How to Make a Killing je název, který v sobě nese dvojí význam: vydělat balík a zároveň přivést někoho do záhuby. Film s tímto tématem se pohybuje na hraně investigativního dokumentu a napínavého thrilleru a sleduje, jak se z lidské bolesti stává zboží. Mapuje řetězec, v němž marketing, algoritmy a agresivní prodejní taktiky vytvářejí iluzorní pocit bezpečí, zatímco skutečné náklady nesou pacienti, jejich rodiny a často i přehlížení whistlebloweři. V centru stojí otázka: kdo profituje a kdo platí?
Filmařský jazyk tu funguje jako lupa i rengen současně. Rytmický střih skládá mozaiku z interních prezentací, anonymizovaných výpovědí, útržků e‑mailů a chladně přesných grafů. Rekonstrukce klíčových momentů s minimalistickou výpravou nechávají vyniknout tichu, v němž rezonují čísla, zatímco zvuková stopa pracuje s tikáním a zadrhávajícími dechovými smyčkami. Kamera kontrastuje sterilní zasedačky s intimními obýváky, aby ukázala, jak abstraktní zisk mění konkrétní životy.
Etický střed snímku zdůrazňuje dvojznačnost titulního „killing“. Zatímco PR oddělení mluví o inovaci a volbě spotřebitele, před objektivem se vrství příběhy o závislosti, zadlužení a ztrátě důvěry. Regulátor je tu postavou v permanentním skluzu, svázaný procedurami i politickým tlakem, kdežto insider, který promluví, nese cenu za pravdu. Film se vyhýbá laciné moralizaci a místo toho skládá důkazy, aby divák sám pocítil tíhu strukturálního selhání.
How to Make a Killing tak ukazuje, jak může kinematografie převést složitá čísla do emocí a z abstraktních schémat učinit hmatatelnou zkušenost. Je to výzva i nástroj: pro diváky, novináře, pedagogy i politiky. Připomíná, že obraz má moc narušit komfortní narativy a že transparentnost není jen hodnota, ale praxe vybojovaná trpělivou investigací. A ptá se, zda lze změnit systém, v němž se „zabíjí“ tiše – exaktností tabulek a rozhodnutími za zavřenými dveřmi.
Co by vás mohlo zajímat: Jorga Kotrbová, vetřelec vs. predátor, Kind Hearts and Coronets, John Patton Ford
