Layer Cake bývá vnímán jako most mezi hravě rozcuchaným britským gangsterským filmem devadesátých let a jeho dospělejší, chladnější podobou nového tisíciletí. Režijní debut Matthewa Vaughna přináší místo okázalé frajeřiny chirurgicky přesnou studii o tom, jak fungují hierarchie moci – vrstvy „dortu“, do nichž se člověk propadá tím hlouběji, čím výš si myslí, že stoupá. Bezejmenný obchodník s drogami, ztvárněný Danielem Craigem, chce v klidu odejít, ale ocitá se v labyrintu laskavostí, dluhů a zrady. Filmovým jazykem to znamená pečlivé rámování, ledově klidné tempo a vyprávění, které místo akčních výkřiků sází na napětí z kompetence a kalkulu.
To, co se prolíná světem filmu, je tu nejen žánr, ale i společenské čtení: Layer Cake proměňuje gangstery v manažery, obchody v due diligence a násilí v vedlejší efekt trhu. Postavy mluví jazykem transakcí a reputace, takže i malé gesto má cenu akcie – a pád přichází dřív, než stačí vystoupit. Stylová vytříbenost, ironický hlas vypravěče a chladná barevnost vytvářejí tón, který ovlivnil další britské i mezinárodní krimi. Pro Craiga znamenal film průlom a pro Vaughna manifest: žánr lze dělat s elegancí, ale bez iluzí. Výsledkem je moderní krimi, která je současně napínavá i analytická – a ukazuje, že ve vrstveném koláči moci se sladká poleva vždycky platí hořkou cenou.
Co by vás mohlo zajímat: Sam Elliott, Hunger Games: Vražedná pomsta, Po krk v extázi
