Nejnovější filmy z roku 1969

Dialog mezi soudcem a odsouzeným, vítězem a poraženým, který nabízí divákovi zamyšlení o relativitě viny, hrdinství a zločinu ve světě „ismů". Schormův nelehký film – filozofický traktát – z roku 1969 zpřítomňuje poselství z doby po sovětské invazi, z časů, kdy právo a spravedlnost diktovala převaha moci. Jádrem je modelová situace, v níž obviněný muž (E. Cupák) v dialogu se svým soudcem (J. Kačer) otevírá otázky viny, moci, relativity spravedlnosti, práva. Televizní film se odehrává v časově neukotvené době a prostoru, dialog je rámován záběry střižny, kde postava režiséra (M. Macháček) u střihacího stroje cituje historické kapitoly o spravedlnosti měnící se v čase, od antiky až po padesátá léta minulého století...

Děvčátko se zrzavými vlasy, které jednoho dne přijede na puntíkovaném koni do švédského městečka a nastěhuje se do vily Vilekuly. Tam žije nejen se svým koněm, ale i s opičkou - panem Nilsonem. Brzy se skamarádí s Tomem a Aničkou a společně prožívají spoustu dobrodružství. Jejich rozpustilými kousky trpí především slečna Rosenblomová, která by Pippi nejraději dala do dětského domova.

Věhlasný bojovník Yin Ke-Feng (Ching Miao) už na sobě začíná pociťovat tíhu let – zeslábl natolik, že neudrží zbraň, natož aby se s ní oháněl. Vzhledem k jeho význačnému postavení mezi mistry bojových umění je nanejvýš nežádoucí, aby se o jeho indispozici vědělo - takže je svojí slabosti navzdory nucen (tak jako každý rok ve stejnou dobou) vést ozbrojenou eskortu, jež má do hlavního města bezpečně přepravit 200 000 prutů stříbra. Skutečná zodpovědnost ale bude tentokrát ležet na bedrech mladší generace: pyšný a horkokrevný Hsiang (Ti Lung) a jeho půvabná snoubenka Yun Piao Piao (Li Ching) musí uchránit nejen stříbro, ale i potenciálně nebezpečné tajemství o ne zcela utěšeném zdravotním stavu mistra Yina.

Sebevědomý mladý venkovský úředník komisař Mach, který má krásnou ženu, po náhodném zranění oslepne. Se ženou se odstěhuje do Prahy. Ve své slepotě, kterou se snaží fyzicky překonat, je mučen žárlivostí a podezřívavostí. Slepota se stala katalyzátorem jeho vrozené žárlivosti, která nyní přerůstá v nesnesitelnost. Je přesvědčen, že ho všichni podvádějí, především jeho krásná žena. Namlouvá si, že má milence, s nímž se schází i v bytě před jeho vyhaslýma očima.

Zdena se rozhodne vzít zákon do svých rukou. Dostává se ve svém počínání však tak daleko, že se nakonec sama ocitá před soudem jako obžalovaná. Její čin je kvalifikován jako trestný, ale zároveň budí u všech lidské sympatie pro svou humánnost. Soudci jsou tak postaveni před nelehký úkol: dodržet zákon a odsoudit člověka, který je vlastně svým způsobem hrdinou, nebo tohoto člověka pochopit a respektovat jako dobrý úmysl?

Tragický příběh nerovného manželství mezi mladičkou dívkou a postarším mrzoutským mužem, jenž ji nedokáže pochopit ani se k ní přiblížit.

Novinářka Marianne a její přítel Jean-Paul tráví dovolenou na riviéře. V okamžiku, kdy sem přijíždí také bývalý Mariannin milenec Harry se svou dcerou Penelopou, změní se jejich dosavadní idyla. Když Jean-Paul zjistí, že playboy Harry zneužívá svou vlastní dceru, utopí ho v bazénu.Policie po bezvýsledném pátrání zastaví vyšetřování, nicméně když Marianne zjistí, jak k vraždě došlo, natrvalo to změní vztah mezi snoubenci.

Příběh šesti mužů a jedné ženy, kteří při prohlídce podzemní části starého paláce zjistí, že jsou tu uvězněni a že odtud není návratu. Dá se tu přežít, ale je pouhé přežívání život? Tuto otázku si klade každý z nich, jen odpovědi se liší. Vedení skupiny se zmocní průvodce, který je ztělesněný typ diktátora. V mezní fantaskní situaci se během doby prověřují charaktery dalších, vzájemně neznámých lidí.

Mladý hochštapler jménem Boon (Steve McQueen) prožívá s rozpukem 20. století na venkově v Mississippi vcelku bezstarostný život. Vše se změní, když během parného léta roku 1905 lokomotiva přiveze do města jeden z prvních sériově vyráběných automobilů. Indiánský míšenec Goon se do čtyřkolové krásky zamiluje natolik, že si přibližovadlo od nic netušícího majitele „vypůjčí“ a vydá se spolu s afroamerickým kumpánem Nedem a hošanem Luciusem na dobrodružnou výpravu do Memphisu. Za humny čekají nejen lákadla velkoměsta, ale také vábnička v podobě lásky k nevěstce jménem Corrie…

Velký černý vůz projíždí rychle bretaňskou vesnicí. Na křižovatce přejede devítiletého chlapce, vracejícího se od moře. Malý Martin umírá na silnici, řidič ujíždí. Jeho otec, Charles Thénier, spisovatel knížek pro děti, který žil jen pro svého syna, je zdrcen. Když se po pobytu na klinice vrací domů, nechce, aby se o Martinovi mluvilo. V duši však chová pomstu. Je odhodlán řidiče najít a zabít ho... O tom, co prožívá, si píše deník. Drama o vině a trestu, o spravedlnosti a pomstě natočil Claude Chabrol v roce 1969 jako renomovaný tvůrce. Toto mistrovské dílo, subtilně spředené psychologické drama antických rozměrů, vytvořil Chabrol podle stejnojmenného románu Nicholase Blakea, scénář napsal Paul Gégauff. Roli spisovatele vytvořil v jemných hereckých odstínech Michel Duchaussoy, v protikladu k robustní surovosti Jeana Yannea.

Vědecký svět zná novou planetu naší sluneční soustavy! Objevena byla díky nečekané gravitaci působící na sondy Eurosecu, evropské agentury pro vesmírný výzkum, zkoumající okolí Slunce. Podle předběžných výpočtů je stejně velká jako Země, pohybuje se identickou rychlostí a nachází se přesně na opačné straně orbitu. Začíná velká špionážní hra o utajení tohoto převratného objevu a ještě větší závod mocností s časem. Ten nakonec vyznívá vítězně pro Eurosec, který také díky ohromné americké finanční podpoře jako první vysílá ke vzdálené planetě svou raketu. Britský astrofyzik John Kane a americký astronaut Glenn Ross na palubě jsou špičkami ve svém oboru, proto je jejich selhání pro všechny velkou záhadou. Mise plánovaná na šest týdnů končí fiaskem již za poloviční dobu, Kane navíc při nepodařeném přistávacím manévru umírá. Neúspěchem zdrcený Ross však brzy odhaluje, že jejich let nebyl sabotáží, jak je zatím všeobecně vnímáno. Pravda je totiž ještě mnohem šílenější.

V tomto dobrodružném filmu se skupinka veteránů vydává na Filipíny hledat zlato, ukryté ještě před japonskou invazí.

Dvě děti, fascinovány tajemným vzhledem starobylé vily ukryté v členité zahradě. Chtějí odhalit, co se skrývá za jejími zdmi, kdo tam bydlí, co zamýšlí – a netuší, že se vydávají na nebezpečnou výpravu, že zahrávat si s osudovými znameními může být zhoubné...

Třicetiletý filmový scenárista František má pro natáčení zpracovat novelu spisovatelky Olgy. Proto se s ní začne pracovně setkávat. Oba si zpočátku vůbec nerozumějí: Olga je skoro o deset let starší a má za sebou pohnutou minulost. Otce jí zabilo gestapo, ji samotnou nacisté věznili a mučili. Právě tyto své zážitky zpracovala ve své novele. František naproti tomu prožívá pracovní i osobní krizi a vybíjí si nenaplněné ambice v různých výtržnostech. Olžina optimistická a vyrovnaná povaha ho však pozvolna mění...

Bylo jednou jedno království, v němž žila rozmazlená a namyšlená princezna. Neměla ráda žáby a jinou podobnou havěť, a tak se jí moc nelíbilo, když na ni najednou začaly odevšad skákat. V místním rybníce totiž žil vodník, kterému se pokazil vodní stroj na lekníny. Místo krásných kytek vyráběl skřehotavé žáby. Vodníkovi se ovšem princeznino chování vůbec nelíbilo a za trest ji zbavil řeči. Vysvobození se může dočkat jen tehdy, když políbí žábu. Do děje tedy vstoupil princ a mladý potápěč, aby dali všechno do pořádku. Políbí princezna žábu? A kdo si nakonec vyslouží polepšenou princeznu za ženu?

V centru příběhu stojí slečna Lenka Stříbrná. Přitažlivá, ale trochu zvláštní mladá žena. Tělocvikář Vašek je nesmělý a ve styku se ženami velmi neobratný. Požádá proto svého přítele, redaktora Karla o pomoc. Zkušený svůdce se ochotně chopí příležitosti a snaží se Lenku získat pro sebe, ale všechny jeho snahy ztroskotají na její neústupnosti. Postupně tato komediálně laděná milostná etuda ústí k dramatu. Ta vrcholí na redakčním večírku na Slapské přehradě, kde se neočekávaně setkávají všechny postavy příběhu a redaktor Leden konečně pochopí o co šlo ve flirtu slečně Stříbrné.

Konec 30. let: Pan Karel Kopfrkingl je obětavý zaměstnanec pražského krematoria a vzorný otec rodiny, který důsledně dbá o řádný chod domácnosti a všestrannou výchovu svých dětí. Rád předčítá ze své oblíbené knihy o Tibetu. Tíživá atmosféra napjaté doby násobí všeobecný strach. V měšťáckém stereotypu žijící Kopfrkingl spolupracuje s nacistickými okupanty a s obludnou samozřejmostí se zbavuje všeho nebezpečného ve svém okolí, včetně členů vlastní rodiny. Jeho velká a nebezpečná kariéra začíná...

Sněhurečka – víla ze země Mrazu, se touží dostat na zem a poznat co je láska. Její otec Mráz jí její přání rozmlouvá, ale nakonec ustoupí. Dívka se ocitne ve vsi, kde se jí ujme děda s babkou. Všichni mladí okolo jsou zamilovaní, jen chladná kráska stále žádný cit necítí. Až jednoho dne se ve vsi objeví bohatý kupec a Sněhurečku chce lásce naučit...

Kvůli účasti na mezinárodní soutěži automobilů se jezdci shromažďují v severním Skotsku, ve Stockholmu, Aténách a Lisabonu. Jejich úkolem je dostat se do Monte Carla, kde závod skončí v ulicích města. Mezi účastníky je i sir Ware-Armitage (Terry-Thomas), který se po smrti otce dozvěděl, že zdědí jen polovinu akcií automobilky. Druhou polovinu otec prohrál v kartách s Američanem Schofieldem (Tony Curtis). Aby získal Ware-Armitage zpět prohrané akcie, nabídl Američanovi, že se oba účastní rallye Monte Carlo. Vítěz bere vše.

2. světová válka, rok 1942, Severní Afrika. Italští vojáci nejsou příliš vítanými spojenci německé armády pod velením polního maršála Rommela. Proti fašistickým mocnostem stojí britské jednotky, kterým velí generál Bernard Law Montgomery. Drobného vítězství dosahuje jednou jedna, podruhé druhá strana. Zdá se však, že vítězství se kloní na britskou stranu, němečtí vojáci nedokážou odolávat britským tankům. Jedním z Italů, kteří touží to tom stát se hrdinou, je nezkušený poručík Giorgio Borri. Až později, když získá v bitvách zkušenosti, začne si vážit svých podřízených. Poslední bitva v horké africké poušti začíná...

Dramatizace manželství britského krále Jindřicha VIII. (Richard Burton) a jeho druhé manželky, nešťastnice Anny Boleynové (Genevieve Bujold), je krom deseti nominací na Oscara ověnčená i jednou soškou. Když Anna začne místo nelegitimního svazku usilovat o manželství, Jindřich se na její popud zbaví Kateřiny Aragonské a ožení se s ní. Tento akt však zapříčiní roztržku mezi Korunou a církví. Ovšem Annina neschopnost porodit králi vytouženého syna vede Jindřicha k tomu, že se začne poohlížet po vhodnější kandidátce. Cromwell, který figuruje jako Jindřichova pravá ruka, se postará o Annino odsouzení na základě fingovaného obvinění z cizoložství. A tak se Anna ocitne na popravišti, zatímco Jindřich sklíčeně sedí na hradě Windsor a lituje tohoto bezohledného politického kalkulu.

Dva roky po svatbě prochází manželství Johna Alexandra (Klaus Kinski) krizí. Manželka se více zajímá o svou přítelkyni než o manžela. John pracuje v rodinné firmě, kterou vlastní jeho žena. Když ta tragicky umírá při dopravní nehodě, John zdědí celou společnost. Po několika měsících ožije přízrak manželky a John se začíná ptát sám sebe, jestli je opravdu mrtvá.

Poručík Borůvka pátrá po ztracené středověké magické knize a záhadně zmizelém vědeckém pracovníkovi. Budova bývalého kláštera, kde je umístěna knihovna, skrývá nečekaná překvapení...

Náročný Dostojevského román nebyl do filmové řeči adaptován mnohokrát: kromě filmu Richarda Brookse z roku 1958 a několika seriálových zpracování stojí za zmínku nápadité zcizovací uchopení příběhu, které natočil v roce 2008 český režisér Petr Zelenka pod názvem Karamazovi. Třídílná sovětská adaptace z roku 1969 se vyznačuje minimálním výskytem filmařských „ozdob": v centru pozornosti zůstává Dostojevského text, interpretovaný herci v takřka divadelním podání. Režisér Ivan Pyrjev měl již na kontě mimo jiné filmové zpracování Dostojevského Idiota a Bílých nocí. Bratři Karamazovi se měli stát jeho posledním dílem: v průběhu natáčení zemřel, pod posledním dílem jsou tak jako režiséři podepsáni představitelé hlavních rolí Kirill Lavrov a Michail Uljanov.

Roku 1928 ztroskotala vzducholoď Italia na ledové kře. Přeživší členy posádky by čekala jistá smrt, kdyby se z velitelské gondoly nepodařilo zachránit vysílačku, kterou si přivolali pomoc. Poté musí mnoho dní čekat na záchranu v červeném stanu, obklopeném ledovou tundrou, než se objeví ledoborec Krasin. V hlavních rolích tohoto nákladného velkofilmu se objevili Peter Firth (velitel výpravy Umberto Nobile), Claudia Cardinale a Sean Connery jako Roald Amundsen.

Šerif MacKenna vlastní mapu legendárního Zlatého údolí. Náhle se mapa stává středem pozornosti nejen banditů, ale i lidí z města. Spojeni chamtivostí a strachem z Apačů se vydávají hledat Zlaté údolí. Příběhy mužů a žen posedlých zlatem se završují v divokém a krvavém vyvrcholení tohoto filmu.

Pařížský architekt Julien si přijede prohlédnout divadelní budovu, v níž se konala světová premiéra Mozartova Dona Giovanniho. Setká se s výtvarnicí Dianou, která zde připravuje výpravu pro baletní inscenaci podle Amazonek německého básníka Heinricha von Kleista. Jeho tragický osud předznamenává i vyústění vztahu Juliena a Diany...

Banka v městečku Friendly skrývá cenné poklady: uloupené zlato i doklady o špinavých obchodech místního šerifa. Není proto divu, že se na její vyloupení chystají hned dvě bandy najednou!

Napínavým příběhem oslavujícím francouzský odboj za II. světové války se režisér vrací k poměrně osobnímu tématu. Detaily o jeho působení v odboji zůstávají z větší částí záhadou, lze však věřit tomu, že sám byl součástí ilegálního odboje. V roce 1943 pobýval v Londýně, kde přečetl dvě nejvýznamnější literární díla francouzské literatury, která vznikla během války – Moře mlčí a Armádu stínů Josepha Kessela. Filmovou adaptací prvního díla zahájil svou kariéru; k druhému se dostal ve svých jednapadesáti letech.

Walter Hollander, majitel cateringové firmy z New Jersey, je na dovolené v Evropě se svou ženou Marion a dcerou Susan. Při letu do Atén je jejich letadlo uneseno do Vulgarie, státu za železnou oponou. Během čekání na povolení k opětovnému odletu Marion trvá na tom, aby šli ven a udělali si pár fotek. Bohužel jsou ve střeženém prostoru, takže je tajná policie podezřívá ze špionáže. Šéf tajné policie Krojak posílá četu vojáků se samopaly, aby je zatkla, ale Hollanderovi prchají k autu amerického velvyslance, které je zaparkované poblíž. Hollanderovi se uchýlí na nedalekou americkou ambasádu. Velvyslanec odcestoval a zůstal jen jeho nešikovný syn Axel, který Hollanderům poskytl azyl. Krojak se je snaží dostat a před ambasádou protestují demonstranti, zatímco se všichni snaží najít nějaký způsob, jak se dostat ven.

Legendární western režiséra Sama Peckinpaha popisuje konec éry Divokého Západu na působivém příběhu bandy desperátů, kteří jsou k sobě vázáni kódem cti. Divoký Západ se rychle mění a jejich snaha o přizpůsobení je marná.

Aido je krásná žena, prokletá svou neukojitelnou posedlostí sexem. Po milostné aféře s mladým studentem se zaplete do několika dalších milostných vztahů, v nichž však postupně přestává rozlišovat mezi fantazií a realitou.

Hlavním hrdinou reportážně laděné parodie je na první pohled spíše nenápadný, bezvýrazný Virgil Starkwell. V „slupce“ neviňátka je ale ukryt gangster. V jedné linii příběhu sledujeme jeho život od neutěšeného mládí, přes postavení utiskovaného, nešikovného a trochu zakomplexovaného židovského mladíka, až k prvním pokusům o loupežná přepadení. Další zachycuje rozhovory s jeho rodiči, spolužáky či známými, kteří svými postřehy a vzpomínkami spoluvytvářejí mozaiku obrazu tohoto zločince. Film natočil v roce 1969 tehdy ještě nepříliš známý tvůrce Woody Allen. Ve svém prvním čistě autorském snímku, kde se vedle režie podílel na námětu a scénáři, si vzal na mušku gangsterky a kriminální filmy.

Třídílná komedie. Uvadající sexsymbol se snaží získat hlavní roli ve filmu tím, že svede syna filmového producenta. Depresivní samotář ve středních letech, jehož pokus o sebevraždu přeruší příjezd hippie dívky. vášnivý fanoušek sexuálních filmů a taxikář, který nabourá svůj taxík poté, co ho rozptýlí půvaby jeho poslední pasažérky.

Archeologové kterým se podařilo najít starý chrám Inků, se stali obětí kletby. Tintin a Handdock se ve snaze pomoci jim a zároveň zachránit profesora Tournesola, rozhodnou podniknout dobrodružství v Peru, aby objasnily tuto záhadu.

Do zdánlivě poklidné domácnosti psychiatra Jaroslava a jeho ženy Žofie, veliké milovnice divadla, vstoupí sluha Josef. Má posloužit zvýšení prestiže rodiny, je však pravým zdrojem zmatků a nesmyslných akcí. V domácnosti nastane opravdový blázinec. Přítel Artur radí, jak se sluhy zbavit. Bude třeba mu namluvit, že paní Žofie je psychiatrický případ. Jenže při sledování téhle motanice vyvstává postupně otázka – kdo je tady vlastně blázen?

Během vojenské diktatury v šedesátých letech se mladý vyšetřující soudce rozhodne vnést světlo do případu podle oficiální verze náhodné smrti opozičního poslance. S pomocí jednoho novináře dokáže úlohu vlády a zatažení armády a policie do této vraždy.

Začátkem března roku 1945 dostává major Kruger jako vojenský velitel města Remagenu příkaz, aby vyhodil do povětří poslední most přes Rýn, a zastavil tak postup americké armády. Most však je posledním záchranným bodem pro zhruba 75 tisíc Němců na druhé straně Rýna. Proto velitel likvidaci oddálí...

Když přijde americký lyžařský tým o jednoho ze závodníků kvůli zranění, je pro světový pohár v Alpách vybrán jako náhradník David Chappellet (R. Redford) – slibný, ale samolibý a solitérní mladík z malého města v Coloradu. Ten se brzy po svém příjezdu dostává do konfliktu s rázným trenérem mužstva Eugenem Clairem (G. Hackman), který arogantnímu nováčkovi nehodlá nijak vycházet vstříc. I přes nepřízeň okolností ale Chappellet dosahuje nečekaně dobrých výsledků a jedině pád v závodě v Kitzbühelu zkazí senzaci, kterou mohl vytvořit. Nezbyde mu než přehodnotit svůj dosavadní přístup a začít hledat chyby jinde než u ostatních. Poté jeho hvězda pomalu stoupá a má před sebou olympijské hry, na nichž hodlá vydobýt absolutní triumf.

Autorem scénáře tohoto solidního westernu je veterán žánru, režisér Burt Kennedy. Scénář vychází z románu Willa Henryho Kdo to jede s Wyattem? a snímek se také objevil pod názvem Kdo to jede s Kanem?. Robert Mitchum ztvárnil hlavní roli Bena Kanea a také zpívá titulní píseň. Kane býval šerif, teď však touží hlavně po tom dostat Franka Boonea, který mu zavraždil syna – vzpomínka na onu hrozivou noc ho straší už léta. Na pomoc si bere nájemného pistolníka Billyho Younga, jehož opustil parťák Jesse Boone, a to po atentátu na mexického generála, který spolu provedli. Kane se stává šerifem města Lordsburg a zamiluje se do tanečnice Lily Beloitové. John Behan a Jesse Boone se pokoušejí Kanea zabít, Lily jej však včas varuje. Kane Jesse Boonea zatýká, a když se dovídá, že je syn člověka, který mu zabil syna, chce ho použít jako návnadu, aby se dostal k jeho otci Frankovi. Zavražděného filmového syna pistolníka Roberta Mitchuma si zde zahrál jeho skutečný potomek Chris.