Nejnovější filmy dokumentární Max

Když robot zabije člověka, kdo je vinen? Toto děsivé, poučné dílo science nonfiction mapuje případy, kdy roboti zapříčinili smrt lidí – od automatizované továrny Volkswagen, přes samořídící automobil Tesla, až po bombardovací droid v rukou dallaské policie. Přestože jsou tyto nehody většinou považovány za podivné anomálie, všechny vzbuzují otázky odpovědnosti, legálnosti a morálky. Dokument, který zkoumá provokativní názory techniků, novinářů i filozofů a čerpá z archivních záznamů, jde za hranice těchto rozruch budících úmrtí a hledá záludnější způsoby, jimiž roboti ohrožují společnost.

Brilantní spisovatelé, vůdci dělnické třídy a ikony někdejšího světa novinařiny, Jimmy Breslin a jeho přítel Pete Hamill se stali ztělesněním New Yorku. Tento dokument zachycuje jejich jedinečný pohled na řadu historických událostí druhé poloviny dvacátého století.

Posledním plochám pro kolečkové brusle, které se v Americe ještě drží při životě, hrozí uzavření. Dokument United Skates zachycuje tisíci člennou komunitu, která v rasistickém prostředí bojuje za záchranu afroamerické undergroundové subkultury bruslení na kolečkách. V tomto světě, který byl po celé generace opomíjen a přehlížen, se přitom zrodily ty největší hudební talenty. Snímek od režisérek a producentek Dyany Winklerové a Tiny Brownové získal v roce 2018 na filmovém festivalu Tribeca cenu publika.

„Svět podle Daliborka“ je dokumentární film, který zachycuje život skutečného neonacisty z Prostějova jménem Dalibor K. Během dvou let (2015–2016) tým Víta Klusáka sledoval a dokumentoval jeho každodenní život. Dalibor, který pracuje jako lakýrník, je znám pro své amatérské horory, hudební tvorbu s naštvanými texty i malování. Navzdory tomu, že se blíží k čtyřicítce, žije stále s matkou Věrou a dosud neměl významný vztah se ženou. Je plný nenávisti k cikánům, Židům, uprchlíkům, homosexuálům, německé kancléřce Merkelové, pavoukům a zubařům. Film začíná v době, kdy se jeho matka seznámí s Vladem z Facebooku, Slovákem, který zastává extrémní názory. Je to tragikomický pohled na lidi, kteří sní o návratu doby Adolfa Hitlera, a zkoumá život člověka s radikálními názory a uměleckými ambicemi.

Vladimír Mišík patří k zásadním osobnostem české populární hudby. Svou tvorbou ovlivnil celou generaci umělců z hudebního, výtvarného i literárního světa. Je spoluzakladatelem (s kytaristou Radimem Hladíkem) kapely Blue Effect a přes čtyřicet let hraje s kapelou Etc. Filmový příběh Vladimíra Mišíka je složen z mozaiky jeho vzpomínání, písní, dobových i osobních archivů, z rozhovorů s kolegy, blízkými přáteli a rodinou.

Padesátá léta minulého století. Do světového šampionátu Formule 1 vstupuje ikonická automobilová stáj Ferrari a s ní začíná nejsmrtelnější dekáda v historii motoristického sportu. Zatímco hranice automobilových možností se stále posouvají, lidé, kteří závodní stroje řídí, si pohrávají se smrtí. Ve středu toho všeho stál Enzo Ferrari, stěžejní postava motoristických závodů a otec Ferrari, který se o rychlosti odvážil snít jinak než ostatní. I v tvrdé konkurenci, která vládla v jeho týmu, ale dvě z jeho největších hvězd, Peter Collins a Mike Hawthorn, daly přednost přátelství před vítězstvím v dalším závodu. Ferrari: Race to Immortality vypráví příběh štěstí i ztrát, triumfů a tragédií nejslavnějších jezdců Ferrari v době, ve které během týdne prožívali nefalšovaný sladký život, ale každý víkend stáli na pokraji smrti.

Dokumentární snímek Mečiar, který v produkci HBO Europe a společností PubRes a Negativ natočila režisérka Tereza Nvotová (Ježíš je normální!), sleduje bývalého slovenského politika Vladimíra Mečiara a jeho dopad na slovenskou společnost včetně osobního života autorky. Té byl v době Sametové revoluce jeden rok. Po pádu komunistického režimu se do konkurzu na ministra vnitra přihlásil do té doby nikomu neznámý právník z maloměsta – Vladimír Mečiar. Ten se po výhře dostává až na politický vrchol, odtud vládne zemi bez skrupulí a za pomoci v demokratickém zřízení těžko pochopitelných praktik. Na pozadí rozdělování Československa si Tereza se svými kamarády hraje na politiky s Mečiarem v hlavní roli. Snímek Mečiar nepojednává jen o jedné etapě slovenských dějin. Popisuje univerzální a v současnosti velmi aktuální téma, podobný archetyp politika se objevuje po celém světě.(HBO Europe)

Celovečerní hudební dokumentární film nahlíží ve sledu absurdních obrazů do životů tří mimořádných jazzmanů: trumpetisty Laca Décziho, saxofonisty Ľubomíra Tamaškoviče a kontrabasisty Jána Jankejeho, kteří kdysi uprchli ze Sověty okupovaného Československa na západ, kde zazářili po boku renomovaných světových hudebníků a pustili se do jazzové války proti popu. Film režisérů Filipa Remundy a Roberta Kirchhoffa vypráví o křehké pomíjivosti slávy, která se tolik podobá páře, jež se tiše objeví a zase zmizí nad tekoucí řekou...

Z běžecké trati známe Boltův soustředěný výraz, široký úsměv i typické vítězné gesto. Film I Am Bolt jde dál. Odhaluje, kdo je ve skutečnosti muž, který má na kontě devět zlatých olympijských medailí z Pekingu, Londýna a Ria de Janeira, držitel světových rekordů v několika běžeckých disciplínách a mimo jiné také miláček fanoušků ostravského závodu Zlatá tretra. Běžecká legenda poskytla filmařům během natáčení neomezený přístup do svého života a těm se podařilo vykreslit Usaina Bolta jako syna, přítele i týmového hráče. Uvidíme, jak se vyrovnává s nezdary a jak zdolává sportovní výzvy, ale i to, jak odpočívá a čerpá síly mezi nejbližší rodinou a přáteli. Díky řadě záběrů, které natáčel sám slavný sprinter během perných tréninků i mezinárodních závodů, film skládá kompletní obrázek fenoménu jménem Bolt.

Neuvěřitelný příběh přísně tajného jugoslávského vesmírného programu, který Tito v šedesátých letech prodal za několik miliard dolarů Spojeným státům, i s šestadvaceti raketovými inženýry, kteří na něm pracovali. Jeden z nich, Ivan Pavić, se po odtajnění dokumentů konečně vrací domů, aby se setkal s dcerou, která jej měla celý život za mrtvého, neboť tajná služba fingovala jeho smrt. S jeho pomocí a na základě výpovědí generála ve výslužbě France, který měl krycí operaci na starosti, tak americký historik Roger McMillan rekonstruuje dosud neznámou etapu světových dějin. Kdo doopravdy stál za americkou misí na Měsíc? A proč byl Kennedy zastřelen krátce po Titově diplomatické návštěvě v USA? Dokufikce, nabitá archivními materiály stejně jako současnými záběry odtajněných reálií, tak odhaluje jednu z největších konspirací v historii lidstva. Anebo ne? Kde končí historie a začíná mistrná fabulace? Lze dokonale sestrojenou lež odlišit od reality? A co na to Slavoj Žižek? (51st KVIFF)

San Francisco se dlouhou dobu těšilo pověsti amerického přístavu bohémského života, což do jeho ulic přitahovalo nejrůznější umělce, podivíny, pokrokáře a aktivisty. S nástupem digitální zlaté horečky se však na západní pobřeží začala hrnout mladá technologická elita s vidinou obrovských zisků. Díky velkému přísunu bohatství, které jde ruku v ruce s novými technologiemi, je San Francisco nuceno projít zásadní proměnou.

Historie padesáti ročníků Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který se poprvé konal v roce 1946, své padesátiny však díky zvratům a dramatickým událostem 20. století slavil až o 19 let později v červenci roku 2015.

Životopisný film Století Miroslava Zikmunda přináší osobitý pohled na bouřlivé dějiny dvacátého století očima muže, který poznal celý svět. Byl počat za Habsburků, narodil se pět měsíců po vzniku první republiky. Přežil 2. světovou válku, zažil nástup komunismu i jeho pád. StB byl označen jako „nebezpečná osoba nejvyšší třídy nebezpečnosti". Pobýval v Africe, když zanikal koloniální systém. Setkal se s pre-zidenty, seznámil se s Gagarinem i Hillarym. Zažil nástup demokracie a „všemo-cného" kapitalismu... Vydejme se napříč dějinami a nechme si vyprávět příběh minulého století prostřednictvím muže, který jej zažil...

Zpěvačka, signatářka a mluvčí Charty 77 Marta Kubišová setrvala se ctí dvacet let v odporu proti komunistickému režimu. Když jí bylo dvacet sedm let, byla ve svém strmém profesním vzletu sestřelena ruskými okupačními tanky, které obsadily Československo.Důvodem byla pravděpodobně zpěvaččina píseň Modlitba pro Martu, která se stala protestsongem okupované země. Marta, trojnásobná Zlatá slavice z let 1966, 1968 a 1969 a sex symbol tehdejší doby, se živila lepením pytlíků. Stres vyvolaný dramatickou změnou života a normalizační beznadějí vyústil ve zpěvaččinu osobní tragédii. Svůj osud zpěvačka nesla bez reptání, přestože se stala terčem výslechů a šikanování ze strany Státní bezpečnosti.

Prostřednictvím exkluzivních záběrů ze zákulisí a vyprávění o hasičské minulosti i současnosti, nám uznávaný herec a bývalý newyorský hasič Steve Buscemi přiblíží, co obnáší práce v jedné z nejvytíženějších hasičských základen na světě. Tento jedinečný dokumentární film z produkce HBO nabízí pohled do zákulisí hasičské základny v New Yorku, odkud denně vyjíždí desítky odvážných hrdinů, jež nasazují životy a slouží městu a jeho obyvatelům. Dokumentem provází známý herec Steve Buscemi, který u newyorských hasičů v minulosti sám sloužil. Film přibližuje život…

Nejbližší a nejspolehlivější parťák Václava Havla, kamarádka, která nezkazí žádnou legraci, naopak ji vymýšlí, štědrá hostitelka, vášnivá hráčka a houbařka, milovnice přírody, ostrá glosátorka, statečná a neúnavná disidentka, žena věcná, vždy s nohama na zemi a vždy svá. Nový celovečerní dokumentární film režiséra Miroslava Janka (Občan Havel, Čtyři dohody) není pouze popisným životopisem, ale osobním portrétem výjimečné osobnosti – první dámy Olgy Havlové. Osobitá žena, veřejnosti známá jako manželka Václava Havla a zakladatelka nadace Výbor dobré vůle, je zde představena ze své civilní stránky. Janek se tolik nesoustředí na oficiální biografická data, ale nechává promlouvat dosud nezveřejněné archivní záběry a fotografie i osobní zpovědi přátel.

Tento dokumentární film vypráví příběh opatství v malebném koutě Connecticutu a poskytuje jedinečnou možnost nahlédnout do duchovní cesty bývalé hollywoodské hvězdy. Před půl stoletím opustila svět zábavy a vstoupila do kláštera jako benediktinská jeptiška.

Sto čtyřicet medailí, z toho sedm zlatých a čtyři stříbrné olympijské, pasovaly gymnastku Věru Čáslavskou na nejúspěšnější československou sportovkyni všech dob. Stovky soupeřek se ji snažily porazit nebo se jí alespoň přiblížit. Po strhujícím vítězství na olympiádě v Mexiku v roce 1968 byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa, stala se druhou nejpopulárnější ženou planety po Jacqueline Kennedyové a celý svět jí ležel u nohou. Ve stejném roce podepsala manifest Dva tisíce slov a svůj podpis nikdy neodvolala. Vrchol její kariéry tak vystřídal na počátku n…

Další dokument z cyklu Bez cenzury je věnován dvojici nonkonformních umělců ze severočeského Litvínova. První si říká EM Rudenko, prohlašuje se za bývalého ukrajinského dělníka a je autorem absurdních básní, plných záměrných nonsensů. Druhý - užívající pseudonym Xavier Baumaxa - je originální písničkář, jenž svou tvorbu zakládá na parodiích zprofanovaných žánrů, karikaturách celebrit a zesměšňování předsudků.

Tento americký dokumentární film od HBO se zaměřuje na příběh Íránky Nedě Agha-Soltanové, která byla zastřelena během protestů po prezidentských volbách v červnu 2009. Její tragická smrt byla zaznamenána na mobilní telefon a rychle se rozšířila po celém světě prostřednictvím internetu, což přitáhlo mezinárodní pozornost ke dění v Teheránu.

Film Senna přináší skutečný příběh legendárního brazilského automobilového závodníka Ayrtona Senny, kterého mnozí považují za nejlepšího jezdce historie. Sledujte Sennovu velkolepou kariéru ve formuli 1; jeho fyzický a duševní vývoj na závodních okruzích i mimo ně; jeho cestu za dokonalostí i zásadní proměnu z neskutečně talentovaného nováčka, který v roce 1984 razantně vtrhl do F1, v mýty opředenou legendu, jež se ze Senny stala po tragických událostech v Imole roku 1994. Díky úzké spolupráci s rodinou závodníka a s vedením formule 1 se film Senna stává prvním oficiálním dokumentem o jeho životě s mnoha úžasnými a dosud nepublikovanými archivními materiály.

Pozoruhodný dokument, který pro HBO natočila Alexandra Pelosiová, nabízí pohled na konzervativní část americké veřejnosti, která nevolila Baracka Obamu, ale chtěla, aby se americkým prezidentem stal John McCain a odevzdala mu více než 58 milionů hlasů.

O Milošovi Formanovi před rokem 1989 točil Jaromil Jireš pro Němce, Věra Chytilová pro Belgičany a po sametové revoluci vznikl konečně český dokument Drž se toho snu v režii M. Šmídmajera. Zachytil Miloše Formana při jeho putování na kole z Paříže na MFF v Karlových Varech a právě jízda na kole tvořila symbolický motiv k jeho životním a tvůrčím peripetiím. Za posledních 15 let došlo ve Formanově životě k velkým změnám a i jeho profesní kariéra prošla určitými zvraty a peripetiemi... Miloslav Šmídmajer se tak opět vrátil k tomuto stále vzrušujícímu a inspirativnímu „tématu“, aby zachytil současný život i myšlení této velké osobnosti a díky osobnímu vztahu i kontaktu otevřel i některá intimní zákoutí Formanova života, která se stala inspirací pro jeho filmovou tvorbu a s neobyčejnou hloubkou a v nečekaných souvislostech zazněla v jeho filmech.

Film, který produkovali Tom Hanks a Gary Goetzman, režíroval Mark Herzog. Jde o dokument zachycující Davida McCollougha, který za svou práci získal Pulitzerovu cenu.

Film Občan Havel nahlíží do zákulisí politických i soukromých dramat prezidentského období Václava Havla. Diváci uvidí jeho nervozitu při první volbě českého prezidenta či trápení při nácviku prezidentské děkovací řeči, poznají, že umí recitovat Šrámkův Stříbrný vítr nebo nalít Miloši Zemanovi becherovku. Kamera jej ale sleduje i v situacích, kdy se dokáže pěkně rozčílit a zanadávat na špatně ušité košile. Ve filmu bude také konečně rozluštěno několik dlouholetých záhad české politiky – jak se podařilo Václavu Klausovi proniknout do jazzového klubu a kdo posadil Jacquese Chiraca vedle první dámy. Stejně jako v životě Václava Havla hrají ve filmu důležitou roli obě jeho manželky, Olga a Dagmar, objeví se zde jeho přátelé a spolupracovníci, světoví i čeští politici, ale i členové skupiny Rolling Stones.

Dokument produkovaný HBO se zaměřuje na události spojené s nechvalně známým iráckým vězením Abu Ghraib, kde byli vězni vystaveni mučení. Tito lidé, často nazí a se svázanými končetinami, byli nuceni snášet ponižující situace, které byly zaznamenávány na video. Obrázky z věznice, které byly zveřejněny v dubnu 2004, šokovaly celý svět a vyvolaly mnoho nezodpovězených otázek ohledně toho, jak mohlo k něčemu takovému dojít. Režisér Rory Kennedy shromáždil rozsáhlý dokumentární materiál a vedl rozhovory nejen s americkými vojáky sloužícími ve věznici a vládními úředníky, ale také s oběťmi mučení a odborníky na historii tohoto problému. Výsledkem jeho práce je silný a působivý dokument, který poukazuje na přetrvávající toleranci vůči násilí a mučení bezbranných ve světě.

I po více než šedesáti letech vyvolává bombardování Hirošimy a Nagasaki spory, negativní reakce a šíření různých mýtů. Prostřednictvím tragických vzpomínek těch, kteří přežili svržení dvou atomových bomb, jež srovnaly se zemí v roce 1945 dvě japonská města, přináší tento výjimečný dokument hluboký a dojímavý pohled na historicky první - a doufejme, že i poslední - válečné použití termonukleárních zbraní. Snímek z dílny oscarového režiséra Stevena Okazakiho poskytuje komplexní popis tohoto bombardování pohledem Japonců a Američanů, kteří si děsivou tragédii prožili na vlastní kůži.

Dokument dává divákům nahlédnout do utrpení nové generace válečných veteránů, kteří se vrátili z Iráku a už navždy budou mít dvě data narození. To první, kdy spatřili světlo světa, a to druhé, kdy unikli o vlásek smrti v Iráku, ve válce, která si vyžádala přes 27 000 raněných. Vojáci sice z devadesáti procent svá zranění přežili, ale vrátili se domů zmrzačení na těle i na duši. Herec James Gandolfini hovoří s deseti vojáky, kteří jen tak tak přežili zranění, jež utrpěli v bojích. Jejich prostá leč drásající slova vypovídají o fyzických i citových ztrátách, které sebou nese válka. Odhalují mu své nitro, pocity týkající se budoucnosti, bolestné invalidity i oddanosti Americe. Gandolfini, který osobně navštívil jednotky v Iráku, se ujal nejen role průvodce, ale také výkonného producenta. Režiséry pozoruhodného dokumentu jsou John Alpert & Ellen Goosenbergová.

31. května 2003 – je pár minut před desátou dopolední a na parkovišti v pražských Letňanech se tlačí více jak 3000 nedočkavých lidí. Mnozí z nich svírají igelitky, někteří jsou vyzbrojeni taškou na kolečkách. Moderátor z osvětleného pódia nabádá, aby lidé využili přistavené cisterny s pitnou vodou a napili se. Asistentky rozdávají kelímky. Z reproduktorů zazní ještě jednou hyperhymna Českého snu: Tak zkus se dívat jako dítě, spousta věcí omámí tě... Náhle na pódium vybíhají manažeři hypermarketu, vítají se se svými zákazníky a svižně přestřihnou blyštivou pásku. Ochranka odstraňuje kovové zábrany, dav se dává do pohybu. K hypermarketu zbývá ještě 300 metrů. Lidé se rozběhnou...

Film Tatínek je celovečerním portrétem známého českého autora, herce, textaře, scenáristy Zdeňka Svěráka. Film společně natočili tvůrcův syn, režisér Jan Svěrák, a jeho kolega Martin Dostál. Divák má možnost poznat kouzlo mnoho desítek let trvající sounáležitosti, na jejíchž zákonech stojí úspěch slavného divadelního cimrmanovského souboru. Pohled do dětství odhalí neznámé odrazy osobních prožitků Zdeňka Svěráka ve filmech, které podle jeho scénářů vznikly.

Proč se někdo stane chladnokrevným zabijákem? Ve snaze čelit pravdě se Richard Kuklinski rozhodne utkat s jedním z nejlepších psychiatrů na světě, Dr. Parkem Dietzem.