Akční špionská série s Tomem Cruisem v roli agenta Ethana Hunta se těší popularitě mezi fanoušky i po dvaceti letech a pěti vydaných filmech. Velmi pozitivně vyznívají i ohlasy na vůbec nejnovější pokračování s podtitulem Fallout, které si před časem odbylo premiéru v Paříži. I fanoušci, kteří zatím nevynechali jediný díl, ale v našem článku o sérii zaručeně najdou nějakou novou zajímavost.
1) Kousky Toma Cruise
Začít musíme pochopitelně kaskadérskými kousky hlavní hvězdy, Toma Cruise. Ten točí i smrtelně nebezpečné scény bez kaskadérů a spousta toho, co ve filmech vidíte, proto vznikla bez pomoci počítačové magie. Cruise skutečně visel na startujícím letadle (jen přitom měl speciální kontaktní čočky, aby dokázal udržet otevřené oči) a skutečně šplhal v Dubaji po mrakodrapu Burdž Chalífa.
Ve druhém díle také skutečně natočil scénu, v níž se vražedný nůž zastaví až těsně nad jeho okem. Režisér chtěl původně, aby se zbraň nedostala do tak nebezpečné vzdálenosti, Cruise ho ale nakonec přesvědčil. Vznikl proto speciální mechanismus s lankem, který nůž zastavil zhruba jen centimetr nad hercovou oční bulvou.
Ikonickým se stalo také spouštění se na laně, které se ukázalo ve všech dosavadních dílech série.
2) Do Prahy raději příště ne
Nejspíš víte, že se první díl točil v našem hlavním městě. Možná však netušíte, že se u nás Tomu Cruisovi a jeho týmu moc nelíbilo. Filmařům totiž přišlo, že je půl milionu korun denně za natáčení v Lichtenštějnském paláci příliš přehnaná částka a vyjádřili názor, že se Česko překlopilo z komunismu rovnou do zběsilého kapitalismu.
Podle deníku New York Times se ke sporu dokonce vyjádřil i tehdejší prezident Václav Havel, který argumentoval ve smyslu, že lidé nechápou koncept nepřímého zisku. Samo vyobrazení Prahy v do té doby největší filmové produkci, která do naší země dorazila, je totiž reklamou na samotné město, která by přitáhla další filmaře i turisty.
3) Série je založená na seriálu
Možná tušíte, že před velkofilmy existovaly i seriály Mission: Impossible. Dost možná jste však netušili, že tvůrci obou nepatří mezi fanoušky současné hollywoodské verze. Herci Peteru Gravesovi se nezamlouvalo, že tvůrci zachovali jméno jeho postavy Jima Phelpse a jeho kolegovi Martinu Landauovi se zase nelíbil původní scénář, který počítal se smrtí hlavních seriálových postav.
Jednoho z režisérů Rezu Badiyiho si zase pozval Paramount jako konzultanta. Brian De Palma, který natáčel film, mu ale vysvětlil, že jeho dílo nebude seriál vůbec připomínat a Badiyiho přítomnost na place bude akorát nepříjemná pro všechny zúčastněné.
První díl je přesto stále místy víc špionský než akční, neboť například neobsahuje žádné přestřelky. Co víc, Ethan Hunt v něm ani jednou nevystřelí z pistole.
4) Obří kampaň Applu
Když se v půlce devadesátých let první díl chystal do kin, zaplatila společnost Apple 15 milionů dolarů za propagaci svých produktů právě prostřednictvím Mission: Impossible. Vznikly tak například televizní reklamy se záběry ze snímku a Powerbook 5300c se dokonce dostal do filmu v rámci product placementu.
5) Jeremy Renner měl v Ghost Protocolu převzít sérii
Jeremy Renner prostě nemá štěstí. Ve čtvrtém díle z něj tvůrci chtěli udělat nástupce Toma Cruise a v sérii pokračovat dál právě s ním v ústřední roli. Nevyšlo to ale, podobně jako se nepodařilo z Rennera udělat hvězdu další velké série Jason Bourne. Představitel Hawkeye z Avengers je možná oblíbeným a velmi schopným hercem, na významné hlavní role ale zatím většinou jen marně čeká. Pokud tedy nepočítáte Jeníčka s Mařenkou67 %.
6) Odmítnutý soundtrack Alana Silvestriho
Skladatel Alan Silvestri se do povědomí filmových fandů zapsal hlavně svou prací na soundtracku k Návratu do budoucnosti. Letos pak jeho hudba hrála kupříkladu ve filmech Avengers: Infinity War89 % nebo Ready Player One83 %. Původně se ale měla objevit také v prvním díle Mission: Impossible73 %.
Testovacím divákům se ale soundtrack nezamlouval a tvůrci si proto sehnali nového skladatele, Dannyho Elfmana. Alan Silvestri pak prý následně zužitkoval některé motivy v Likvidátorovi62 % s Arnoldem Schwarzeneggerem.
7) Spielberg přispěl foťákem
Ač se tomu dnes už jen těžko věří, není tomu tak dlouho, co je součástí každého mobilního telefonu digitální fotoaparát. Lidé si museli ještě před patnácti, dvaceti lety vystačit se samostatnými přístroji, mezi které patřily i foťáky na jedno použití. A právě jeden takový jsme viděli ve třetím díle série76 % – Ethan Hunt pomocí něj totiž přijímá misi.
Původně mělo jí o klasický fotoaparát, pak ale slavný režisér Steven Spielberg navrhl svému kolegovi J. J. Abramsovi drobnou změnu a právě ta se nakonec ocitla ve filmu.
8) Promiňte, vy to čtete?
A ještě jedna zajímavost ze trojky – když padouch herceBillyho Crudupa odhalí Huntovi, že je ve skutečnosti padouchem, čte své repliky z cedulí, které Tom Cruise skrytě drží. Dialogy prý totiž vznikly až těsně před natáčením samotné scény a Crodup se je jednoduše nestihl naučit.
9) Kvůli MI 2 jsme nemuseli mít Gandalfa a Magneta
Dokážete si představit, že by hrál Gandalfa někdo jiný, než Ian McKellen? Skoro k tomu došlo! Herce totiž chtěli obsadit tvůrci Mission: Impossible 258 %, ten ale odmítl. Nedostal totiž celý scénář a nedokázal proto prý posoudit, zda se bude jednat o kvalitní film, se kterým by chtěl spojit své jméno.
Už dalšího dne pak ale Bryan SingerMcKellena požádal, aby ztvárnil padoucha Magneta v X-Men a záhy se ozval i Peter Jackson s nabídkou ikonické role Gandalfa.
Dlužno podotknout, že jsme díky stejnému filmu měli Hugha Jackmana jako Wolverina. Superhrdinu měl totiž původně ztvárnit Dougray Scott, nedokázal ale natáčení stihnout právě kvůli svému angažmá v akční špionské sérii.
10 Děsivá reklama
V rámci propagace použilo studio Paramount mimo jiné audiopřehrávače v novinových prodejních automatech, které hrály ústřední melodii série. Některé z nich se ale uvolnily a spadly na štosy tiskovin, čímž vyděsily mnohé zákazníky, kteří je považovali za nastražené bomby. Je v tom jistá ironie, když uvážíte, že během úvodní znělky kamera tradičně sleduje cestu zapáleného doutnáku k explozi.
