Nejlepší filmy z roku 1986

O Hanácích se říkávalo, že jso to lidé rozvážní, ale pomalí. Inu: Hanák - velké panák, z šeroka vekračoje, jedno nohó k předo postrkoje. Jenže samo nářečí této trochu posměšné říkánky naznačuje, že si ji na sebe obyvatelé střední Moravy vymysleli sami. Vždyť tu přece vždycky žili nejlepší hospodáři, pracovití sedláci i šikovní řemeslníci. O tom, že pracovitosti se museli mladí lidé učit i na Hané, vypráví vtipný příběh původní pohádky scenáristy Pavla Aujezdského.

Párátko říkají dívce, která žije na žižkovské periferii u babičky. Její rodiče o ni nemají zájem a dívka hledá někoho, kdo by ji měl rád. Sblíží se se starým pánem, bývalým školním kuchařem, jehož vyprávění ji zaujme. Je zamilovaná do Fera, který ale má známost, a i ta koťátka, která si schovávala v kůlně, jí někdo vzal. Ale přece jen se najde někdo, koho ta dívenka zaujme, a s kým se může radovat. A snad v tom svou roli sehrál i starý penzista…

Třetí posezení u vína, tentokrát s počítačem. Film MLADÉ VÍNO byl natočen v přímé závislosti na divácky úspěšné předchozí dva: "Bouřlivé víno" a "Zralé víno". V komediálně laděném příběhu je důležitým aktérem počítač, kolem kterého se vlastně točí všechny události. Je spolehlivý, výkonný, ale nevyužitý. Jeho další budoucnost je tedy v rukou těch, kteří s ním zatím neumějí zacházet. Opět s hereckým koncertem Vladimíra Menšíka.

Muk byl sirotek a ještě k tomu malého vzrůstu, ale byl milý a dobrosrdečný. A tak se ho ujala čarodějka, které kdysi zlý král zahubil syna. Mukovi se zalíbila princezna a tak šel tomu králi sloužit. Na cestu ho čarodějka vybavila kouzelnými dary - měšcem, v němž peníze neubývaly, a kouzelným kloboukem. Kdo si ho nasadil na hlavu, rázem se ocitl tam, kde si sám přál. Muk se stal královským rádcem, jenže králova nenasytnost po penězích ho uvrhla do žaláře. A to čarodějka nemohla nechat bez potrestání, přichystala králi trest i za svého syna.

Příběh manželů, očekávajících na Štědrý den poprvé přírůstek do rodiny, a staré paní, která odejde z Domova důchodců ke svému synovi. Toho však nezastihne doma, protože odvezl manželku do porodnice. Nakonec se sejdou všichni u nich v bytě, porodní poplach byl totiž planý, a manželku proto pustili domů. Ovšem kvůli úklidu a psychickému rozrušení se porodní bolesti znovu dostaví, a tentokrát skutečné...

V této pohádce se prolínají osudy princezen s kouzelným světem víl. Hodná víla Bibiána má svěřenku, krásnou a milou princeznu Karolínku, zatímco zlá víla Sidónie má ve své péči protivnou princeznu Leokádii. A pak je tu ještě kouzelník Balduin, jehož svěřencem je princ Leon. Sidonie se postará o to, aby princ, omámen růžovými brýlemi, slíbil svatbu Leokádii, ale ten, když prozří, zamiluje se do něžné Karolínky. A od té chvíle osudy lidské i pohádkové vzájemně proplétá dobré i zlé kouzlo. Ale opravdová láska nakonec zvítězí, jak to má být.

Tento animovaný seriál je založen na známé knihové předloze a skládá se ze série epizod a tří krátkých filmů z roku 1956 od Jiřího Trnky. Epizody představují různé příběhy hlavního hrdiny - Švejka, jak se nezúčastňuje světové války, jde do armády, stává se vojenským sluhou, prožívá dobrodružství ve vlaku, cestuje z Putimi do Putimi, zažívá dobrodružství v Királyhidě, cestuje přes Uhry, z Hatvanu do Haliče a nakonec se podílí na vojenském pochodu.

Mezi všemi tvory na světě je jen člověku dána schopnost hrát si, snít, popouštět uzdu fantazii a představovat si příběhy nejneuvěřitelnější. Sny starého mládence pana Celerina jsou o to barevnější a exotičtější, oč menší je městečko, ve kterém žije, oč idyličtější je doba, kterou žije.

V prosinci roku 1437 se císař Zikmund, český a uherský král, vrací z Prahy do Uher. Pro vleklé onemocnění se zastavuje i s doprovodem na Znojemském hradě. Císařova choť Barbora, dcera Alžběta s manželem, vévodou Albrechtem Habsburským, nejvyšší kancléř Kašpar Šlik, biskup, lékaři, ale také někdejší stoupenec husitského hnutí mistr Křišťan z Prachatic, ti všichni očekávají smrt císaře. Členové rodiny a dokonce i nejvyšší kancléř uvažují o tom, jak pro sebe získat českou korunu. Císař již diktuje testament, avšak zatím ho nestvrdí pečetí. Čeká a bilancuje svou vládu. Ač se brání, neustále ho pronásledují vzpomínky na husitské revoluční hnutí, jež tak krutě potlačil, a na Husa, za jehož smrt nesl zodpovědnost. Drama posledních dnů mocného jedince, který sčítá svá vítězství a své prohry, poskytlo Rudolfu Hrušínskému příležitost uplatnit své výsostné herecké umění.

Kolem smrti Radka Macáka vznikají různé dohady, které se rychle šíří. Podle nich měl Radek někoho vydírat. Ale koho a proč? Vyšetřování se na vlastní pěst ujímá sedmnáctiletá Šárka Onderková, Radkova dívka a neteř nadporučíka Horejše. Zjistí, že šlo v každém případě o peníze. O ty se také Radek pohádal se svým otcem. Ve stejné době požádal Šárku o peníze také kamarád z dětství Viktor Vychodil. Drobné střípky se konečně začínají skládat…

Komedii o vztahu dvou lidí v pokročilém věku. Penzista Janatka se pohádá se ženou Anežkou. Jeho kamarád Klouda jej přemlouvá, aby se dal rozvést. Při další hádce Janatka Anežce tedy skutečně oznámí, že se rozvede. K jeho překvapení žena souhlasí a vyzve ho, ať zařídí všechny potřebné papíry. Vyjde najevo, že vlastně nikdy neuzavřeli manželství. Janatka se tomu dlouho vyhýbal a Anežka se s tím nakonec smířila. Nyní by se ovšem museli nejdříve vzít, aby se mohli rozvést. Janatka ji tedy požádá o ruku. Sousedka Purmová uvidí na návštěvě u Anežky Janatkova přítele Marouška a považuje jej omylem za jejího milence. Sdělí to Janatkovi, který kamaráda v rozčílení inzultuje. Nakonec se vše vysvětlí a může se konat svatba...

Pohádka o tom, jak sklářský tovaryš Frantík pro lásku k Markétce objevil tajemství výroby rubínového skla.

V bezprostřední blízkosti textilní továrny je nalezeno tělo mrtvé ženy. Policie, v čele s kapitánem Beránkem (A. Molčík), začíná pátrat po příčinách vraždy. Pozornost se začne brzy soustřeďovat na manžela zavražděné – inženýra Krále (J. Přeučil). Všem v okolí je totiž známo, že Král je velký záletník a jeho manželka mohla být zavražděna právě ze žárlivosti. V továrně panuje strach, ženy odmítají pracovat na odpolední směně. Napětí vzroste ještě více ve chvíli, kdy dojde k dalšímu pokusu o vraždu. Obětí měla být tentokrát milenka ing. Krále

Budovatelská témata se v 80. letech přetavila do bipolárních mravních dilemat, do nichž se dostávali příliš ctižádostiví jedinci, chtějící za každou cenu vyniknout. Hrdinou je vedoucí demoliční čety, která bourá velké objekty, zpočátku snad i sympatický mladík, jenž však v honbě za kariérou a oceňováním začíná přestupovat hranice, jak se tehdy říkalo, socialistické morálky i zákonnosti. Ocitá se pozvolna v protikladu k zásadám obyčejných, avšak čestných lidí. Vypravěčský nevýrazný, proklamativní snímek je úzce spojen s dobou svého vzniku, stěží v něm nalezneme nadčasovější postřehy.

Dvojice kriminálníků, uprchlý vězeň a mladý zlodějíček, se chystá na společný, samozřejmě ilegální útěk za hranice. Dlouho unikají, dokonce se jim podařím proniknout na polské území. Směřují k pobřeží, odkud se hodlají přepravit do Švédska. Polské bezpečnostní orgány jsou však bdělé.

Čtyři povídky přibližující soukromý život československých vojáků. V povídce Bažant se protřelému desátníkovi Konymu vymstí šikana nováčka Luboše. Cestou pro opravený tank se však mezi oběma muži zrodí chlapské přátelství. Příběh Brambory líčí brigádu, během které se navzdory zákazům přísné profesorky sblíží vojáci a studentky na večerní diskotéce. Buchty přibližují problémy s vojenskými láskami: Štěpánka dá před Honzou přednost Petrovi, za svůj omyl však tvrdě zaplatí. Film uzavírá povídka Řešení, v níž má poručík ze Slovenska problémy s uspořádáním rodinného života.

Jedná se o filmovou verzi knihy od Ivana Olbrachta, která se odehrává v divadelním světě.

Veselá pohádka nás zavede do království, jehož panovník by se už tuze rád odebral na penzi. Chodil by po lese a sbíral houby. Jenomže jeho synáček, princ Jakub (M. Vladyka), se ke kralování ani trochu nemá. On se totiž nemá vůbec k ničemu! Pan otec král už si s ním neví rady. Však on už mu poradí Kuba. Lék na lenost je totiž docela prostý!

Film na motivy osudů dobrého redaktora Haška. Nejprve pracuje jako redaktor časopisu „Svět zvířat“, následně se svojí ženou zakládá „Kynologický ústav“, který je zdrojem fantastických a satirických nápadů budoucího humoristy… Příběh začíná na počátku minulého století v Praze–Košířích ve vile Nad Klamovkou. Mladý Jaroslav (O. Kaiser) vyhoví přání své budoucí manželky Jarmily (V. Freimanová), aby si zajistil stálou práci, a uchází se u šéfredaktora (P. Nárožný) o místo redaktora v časopise Svět zvířat. Díky pohotovosti a výmluvnosti místo dostane a zároveň se stává i ředitelem psince. Charakter časopisu provokuje Haškovu fantazii, hýří nápady a vstupuje jako vtipný mystifikátor, pan šéf neprojeví pro jeho nápady pochopení… Jaroslav chce uplatnit své zkušenosti založí si vlastní podnik. Finanční prostředky mu poskytne tchán. Kynologický ústav však neprosperuje a Hašek se dostává do dluhů. Nakonec dochází k likvidaci celého podniku a Hašek musí situaci řešit údajným pominutím smyslů

Tento film vypráví příběhy pěti nejlepších přítelkyň, které žijí v městečku Heartlake City.

Kapitán Exner opět vyšetřuje. Příběh vypráví o neobvyklém zmizení mladé cimbalistky Zlatavy Mertlové, která je součástí malého komorního tělesa a jejich koncertu se shodou okolností účastní i kapitán Exner (Karel Heřmánek). Dívka má halucinace, neustále slyší stejnou melodii dechovky Švitorka. Když se náhle z hotelu, kde je ubytovaná, ztratí, Exnera to zaujme.

Frankofilský filmař, který se ocitl v tvůrčích problémech, se snaží vydávat mladou herečku se svobodným duchem za svou manželku filmovou hvězdu, aby oklamal náčelníka z jižních moří.

Filmy s pracovní tematikou, které stále hlásaly, že práce má být první potřebou člověka, procházely jen pozvolným vývojem. Střet ustrnulého, bojácného myšlení s novátorskými postupy, byť ve výrazně pozměněné podobě, je však zachován. V tomto případě se ocitáme v továrně na obráběcí stroje, kde ruční práci má nahradit robotizované vybavení. Naskýtá se tak vzácná šance spatřit tento pozapomenutý snímek, který publikum zcela ignorovalo - v době vzniku jej viděla zhruba tisícovka lidí.

Úředník Jan Šebesta se právě stal otcem a slaví. Netuší, že jeho syn bude neobyčejný – už coby kojenec začne mluvit. Dostává tak rodiče do nepředvídatelných situací. Otec Šebesta má šanci povýšit, a tak prostořekého Jeníčka, který říká nahlas to, co doma slyší, uplatí Večerníčkem, aby při návštěvě vedoucího Pátka mlčel a neprozradil tak, co si o něm Šebesta doopravdy myslí. Jenže právě v tu chvíli přichází jeho kamarád, který se domnívá, že Šebesta je břichomluvec. Rozvíjí se řada nedorozumění a trapasů...

Dvoudílná televizní inscenace natočená podle stejnojmenného románu E.M.Remarquea o osudech evropských emigrantů, kteří během druhé světové války hledali útočiště před fašismem ve Spojených státech amerických. I když se některým podařilo dosáhnout určité stabilizace svého života, konec války pro více z nich nepřináší jen pocit vítězství, ale i deziluzi, že nacismus není definitivně poražen. Hlavním hrdinou příběhu je Robert Ross, který po změně identity a v touze po změně života přichází na "svobodný" kontinent. Hledá práci, najde rozporuplný vztah s nevyzpytatelnou Natašou, ale zdá se, že před stíny minulosti jen tak snadno neunikne.