Nejlepší filmy z roku 2014

Příběh dívky, která si po znásilnění nechala vymazat paměť, aby mohla dál normálně žít svůj život. Když se ale znovu setká s viníkem, jeden z nich si minulost stále pamatuje...

Když před pětapadesáti lety Jiří Suchý spolu s Jiřím Šlitrem založil slavné divadlo Semafor, ani on sám netušil, že ještě dnes bude stát v čele aktivního divadla malých forem jako jeho ředitel, režisér, autor her, scénograf a hlavní účinkující. Bilanční hodinový dokument Marka Skláře zcela vynechává letité semaforské archivy a přibližuje legendu Jiřího Suchého v plné síle právě v jubilejním 55. roce Semaforu. Unikátní materiál z let 2013 a 2014 sleduje psaní, zkoušení, režírování i řízení divadla v možná poslední sezóně Semaforu, ohroženém snižujícím se grantem, nepřízní kritiků, ale i věkem jeho klíčového tvůrce. Film mapuje okamžiky ocenění, když si Jiří Suchý jede na Pražský hrad pro řád T. G. Masaryka, ale i chvíle samoty při vymýšlení vtipů do nové hry, okamžiky radosti při úspěšných představeních i stres z nemocí stáří a ekonomických tlaků na divadlo.

Příběh jedné z nejvýznamnějších českých uměleckých rodin 20. století, do něhož dávají nahlédnout osobní a cestovní deníky ženy Josefa Čapka.

Dokument z expedice na jih Etiopie, do národních parků na dolním toku řeky Omo, na hranicích s Keňou. Film sleduje celou cestu na jih podél hlavního tektonického zlomu s množstvím jezer bohatých na faunu i flóru. Po zastávce ve vesnici Dorze a na krokodýlím trhu na jezeře Chamo již vjíždíme do tradičních teritorií kočovných kmenů na jihu země. Dokumentujeme jejich úžasnou pestrost i dnes již zřídka viděný životní styl. Zastavujeme se v místech výročních trhů i barvitých festivalů kmenů Mursí, Ari, Dasanech, Hamar a dalších.

Dobové drama o mladém lékaři, který se neumí vyrovnat se svojí krvavou minulostí. V čase války musel vynést krutý rozsudek. Po letech se brání přijmout nabízenou kariéru a propadá vášni v mimomanželském vztahu. Jeho kroky vedou k nečekaným následkům. Je bývalý partizánský velitel Martin Dubovský hrdina nebo vrah? Jeho manželka Eva je obětí nebo přisluhovačkou totalitní moci? A jeho milenka Soňa je jen kariéristka nebo osudem zkoušená svobodná matka? Pohnuté osudy našich nehrdinů z doby nástupu komunismu jsou příběhy o násilí a vzdoru, slabosti a odvaze. Takové, jaké se odehrávají i dnes.

Deset televizních matadorů, kteří v 50. letech začínali v tehdejší Československé televizi, se vrací, aby spolu ještě jednou připravili televizní vysílání.

Romantický film, složený ze sedmi příběhů o lásce, které se vzájemně prolínají. Zamilované páry nechávají nahlédnout do svého intimního soukromí v okamžiku, kdy řeší určitý citový milostný problém úměrný jejich věku a povaze. Teenageři prožívají první romantickou lásku; mladí umělci se snaží zvládnout úspěch slávu, jež jim nabourala soukromí; sebedestrukční bohém se střetává s věřící čistou bytostí; nevěrný manžel se musí osudově rozhodnout; lenivý cynik se nečekaně zamiluje; sebestřední senioři s neúspěšnou minulostí se společně pokusí o lepší budoucnost a láska nabourá i svět placené privátní prostituce.

Pětice vysokoškoláků dostane za úkol napsat esej o jedné Kafkově povídce. Když si ale zahulí, napadne je, že by mohli povídku radši natočit a vyrazí na road trip.

Jak se na Vietnam dívají potomci vietnamských rodičů? Ti, kteří mluví lépe česky než vietnamsky a jimž jsou bližší hodnoty západní kultury než ty rodičovské? Přesně na takové otázky se snaží odpovědět film kombinující dokumentární záběry s prvky inscenace a jasně vyklenutým dramatickým obloukem. Vnucená cesta do Vietnamu se stává pro jednoho ze dvou bratrů příležitostí lépe porozumět svému původu, a takto zprostředkovaně i svým rodičům a vlastně i sobě.

Kadeřnice Lady M‘Ba požádá svou klientku, bývalou policejní komisařku Lolu Jostovou, o pátrání po příteli, který ze dne na den zmizel. Ve stejné době došlo na Seině k přestřelce, během níž zahynul člen říční stráže a majitel jachty. Druhý policista byl těžce zraněn a je v kómatu…

Po skončení 2. světové války se tisíce nacistických válečných zločinců skrývaly před spravedlností a v mnoha případech chtěly Evropu co nejrychleji opustit. Jejich první kroky vedly většinou do Itálie. Odtud se, často za podivného propojení podpůrných organizací bývalých příslušníků SS a německých církevních kruhů v Římě, vydávaly hlavně do Jižní Ameriky.