Nejnovější filmy z roku 1965 Lepsi TV

Film vypráví o dobrodružství Černého Billa, který po přepadení vlaku dokázal obelstít nejen pronásledovatele, ale i samotného šerifa.

Pronásledování rafinovaného Fantomase přivádí tentokrát komisaře Juvea, novináře Fandora a jeho snoubenku Helenu do Říma, kam je svolán významný vědecký kongres. Hvězdou tohoto kongresu má být profesor Lefebvre, vědec zabývající se výzkumem v oboru hypnózy. Jeho objevy jsou tak převratné, že se dá předpokládat, že Fantomas bude mít o stařičkého vědce zájem a postará se o jeho zmizení. K únosu skutečně dojde, ačkoli určit toho pravého profesora mezi třemi navlas stejnými je pro komisaře Juvea úkol nelehký. Při pronásledování má Fantomas jen malou naději na únik, avšak co on má všechno k dispozici?

Smutná komedie, v níž se na malém městě po deseti letech setkávají dva spolužáci - hudebníci: jeden je členem pražského symfonického orchestru, druhý to dotáhl na ředitele městské hudební školy, staví rodinnou vilku a hraje na pohřbech.

Monco, ostrý pohotový zloděj, je na stopě India, nejzákeřnějšího bandity v zemi. Není však sám. Bezohledný poručík Mortimer, Moncův největší soupeř, je odhodlán dopadnout India jako první... mrtvého nebo živého! Ani jednomu se nedaří svou kořist chytit nebo vyřadit se navzájem ze hry, a tak jim nezbývá nic jiného, než začít spolupracovat, protože jinak je čeká jistá smrt z rukou India a jeho krvelačné bandy.

Hrdinou vědeckofantastického příběhu je lékař chudých a zároveň také nadaný vědec dr. Bartoš, který objeví novou metodu dokonalé transplantace lidské tváře. Sám podstoupí operaci v okamžiku, kdy je pod nátlakem donucen změnit obličej gangsterovi Urbanovi Kráječi, který je podezřelý z loupeže a vraždy. Bartoš na sebe bere podobu zločince, ve kterého se poté sám postupně proměňuje. Nejprve ztrácí svou tvář fyzickou a později i mravní.

Nyní spatříme naivní připomínku toho, že televize kdysi vysílala i inscenace živě, avšak v tomto případě získal přímý přenos překvapivě kriminální rozměr. Během vysílání byl totiž zabit jeden z herců - a vidělo to všech oněch pět milionů lidí, kteří televizi sledovali. Vyšetřovatelé pak celou podezřelou událost znovu rekonstruují, aby se dopátrali, zda šlo o nešťastnou náhodu nebo promyšlený zločin...

Marie Fitzgerald O'Malleyová podědila revolucionářské geny svého irského otce a francouzskou krásu a noblesu své matky. Již v útlém dětství se naučila vyrábět a pokládat bomby a především nenávidět Angličany. Po atentátu, při kterém zahynul její otec, nalezne úkryt a útočiště ve voze potulného cirkusu. Francouzská zpěvačka Marie ji oblékne do ženských šatů a postaví vedle sebe na scénu. Více než francouzské kuplety obou zpěvaček přitahují muže všech společenských a věkových kategorií svádivé kostýmy a vnady, o kterých se jim v životě ani nezdálo. V zemi z…

Trpká mozaika líčí konec druhé světové války na moravském venkově očima malého kluka. Olin má od svého otce za úkol převést do bezpečí jejich kobylu. Tu mu seberou ustupující němečtí vojáci a hrdina se začne obávat otcova hněvu. Potká se i s přicházejícími Rusy... Jednoduchou zápletku obestírá předivo vzpomínek, představ a snů. Lyrické i syrové obrazy ukazují ústrky, jež Olin zažívá od svých vrstevníků, jeho nevraživost vůči surovému otci i jeho lásku k matce. Úvaha o pokřivené české mentalitě se objevuje hlavně ve finále, kde venkované doženou k sebevraž…

Ve vsi Komonice, ležící pod stejnojmenným hradem, dojde k zázraku. Krásná Perchta zvaná Bílá paní komonická vystoupí jednoho dne z obrazu, vyhoví prosbám výměnkářky Blažkové a zařídí jí v chalupě vodovod. Té noci totiž navštívila hrad skupina místních trochu podnapilých občanů, kteří vedli právě spor o to, zda Bílá paní opravdu za úplňkových nocích chodí po hradě. Kastelán Pupenec vyluštil nápis na obraze "Věř, ale komu věříš, měř" a formulku vyslovil nahlas. Jako jediný pak byl svědkem Perchtina počínání. Život ve vsi je vzhůru nohama. Předseda MNV a jeho tajemník se vzájemně podezírají z líbivé politiky vůči občanům, do vsi je vypravena zvláštní komise z ministerstva...

Nahořklé zamyšlení nad těžkým osudem slušného člověka, jenž nenalezne sílu jednoznačně odmítnout dotěrnost sebejistého grafomana. Ten totiž plachému kunsthistoriku tak vehementně vnucuje své bezcenné spisky, až mu rozvrátí veškeré pracovní i rodinné jistoty...

Ostrava - Kunčice , 1953: stejný den jako manifestační tryzna za J. V. Stalina se koná pohřeb brigádníka Bédi Nevěřila, tragické oběti byrokratické kádrovací mašinérie... Příběh se odvíjí ve vzpomínkách jiného brigádníka, bývalého novináře Karla Kratochvíla.

Podle povídky Hany Bělohradské „Bez krásy, bez límce“ natočil komorní příběh židovského lékaře režisér Zbyněk Brynych v roce 1964. Po mimořádném snímku „Transport z ráje“ podle literární předlohy Arnošta Lustiga se režisér znovu vrátil do doby nacistické okupace, znovu ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Je to návrat do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu – židovský lékař, docent Braun, kterého mistrně zahrál Miroslav Macháček, nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: strachu. Expresionisticky laděný film Zbyňka Brynycha působivě zachytil onu dusnou, hysterickou atmosféru bezmoci, ale i odhodlání a sebeobětování. Ve filmu se objevila celá plejáda výborných českých herců, například Ilja Prachař, Jiří Adamíra, Olga Scheinpflugová a Josef Vinklář.

Konec války se neodvratně blíží a německá vojska se začínají stahovat z okupovaných území. Malé šarvátky však stále panují vysoko ve slovenských horách mezi ustupujícími nacisty a partyzány. V jedné z nich se ocitnou také partyzáni Ondrej a Stašek, kteří v přestřelce zastřelí dva Němce a podaří se jim zajmout jednoho mladého vojáka jménem Hans. Toho se rozhodnou odvést na štáb. Po vyčerpávající cestě ale zjišťují, že byl štáb vypálen a jejich velení se nyní nachází bůhví kde. Ondrej a Stašek jsou tak uvězněni v zavátých horách společně s Hansem. Ten se ocitá v situaci, že by pro něj útěk do neznámých hor mohl být osudným, a tak je nucen svůj život vložit do rukou svých věznitelů. Hledání štábu se tak pro skupinu mění v zoufalé putování nevyzpytatelnou přírodou, kde je smrt neustále nablízku, stejně jako německý oddíl tankistů s nelítostným nadporučíkem v čele.

Legendární ruská pohádka o pracovité Nastěnce, statečném, ale samolibém Ivanovi a lásce, která si poradí se zlou macechou stejně jako s mrazivým kouzlem berly mrazilky. Bylo nebylo, žil kdysi stařeček, který měl hodnou a pracovitou dceru Nastěnku, jenže si vzal zlou ženu, která je oba týrala stejně jako její rozmazlená dcera Marfuša. A protože Marfuša příliš krásy nepobrala, o to víc macecha nenáviděla půvabnou Nastěnku, a přemýšlela jak se jí zbavit, až ji nakonec jedné kruté zimy do lesa vyhnala a doufala, že tam zmrzne nebo ji vlci sežerou. V lese naštěstí pečoval o zasněžené stromy kouzelný Mrazík, strážce zimního lesa, car metelice a bouře. A ten, protože byl spravedlivý, pomohl Nastěnce a postaral se o ni. A ve stejný čas, ovšem na jiném místě zas, vydal se do světa pohledný silák Ivan. Loupežníky přemohl, s ježibabou si poradil, ale dědečka Hříbečka urazil, takže se stal medvědem a musel konati dobré skutky, aby znovu získal zpět svou lidskou tvář.

O obdivuhodnostech obyčejného života. Pět filmových příběhů na motivy povídek Bohumila Hrabala. Povídky zachycují drobné příběhy ze všedního života, vykreslují svérázné podoby lidských osobností a jejich tragikomickou existenci. Převést tento neopakovatelný hrabalovský styl na filmové plátno vyžadovalo zcela osobitý herecký projev, pro který režiséři zvolili převážně neherce. V každé povídce však můžete objevit toho, podle něhož film vznikl, spisovatele Bohumila Hrabala. Příběhy: Smrt pana Baltazara, Podvodníci, Dům radosti, Automat Svět Romance.

Děj filmu vypovídá o životě v Slovenském štátu během druhé světové války, kdy se obyčejný život pod vládou slovenských klerofašistů měnil a mj. probíhala arizace židovského majetku, neboli krádež židovského majetku Slováky. Hlavní hrdina filmu – drobný živnostník Tóno Brtko, žijící v malém městečku, dostane dekret na obchod staré židovky Rozalie Lautmannové. Tento její obchod byl však v podstatě prázdný, stará paní přežívá díky příspěvkům od židovské obce a Tóno díky své hodné povaze jí není schopen vysvětlit, proč vlastně do obchodu přišel…

Hudební nástroje nemohou nikoho zabít, nikomu ublížit. A vojáci, jak se zdá, v těchto „zbraních“ nacházejí daleko větší zalíbení než v čemkoli jiném. Proti posádce je podniknuta trestná výprava, leč bezvýsledně…

Charlton Heston hraje renesančního umělce Michelangela Buonarroti (6. března 1475 - 18. února 1564), který vymaluje Sixtinskou kapli za imperiálního papeže Julia II. Tuto epickou adaptaci románu Irvine Stoneové natočil režisér Carol Reed. Zatímco román pokrývá Michelangelova života od narození až do smrti, film se zaměřuje na boj vůle mezi perfekcionalistickým umělcem a netrpělivým papežem, který si objednal vymalování slavné kaple.

V zimních měsících roku 1944, krátce před přelomem roku, jsou spojenecké armády připraveny zaútočit na Německo. Hitler však vymyslí poslední zoufalý plán nařídí svým armádám znovu zabrat Francii a obsadit strategicky důležitý přístav v belgických Antverpách. Battle of the Bulge se snaží ukázat dosah konfliktu jak z perspektivy amerického důstojníka tajné služby, tak velitele německé tankové brigády.

Hrdinkou filmu Lásky jedné plavovlásky je mladičká blondýnka Andula. Žije na internátě v malém středočeském městečku, kde na jednoho muže připadá deset žen - a většina je stejně ženatých. Andula touží, stejně jako většina jejich kamarádek, po trošce prosté lidské lásky. Je nezkušená, snadno uvěří slibům a lichotkám. Prožije trapný večer ve společnosti tří obstarožních záložáků a téměř podlehne jednomu z nich - Vacovskému. Až se konečně objeví ten pravý - mladý klavírista Milda. Když s ním stráví noc, je přesvědčena, že právě on je ten pravý. Vypraví se za…

Americký historický film o mužích, kteří rozpoutali válku kvůli ženě. Dramatický příběh se odehrává v jedenáctém století, kdy se lenní rytíř Chrysagon rozhodne využít svého práva "první noci", které mu zaručuje právo strávit svatební noc s nevěstou kteréhokoli svého poddaného. Tentokrát jde ovšem o víc než jen o nezadatelné právo. Vesnická dívka Bronwyn je totiž víc než jen půvabná a energická a šlechtic se do ní zamiloval. Chtěl by ji získat jen pro sebe, což se vůbec nelíbí ženichovi, který vyvolá vzpouru a postaví se proti nařízení a autoritě svého pán…

Tentokrát je četnický oddíl vedený velitelem Gerberem vybrán, aby reprezentoval Francii na mezinárodním sjezdu četnictva v New Yorku. Cruchot, který je opět středem všeho dění má opět problémy se svou dcerou Nicole, která se rozhodne, že se přes jeho zákaz také podívá do Ameriky. Sotva četníci vyrazí, vyrazí Nicole za nimi a podaří se jí dostat na loď jako černý pasažér. V Americe prožije nejen milostnou historku s italským četníkem Aldem, který je tu také na sjezdu, ale také si zazpívá v televizi a hlavně zažije spoustu komických situací se svým otcem, který ji několikrát zahlédne a marně ji po celou dobu četnického sjezdu pronásleduje.

Pokračování filmu ANGELIKA, MARKÝZA ANDĚLŮ se realizuje ve zjednodušeném časovém rozmezí, než Anne Golon (autorka původní knižní Angeliky) popsala… Poté co byl hrabě de Peyrac na základě králova příkazu zatčen za čarodějnictví a posledního lednového dne roku 1661 upálen na Place de Gréve, mladá vdova Angelika najde své místo mezi ostatními opovrženými, tj. u pařížského Dvora Zázraků, místa, kde bandy lupičů a žebráků mají svůj domov. Zde potkává svého přítele z dětství v Poitou – Nicolase, který se stal vůdcem pařížských lupičů. Nicolas je však během jedné rvačky žebráků zabit. Angelika s nalezenými syny začíná nový život jako hospodská u Kokrháče a později ve vlastním podniku „Rudá maska“. V této době prožívá svůj vztah k pronásledovanému pamfletáři Claudovi Le Petit – skutečná postava francouzských dějin (1638 – 1662) – přezdívanému také básník Špína.

Od poloviny 60. let, možná i pod vlivem svých nedávných studentů z FAMU, prožívá Otakar Vávra mimořádnou obrodu svého talentu. Dokázal se totiž zařadit po bok generace o mnoho mladší a veřejnost uchvátit jak křehce lyrickým pohledem, tak zvážnělým zamyšlením nad nenadálými zvraty obyčejných lidských osudů, zvláště marněným životem. Hrdinou tohoto filmu, natočeného podle Hrubínovy předlohy, je knihovník, ušláplý človíček, jenž na prahu stárnutí podnikne cestu do vesnice, kde kdysi prožil mládí. Pokouší se oživit dávné vzpomínky, ale záhy zjišťuje marnost takového počínání. Vávra natočil mimořádně působivý ponor do lidské psychiky, jen stěží se smiřující s poznáním, že minulost nelze vrátit. Vynikající je i tlumená herecká kreace jako vždy uměřeného Karla Högra. (oficiální text distributora)

John Wayne se vrací domů a společně s bratry nachází rodný ranč v cizích rukou. Johna Eldera, který v Clearwateru právě pohřbil svou matku, zastaví šerif a radí mu, aby toto místo rychle zase opustil. Kromě toho mu sdělí, kde se může sejít se svými třemi bratry. Když mu pak řekne, že se Elderův ranč zatím stal vlastnictvím Morgana Hastingse a že jeho otec krátce předtím zemřel za podivných okolností, vydají se po shledání všichni čtyři bratři za Hastingsem.

Neznámý muž pronikne mezi osádku britského vojenského letadla, zneškodní ji a přistane na moři. Podaří se mu získat dvě atomové bomby pro muže, který je využije k vydírání Velké Británie. Požaduje do dvou dnů sto miliónů liber v diamantech. Bondovi nezbývá, než aby přerušil své léčení a vydal se pod mořskou hladinu, kam nebezpečný zločinec ukryl ukradené zbraně. Pro svoji výpravu samozřejmě získá půvabnou průvodkyni. Stejně jako v dalších dílech se ani v THUNDERBALLU nenechal Sean Connery při natáčení kaskadérských scén zastupovat.