Jméno Thomas Edison se ve filmovém světě nepojí jen s žárovkou a laboratoří plnou pokusů, ale především s okamžikem, kdy se pohyblivé obrázky proměnily v průmysl. Edisonův tým – zejména W. K. L. Dickson – sestrojil Kinetograf a Kinetoskop, aparáty, které umožnily první systematické natáčení a individuální sledování filmů. V improvizovaném ateliéru Black Maria vznikaly rané snímky, od drobných kuriozit po výjevy z každodennosti, jež naznačily, že kamera nemusí jen dokumentovat, ale také vyprávět. Tato fáze položila základ pro produkční model, v němž se technická vynalézavost mísí s dramaturgickým instinktem i podnikatelskou odvahou.
Stejně výrazná je ale Edisonova role obchodníka. Jeho patentová strategie vyústila v Motion Picture Patents Company, tzv. Edisonův trust, který standardizoval formáty i přístroje a zároveň svazoval konkurenci. Tvrdé vymáhání práv paradoxně urychlilo geografický přesun filmařů na západ a přispělo k formování Hollywoodu jako útočiště před žalobami i jako místa s ideálním světlem a celoročním počasím. V Edisonově zázemí vznikl i průlomový hit The Great Train Robbery Edwina S. Portera, který střihem a paralelní akcí naznačil, jak bude film vyprávět napříč dekádami. A přestože Edisona lákala i synchronizace obrazu a zvuku – experimenty Kinetofonu – teprve pozdější technologická vlna dala zvukovému filmu stabilní tvar.
Téma „Edison a film“ je tedy dialogem mezi vynálezem a monopolem, mezi laboratoří a jevištěm. Edisonova práce urychlila zrod kinematografie, jeho patenty zase vyvolaly reakci, která z ní udělala otevřenější a dravější odvětví. V jeho stínu se dodnes odehrává spor o to, kde leží hranice mezi ochranou inovace a svobodou tvorby – spor, který formuje nejen technologii projekce, ale i povahu příběhů, jež na plátně prožíváme.
Co by vás mohlo zajímat: Rock Hudson, Maya Angelou, Babe Ruth, Mark Twain
