Nejlepší filmy drama MUBI

Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus.

Životopisné drama Gándhí začíná událostí kdy je v roce 1893 Mohandas K. Gandhi vyhozen z jihoafrického vlaku za to, že je Ind a cestuje v kupé první třídy. Gándhí si uvědomuje, že zákony jsou vůči Indům zaujaté a rozhodne se zahájit nenásilnou protestní kampaň za práva všech Indů v Jižní Africe. Po četných zatčeních a nechtěné pozornosti světa nakonec vláda ustoupí a uzná práva pro Indy, i když ne pro původní černochy z Jižní Afriky. Po tomto vítězství je Gándhí pozván zpět do Indie, kde je nyní považován za národního hrdinu. Je vyzýván, aby zahájil boj za nezávislost Indie na Britském impériu. Gándhí souhlasí a zahajuje nenásilnou kampaň za spolupráce bezprecedentního rozsahu, která koordinuje miliony Indů po celé zemi. Existují určité překážky, jako je násilí proti demonstrantům a Gándhího občasné uvěznění. Kampaň nicméně vyvolává velkou pozornost a Británie čelí intenzivnímu tlaku veřejnosti. Británie, která je od druhé světové války příliš slabá na to, aby pokračovala v prosazování své vůle v Indii, konečně uděluje Indii nezávislost. Indové toto vítězství oslavují, ale jejich trápení ještě zdaleka nekončí. Náboženské napětí mezi hinduisty a muslimy propuká v celonárodní násilí. Gándhí vyhlašuje hladovku s tím, že nebude jíst, dokud boje neustanou. Boje se nakonec zastaví, ale země je rozdělená. Je rozhodnuto, že severozápadní oblast Indie a východní část Indie (dnešní Bangladéš), kde mají většinu muslimové, se stanou novou zemí s názvem Pákistán (západní a východní Pákistán). Všeobecně se věří, že povzbuzením muslimů, aby žili v samostatné zemi, násilí odezní. Gándhí je proti této myšlence a je dokonce ochoten dovolit Muhammadu Ali Jinnahovi, aby se stal prvním premiérem Indie. Indie je přesto rozdělena. Gándhí tráví své poslední dny snahou o nastolení míru mezi oběma národy. Poštve proti sobě mnoho disidentů na obou stranách, z nichž to jeden dovede to trpkého konce a Gándhího zavraždí.

Italský film, který na pozadí příběhu nezaměstnaného dělníka podává realistický obraz sociálních poměrů dnešní Itálie. Hlavnímu hrdinovi filmu hrozí, že hned po nastoupení práce v novém zaměstnání, které těžce získal, se znovu ocitne na dlažbě, poněvadž mu kdosi ukradl jízdní kolo, které je pro lepiče plakátů podmínkou zaměstnání. Všechno další úsilí hrdiny filmu směřuje k tomu, aby nalezl zloděje a získal zpět své kolo. Když se však přesvědčí o marnosti tohoto počínání, rozhodne se v zoufalství stát se sám zlodějem. Je však na místě dopaden, a vděčí jen soucitu toho, kterého chtěl okrást, že není odevzdán policii. Ruku v ruce se svým osmiletým synkem, který ho všude dporovází, kráčí pak uprostřed davu lhostejných lidí vstříc další nejistotě v nezaměstnanosti. Bezútěšné dějové vyústění tohoto příběhu, líčeného v sytých realistických barvách, je v plném souladu s bezútěšným postavením statisíců těch, kteří v dnešní Italii živoří v bídě a nezaměstnanosti.

Francouzský širokoúhlý film průbojného režiséra Francoise Truffauta Nikdo mne nemá rád (původní název Čtyřista ran), je jedním z charakteristických děl tzv. nové vlny francouzské kinematografie. Ukazuje bludný životní kruh třináctiletého pařížského chlapce. Truffaut používá na mnoha místech autobiografické metody a snad právě jí nabylo jeho dílo tak pronikavé sály a působivosti.

Julie při tragické autonehodě ztratí muže, úspěšného skladatele evropského formátu Patrice a dcerku Annu. Julie utrpí silný psychický šok a uvědomí si, že ztrátou rodiny přišla o všechno, na čem jí záleželo. Pokouší se začít svůj život znovu, ale v anonymitě. Chce se tak osvobodit od všech věcí: majetku i vlastní minulosti. Její jediný kontakt s bývalým životem představuje Patriceův asistent Olivier, jenž je do Julie už dlouho zamilován. Aby ji vytrhl ze samoty a izolace od vnějšího světa, rozhodne se dokončit Patriceův "Koncert pro Evropu". Krok za krokem se snaží pomoci Julii zbavit se všeho, co ohrožuje její svobodu...

V domě obehnaném vysokou zdí bydlí podivná rodina: otec, matka, dvě dcery a syn. Jen otec může opustit dům, aby mohl vést nedalekou továrnu. Všechny tři děti procházejí zvláštní formou vzdělávání a jsou permanentně udržovány v panickém strachu z okolního prostředí. Jediným cizím návštěvníkem domu je Christina, zaměstnankyně továrny, která pravidelně přijíždí uspokojovat synovy sexuální potřeby. Jednoho dne Christina daruje jedné z dcer čelenku, jež září v šeru jasnou barvou, a požaduje za ni protislužbu. Co se stane, je-li přísně střežený režim domácnosti náhle narušen? Ve fascinujícím obraze lidské touhy ovládat druhé sleduje mladý režisér Yorgos Lanthimos podivnou mytologii jedné rodiny.

Teresa Banksová byla zavražděna. Speciální agent FBI, který zločin vyšetřoval, zmizel beze stopy. Agent Cooper se marně snaží rozmotat případ, obestřený rouškou záhad a tajemství. Jediným výsledkem jeho snažení je neodbytný pocit, že neznámý vrah zaútočí znovu. Uplyne rok. Ocitáme se v městečku Twin Peaks. Pod rouškou poklidné středostavovské idyly bují síly temnot a vládne strach. Nevinné tváře některých středoškolaček skrývají návyk na kokain a neuspořádaný sexuální život. Jedné z nich, Lauře, zbývá posledních sedm dní života...

Polák Karel Karel a jeho francouzská manželka Dominique stojí před rozvodovým soudem v Paříži. Soud uzná manželčiny argumenty a rozvede je. Karel tímto okamžikem přichází o vše: o svou velkou lásku, o manželku i kadeřnický salón, do kterého vložil své celoživotní úspory, talent a řemeslnou šikovnost. Bez peněz, bez dokladů, hledaný policii pro údajné žhářství, marně hledá způsob, jak se vrátit do vlasti. Ve snaze vydělat si alespoň pár franků koncertuje v podchodu metra na hřeben a zde se také seznámí s tajemným krajanem Mikolajem, který mu nabídne práci placeného zabijáka. Jen díky němu se Karel nakonec dostává do Polska, ukrytý v obrovském cestovním kufru.

Film souběžně vypráví příběhy dvou chlapců, kteří vyrůstali na přelomu 80. a 90. let v malém městečku v americkém Kansasu. Brian věří, že byl v osmi letech unesen mimozemšťany, a proto trpí nočními můrami a není schopen čelit šikaně. Stejné léto byl Neil zneužit svým trenérem. Zlomový zážitek poznamenal život obou, ale zcela odlišně.

Už 120 let posílají ženy v Bombaji svým manželům do práce obědy v kastrůlkách prostřednictvím pozoruhodné sítě poslíčků. Vědci z Harvardovy univerzity tento dokonalý doručovací systém analyzovali a dospěli k závěru, že na špatnou adresu doputuje jen jeden z milionu obědů. A právě tento ojedinělý zatoulaný oběd svede dohromady osudy dvou lidí – půvabné Ily (Nimrat Kaur), která žije osaměle v domácnosti a marně bojuje o manželovu pozornost, a úředníka Saajana (Irrfan Khan – Pí a jeho život, Milionář z chatrče), kterému důchod nepříjemně klepe na dveře. O tom, že jedna malá chyba vám může změnit celý život, vypráví Cizí oběd s přívětivým humorem.

Když mladé černošce Hortense zemře adoptivní matka, rozhodne se vyhledat tu skutečnou. V adopční agentuře ji čeká překvapenmí – v kolonce barva pleti stojí jasně napsáno – bílá. Zmatená dívka se rozhodne matku najít. Cynthia Purleyová žije v řadovém domku v dělnické čtvrti se svou další nemanželskou dcerou Roxanne. Setkání s prvním dítětem, jež po porodu ani neviděla, je pro ni šokem. Přesto mezi matkou, která tráví dny v osamění, a nově nalezenou dcerou, vznikne hezký intimní vztah. Cynthia nakonec představí Hortense své rodině. Toto setkání přinese pro všechny očištění od tajností a lží, jimiž téměř každý z hrdinů přehlušoval svou bolest či psychické trauma.

Film byl natočen uznávaným režisérem Walterem Sallasem podle stejnojmenné kultovní generační výpovědi Jacka Kerouacka, která vypráví provokativní příběh Sala Paradise, mladého spisovatele, jehož život zcela obrátí naruby seznámení s Deanem Moriartym – volnomyšlenkářským, nebojácným a velmi zbrkle hovořícím zápaďákem – a jeho dívkou Marylou. Na výpravě po státech prožívají Sal a Dean osobní cestu poznání a definici svobody versus konformity. Společně poznávají neznámé, sami sebe a „cosi“, pod čím se skrývá čistá podstata zážitku. Dvojice potkává pestrou směsici osob – Bulla, Camille, Carla, Jane, Terryho, Galatéu – která nesmazatelně ovlivní jejich putování.

Ti, kteří přežili 3. světovou válku žijí v podzemí Paříže, neboť povrch je neobyvatelný. Pomocí stroje času vysílají do minulosti vězně, aby získal potřebné suroviny. Klíčem pro jeho cestu je jeho utkvělá dětská vzpomínka na incident na letišti v Orly, kterému přihlížela neznámá žena... Čb sci-fi film bez dialogů. Posloucháme pouze vypravěče a hudební doprovod na pozadí ve sledu promítaných fotografií. La Jetée = molo či hráz (přeneseně spíše nástupní plošina), je homonymem pro „là j'étais“ (tady jsem byl). Snímkem se později inspiroval Terry Gilliam při tvorbě 12 opic.

Kris (Amy Seimetz) čelí osudnému okamžiku svého života, když ji bezvýznamný zloděj chytí a nadrogoval neznámou látkou. Vedle toho se však v pozadí začíná dít něco větší. Nevědomky se Kris stává součástí životního cyklu organismu, který prostupuje mikroskopický svět, prochází fázemi červa, rostliny, živočicha a pak se začíná znovu. Na této cestě najde spřízněnou duši jménem Jeff (Shane Carruth), kterého také ovládá síla, větší, než je on sám. Oba společně pátrají po bezpečném přístřešku jejich těla i duše a přitom se snaží poskládat chaotické úlomky jejich rozbitých životů. Stane se z jejich vlastní identity nakonec pouze iluze?

Anglie, počátek století. Během odpoledních setkání při šálku čaje poznáváme hlavní postavy: rodinu bohatého podnikatele Wilcoxe, jejich náhodné známé sestry Schlegelovy, intelektuálky německého původu, a také hrdého, ale neúspěšného mladého úředníčka. Vše je pouhé nezávazné přátelství až do okamžiku, kdy umírající paní Wilcoxová nečekaně odkáže romantický venkovský dům Howards End okouzlující Margaretě Schlegelové... Vztahy se mění, propuká podezírání, závist, ale také láska. A uprostřed toho všeho jeden klidný dům, který změní osudy všech lidí kolem něj, který se stane svědkem zabití, konce nadějí, ale i domovem v budoucnu snad moudřejších a šťastnějších dětí... Strhující příběh tří rodin, svázaných k sobě pouty lásky, nenávisti, peněz i závisti. Hluboce lidské osudy lidí, jejichž vztahy určilo srdce a jeden venkovský dům.

V poválečné Hirošimě se setkávají francouzská herečka a japonský architekt. Během jediné noci se do sebe vášnivě zamilují a svěřují si své životní příběhy. Milenci spolu však nemohou zůstat, nedokáží se ani opustit, jsou ztraceni ve věčném tady a teď. Alain Resnais debutoval jedním z předních děl nové francouzské vlny. Natočil dojemný milostný příběh podle scénáře spisovatelky Marguerite Duras, který byl nominován na Oscara.

Cherbourg, listopad 1957. Madame Emery a její dcera Geneviève vlastní obchod nazvaný Paraplíčka ze Cherbourgu. Geneviève se zamiluje do Guye, dílenského automechanika. Její matka se vztahem nesouhlasí. Mladík, kterého vychovala těžce nemocná teta, musí brzy narukovat do války v Alžírsku. Zamilovaný pár se musí rozloučit. Těhotná Geneviève propadá zoufalství, protože má od svého milého jen málo zpráv. Na nátlak své matky se provdá za Rolanda Cassarda, bohatého obchodníka s drahými kameny. Spolu s matkou opouští Cherbourg.

Slavný film Vardové s takřka absolutní chronologickou přesností (charakterizuje ho rovnováha mezi fiktivním a reálným časem) zachycuje dvě hodiny ze života mladé pařížské šansoniérky, která se obává, že má rakovinu. Každý krok, dělící ji od chvíle, kdy se má v nemocnici dozvědět výsledek vyšetření, je tápáním ze životní osamělosti a úzkosti. Poutem, které si náhodně najde, je voják Antoine, se kterým se setkává v parku. I on je jakýmsi odsouzencem večer se vrací k jednotce do Alžíru, která je v bojovém nasazení. Možná proto, že je první, který s ní hovoří o všem a o ničem, i o věcech vážných s přízvukem opravdovosti v hlase, věnuje mu svou důvěru a dá mu nahlédnut do svého nitra. Všechny dějové fragmenty jsou přesně odpozorované, mezititulky zaznamenávají plynutí času a vytvářejí odstup od událostí. Jemnými filmovými prostředky se režisérce podařilo stmelit střízlivý dokumentární způsob vyprávění a subjektivnost pohledu, uměleckou stylizaci dosahuje metodou "cinéma-vérité".

Příběh o člověku, který dostane v životě druhou šanci, aniž tuší, zda je lepší než ta, o kterou ho připravilo pár výrostků v parku. Bezejmenného muže zmlátili tak, že skončil v kómatu na JIP místní nemocnice. Když se probudí, jeho mysl je úplně čistá. V průběhu rekonvalescence se zapojí do života místní chudinské komunity a seznámí se s Irmou, pracovnicí Armády spásy, která už rezignovala na osobní štěstí. Dva osamělí lidé by se rádi vydali na společnou cestu, jenže nejen ve filmu platí, že minulost si nakonec najde každého. Byť má pocit, že žádnou nemá.

V jednom z nejobdivovanějších, nejpodmanivějších a nejvlivnějších filmů Roberta Bressona se Michel zdokonaluje ve vybírání kapes nic netušících obyvatel Paříže padesátých let minulého století. Po nevyhnutelném zatčení (a téměř okamžitém propuštění) přemítá o morálce zločinu a vyslovuje nejasné teorie o výjimečných jedincích, kteří stojí nad zákonem. Ztracen v jiném světě odmítá podporu svých přátel, dává přednost kapesním krádežím a připravuje se na krutý střet se společností, do které nedokáže zapadnout.

Na francouzském venkově žije osel, jenž je pro mnoho lidí terčem agrese. Ulevují si tak od svých problémů. Jedinou blízkou osobou se mu na chvíli stane Marie, která je stejně jako on zneužívaná a ničená amorálním prostředím. Bezpochyby jde o esenci Bressonova stylu a jedno z jeho nejvýraznějších děl.

Píše se rok 1989 a Laurence Alia slaví třicáté narozeniny s přítelkyní Fredou a při tom jí odhalí své nejtajnější přání. Chce se stát ženou. Po nějakém čase nervového vypětí Freda nakonec souhlasí a začne Laurence doprovázet na cestě celé metamorfózy. Jakmile je proces proměny kompletní, Laurence se vrací do života jako žena, ale co se jeví jí jako hladký přechod, začíná být sociální stigma. Odmítavý postoj rodiny a neshody s Fredou se nakonec zdají jen těžce zvládnutelné.

Mladík Jacek přichází z rodné vesnice do města a po několika hodinách bezvýsledného potloukání ulicemi má pocit, že se všechny jeho plány zbortily. Nakonec se rozhodne, že získá peníze za každou cenu. Náhoda Jackovi přivede do cesty taxíkáře, kterého požádá, aby jej odvezl za město. To se stává oběma osudným… Ve své variaci na páté přikázání biblického desatera se známý polský režisér Krzysztof Kieslowski zamýšlí nad trestem smrti, jeho významem, smyslem a konkrétní podobou. Příběh je natočen s chladným odstupem, zaznamenává čin bez motivu i stejně chladnou, promyšlenou a absurdní popravu. Vznikl původně jako pátá část televizního seriálu Dekalog, rozšířenou verzi pro kina nazval Krátký film o zabíjení (která získala Cenu poroty na 41. MFF v Cannes 1988, Evropskou filmovou cenu 1988 za nejlepší film a Velkou cenu Zlaté gdaňské lvy na XIII. festivalu polských hraných filmů v Gdyni).

Hrdiny nezávislé komedie, která získala Stříbrného medvěda na letošním Berlinale, jsou dva mladí silničáři, kteří pracují na opravě silnice uprostřed texaských lesů, poničených nedávným požárem. Dva povahově odlišní muži se zaplétají do osidel nevraživosti a teprve postupně se mezi nimi rodí porozumění...

Během putování se skupinou lovců kožešin americkým severozápadem se tichý a samotářský kuchař Cookie spřátelí s podnikavým Číňanem Kingem-Lu. Společně rozjedou nečekaně úspěšný byznys se smaženými koblížky. Důležitou ingredienci ovšem musí krást. Tajně za tmy chodí dojit první krávu, jedinou v širokém okolí, kterou do Oregonu přivezl bohatý Angličan. Americká nezávislá filmařka Kelly Reichardt ve svém křehkém antiwesternu o mužském přátelství vykresluje autentický portrét drsného života na počátku devatenáctého století na americkém severozápadě. Film se umístil na předních příčkách mnoha českých i zahraničních výročních žebříčků.

Herečka Robin Wright hraje sebe samu: filmovou hvězdu za zenitem, které s přibývajícími vráskami ubývá rolí. Na stole leží možná poslední velká nabídka. Filmové studio chce naskenovat její tělo, pohyby i emoce, a koupit si tak virtuální herečku, která už nezestárne ani o den. Strach z konce kariéry, příslib věčného mládí ve světě filmu a štědrá finanční kompenzace nakonec Robin přimějí souhlasit. Po dvaceti letech se vydává jednat o prodloužení smlouvy na futurologický kongres. Ocitá se ve světě zcela transformovaném a fantazijním, v animované zóně, kde každý může být, kým chce. Vizuálně omračující zpracování povídky kultovního autora sci-fi Stanisława Lema (Solaris) je osobitou reflexí společnosti, která vzývá kult mládí a opájí se průmyslově vyráběnými iluzemi.

Tom, mladý reklamní textař z Montrealu, přijíždí na farmu kdesi v Québecu, aby se zúčastnil pohřbu svého milence jménem Guillaume. Je šokován, když zjišťuje, že ostatní neví, kdo je, ani v jakém vztahu byl k zemřelému mladíkovi. Guillaumova matka žije v domnění, že měl její syn v Montrealu přítelkyni. Francis, nejstarší z bratrů zesnulého, trvá na tom, aby vztah Toma a Guillaumea zůstal tajemstvím. A tak začíná rozehrávat s nic netušícím Tomem nebezpečnou a zvrácenou manipulativní hru, jejímž cílem je ochránit truchlící matku i dobré jméno rodiny. Rodí se zhoubný vztah, který skončí pouze za předpokladu, že vyjde najevo děsivá pravda.

Timbuktu zcela ztichlo, ulice jsou prázdné, dveře domů zavřené, sousedé se neschází na besedu, dokonce je zakázáno kouřit. Nedaleko města ovládaného skupinou islámských fundamentalistů žije poklidně na dunách Kidane s ženou Satimou, dcerou Toyou a 12letým Issanem, který se stará o stádo krav. Zdánlivý klid jejich života je narušen ve chvíli, kdy Kidane omylem zabije rybáře Amadoua a musí čelit nově zavedeným pravidlům. Ve vizuálně uhrančivém a sugestivním filmu zvolil Sissako svébytný styl vyprávění, ve kterém mísí absurdní humor s tragickými momenty.

Hrdinou příběhu, který připomíná rané filmy Bressonovy a Wendersovy, je mladík Sebastien (hraje ho Georges Babluani). S vidinou, že si vydělá spoustu peněz, vstoupí do podivného světa za zavřenými dveřmi, který připomíná noční můru a kde se hraje ještě podivnější hra o život. „Často se mi vracejí vzpomínky z dětství,“ říká režisér. „Zafixované obrazy jsou jako paprsky světla protínající temnotu. Jsou vždy nejasně přítomné, ale když se pokouším znovu objevit jejich panenskou kvalitu, postrádám přitom pocit nevinnosti z dětství.“ Originální černobílý snímek ve stylu „film noir“ je pozoruhodnou výpovědí o lidech, jejich aroganci, zlobě i strachu.(oficiální text distributora)

Čína v době útlaku a teroru za vlády dynastie Mandžu. Šaolinský kněz Ho Kuang-Huan vychovává ve své škole bojového umění kung-fu z mladých mnichů bojovníky. Dřív než se mladí mniši mohou nazývat mistry kung-fu, musí projít 35 komnatami, ve kterých jsou zasvěceni do umění boje na smrt se všemi zbraněmi i holýma rukama. Nejtalentovanější ze všech je Liu Yu-Te. Po ukončení výcviku si jde změřit síly s dynastií Mandžu.

Mladí Pařížané 60. let, „děti Marxe a Coca-Coly“, jsou konfrontováni s problémy doby, ve které žijí. Utvářejí si vlastní pohled na svět a vlastní hodnotový žebříček - do něj však jen pramálo zapadá válka ve Vietnamu, rasismus a každodenní násilí, kterého jsou nezřídka svědky. Na jedné straně mladý aktivista a začínající novinář Paul (Jean-Pierre Léaud) a na straně druhé jeho vyvolená dívka Madeleine (Chantal Goya), užívající si plnými doušky všeho, co jí tehdejší konzumní společnost nabízí.

Antoine Doinel – věk 24 let. Odpykává si trest ve vojenském vězení. Po propuštění (a vyloučení z armády) se vydává za svou dívkou Christine a snaží se uspět v civilním životě. Zaměstnání, která Antoine především kvůli své nestálé povaze poměrně často mění (noční hlídač, soukromí detektiv, prodavač obuvi), jej ale vnitřně nenaplňují. Antoine je však již duševně dospělý muž, který svou povahu zná, tudíž si umí ze života vzít to lepší a netrápit se malichernostmi.

Čtyři nejlepší přátelé – pilot Marcello, šéfkuchař Ugo, televizní pracovník Michel a soudce Philippe – se společně vydávají na prodloužený víkend, který má být jejich posledním. Ve starém domě na okraji Paříže se přátelé začínají oddávat zatvrzelé, divoké a sebezničující žranici. Přidá se k nim místní učitelka Andréa, přítulná žena obdařená štědrými tělesnými proporcemi. Události rychle kulminují...

Sestřih vymazaných scén z filmu Twin Peaks: Fire Walk with Me (1992).

Rio de Janeiro, padesátá léta minulého století. Osmnáctiletá Eurídice a dvacetiletá Guida jsou sestry, které žijí se svými konzervativními rodiči. Klavírní zázrak Eurídice sní o studiu na prestižní vídeňské konzervatoři. Guida je však první, kdo se dostane do Evropy, neboť tam uprchne s řeckým námořníkem. Vrátí se do Ria těhotná a osamělá, o čemž Eurídice nic neví. Obě jsou rozděleny lží svého otce, léta ubíhají a kdysi nerozlučné sestry si klestí cestu životem v domnění, že si ta druhá plní svůj sen na druhém konci světa.

Dva staří přátelé se po letech rozhodnou společně podniknout víkendový výlet do hor nedaleko Portlandu v Oregonu. Kurt si i po letech uchoval své volnomyšlenkářství, zatímco Mark si našel vážnou známost a očekává narození potomka. Jak pokračují v cestě, krajina kolem nich se mění stejně jako jejich emoce, když hledají pochopení pro novou situaci v jejich vztahu. Dokáží si uchovat své přátelství i po letech? Hudební doprovod Yo La Tengo podtrhuje hlubokou psychologickou studii, kterou si režisérka vydobyla respekt na řadě mezinárodních festivalů. Radost z dávného kamarádství vyvolává v obou melancholické vzpomínky na dávný mladistvý idealismus, který se nenávratně ztratil. Čím ho nahradit?

Dva bratři a sestra přivážejí své rodiny do tiché venkovské vily, aby zde všichni společně oslavili pětasedmdesáté narozeniny jejich matky Heleny. Naneštěstí jen málokdy se povede, aby se podobné sešlosti obešly bez nepříjemných momentů. A na jeden takový nakonec dojde i zde. Helen totiž chápe sváteční sešlost jako ideální příležitost vyřešit dopředu otázku jejího dědictví, do nějž spadá i vzácná kolekce nábytku a pláten jejího strýce, známého malíře. A tím zaseje mezi sourozence první semínko sporu, který se zásadně rozhoří po její smrti.

Život nočního hlídače Koistinena se odvíjí v nudném koloběhu, který díky jeho čestnosti, dobrotě a soucitu občas naruší snad jen předem prohraná rvačka v zájmu spravedlnosti. Jednotvárná práce, osamělý domov a pivo u stánku po návratu ze služby jsou jeho každodenní rutinou. Jednoho dne ale Koistinen potkává ženu, která vplyne do jeho života s takovou přirozeností jako by jim setkání bylo souzené a vše náhle vypadá nadějněji. Dlouho ale netuší, že se mu stane osudnější, než by si sám dokázal představit. Namísto osudové lásky ho však čekají jen zločinecké intriky. Přes všechnu nespravedlnost si však Koistinen zachovává svou čest i naději.

„Je zebra bílé zvíře s černými pruhy, nebo černé zvíře s bílými pruhy?" Zoologická zahrada, bývalá siamská dvojčata, beznohá femme fatale, Vermeer van Delft a tlející aligátor v hlavních rolích fascinující Greenawayovy studie rozkladu a pomíjivosti všeho živého.

Třiadvacetiletá Marina (Ariane Labedová) žije v přímořském průmyslovém městečku s otcem-architektem (Vangelis Mourikis), s nímž má mimořádně blízký vztah. Otec umírá na rakovinu. Marina považuje lidský druh za podivný a odpuzující a udržuje si od lidí odstup. Místo toho se se světem seznamuje prostřednictvím písní kapely Suicide, přírodovědných dokumentů sira Davida Attenborougha a lekcí sexuální výchovy, které jí uděluje její jediná kamarádka Bella (Evangelia Randová). Do města přijíždí hostující inženýr (Jiorgos Lanthimos) a vyzve ji ke hře ve stolním f…