David Bryan, klávesista legendární skupiny Bon Jovi, je zajímavou postavou všude tam, kde se prolíná svět populární hudby a audiovizuální vyprávění. Nejde totiž jen o hráče stojícího v pozadí rockových hymnů, ale o skladatele, který dokázal převést energii stadionového rocku do dramatické formy příběhu. Právě tím se přirozeně dotýká filmového světa: jak prostřednictvím toho, že písně Bon Jovi znějí v řadě filmů a seriálů, tak především díky svým muzikálům, které staví most mezi plátnem a jevištěm.
Nejvýraznější spojnicí je The Toxic Avenger, muzikál, k němuž Bryan složil hudbu a který vychází z kultovního stejnojmenného filmu studia Troma. Jde o ukázkový příklad transmediálního putování příběhu: film inspiroval divadelní adaptaci a ta se následně stává lákavým materiálem pro záznamy, živé přenosy či další audiovizuální zpracování. Podobně Bryanovo oceňované dílo Memphis ukazuje, jak je možné spojit rytmus černošského rock’n’rollu s dramatem o společenských proměnách – a jak snadno pak takový titul míří ke zfilmování jevištní verze nebo k televizním uvedením, která rozšiřují jeho dosah za hranice divadla.
Pro film má Bryanův rukopis ještě jeden význam: jeho klávesové textury a melodická invence jsou typem hudby, která umí okamžitě vyvolat emoci, načrtnout čas a místo a zafixovat postavu v paměti diváka. Když se pak písně Bon Jovi, na jejichž podobě se podílel, vetknou do klíčových scén, vytvářejí pamětihodné montáže i závěrečné katarsní momenty. Z tohoto pohledu je David Bryan důkazem, že hranice mezi rockovým pódiem, divadelním prknem a filmovým plátnem jsou propustné a že silná hudební identita dokáže nést příběhy napříč médii.
Co by vás mohlo zajímat: Richie Sambora, Alec John Such, Doc McGhee, Lojza a Pepa
