Malý Sheldon je sice televizní seriál, ale jeho témata, jazyk i způsob vyprávění se výrazně protínají se světem filmu. Sledujeme dětství výjimečně nadaného chlapce v texaském městečku a střet jeho racionálního pohledu s chaotickostí rodinného a školního života. To je archetyp, který známe z mnoha filmů o géniích a podivínech: napětí mezi genialitou a potřebou sounáležitosti, humor rodinných situací a zároveň melancholie osamělosti. Vizuální styl, práce s dobovou atmosférou a hudbou i pečlivě rytmizovaný humor připomínají filmové coming‑of‑age příběhy, které spoléhají na jemné detaily, pauzy a tiché momenty, jež dávají komickým scénám lidské měřítko.
Seriál také těží z motivů, které film často využívá při „origin stories“ známých postav: dívá se zpět, pátrá po kořenech zvláštností, a vypráví, jak se rodí osobnost. Využití voice‑overu, kdy dospělý Sheldon komentuje vlastní dětství, připomíná filmové memoáry – rámuje děj, propojuje epizody a dodává reflexivní vrstvu. Malý Sheldon přitom funguje jako most mezi světy: z televizní komedie si bere seriálovou kontinuitu a z filmu si půjčuje způsob, jak skrze obraz, rekvizity a dramaturgii epochy budovat náladu a téma. A právě to, že se citlivé rodinné momenty potkávají s analytickým humorem i s filmovou nostalgií, dává příběhu univerzální přitažlivost pro diváky, kteří milují chytré komedie stejně jako dojemné filmové dospívání.
Co by vás mohlo zajímat: Montana Jordan, Emily Osment, Společnost mrtvých básníků, wil wheaton
