Alfonso Ribeiro je pro většinu diváků nesmazatelně spjatý s televizí, přesto jeho dráha krásně ukazuje, jak se hranice mezi filmem a televizí prolínají. Jako Carlton Banks z Fresh Prince of Bel-Air vytvořil komediální archetyp uhlazeného perfekcionisty s odzbrojující dávkou sebereflexe a taneční nadsázky. Tento typ postavy – pečlivý, rytmicky přesný, a přitom citově průhledný – se pak stal referenčním bodem i pro filmové komedie devadesátých let, které čerpaly z podobné dynamiky kontrastů a situačního humoru.
Ribeiro navíc prokázal, že se nebojí překračovat očekávání spojená s televizní škatulkou: v raných devadesátých letech si zahrál v kultovním hororu Ticks (1993), kde místo uhlazenosti vsadil na drsnější energii a přímý fyzický projev. Tím připomněl, že herec zrozený v sitcomu může přenést svůj timing a práci s tělem i do filmového žánru, který stojí na úplně jiném napětí. Jeho taneční jistota, vypilovaná už od dětských let, se přirozeně propisuje do choreografie pohybu před kamerou – ať jde o gag, akci, nebo jen nenápadný detail v záběru.
Zajímavý je i vliv jeho ikonické „Carlton“ image na popkulturní paměť: filmové komedie a teenagerské snímky často pracují s podobným typem kontrastu mezi sebevědomím a rozpačitostí, který Ribeiro dovedl k dokonalosti. Jako režisér a moderátor si navíc osvojil přesnou práci s rytmem scény, publikem a pointou – dovednosti, které jsou základní gramatikou filmového humoru. V součtu tak Ribeiro představuje most mezi televizním sitkomem a filmovým vyprávěním: důkaz, že výrazná osobnost a precizní timing mohou plynule cestovat napříč médii a obohacovat filmový jazyk.
Co by vás mohlo zajímat: Daphne Maxwell Reid, James Avery, Karyn Parsons, Tatyana Ali
