Nejlepší filmy ze země Sovětský svaz

Tento film, považovaný za mistrovské dílo slavného ruského režiséra, je inspirován románem bratří Strugackých, i když si ze svého literárního předobrazu ponechává pouze základní prvek – Zónu. Zóna, záhadné a přísně střežené místo, se rozkládá na několika kilometrech čtverečních a prý vznikla v důsledku dávné návštěvy mimozemských bytostí. Toto území je plné nástrah a životu nebezpečných prostorových anomálií, přesto přitahuje lidi svým tajemstvím. Uprostřed Zóny se údajně nachází místnost, ve které se mohou splnit nejhlubší lidská přání. Hlavní postava filmu, Stalker, je průvodcem pro ty, kteří cítí neodolatelné nutkání vstoupit do tohoto nebezpečného území. Stalker je věčně nespokojený člověk žijící se svou ženou a dcerou na okraji Zóny a čas od času se pouští do odvážných výprav za její hranice.

Ta letní noc roku 1939 je pro Ivana Sanšina nocí svatební. Přesto na jeho dveře zabuší KGB a Ivan se dozvídá, že jeho soused byl před hodinou zatčen. Neví, co se stane s ním, obává se, že už nikdy neuvidí svou ženu, přestože nic neprovedl. Je odvezen ulicemi noční Moskvy, ale místo na popraviště se dostane až k samotnému Stalinovi a jako promítač filmů se stává součástí diktátorova vnitřního kruhu.

Malá Věra představuje dlouhometrážní filmový debut scenáristky Mariji Chmelikové a jejího manžela, režiséra Vasilije Pičula, který na sebe soustředil pozornost jak doma, tak v zahraničí. Doma upoutaly diváky nejprve eroticky odvážné scény (do perestrojky tady byl sex na plátně tabu) a následně pravdivá výpověď mladých tvůrců, kteří byli schopni bez falešného zastírání zachytit obraz mentality obyčejných lidí a jejich konzumního životního stylu.

Střihový historický dokument, který na příkladu fašismu odhaluje vznik totalitních režimů. Do té doby nevídané využití archivních materiálů popisuje dění v Evropě ve dvacátých až čtyřicátých letech 20. století. Film vznikal za Chruščova, po kritice kultu osobnosti, a dá se v něm jasně vysledovat podobnost mezi Mussoliniho a Hitlerovým fašismem a Stalinovým komunismem. V ruském originálu film komentuje sám režisér Romm, v české verzi jeho monolog přemluvil Miroslav Horníček.

Rok 1805. V Petrohradu vychází Manifest o vypovězení války Francii. Rusko se spojuje s Anglií a Rakouskem proti Napoleonovi Bonaparte, který již uchvátil půl Evropy … V salónu dvorní dámy carevny, Anny Šerer, v domech hraběte Rostova a knížete Bolkonského, na plesech i v salónech petěrburské a moskevské smetánky se s obavami hovořilo o vojenské akci proti – jak se domníval Pierre Bezuchov – největšímu člověku na světě. V Moskvě umírá starý hrabě Bezuchov a jeho syn – levoboček – získává moc nad obrovským majetkem. Kníže Andrej Bolkonskij, který nechal ženu Lízu v péči starého knížete, se stává pobočníkem generála Michaila Kutuzova. Padesátitisícová ruská armáda pod velením Kutuzova vstupuje na rakouské území, aby se spojila se svazovou armádou rakouského generála Macka a ke společnému postupu proti Napoleonovi. Čeká je bitva u Slavkova, od té doby nazývaná ,,bitvou tří císařů“.

Na povrchu planety Venuše bují život. Nepřátelský život... Rok 2020, Měsíc je kolonizován a před lidstvem leží další významná vesmírná meta. Je jí planeta Venuše, která svými životními podmínkami, podobnými těm na Zemi, dává naději k nalezení mimozemského života. Posádky tří vesmírných lodí: Vegy, Siria a Capelly se spolu s robotem Johnem vydávají na průzkum planetárního povrchu. Jaké je však jejich překvapení, když na Venuši naleznou životní formy ne nepodobné těm z dávné historie planety Země. A ne všechny jsou jim přátelsky nakloněné...

Jegor je recidivista, který se po propuštění z vězení rozhodne dočasně zůstat u ženy, s níž si během výkonu trestu dopisoval, ale nakonec svůj plán přehodnotí a rozhodne se s ní začít nový život. Její příbuzní a ostatní vesničané se na něj dívají s podezřením, ale skutečným nebezpečím je jeho dosavadní život, který se rozhodl opustit.

Příběh je situován do rómského prostředí. Zobar v předvečer Nového roku a současně i nového století s přáteli krade koně důstojníkům v kasárnách a prodává je. Vojenská hlídka ho zraní, ošetřuje ho Rada, o které se povídá, že umí čarovat. Rada zmizí a když ji zamilovaný Zobar znovu uvidí, prosí ho, aby ji nechal. Zobar dále krade koně, hledají ho vojáci, kteří při tom zpustoší tábor. Zobar má být oběšený, a přímo z šibenice skočí na koně a zachrání se. Rada mu vyzná lásku, Zobar žádá v tábore o její ruku, ale nechce se vzdát vlastní svobody. Když se mu Rada vysměje, bodne ji nožem a jeho zezadu probodne Radin otec Danillo. Milenci v objetí padají na zem..

Poslední film historické trilogie podle románů Henrika Sienkiewicze Ohněm a mečem, Potopa a Pan Wolodyjowski, která se odehrává v 17. století, se postupně věnuje třem velkým válkám, které Poláci vedli proti Ukrajincům, Kozákům a Tatarům v době povstání Bohdana Chmelnického /Ohněm a mečem/, válce proti neporaženým Švédům / Potopa/ a válce proti Turkům a Tatarům, o které pojednává tento film, jehož hlavním hrdinou je plukovník Michal Wolodyjowski, nejlepší šavle Polska.

Na svém prvním velkém plese se Nataša Rostovová seznámila s knížetem Andrejem Bolkonským. Zamilovali se do sebe a kníže Andrej přijíždí do domu Rostovových žádat o ruku mladé hraběnky. Získal svolení, ale z celé řady důvodů byla svatba odložena o rok. Nedlouho před vypršením stanoveného termínu uzavření sňatku se v salónu Elen Bezuchovové přiznává její bratr Anatol Kuragin k zoufalé lásce k Nataše. Nataše se rozhodne s Anatolem uprchnout. Uprchlíci jsou však včas zastaveni. Kníže Andrej ruší dohodu a vrací Nataše její dopisy i portrét.

Sovětský film ze života mladých lidi. Taťána Sergejevna ukončila studium na pedagogickém institutu a přijela do průmyslového městečka, kde měla vyučovat na večerní škole dělnické mládeže. Mezi žáky je i slevač Saša Savčenko, lehkomyslný chlapec, který rád plete děvčatům hlavy. Saša se zamiloval do vážné Taťány, ale zdálo se, že beznadějně. Tafána nevěřila v lásku povrchního Saši. Po několika potyčkách ve třídě přestal Saša navštěvovat školu a zdálo se, že k sobě už nikdy nenajdou cestu. Čas ubíhal a do Zarečné ulice přišlo jaro. Saša nemohl zapomenout. Jednoho dne pňšel za Taťánou, která poznala, že už nemusí pochybovat o opravdovosti jeho lásky.(Filmový přehled)

Holandsko, Rakousko, Itálie, Polsko, Španělsko i Německo byly pokořeny Napoleonem. 12. června 1812 překročila armáda velkého dobyvatele ruské hranice a začala vlastenecká válka. Vlast je v nebezpečí a mladý Péťa Rostov oznamuje rodičům svůj úmysl nastoupit vojenskou službu. Za těžkých bojů ruská vojska ustupují, hoří Vitebsk, Smolensk ... Před rozhodující borodinskou bitvou se vojáci, důstojníci, domobrana i polní maršál Kutuzov modlí k iverské ikoně Matky Boží. Ve svém sídle umírá starý kníže Bolkonskij. Mezi Natašou Rostovovou a Pierrem Bezuchovem vzniká důvěrný vztah.

Adaptace Shakespearovy tragédie vypráví o králi, který rozdá království dvěma úlisným a krutým dcerám a zapudí třetí, jejíž lásku pochopí, až když se sám dostane na dno lidské bídy. Kozincev zde předestírá apokalyptický obraz světa, který se vymkl mravnímu řádu a řítí se do propasti.

Fantasticko-kriminální dobrodružství pod vrcholy ledovců.

Napoleonova armáda došla do Moskvy. V průběhu porady přijímá polní maršál Kutuzov nelehké rozhodnutí: ruská vojska musí ustoupit přes řeku Moskvu na Rjazaňskou cestu. Začal velký ústup obyvatel z města, které je pro každého Rusa svaté. Napoleon marně očekával uvítací delegaci se symbolickými klíči od Moskvy - vstoupil do vylidněného a téměř zcela vypáleného ruského hlavního města. Pierre Bezuchov se rozhodl anonymně zůstat v Moskvě, aby zabil Napoleona – on sám přitom buď zahyne, nebo ukončí neštěstí celé Evropy...

Klasická ruská pohádka o království zrcadel a o dívence Olje, která pomůže zachránit říši pohádek před vládou pokřivených zrcadlových přízraků. Ola je neposlušné děvčátko, které vyrůstá u své babičky, protože rodiče musí celý den pracovat. Jednoho dne na ni promluví velké zrcadlo, které je vstupní branou do pohádkové říše za zrcadlem. Ola vejde dovnitř a potká se se svým zrcadlovým odrazem – Alou. Na obě děvčata čekají napínavá dobrodružství a především záchrana velké pohádkové říše.

Kultovní sovětské sci-fi. Venuše hostí prehistorický svět. Veleúspěšná ruská adaptace románu Alexandra Kazanceva patřila ve své době k nejslavnějším sci-fi filmům, který si získal své početné fanoušky i na "Západě". Dnes jde o zcela raritní snímek, který se řadí po bok nepřekonatelných fantasy děl Karla Zemana. Popisuje osudy několika astronautů, kteří jako první lidé přistanou na planetě Venuši a objeví zde prehistorický svět. Sotva vystoupí z kosmické lodi, začnou je ohrožovat nejen mimozemští dinosauři, ale i zákeřná pranemoc, na kterou zřejmě neexistuje lék...

Antarktida, kraj na konci jižní polokoule, je místem nesrovnatelné krásy s ostatními částmi světa. Tento obrovský území pokrytý ledem, kde vládne věčná noc a polární záře, se připravuje na jaro. Vrací se zde tučňáci, kteří si zde hledají svá místa, která opustili v zimě. Tučňáčí otcové jsou prvními, kteří připlouvají na pevnou zem a začínají budovat hnízda. Jejich úkolem je připravit hnízdo pro svá mláďata, která se brzy narodí. Matky tučňáků se k nim brzy přidají a snesou vejce. Tak pokračuje cyklus života. Tučňáčí rodiny jsou nyní opět pohromadě a brzy se zde objeví malý prcek jménem Lolo...

Klasické zpracování pohádky o Popelce. Popelka (Yanina Zhejmo), dcera královského lesníka, žije se svým otcem (Vasili Merkuryev), zlou macechou (Faina Ranevskaya) a dvěma sestrami. Otec se ale své zlé ženy natolik bojí, že dělá přesně to, co ona poručí, a to i na úkor své milované dcery Popelky, která je tak pro svoji macechu a nevlastní sestry jen ušmudlanou služkou. Jednoho dne se zastaví za otcem král (Erast Garin) a pozve svého lesníka i s rodinou na královský ples. Poté, co na něj macecha, sestry i otec odjedou, zůstane všemožnými pracemi zaúkolovaná…

Na pohřbu bývalého velitele se sejdou čtyři frontoví přátelé. Každý z nich se po válce ubíral jinou cestou, a tak se po letech namísto sapéra, radiotelegrafisty, minéra a rozvědčíka setká ředitel závodu, hlavní účetní, redaktor a opravář. Pravděpodobně by šlo o konvenční schůzku, kdyby nezasáhla náhoda: pomocník opraváře Prichoďka utrpí při manipulaci s plynovým potrubím vážné zranění. Mezi přáteli mizí zdrženlivost a opět se sblíží. U bývalé zdravotnice oddílu Ráji pak vzpomínají na Běloruské nádraží, kam se po válce vraceli, vítáni svými nejbližšími. Měli tehdy své zásady a ideály, kterým se pokoušeli nezpronevěřit ani v běžném životě? Tragikomickou reflexi válečné minulosti, zasazenou do průběhu jednoho dne, natočili vrstevníci synů těch hrdinů, o kterých vypráví film. Vyznačuje se velmi dobře napsanými postavami a výbornými hereckými výkony. (Febiofest 2004)

K smířlivému prožívání života, ale také k vitalitě a optimistickému pohledu na svět vyzývá adaptace románu Clauda Tilliera Můj strýc Benjamin (1843), kterou podle scénáře Revaze Gabriadzeho natočil režisér Georgij Danělija ve studiu Mosfilm, ovšem v Gruzii. Právě tam, do druhé poloviny 19. století, byl z francouzské provincie přenesen příběh o mladém lékaři Benjaminu Glontim, jenž se po petrohradských studiích vrací do malého gruzínského městečka a jen s obtížemi získává důvěru u pacientů, kteří dávají přednost staršímu zkušenému doktorovi Levinovi a jeho svérázným praktikám. (Seminář ruských filmů)

Rok 1980. Před světovými médii se objevuje záhadný muž Max, který přináší světu dosud neznámé důkazy a dokumenty, týkající se plánovaného atentátu na velkou trojku, který se měl uskutečnit v Teheránu, roku 1943. Spolu s ním se objevuje vlna násilí a zločinu. Někdo nechce, aby se tyto skutečnosti dostaly na povrch. Někdo, kdo celou operaci naplánoval a po válce se vyhnul zaslouženému trestu za své četné zločiny. Spolu s ním se objevují agenti veteráni, stějně jako pamětníci z dávných dob, aby se po letech opět setkali a uzavřeli staré dluhy.

Film na motivy dávné ruské báje o udatném bohatýru Iljovi Muromcovi, který uchránil ruskou zem před Tatary. Tatarský nátlak v zemi roste. Teprve když je téměř celá země vydána na pospas Tatarům, rozpomene se kníže Vladimír na Ilju Muromce a žádá ho o pomoc. V rozhodující bitvě zachrání Ilja nejen město Kyjev, ale také celou ruskou zem a Tataři jsou poraženi. Nakonec se statečný bohatýr po letech setkává s ženou Vasilisou a synem Sokolíkem, kteří byli celou tu dobu drženi v zajet

První společný rusko-americký film Modrý pták byl natočen podle stejnojmenné poetické hry o hledání štěstí, kterou počátkem tohoto století napsal belgický dramatik a nositel Nobelovy ceny Maurice Maeterlinck a vypráví příběh dvou dětí, které se vydaly na nelehkou cestu proto, aby nalezly ptáka, přinášejícího štěstí. Filmová adaptace dostala podobu muzikálu.

Film o devíti dnech, ze života výzkumníků na jadernou energii v Sovětském svazu. Při práci se stala nehoda, při které jsou ozářeni a pomalu umírají na nemoc z ozáření.

Toto ikonické dílo Sergeje Ejzenštejna je rozděleno do pěti částí: začátek vzpoury, povstání, pohřeb Vakulinčuka, masakr na oděském schodišti a triumfální plavba. Čtvrt století po jeho vzniku byl film obohacen o zvukovou stopu, a to díky hudbě, kterou pro berlínskou premiéru složil německý skladatel Edmund Meisel. Ejzenštejn zde využil prvky avantgardního divadla, zejména masové pantomimy, a inovativní techniky střihu.

Ruská pohádka zfilmovaná na motivy ruských bylin. Vypráví o bohatýru Sadkovi, který se vydává do cizích zemí hledat štěstí. Po dobrodružných příhodách se mu podaří získat Fénixe, ptáka Štěstí, ale pozná, že to není štěstí, které slíbil přinést svému lidu. Na zpáteční cestě překvapí jeho výpravu mořská bouře a Sadko musí sestoupit do mořské říše. Odtamtud se mu pomocí dcery mořského cara podaří uprchnout. Když jeho lid oslavuje jeho návrat, Sadko přizná, že štěstí je nutno hledat v rodné zemi.

Moskvanku Lenu zastihne na ulici déšť. Neznámý muž jí půjčí bundu a ona mu dá číslo telefonu, aby se domluvili, jak bundu vrátí. Lena žije s Voloďou, budoucím vědeckým pracovníkem. Intelektuálské prostředí úspěšných mladých lidí jí není vzdálené, ale časem si uvědomí, jakou roli v něm sehrává též prospěchářství a bezohledná cesta za kariérou.(NFA)

Bylo nebylo jedno carství kterému vládl car Jeremej. Jednoho dne se rozhodl vše ve svém carství spočítat. U jedné studny se však chytil do pasti temného vládce podzemní říše Čuda Juda, kterému musel slíbit, že mu dá to, co ve svém království nepozná. Jeremej rád slíbí, myslí si, že má vše spočítané. Vůbec však netuší, že se mu mezitím narodil syn Andrej. Aby Andreje zachránil, dá ho vyměnit za syna rybáře, který se narodil v té samé době...

Výpravná koprodukční pohádka, u níž je český podíl zanedbatelný, pojednává o nástrahách, s nimiž se musí vyrovnávat dvojice sourozenců, když se vydají na nebezpečnou výpravu. Důležitým motivem je tu rovněž zrádná síla zlata, které může leckoho oslnit. Vznikla podívaná sice vizuálně efektní, však dějově překombinovaná a ponurá.

Poetický obraz dospívání a prvních dotyků s životem. Příběh se odehrává na letním táboře, kde mladý Miťa prožívá první milostné trápeni. Film citlivým způsobem vypráví o složitém období dospívání, kdy mladý člověk poznává pocity štěstí a harmonie, ale i muka čekaní a pochybností, kdy formuje vlastní osobnost, učí se porozumět jiným a najít si svoje místo na světě. Na MFF Berlinale byl film oceněný Stříbrným medvědem.(oficiální text distributora)

Žila byla jednou jedna žena, která Toužimi v životě po jediném, Mít děťátko. Jednoho dne se vypravila za čarodějnici, aby jí s Jejím trápením pomohla. Protože to byla dobrá čarodějka, dala jí zrníčko, ze kterého vyrostla květina, v jejímž středu se objevila malinká holčička, tak malá, že jí maminka začala říkat Malenka. Štěstí v domku však netrvalo dlouho, s Malenkov se usmyslel oženit žabák a Malenkov unesli. Od nežádoucí svatby se zeleným ženichem Malenka zachránila zvířátka z řeky i lesa. Nebyl to však první svatební plán, kterému musela čelit. Malenka musela překonat ještě mnohé Nesnáze, než se dočkala toho, koho mohla sama milovat.

Pravděpodobně nejvydařenější adaptace slavného románu Lva Nikolajeviče Tolstého, který pojednává o morálce a postavení ženy v carském Rusku 19. století. Anna Karenina je krásná a inteligentní žena žijící ve spokojeném manželství. Její muž je bohatý, takže Anna netrpí materiálním nedostatkem – přesto se však začíná nudit. Při návštěvě rodiny svého bratra poznává mladého, ale lehkomyslného hraběte Vronského. Ten má sice známost s dívkou Kitty, ale elegantní Anna ho zcela okouzlí. Situace se vyhrotí, když Anna s Vronským otěhotní – teď už se o všem dozvídá i její muž a chce se s ní dát rozvést.

Tragické i komické, hrdinské i lyrické – takové je poslední filmové dílo legendy sovětské kinematografie, herce a režiséra Leonida Bykova. Osmnáct zničených fašistických tanků, osmnáct mrtvých sovětských vojáků. To vše na místě zvaném Podbjedňa, kde se naplnily osudy hrdinů tohoto výjimečného filmu. Třicet let po fatální bitvě o strategicky důležitý prostor, který v průběhu zuřících bojů 2. světové války střežili sovětští vojáci až do posledního muže, vzpomínají děti na své statečné otce. Tuto tragickou historii zobrazuje Leonid Bykov s odlehčující humorn…

Klasická pohádka v nádherném filmovém zpracování. Každý rok se ujme vlády nad tímto světem. Je krásná, ale její krutost nezná slitování. Sněhová královna - ledová vládkyně snažící se zmrazit každou vášeň na Zemi. Jeden z nejpůsobivějších pohádkových příběhů Hanse Christiana Andersena ožívá ve výpravné filmové pohádce, plné kouzelných triků i chytlavých písniček. Vydejte se společně s malou Gerdou na dobrodružnou cestu, na které potkáte mluvící zvířata, kruté loupežníky i roztomilé princezny, především však strašlivou ledovou vládkyni, která ve svém chladn…

Poslední mírový maturitní ročník 1940/41 v malém sovětském městě, přesvědčení komsomolci, kariéristé i neprávem obviňovaní, dusná atmosféra podezřívání a vydírání, přesvědčivé zobrazení zrůdnosti komunismu, ale i obhajoba "vyšších principů mravních". Film je absolventskou prací ukrajinského režiséra Jurije Kary na moskevském filmovém institutu VGIK a patří k dílům, která plně docení až filmová historie. (oficiální text distributora)

Ve snímku Zmrzni, umři, vstaň z mrtvých! se jeho tvůrce, režisér a scénárista V. Kaněvskij vrací do těžké doby svého dětství a mládí, prožité v zapadlém hornickém městečku kdesi na Dálném východě. Jakoby pohřbena zaživa tu v provizorních dřevěných barácích, uprostřed uhelných hald a nekonečného bláta vyrůstá nová "sovětská" generace - potomci bývalých vězňů. Jedním z nich je i Valerka, tichý a plachý kluk, odmala otloukaný osudem i lidmi. Doslova "vzkříšením" je pro něj láska k vrstevnici Galje, díky níž zažívá několik krásných okamžiků a dokonce začíná snít o nové, veselejší budoucnosti...

Valentina i Naďa milují stejného muže: jedna je jeho ženou, druhá náhodnou známostí. Až do chvíle, kdy je omyl svede dohromady, o sobě nemají ani tušení. Rafinovaně komponovaný milostný trojúhelník, kde obraz Maxima (Vladimir Vysockij) vyvstává jen ze vzpomínek obou zamilovaných žen.

Sovětský barevny širokoúhlý film, natočený podle jednoho z největších klenotů světové literatury stejnojmenného románu španělského spisovatele Miguela de Cervantes Saavedry Je přirozené, že film nezachycuje tento obsáhlý, nekolikadílný román v celém rozsahu. Z dobrodružství Dona Quijota, nazvaného „rytířem smutné postavy" vybírá několik nejdůležitějších episod, které zpracovává v jednotné pásmo vyprávění od prvního odjezdu rytířova z jeho vesnického domu až do chvíle jeho smrti. Jsou to známé historie Quijotových bojů s domnělým obrem Frestonem a zlými kouzelníky, přeměněnými do podob nejrůznějších věcí a lidí.

Pacient moderního ústavu pro duševně choré trpí utkvělou představou, že je mužem, který v roce 1881 zavraždil cara Alexandra a o třicet sedm let později i cara Mikuláše II. Jeho charisma a sugestivnost jeho vyprávění brzy uvrhnou všechny přítomné do víru historie a znovu se tak může odehrát příběh, který doposud nebyl dějepisci pořádně vysvětlen ani objasněn