Chris (Christopher) Fowler je výraznou postavou na pomezí literatury a filmu: britský spisovatel a scenárista, jehož tvorba i profesní zázemí dlouhodobě dialogují s kinem. Jeho povídky a romány, často nasáklé městskou gotikou a s důrazem na atmosféru Londýna, pracují s napětím, rytmem a obrazností tak, jako by byly už od prvních vět komponované pro kameru. Není to náhoda – Fowler strávil roky v zákulisí britského filmového průmyslu a přesně ví, jak příběh na plátně dýchá, kde má zrychlit a kdy nechat tmu promluvit.
Tato zkušenost z marketingu a tvorby kampaní pro filmy – od plakátů po texty k trailerům – mu dala jedinečný cit pro žánr a publikum. V memoárovém psaní se k těmto kořenům vrací a s láskou i ironií popisuje, jak se rodí cinefilie i jak funguje stroj na sny, když se rozsvítí projektor. Fowler vnímá film nejen jako cíl adaptace, ale i jako startovní čáru: jeho prózy jsou plné vizuálních nápadů, zvukových obrazů a střihačského tempa, které čtenáře vedou scénu po scéně.
Není proto překvapením, že řada jeho krátkých próz našla cestu k nezávislým filmařům a vznikly z nich krátkometrážní adaptace s výrazným hororovým a thrillerovým nábojem. Zpětně pak kino ovlivňuje i jeho psaní – motivy z klasických žánrů přetváří do současné podoby, kombinuje humor s mrazivostí a staví postavy, jež jsou dost plastické, aby si o filmové zpracování přímo říkaly. Chris Fowler tak působí jako most mezi stránkou a plátnem: ukazuje, že film může být inspirací, partnerem i výslednou stanicí jednoho a téhož příběhu.
Co by vás mohlo zajímat: Shane T Harris, Nada Despotovich, John McShane, Mary Joe Fernández
