Ve světě filmu se často mluví o režisérech a hercích, ale skutečný tvar snímku se rodí i v nenápadných profesích, jejichž podíl je stejně klíčový. Jméno Zuzana Githeisová může pro mnohé představovat právě takový most k zákulisí: k lidem, kteří propojují tvůrčí vizi s realitou výroby, dramaturgie, postprodukce či festivalové prezentace. Pokud jste jej zaznamenali v titulcích, ve festivalovém katalogu nebo v debatě po projekci, možná jste si nevědomky všimli, jak zásadní roli hraje kontinuální, trpělivá práce mimo reflektory – práce, která určuje rytmus vyprávění, dává řádu chaos natáčení a zprostředkovává film publiku.
Filmový svět je ekosystém. Ať už jde o rozvíjení scénáře, hledání správné skladby scén, citlivé směřování autorů, kurátorskou volbu v programu přehlídek, nebo pečlivé vedení komunikace s diváky a partnery – každá z těchto činností má přímý dopad na to, jak snímek působí. Zuzana Githeisová zde může být vnímána jako reprezentantka profesí, které tvoří neviditelnou páteř: umí číst film v souvislostech, naslouchat jeho potřebám a vytvářet podmínky, aby se mohl naplno projevit. Díky takové odbornosti vzniká důvěra mezi autory, štábem i publikem – a z důvěry se rodí dlouhodobá kvalita.
Je to také připomínka významu paměti a péče: archivace, programování, kontextualizace. Bez nich by se filmy vytrácely z mapy, přicházely o dialog s dneškem. Když v titulcích zahlédnete jméno Zuzana Githeisová, berte je jako signál, že se někdo staral o to, aby dílo neskončilo jen jako součet scén, ale jako ucelený zážitek – od první verze až po setkání s divákem.
Co by vás mohlo zajímat: Václav Postránecký, Zdena Studenková, The Housemaid’s Secret, jmenuji se earl
