Nejnovější filmy životopis z roku 1982

Ve filmu se dějí neuvěřitelné věci: předměty ožívají, nábytek se sám pohybuje a najednou se objeví bomba v domě. Čtveřice přátel – bláznivý punker Vyvyen, anarchista s komunistickými tendencemi Rick, zarytý hipík Neal a uhlazený intelektuál Mike – zažívají bizarní dobrodružství plná humoru a vtipných hlášek.

Film o životě dramatika, spisovatele a publicisty Jiřího Mahena. Právě v době 30. let, kdy dopisuje divadelní hru pod názvem Archimédův bod, objeví se na brněnské literární scéně mladý začínající autor Jan Zvonař. Slavný spisovatel je šokován nejen jeho talentem, ale především dramatickou prvotinou, pro niž si zvolil stejné téma i příběh jako samotný Mahen. Jak dopadne jeho vnitřní zápas, dokáže se vzdát svého vlastního úspěchu ve prospěch mladého autora, jehož hru považuje za lepší?

Výpravný seriál o životě a díle tvůrce nejznámějších a nejkrásnějších světových oper vznikal několik let v koprodukci pěti evropských zemí. Režisér a spoluautor scénáře Renato Castellani v zájmu historické věrnosti důkladně prostudoval Verdiho život a dobu: dílu věnoval osm let příprav. Natáčelo se po celé Itálii, v Leningradu, Londýně a Paříži; herci se počítali na stovky, kostýmy a rekvizity na tisíce. Operní árie zní v seriálu v podání největších operních hvězd.

Příběh ženy narozené v Rusku a vychované ve Wisconsinu, která se na přelomu 60. a 70. let 20. století stala izraelskou premiérkou.

Herečka Hana Kvapilová usiluje o začlenění českého divadla do moderního světového divadelního proudu. Musí však zápasit se závistí a intrikami svých kolegů a některých novinářů.

Tento politický thriller vychází ze skutečné události. Během vojenského převratu v Jižní Americe zmizel mladý americký spisovatel a filmař Charles Horman (John Shea). Charlesův otec (Jack Lemmon), významný obchodník z New Yorku, Ed Horman přispěchá na pomoc Charlesově ženě Beth (Sissy Spacek), která se zoufale snaží najít svého zmizelého muže. Jejich pátrání se pohybuje v bludných kruzích, zachází do slepých uliček a naráží na hradby lží a falešných nadějí ze stran lokálních i amerických úřadů. Své letité neshody nechají stranou a nepolevují v horečnatém úsilí až do bolestného, zdrcujícího rozuzlení.

Vysoké nároky Ladislava Stroupežnického, prvního dramaturga Národního divadla, na repertoár první scény, spolu s jeho nekompromisní povahou a svérázným vystupováním, mu vynesly řadu nepřátel.

Americká herečka Frances Farmerová (1914-1970) patřila k nejrozpornějším zjevům Hollywoodu 30. a 40. let. Její kariéra měla strmý vzestup a po krátké době také stejně prudký pád, neboť Frances Farmerová nebyla ochotna podřídit se požadavkům tehdejší komerční tvorby. Spíš než po laciném pozlátku filmové slávy toužila po úspěchu na jevišti, ale to se jí podařilo jen částečně. Z 15 filmů, jež natočila, odolal zubu času prakticky jediný - Děvče z baru (1936) Howarda Hawkse a Wiliama Wylera.

Životopisné drama Gándhí začíná událostí kdy je v roce 1893 Mohandas K. Gandhi vyhozen z jihoafrického vlaku za to, že je Ind a cestuje v kupé první třídy. Gándhí si uvědomuje, že zákony jsou vůči Indům zaujaté a rozhodne se zahájit nenásilnou protestní kampaň za práva všech Indů v Jižní Africe. Po četných zatčeních a nechtěné pozornosti světa nakonec vláda ustoupí a uzná práva pro Indy, i když ne pro původní černochy z Jižní Afriky. Po tomto vítězství je Gándhí pozván zpět do Indie, kde je nyní považován za národního hrdinu. Je vyzýván, aby zahájil boj za nezávislost Indie na Britském impériu. Gándhí souhlasí a zahajuje nenásilnou kampaň za spolupráce bezprecedentního rozsahu, která koordinuje miliony Indů po celé zemi. Existují určité překážky, jako je násilí proti demonstrantům a Gándhího občasné uvěznění. Kampaň nicméně vyvolává velkou pozornost a Británie čelí intenzivnímu tlaku veřejnosti. Británie, která je od druhé světové války příliš slabá na to, aby pokračovala v prosazování své vůle v Indii, konečně uděluje Indii nezávislost. Indové toto vítězství oslavují, ale jejich trápení ještě zdaleka nekončí. Náboženské napětí mezi hinduisty a muslimy propuká v celonárodní násilí. Gándhí vyhlašuje hladovku s tím, že nebude jíst, dokud boje neustanou. Boje se nakonec zastaví, ale země je rozdělená. Je rozhodnuto, že severozápadní oblast Indie a východní část Indie (dnešní Bangladéš), kde mají většinu muslimové, se stanou novou zemí s názvem Pákistán (západní a východní Pákistán). Všeobecně se věří, že povzbuzením muslimů, aby žili v samostatné zemi, násilí odezní. Gándhí je proti této myšlence a je dokonce ochoten dovolit Muhammadu Ali Jinnahovi, aby se stal prvním premiérem Indie. Indie je přesto rozdělena. Gándhí tráví své poslední dny snahou o nastolení míru mezi oběma národy. Poštve proti sobě mnoho disidentů na obou stranách, z nichž to jeden dovede to trpkého konce a Gándhího zavraždí.