Nejlepší hudba filmy online s trailery

Oslava hitů jedné z největších a nejprodávanějších hvězd všech dob, která na BBC připomíná nejlepší vystoupení Whitney Houston.

Upadající nahrávací společnost najímá pro reklamní účely jako viceprezidenta pro talenty patnáctiletého Roba Tennanta. Ačkoli měl být pouze reklamní figurkou na pár týdnů, Rob trvá na tom, že se chce účastnit každodenních obchodních jednání. A nejen to. Když objeví skupinu, o které je přesvědčen, že může vydělat miliony, podepíše s ní smlouvu...

Záznam koncertu české rockové skupiny Blue effect pořízený 26. března 2007 v Lucerna Music Baru.

Štědrý den se bratři Quido a Josef Mánesovi, kteří spolu vedli staromládenecký život, rozhodli udělat po klasickém způsobu, se stromečkem a kaprem. Vyšli si do staré Prahy, koupili kapra a doma čekali, až jim obživne, aby ho posléze hodili do řeky…

30. května roku 1866, tedy přesně před 140 lety, došlo k události, o které nikdo jistě tehdy nepředpokládal, jak významné - k premiéře druhé opery (po Braniboři v Čechách) tehdy "průměrného" pražského skladatele Bedřicha Smetany (1824 v Litomyšli - 1884 v Praze) Prodaná nevěsta na libreto problémového konfidenta Rakousko - Uherské monarchie Karla Sabiny.

Francouzskou delegaci s hercem Jean-Pierre Casselem v čele, provede Helena Vondráčková. Ta mu nabídne nejen prohlídku pražských zákoutí, ale leccos prozradí i o české kultuře. Těšit se tak můžete na nevšední zážitek plný hudebních hitů a přátelského povídání.

Hudební film natočený s československými rockery v dubnu 1969. Předvádí nové skupiny, které se tehdy na obrazovce neobjevovaly.

Mezinárodní festival kouzelníků v Karlových Varech: jedno z vystoupení je stylizováno jako vzpomínka na eskamotéra Viliho Broda, který v Karlových Varech v 30. létech také vystupoval. Brodův příběh je nevynalézavě doplňován ukázkami z dokumentárních i hraných filmů s karlovarskou tematikou...

Umělecké zpracování velkého koncertu Pražského výběru v O2 Aréně s Českým národním symfonickým orchestrem.

Hudební revue, v níž mladá dvojice prchá před hudebním manažerem.

Film vypráví o mladé číšnici jménem Defne Topal, která se kvůli finančním potížím svého bratra neplánovaně zaplete do romantické hry. Bohatý dědeček Ömera Iplikçi, s nímž se Defne setkala v restauraci kde pracuje, ji najme, aby pomohla jeho vnukovi najít lásku a obsadit rodinný dům - jinak je vyhodí. Neriman, teta Ömera, se snaží seznámit svého synovce s vhodnou dívkou a Defne se stane jejím cílem - s tím, že Defne po svatbě kvůli dědečkově vyhrožování zmizí. Zatímco Defne souhlasí, aby svého bratra uchránila před dlužníky, ani netuší, že se má provdat za muže, který ji políbil bez ohlášení. Aby Defne přesvědčila Ömera, začne pracovat jako jeho sekretářka. Postupně však Defne začíná pociťovat skutečné city k Ömerovi a snaží se najít způsob, jak splatit svůj dluh, aby s ním mohla zůstat.

Šestnáctiletý mládenec, začínající rockový nadšenec, si sice vyhlédne nádhernou kytaru, avšak záhy zjistí, že nemá dost peněz. Marně žádá rodiče, aby mu pomohli. Posléze se pokouší potřebné finance sehnat na vlastní pěst. Jedná se o nepříliš věrohodnou normalizační moralitu, která měla dospívající mládež vést k žádoucím vzorcům chování.

Honza se těší, jak si udělá prázdniny, ale překazí mu to zmizení tří rozmazlených princezen. S vysvobozováním mu pomůže nejen hodná pohádková babička, která má jejich "zakletí" na svědomí, ale také tři vykutálení královi sloužící, kteří ho podvedou, nechají v jeskyni a sami se vydávají za zachránce princezen. Všechno nakonec samozřejmě dopadne dobře, pravda vyjde najevo... jen místo svatby z jednou z princezen jim Honza vymyslí "převýchovu"...

Karel Kryl patří mezi osobnosti výrazně spjaté s rokem 1968 a s protestním hnutí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Následný vývoj ale o rok později přiměl umělce přezdívaného „básník s kytarou“ k odchodu do Západního Německa. Komunistický režim tvorbu Karla Kryla zakazoval, a proto není mnoho filmových záznamů s jeho písněmi z přelomu 60. a 70. let. Na televizní obrazovky se teprve nedáno dostalo vystoupení pro norskou veřejnoprávní televizní a rozhlasovou společnost NRK z roku 1969. Nově lze vidět Kryla v medailonku, který několik let po své emigraci natočil v Dánsku. Pro diváky zahrál své nejznámější písně, jako třeba "Jeřabiny", "Veličenstvo kat", "Rakovina" nebo "Bratříčku, zavírej vrátka".

Portrét známé romské zpěvačky Věry Bílé a její doprovodné skupiny Kale.

Matúš je talentovaný hudebník, kterému svět ležel u nohou, ale své slibné kariéry se musel vzdát, když mu onemocněla adoptivní matka. Jeho bratr David naopak patří mezi outsidery a od života se snaží brát cokoliv dobrého, co nabízí. Vedou společný život pouličních hudebníků a vedle osudu je spojuje i velký kontrabas. Matúš pak dostane skvělou nabídku a otevřou se mu dveře do honosného a lepšího světa. Jeho ambice ale zůstávají nenaplněné, i přes úspěch se necítí být šťastným. Naopak David najde svoje štěstí v nenápadné práci pro potřebné. Oba bratři poznávají, že úspěch, pozlátko a uznání okolí ještě nemusí znamenat vlastní osobní štěstí.

Loutková lidová barokní opera z 18. století o dvou potulných řemeslnících, kteří napálili důvěřivého pantátu a odvedli ošemetné dílo.

Zajímavě natočená hudební revue beze slov, která skvěle zachycuje atmosféru počátku šedesátých let a dýchá tenkrát moderním výtvarným stylem "a la Brusel".

Do vesničky na španělském venkově přichází mladý Juan, nachází zde lásku k půvabné služce Kristýnce a také angažmá u loutkářů. Setká se zde i se svými soky. Vyjde najevo, že Juan je pronásledovaný psanec. Jmenuje se Pedro a musí se schovávat před Svatou inkvizicí, protože pomohl několika lidem z jejích spárů. Juan je zatčen. Ale loutkáři spolu s vesnickým lidem umožní Juanovi útěk nejen z vězení, ale spolu s Kristýnkou i odplutí do daleké Kolumbie.

Slečna Jana bere život vážně a chce prožít velkou lásku. Ve spořitelně jí sice nadbíhá ženatý kolega, ale ona odolává. Navíc je do něj zamilovaná její kolegyně a Jana jí pomáhá řešit její problémy. Seznamuje se s mladíčkem, který má raději opravdové knihy než ty vkladní...

Střihový film vyrobený ze starších českých hudebních filmů, ve kterém Waldemar Matuška hledá smutné Heleně Vondráčkové ztracený song...

Bohatý hospodář Shrnej je takový lakomec, že se ani neožení, aby nemusel ženu živit a nedopřeje to ani svému paholkovi. Ten vezme rozum do hrsti a vymyslí lest - když jde hospodář do města, spatří na křížných cestách dívku, která zpívá, že nejí-nepije, jen ze vzduchu žije. To by byla žena! Dělná a nic by ho nestála! A tak se hospodář ožení a netuší, že se sestrou svého paholka, která se živí tak, jako všichni ostatní. Jen když se mu zdá, že u něj jakoby ze vzduchu opeknela, začne ji podezřívat. Ale co se kde skryje, aby ji mohl sledovat, všude na to doplatí, ba téměř přijde o život...

Hudební pořad s písněmi skladatele a dlouholetého ředitele a spoluzakladatele Divadla Na zábradlí Vladimíra Vodičky v podání hereckých i pěveckých hvězd.

Příběh zpěváka Františka, člověka sobeckého i milujícího, který se živil jako hudebník na zaoceánských výletních lodích. Postupně se odcizil své rodině a zůstal sám. Na radu přátel se vydává hledat dceru do tisíc kilometrů vzdálené krajanské vesnice Svatá Helena v rumunském Banátu. Setkání s lidmi, kteří žijí v souladu s Bohem a přírodou a pátrání po dceři, která o sobě nedává vědět, nakonec smíří Františka s myšlenkou, které se s přibývajícím věkem tak bojí, že dožije život ve vyhnanství samoty. Věci však dostanou nečekaný spád...

Televizní adaptace stejnojmenného úspěšného představení divadla Semafor z roku 1961. Tou Zuzanou, která poslouchá z magneťáku písničky a medituje nad nimi, je Zuzana Stivínová. Písničky Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, které tenkrát zazněly v podání tehdejších hvězd divadla se staly hity a zpívají se dodnes. Kdo by neznal "Árii měsíce","Malé kotě", "Na okně seděla kočka", "Ach, ta láska nebeská", "Zuzanu" a řadu dalších.

V pohorské vesnici východní Moravy zmizel před časem z domova tajemným způsobem J. D., spořádaný a přičinlivý mladík, jediná naděje rodičů. Soudilo se zprvu na neštěstí nebo zločin; fantasii lidské bylo ponecháno volné pole. Teprve za několik dní nalezen byl v komůrce zápisník, jenž odhalil tajemství zmizelého... Filmová báseň na motivy stejnojmenného Janáčkova vokálního cyklu.

Příběh Zlatovlásky, Šípkové Růženky, Krejčíka v začarovaném zámku i šarvátky zvířátek s petrovskými loupežníky.

V pohádkové komedii se narodila podivná princezna. Lze ji natahovat na klíček jako mechanickou hračku. Na první pohled to vypadá jako jistá výhoda, neboť zlobí-li takové dítě, rodiče je prostě nenatáhnou. Dostaví-li se ale čas dospívání a s ním i první láska, už to není tak jednoduché. Však také měla princezna Mařenka se svou "zvláštností" nemalé potíže.

Hrdinou příběhu je asi čtyřicetiletý intelektuál, senzitivní skladatel vážné hudby. Výlučná profese, pro okolí vlastně nesrozumitelná tvorba i hluboké vnitřní zaujetí ho vydělují z konformního prostředí. Proto se pokusí hledat "skřivánčí ticho" - novou sílu, čistotu, pravdu, podstatu a kořeny češství. Při návratu z ubíjejícího, odcizeného velkoměsta do rodné vesnice, do bývalého domova, k přírodě, ho však čeká hluboké rozčarování: zjistí, že kdysi idylická vesnička ztratila v hloupé snaze připodobnit se městu nejen svou tvář, a1e i jakýkoliv projev duchovního života.

Helena Vondráčková navštíví tajemný dům, průvodcem je jí zemitý domovník. Procházejí spolu domem, vcházejí do různých dveří, za nimiž se skrývají magické historické momentky: středověký alchymista, zubařská prvorepubliková ordinace, následuje zastavárna, pohled na setkání manželky krále Václava IV. a jeho lazebnice Zuzany, nebo klip, v němž nahlédneme do měšťanské komnaty 18.století s manželskou scénkou.

Secesní muzikál nás zavede do doby, kdy začalo létání u nás a kdy ani ženy nechtěly zůstat stranou. Příběh plný písniček, původních i známých hitů, českých i světových muzikálových melodií nás zavede do dob, kdy nadšení fandové z první české aviatické školy po neúspěšných vzletech opravili svůj létající stroj, aby doletěli do Chuchle. Důstojnou konkurencí jim budou dvě půvabné dívky, které si samy vyrobí svůj létající stroj…

Mezi všemi tvory na světě je jen člověku dána schopnost hrát si, snít, popouštět uzdu fantazii a představovat si příběhy nejneuvěřitelnější. Sny starého mládence pana Celerina jsou o to barevnější a exotičtější, oč menší je městečko, ve kterém žije, oč idyličtější je doba, kterou žije.

Nadaná houslistka Milada Bendlová končí studia na konzervatoři a díky finanční podpoře houslařského mistra Strady může pokračovat ve studiu u profesora Ševčíka v Písku. Stradův syn Karel Miladu miluje a odloučení ho trápí. Profesor Ševčík je Miladiným uměním nadšen. Na jeho doporučení ji přijme impresário Benoni, který pořádá světové turné. Milada vystupuje se slavným tenoristou Štěpánem Urbancem. Oba mají obrovský úspěch. Pěvec je obletován ženami, chce však získat Miladino srdce...

Vánočně laděný pořad, ve kterém se můžete těšit na přední zpěváky a zpěvačky populární hudby.

Výpravný seriál o životě a díle tvůrce nejznámějších a nejkrásnějších světových oper vznikal několik let v koprodukci pěti evropských zemí. Režisér a spoluautor scénáře Renato Castellani v zájmu historické věrnosti důkladně prostudoval Verdiho život a dobu: dílu věnoval osm let příprav. Natáčelo se po celé Itálii, v Leningradu, Londýně a Paříži; herci se počítali na stovky, kostýmy a rekvizity na tisíce. Operní árie zní v seriálu v podání největších operních hvězd.

Televizní silvestrovská estráda ze závěru roku 1979.

Ztřeštěná dívka vyjíždí s džípem a cestou se napájí z láhve, nebo dělá zastávky v různých restauracích. Mladík ji chce dohonit. Do tohoto dějové rámce se napojují volně dějové gagy a nepravděpodobné situace. Například v pustině na jediné cestě mezi poli obsluhuje zbytečný semafor policista, přesto mladík přejede jakéhosi tuláka. V lese se honí v krojích Jeník s Mařenkou, další scéna je z natáčení filmu z pravěku – pravěcí lidé ovšem pokračují v roli i po ukončení natáčení, dále se mladík ujímá malého chlapce a jde s ním na pouť, kde se na střelnici trefuje hajný, který později pod heslem „vždy trefím“, sestřelí letadlo...

Neúnavný propagátor operetní tvorby Vladimír Brázda provází přehlídku oblíbených operetních melodií předních skladatelů tohoto žánru: Emmericha Kálmána (Čardášová princezna, Hraběnka Marica), Franze Lehára (Veselá vdova), Johanna Strausse mladšího (Cikánský baron, Netopýr), Hervého (Mamzelle Nitouche) nebo Oskara Nedbala (Vinobraní, Polská krev).

Muž si podá do novin výzvu k seznámení se ženou svých snů. Foto předem je samozřejmě nutné. Štíhlý, dobře vypadající mladý muž na úrovni postupně zjišťuje, že žádná z atraktivních žen, se kterou se sejde v nejrůznějších prostředích, mu nevyhovuje. Každá představuje přímočaře své tužby a nesplnitelná přání, a tak se postupně seznamuje se selkou, barovou tanečnicí, dívkou pracující v pohostinství, notorickou šprýmařkou a dalšími.

Film vypráví o chlapci jménem Milo Murphy, který je živoucím důkazem Murphyho zákona - jestliže existuje možnost, že se něco může pokazit, tak se to s jistotou pokazí. Milo se ale na všechny nepředvídatelné situace dokáže připravit. Díky svým vědomostem, batohu plném nejrůznějších zásob a především svému nezměrnému optimismu, dokáže Milo proměnit jakoukoli krizi v dobrodružství.