Nejnovější filmy z roku 1972 Google Movies

Po uvedení na filmovém festivalu v New Yorku v roce 1972 způsobilo "Poslední tango v Paříži" Bernarda Bertolucciho velký mezinárodní rozruch. Navzdory krajně kontroverznímu pojetí sexuality byl tento film přivítán jak kritiky, tak publikem na celém světě. Je to jedno z mála uměleckých děl, které oslovily i řadového diváka. Tvůrci se zaměřili na zvrácené zneužívání jednoho člověka druhým a zabývají se též tématem smrti, sexu a kultury. "Poslední tango v Paříži" odhaluje lidskou přirozenost, jako žádný film předtím.

Další dobrodružství astronautů na planetě ovládané inteligentními opicemi. Čtvrtá část vědeckofantastické ságy o střetnutí lidí s inteligentními opicemi přímo navazuje na události předchozí části, Útěku z Planety opic. Hlavní postavou snímku je Caesar, syn Cornelia a Ziry, kteří zahynuli v tragickém střetnutí s lidmi. Ze štvance Caesara, jediného skutečně inteligentního opičáka na Zemi, se vinou lidské nenávisti, brutality a nadřazeného pohrdání, stává vůdčí postava rozsáhlé vzpoury, která otřese základy lidské civilizace.

Hrdinou filmu je klaun Cibulka, předvádějící v cirkuse úspěšné číslo s medvědy. Ředitel cirkusu však vymění své medvědy za cvičené pašíky a Cibulka dostane výpověď. Na popud dětí se převlékne za ženu a nastoupí ve škole jako kuchařka. Problémy nastávají v okamžiku, kdy za Cibulkou do školy přicházejí uprchlí cirkusoví medvědi. Vyplaší uklízečku i školníka a Cibulkovi nezbývá než převzít i jejich povinnosti. A to všechno v den, kdy má školu navštívit školní inspektor. A tak Cibulka vaří oběd, uklízí a snaží se ve škole ukrýt šest živých medvědů. Výsledkem je ta nejbláznivější klauniáda s jakou jste se na televizních obrazovkách mohli setkat..

Hrabě se vrátil – se slabostí pro mladou londýnskou krev! Pro hrstku blazeovaných světáků psychedelické éry je už Londýn malý. Ale Johnny Alucard vymyslel báječný nový způsob, jak své přátele pobavit. Jistý rituál bude naprosto skvělý, přesvědčuje je. A pokud si říkáte, odkud Johnny vlastně pochází, zkuste si jeho jméno přečíst pozpátku. V tomto "dost dobrém" (John Stanley, Creature Features) hororu studia Hammer se Dracula vydává do moderní doby a Christopher Lee si už pošesté obléká jeho kostým a hledá nové oběti. Po boku mu stojí další hororová legenda Peter Cushing jako jeho arcinemesis Van Helsing, s nezbytnou ampulí svěcené vody a pohotově připraveným ostřím. Jejich mučivý souboj si nesmíte nechat ujít. Popravdě, je naprosto skvělý.

Čtveřice mužů sjíždí během víkendu na kánoích úsek divoké řeky v Apalačském pohoří, jenž má být záhy zaplaven vodou z nové přehrady. Romantická cesta se však nečekaně proměňuje v tragédii, jež navždy poznamená ty, kteří přežijí. Muži si chtějí dokázat, že navzdory městskému způsobu života mohou pokořit přírodu. Jenže součástí místní přírody jsou i horalé, kteří tu dlouho žijí v tvrdých podmínkách a kteří vyznávají jiné hodnoty. Střetnutí s nimi se mění v boj o přežití.

Pokračování životních osudů hrdinů filmu Měděná věž, chatařů z tatranské Ztracené doliny. Po návratu z dvouletého vězení, kde se dostali pro pašování, se rozhodnou pomstít se nadporučíkovi Pardekovi.

Jeden z nejnapínavějších katastrofických filmů všech dob vypráví o osudu posádky a cestujících zaoceánského parníku, převráceného přílivovou vlnou. Děj plný napětí, obohacený osobními příběhy obětí, dává vzniknout přesvědčivému a dechberoucímu dramatu. Skvělé herecké obsazení spolu s neuvěřitelnými speciálními efekty činí z tohoto filmu skutečnou klasiku.

Allan Felix (Woody Allen) se nachází v nepříjemné životní situaci. Odešla od něj manželka a on se neúspěšně pokouší navázat vztah s jinou ženou. Ani není divu, v přítomnosti žen se z něj stává roztěkaný nemotora, který nedá dohromady kloudnou větu. Do toho mu přichází na pomoc manželský pár - nejlepší přítel Dick (Tony Roberts) a jeho zanedbávaná choť Linda (Diane Keaton). Vlastně je tu ještě někdo Humphrey Bogart (Jerry Lacy) z Casablancy - Felixova iluzorní postava, kterou si jakožto fanda toho filmu vytvořil, mu radí jak rázně vyřídit jeho problémy. Film schválně kopíruje některé motivy a přímo i scény z Casablancy.

Winnerův western je velmi působivým svědectvím o rasistické aroganci bílých osadníků v Americe 19. století. Chato, který je poloviční indián, si v jednom podniku na americkém jihozápadě objedná drink, dostane se mu však jen opovržení místních bělochů. Když sáhne po zbrani, chce ho šerif zastřelit. Chato je ale rychlejší a šerif se kácí mrtev k zemi. Poté mladý indián odchází. Kapitán jižních států dává dohromady skupinu pronásledovatelů a vydávají se po stopách uprchlíka. Hodlají s Chatem udělat krátký proces, jakmile ho chytí.

Will Andersen (John Wayne) je stárnoucí rančer, který se náhle ocitl ve složité situaci. Právě, když potřebuje hnát dobytek do města, mu jeho honáci sdělí, že dávají výpověď. V horách se totiž našlo zlato a oni by nechtěli být poslední, kdo se k nalezištím dostane. Sehnat nové honáky je v této situaci vyloučeno, a tak Andersen na radu svého přítele navštíví místní školu, kde najme skupinu chlapců, kteří mu mají se stádem pomoci. Putování plné psychicky i fyzicky náročných situací z malých kovbojů postupně udělá skutečné kovboje...

Ve třídě čarodějnic je jedna z nejlínějších žákyň Saxana. Zůstává po škole, kde jí školník, vysloužilý upír, vypráví, jak byl kdysi dávno v lidském světě. Ukáže jí lexikon zaklínadel, díky kterému se Saxaně podaří proměnit se v sovu a dostat se do světa lidí. Sovu daruje ředitel ZOO Bláha svému synovi Honzovi, který nechtěně řekne zaklínadlo, a promění tak Saxanu zase v dívku...

Dlouhý a záměrně poněkud provokativní titul patří povídkovému filmu, jenž Woody Allen natočil v roce 1972. Předmětem jeho parodie se stala osvětová příručka amerického sexuologa dr. Davida Reubena, která se v dobovém stylu konce 60. let zabývala tabuizovanými oblastmi intimního života metodou přímých otázek a odpovědí. Allen si z kolekce na první pohled všeobjasňujících kapitolek vybral pouze ty, které mu dávaly možnost k ironii, satiře a parodii. Ukrývané lidské touhy, sny, představy a úchylky jsou tu podávány v nejrůznějších podobách - jednou v hávu shakespearovské tragikomedie, jindy v parodované formě intelektuálních filmů italského režiséra Michelangela Antonioniho, anebo frankensteinovsky laděných příběhů až k nejlepší závěrečné povídce (která je pojata jako svérázné připomenutí filmu Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná odysea).

Příběh se odehrává v budoucnosti na gigantické vesmírné lodi. Pěstují se zde lesy, které již na zemi nemohou dále existovat. Stará se o ně vědecký personál, včetně Freemana Lowella. Když je obdržen příkaz lesy zničit, Lowell se ve své lásce k nim rozhoduje zabít své pohrdavé kolegy a les zachránit. Jedinými společníky mu zůstává trojice malých robotů. Otázkou je, co bude s Lowellem a jeho lesem dál... Film je režijní prvotinou Douglase Trumbulla, který stál u zrodu speciálních efektů ve filmech Blade Runner a Blízká setkání třetího druhu.

Film líčí vzestup sicilské mafiánské rodiny Corleonů v Americe, a její cestu na pokraj, ztráty moci i předávání tradic z otce na syna. Příběh je rozdělen na rodinný život a odporný svět zločinu, do kterého je rodina zapletena. Tento skvělý film získal v roce 1972 Oscara za nejlepší film.