, který si právě hledá nevěstu. Poslouchá potají rozhovor tří krasavic a vybere si tu, která jej miluje a chce mu porodit syna a dědice. Koná se svatba a brzy je na světě i vytoužený syn. Ale závistivé sestry zařídí, aby bylo dítě i carevna uneseny a hozeny v sudu do moře. Vlny je donesou až na tajuplný ostrov Bujan. Ze syna se brzy stane pohledný mladík a díky nadpřirozeným silám se snaží přilákat otce do svého nového domova. Ten se mezitím dostal pod vládu zlých čarodějnic a bude ještě dlouho trvat, než pochopí, kde se skrývá jeho štěstí.

Pojišťovací agent Jurij Dětočkin je čestný a naivní člověk, který se rozhodne bojovat proti korupci a šmelinářům. V touze po spravedlnosti používá neobvyklé metody: krade automobily lidem, kteří je získali nečestně, a následně je prodává, přičemž všechny vydělané peníze věnuje sirotčincům. Vyšetřovatel Podbereznikov, který je zároveň Jurijův přítel, se zabývá případy těchto krádeží na prokuratuře.

Příběh ikonopisce, který se snaží v době absolutního temna najít sílu k duchovní tvorbě, napsala spolu s režisérem další nastupující hvězda sovětské kinematografie – Andrej Končalovskij (zde ještě pod jménem Andrej Michalkov-Končalovskij). Životní osud umělce v období let 1400 až 1423 na pozadí mocenských rozbrojů, bratrovražedných válek a tatarských nájezdů není historicky věrným zpodobněním ruských dějin. Tarkovského stylizace je však natolik niterně přesvědčivá, že zde středověk vyvstává v obdivuhodně komplexní šíři. Nezapomenutelné panoramatické jízdy kameramana Vadima Jusova, s nímž Tarkovskij spolupracoval od diplomního filmu Válec a housle (1960) až po Solaris (1972), dokážou svou dokumentární povahou připodobnit svět, který je i ve své naprosté stylizovanosti nesmírně přirozený.

Po úvodním slovu Binga Crosbyho se plátno Cinerama rozšíří o scény krajiny, měst, národů a zábavy Sovětského svazu. Mezi nejzajímavější scény patří historické budovy a chrámy Moskvy, jako je Kreml; jeho metro a ulice, jarní karneval, přímořská letoviska na Černém moři, plavba po řece Voga, lyžaři, trojice závodící po zasněžené silnici, pohled z vrtulníku na severní pól, lov velryb na Antarktidě, odchyt divočáka v Mojun-Kumu ve Střední Asii, závod sobích spřežení, potápěči v Ochotském moři, boj s chobotnicí, odchyt antilop, sjíždění řeky Tisy na raftech a výstavba nových měst na Sibiři. Další scény zahrnují návštěvu moskevského cirkusu, kde vystupuje proslulý klaun Oleg Popov, taneční vystoupení souborů Moiseyev a Piatnitsky a ukázky z repertoáru baletu Velkého divadla.

V horách stojí sami proti všemu, co se stane. Po několik dní, které prožijí v přírodě, se mohou spolehnout jen sami na sebe a jeden na druhého. Jinde je vždycky nějaká záchrana - tady je člověk bez jistoty. To samo o sobě může některé přivést k hrůze - hrůze z toho, že se musí spolehnout sami na sebe - na svůj vlastní úsudek, rozum a statečnost. Zároveň je to ale ten nejneuvěřitelnější pocit síly a nezávislosti. Vědomí, že neexistuje žádná jistota, znamená, že člověk musí být sám sobě jistotou.

Erika touží po popularitě a rozhodne se zalhat o tom, že má fantastického přítele. Když se její lež začne rozpadat, snaží se zabránit tomu, aby se její podvod provalil. Proto přesvědčí Satu, aby na sebe vzal roli jejího přítele. Tato dohoda má však své podmínky – Satu po ní chce, aby jako protihodnotu plnila jeho požadavky a chovala se jako jeho osobní sluha.

Přátelství uzavřené v mezinárodním pionýrském táboře v Artěku je zpečetěno darem živého medvíděte... Pedagogové se obávali, že by film mohl inspirovat malé diváky k nepředloženým činům, ale ani děti nebraly tuhle hodně vymyšlenou historku vážně...

Na povrchu planety Venuše bují život. Nepřátelský život... Rok 2020, Měsíc je kolonizován a před lidstvem leží další významná vesmírná meta. Je jí planeta Venuše, která svými životními podmínkami, podobnými těm na Zemi, dává naději k nalezení mimozemského života. Posádky tří vesmírných lodí: Vegy, Siria a Capelly se spolu s robotem Johnem vydávají na průzkum planetárního povrchu. Jaké je však jejich překvapení, když na Venuši naleznou životní formy ne nepodobné těm z dávné historie planety Země. A ne všechny jsou jim přátelsky nakloněné...

Sovětská komunální satira. 1) Moskevská restaurace Pampeliška trpí typickými dobovými nešvary - mimo jiné má mizernou obsluhu bez zájmu o zákazníka. Vzhledem k silnému převisu poptávky nad nabídkou tehdejších restauračních služeb a vzhledem k nemotivovanosti pracovníků se není čemu divit. Ale sovětský člověk vždy řešení najde. 2) Snímek reflektuje atmosféru chruščovské oblevy a je ve své naivní nevinnosti vlastně docela hezký. (slunicko2)

Rok 1805. V Petrohradu vychází Manifest o vypovězení války Francii. Rusko se spojuje s Anglií a Rakouskem proti Napoleonovi Bonaparte, který již uchvátil půl Evropy … V salónu dvorní dámy carevny, Anny Šerer, v domech hraběte Rostova a knížete Bolkonského, na plesech i v salónech petěrburské a moskevské smetánky se s obavami hovořilo o vojenské akci proti – jak se domníval Pierre Bezuchov – největšímu člověku na světě. V Moskvě umírá starý hrabě Bezuchov a jeho syn – levoboček – získává moc nad obrovským majetkem. Kníže Andrej Bolkonskij, který nechal ženu Lízu v péči starého knížete, se stává pobočníkem generála Michaila Kutuzova. Padesátitisícová ruská armáda pod velením Kutuzova vstupuje na rakouské území, aby se spojila se svazovou armádou rakouského generála Macka a ke společnému postupu proti Napoleonovi. Čeká je bitva u Slavkova, od té doby nazývaná ,,bitvou tří císařů“.

Střihový historický dokument, který na příkladu fašismu odhaluje vznik totalitních režimů. Do té doby nevídané využití archivních materiálů popisuje dění v Evropě ve dvacátých až čtyřicátých letech 20. století. Film vznikal za Chruščova, po kritice kultu osobnosti, a dá se v něm jasně vysledovat podobnost mezi Mussoliniho a Hitlerovým fašismem a Stalinovým komunismem. V ruském originálu film komentuje sám režisér Romm, v české verzi jeho monolog přemluvil Miroslav Horníček.

Legendární ruská pohádka o pracovité Nastěnce, statečném, ale samolibém Ivanovi a lásce, která si poradí se zlou macechou stejně jako s mrazivým kouzlem berly mrazilky. Bylo nebylo, žil kdysi stařeček, který měl hodnou a pracovitou dceru Nastěnku, jenže si vzal zlou ženu, která je oba týrala stejně jako její rozmazlená dcera Marfuša. A protože Marfuša příliš krásy nepobrala, o to víc macecha nenáviděla půvabnou Nastěnku, a přemýšlela jak se jí zbavit, až ji nakonec jedné kruté zimy do lesa vyhnala a doufala, že tam zmrzne nebo ji vlci sežerou. V lese naštěstí pečoval o zasněžené stromy kouzelný Mrazík, strážce zimního lesa, car metelice a bouře. A ten, protože byl spravedlivý, pomohl Nastěnce a postaral se o ni. A ve stejný čas, ovšem na jiném místě zas, vydal se do světa pohledný silák Ivan. Loupežníky přemohl, s ježibabou si poradil, ale dědečka Hříbečka urazil, takže se stal medvědem a musel konati dobré skutky, aby znovu získal zpět svou lidskou tvář.

Ivan Travkin, otec dvou dětí a vzorný manžel, se nijak neodlišuje od ostatních sovětských občanů, dokud nenavštíví zubaře. Obvodní dentista najde v jeho ústech třiatřicátý zub a svůj objev nahlásí u nadřízené, krajské zdravotní vedoucí Parazitkinové, která „ucítí“ příležitost a „rozjede“ akci. Travkin se stane objektem vědeckého zkoumání a díky médiím také populární osobností. Výzkum Travkinovy anomálie vrcholí v okamžiku, kdy je tomuto obyčejnému, a přece výjimečnému muži přisouzena role prostředníka v komunikaci s mimozemskými světy. Komedii Jeden navíc neschází dobrosrdečný humor, ale jejím hlavním posláním byla ve své době satira, namířená do řad snaživců, kteří chtějí bezohledně těžit nejen z Travkinova případu. (FebioFest 2006)(oficiální text distributora)

Na svém prvním velkém plese se Nataša Rostovová seznámila s knížetem Andrejem Bolkonským. Zamilovali se do sebe a kníže Andrej přijíždí do domu Rostovových žádat o ruku mladé hraběnky. Získal svolení, ale z celé řady důvodů byla svatba odložena o rok. Nedlouho před vypršením stanoveného termínu uzavření sňatku se v salónu Elen Bezuchovové přiznává její bratr Anatol Kuragin k zoufalé lásce k Nataše. Nataše se rozhodne s Anatolem uprchnout. Uprchlíci jsou však včas zastaveni. Kníže Andrej ruší dohodu a vrací Nataše její dopisy i portrét.

Velkolepý příběh o boji Rusů proti armádě Napoleona, ale i komorní drama dvou lidí, kterým doba nepřeje, aby mohli prožít svou lásku tak, jak chtějí.

Grigorij Kozincev se chopil klasického Shakespearova dramatu s velmi osobitým a netradičním pojetím. Jeho adaptace ostatně nebyla ve své době jednoznačně přijata a rozpoutala řadu diskuzí na téma pietního vztahu Shakespearova dramatu a jeho filmového zpracování. Kozincev se rozhodl základní myšlenku i ústřední postavu důsledně oddramatizovat a zbavit divadelně nadneseného patosu. Jako základ svého scénáře zvolil prozaický překlad Borise Pasternaka, čímž hamletovské téma dostalo přirozeně narativní epický ráz. K tomu přispělo také zasazení většiny scén do přírodních exteriérů. Film nepostrádá dramatické napětí a divák sleduje vývoj tragédie téměř jako detektivku.

Léto roku 1941. Sovětský svaz je napaden fašistickým Německem. Na frontu odjíždí Ivan Petrovič Sincov, komunista. První dny války jsou otřesné. Sovětská letadla jsou jako kachny sestřelovány s oblohy německými stíhači, fronta je prolomena a Sincov zůstává s hrstkou vojáků v německém týlu. Starší politruk Sincov poprvé vidí účinky sovětské moci na vlastní oči. Ztrácí svou stranickou legitimaci. Jeho osud je zpečetěn. Tuto potupu může smýt pouze vlastní krví.

Žila byla jednou jedna žena, která Toužimi v životě po jediném, Mít děťátko. Jednoho dne se vypravila za čarodějnici, aby jí s Jejím trápením pomohla. Protože to byla dobrá čarodějka, dala jí zrníčko, ze kterého vyrostla květina, v jejímž středu se objevila malinká holčička, tak malá, že jí maminka začala říkat Malenka. Štěstí v domku však netrvalo dlouho, s Malenkov se usmyslel oženit žabák a Malenkov unesli. Od nežádoucí svatby se zeleným ženichem Malenka zachránila zvířátka z řeky i lesa. Nebyl to však první svatební plán, kterému musela čelit. Malenka musela překonat ještě mnohé Nesnáze, než se dočkala toho, koho mohla sama milovat.

Mladý montér z daleké tajgy se cestou k rodině zahynuvšího přítele na den zastaví v Moskvě. Hodlá navštívit redaktora časopisu, kde mu otiskli povídku. Ani netuší, kolik tu získá přátel, včetně dívky, kterou by si rád odvezl na Sibiř. Film vystihuje optimistickou atmosféru chruščovovského „tání". Autor/Zdroj: /Febiofest