Nejlepší filmy z roku 1964 Apple iTunes

Ve filmu Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu paranoidní brigádní generál Jack D. Ripper z Burpelsonovy letecké základny věří, že fluoridace amerických zásob vody je sovětským spiknutím s cílem otrávit americké obyvatelstvo. Je schopen provést zadními vrátky jaderný útok na Sovětský svaz bez vědomí svých nadřízených, včetně předsedy Sboru náčelníků štábů generála Bucka Turgidsona a prezidenta Merkina Muffleyho. Pouze Ripper zná kód pro odvolání bombardérů B-52 a jako opatření na ochranu před tímto útokem ukončil komunikaci s Burpelsonem. Ripperův výkonný důstojník, kapitán skupiny RAF Lionel Mandrake (na výměnu z Británie), kterého Ripper zadržuje v Burpelsonu, věří, že zná kódy pro odvolání útoku. Mezitím v Pentagonu klíčové osoby včetně Muffleyho, Turgidsona a jaderného vědce a poradce, bývalého nacisty jménem Dr. Strangelove, diskutují o opatřeních k zastavení útoku nebo jeho zmírnění, aby nezačala jaderná válka se Sověty. Navzdory Turgidsonovu přání přivede Muffley sovětského velvyslance Alexi de Sadeskyho do Pentagonu a přizve jeho šéfa, sovětského premiéra Dimitriho Kisova, na horkou linku, aby ho informoval o tom, co se děje. Američané jsou zděšeni, když se dozvědí, že Sověti mají dosud neohlášené zařízení soudného dne k odpálení, pokud bude zasažen některý z jejich klíčových cílů. Zatímco se Ripper, Mandrake a ostatní snaží dotlačit situaci ke svému konečnému cíli, major TJ „King“ Kong, jeden z pilotů bombardéru B-52, pracuje na svém vlastním plánu svrhnout bombu, kdekoli může, třeba na nepřátelskou půdu, pokud se nemůže dostat k zamýšlenému cíli.

Jezdec odnikud, zarostlý cizinec Joe, přijíždí do mexického pohraničního městečka. Když zjistí, že zde vládnou dva znepřátelené rodinné gangy, Rojové a Baxterové, bez váhání se dá do služeb obou. Jediným měřítkem jeho činů je zisk; neváhá inscenovat spory, z nichž těží jen on sám. Všechno mu vychází, až do okamžiku, kdy se nechá unést soucitem. Stranění spravedlnosti se Joeovi krutě vymsti; poznává, že nedokáže sloužit dvěma pánům, a nezbývá mu než pracně očistit městečko od zla.

V bondovce Goldfinger z roku 1965 je James Bond (Sir Sean Connery) zpět a jeho další mise ho zavede do Fort Knox, kde Auric Goldfinger (Gert Fröbe) a jeho nohsled plánují přepadnout Fort Knox a zničit světovou ekonomiku. Aby James Bond znovu zachránil svět, bude se muset spřátelit s Goldfingerem a vyhýbat se Goldfingerově osobní pilotce, sexy Pussy Galore (Honor Blackman). Možná k Bondovi nic necítí, ale pomůže jí 007 změnit názor?

Film mimo jiné získal i Oscara za nejlepší ženský herecký výkon pro Julie Andrewsovou. Buďte svědky skvělé animace, překvapivých vizuálních efektů a oskarem oceněné hudby v Disneyho filmu Mary Poppins. Tentokrát vám ho přinášíme v upravené a zlepšené kvalitě ve zvláštní dvoudiskové edici vydané k 45. výročí premiéry. Vydejte se společně s "v podstatě bezchybnou" Mary Poppins (Julie Andrewsová) na "báječný výlet," na němž se každý úkol promění ve hru a každý den je novým dobrodružstvím. Cestou vás okouzlí nezapomenutelné postavy jako třeba talentovaný kom…

Mistr napětí vykresluje v tomto psychologickém thrilleru fascinující portrét psychicky narušené ženy a muže, který se ji snaží zachránit. Marnie, notorická zlodějka a lhářka, pracuje jako sekretářka Marka Rutlanda a snaží se ho okrást. Mark impulzivně požádá nemocnou krásku o ruku a snaží se dopátrat příčin její posedlosti. Když se vinnou strašné nehody Marnie dostane až na samý okraj smrti, Mark ji v nevyhnutelném šokujícím závěru donutí postavit se čelem svým démonům i minulosti.

Té noci zazněly z nádherného paláce Benjamina Ballona, rozkládajícího se v obrovské zahradě kdesi na okraji Paříže, čtyři výstřely. Očím zděšeného majordoma, který první přispěchal na místo, se zjevila komorná Maria Gambrelliová, stojící s ještě kouřící pistolí v ruce nad mrtvolou svého milence, španělského šoféra Miguela. Všechny důkazy hovoří proti ní, nikdo soudný nemůže o její vině pochybovat. Jenomže vyšetřováním byl - tak trochu náhodou a tak trochu omylem - pověřen inspektor Jacques Clouseau z pařížské Sureté. A toho nikdo a nic nepřesvědčí, že tato krásná a křehká žena, do níž se na první pohled zamiloval, je vražedkyně. A dokonce mnohonásobná, neboť Miguel nebude zdaleka poslední obětí...

Děj se odehrává koncem druhé světové války v Paříži. Německý plukovník von Waldheim dobře ví, že pařížská muzea jsou plna vzácných děl. Nechá mnohé z nich naložit do vlaku a hodlá je odeslat do Německa. Brání mu v tom přednosta stanice, který vymění návěští podél trati za fingovaná a nechá vlak jezdit dokolečka.

Hollywoodskému producentovi Alexanderu Meyerheimovi (Noel Coward) rychle dochází trpělivost. Jeho scénárista Richard Benson (William Holden) už přes 19 týdnů pracuje na novém filmu, a stále není s to ho dokončit. Benson si ve skutečnosti užívá života v luxusním pronajatém pařížském apartmánu, flámuje, nezřízeně popíjí, navštěvuje kasina, ale ze scénáře zatím nenapsal ani čárku. Za dva dny je ovšem termín odevzdání a producent Meyerheim si scénář ve městě pod Eiffelovou věží vyzvedne osobně! Richard si proto najme písařku, půvabnou Miss Simpson (Audrey Hepburn), a hodlá jí scénář nadiktovat z hlavy. Je ostatně už zvyklý takhle pracovat vždy, když jde opravdu do tuhého. Tentokrát ho však napadají jen samé nesmysly a vymezený čas se zatím neúprosně krátí. Tady už pomůže jen jediné - nechat pracovat svou fantazii a celou filmovou zápletku si ve dvou prožít na vlastní kůži.

Soumrak indiánského kmene, putujícího do země svých předků. Americký režisér John Ford (1894-1973) proslul především jako tvůrce westernů, jimž se věnoval už od dob němého filmu. Stačí připomenout klasické ukázky žánru jako Přepadení (1939), Fort Apache (1948), Stopaři (1956) či Muž, který zabil Liberty Valance (1962). Svůj poslední western Podzim Čejenů natočil v roce 1964 podle skutečné události z let 1878-79, kdy necelé tři stovky indiánů z kmene Čejenů podnikly 2 500 km dlouhou pouť z oklahomské rezervace zpátky na své domovské území ve wyomingském Yellowstonu. Chtěl vyprávět pohnutý příběh strastiplné cesty z pohledu indiánů, neboť, jak sám několikrát poznamenal, zabil jich ve svých filmech mnohem víc než kdokoli jiný od dob generála Custera. A jeho hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost mu velel vyrovnat účty.

Celý svět je v eufórii při sledování historicky prvního přistání astronautů na měsíci. Radost samotných astronautů se však brzy změní v šok, když na Měsíci objeví britskou vlajku a dokument psaný v roce 1899, který potvrzuje, že na Měsíci musel být člověk již dávno před nimi. Speciální vyšetřivací tým pak najde posledního žijícího člena bývalé posádky, Arnolda Bedforda, který jim začne vyprávět příběh o tom, jak se on a jeho přítelkyně Kate kdysi setkali s vynálezcem Josephem Cavorem, pomocí jehož vynálezu se pak dostali až na Měsíc. Tam však ke svému úžasu zjistili, že Měsíc je již obýván jakousi hmyzí populací, která o ně jeví až nebezpečný zájem.

Skupina egyptologů učiní významný objev, když v poušti v hlubokých nánosech písku odkryje hrobku prince Ra. Přestože původním záměrem bylo přenechat nalezené artefakty muzeu v Káhiře, na příkaz amerického investora a sponzora celé expedice Alexandra Kinga je mumie i se všemi cennostmi převezena do Londýna, kde má být součástí velké výstavy. King totiž nevěří na legendu, podle které stihne každého, kdo vyruší egyptské faraóny z jejich posledního odpočinku, strašlivá kletba. Několik dní před začátkem výstavy je uspořádána slavnostní tisková konference, na které má veřejnost poprvé spatřit princovu mumii – schránka je však prázdná!

Warren Beatty v roli bývalého vojáka Vincenta Bruce, který po návratu domů přijme místo terapeuta v místní psychiatrické léčebně. V exkluzivním ústavu se seznámí s Lilith Arthur (Jean Seberg), záhadnou a problémovou duší, do které se stále více zamilovává. Doktorkou Bey Brice (Kim Hunter) je Vincent povzbuzován, aby s pacientkou trávil stále více času a nakonec se do ní beznadějně zamiluje. Jakékoli předstírání etiky jde stranou, protože porušuje všechna pravidla, aby podpořil svou posedlost. Poté, co s ní Vincent strávil tolik času, je nakonec pochválen za to, že s mladou dívkou udělal průlom, ale má to velkou cenu.

Pronikavá psychologická a sociologická generační studia s komediálním nadhledem a porozuměním pro svět otců i syny oné doby je mozaikou drobných, zdánlivě bezvýznamných událostí v životě 16-letého učně. Tvůrci se zcela podřídili naturelu protagonistů (excelují zde kapelník kolínské dechovky Jan Vostrčil, známý z několika vynikajících filmů, a posluchač DAMU Vl. Pucholt), dialogy tak vyvolávají dojem magnetofonového záznamu autentických rozhovorů. Dobromyslné kázání pedantského otce vyznívá jako řetěz zoufale neúčinných frází, které namísto d ...

První z řady filmů o Angelice, které jsou od šedesátých let známy po celém světě. Angelika de Sancé de Monteloup je proti své vůli provdána za mocného Joffrey de Peyrac, o němž se říká, že je čaroděj. Na počátku mladá dívka, která přišla z kláštera cítí ke svému tajemnému manželovi jen strach a odpor. Nicméně, krok za krokem objevuje skutečnou osobnost hraběte de Peyrac, vědce, filosofa a trubadúra, a zamiluje se do něj. Jednoho dne mladý král Francie Ludvík XIV. navštíví toulouské sídlo pana de Peyrac. Přepych, který král nazve „státem ve státě“ a okouzlující manželka navíc, vyvolají královu žárlivost a hrabě de Peyrac de Morens d’Irristru musí být odstraněn!

Obraz útěku dvou českých mladíků z transportu smrti je dynamizovaný a významově prohlubovaný vkomponováním asociativních retrospektiv zážitků a představ jednoho z nich. V opakovaných projekcích jeho snů, obav a tužeb vše lidské pomalu ustupuje živočišnému, úměrně s rostoucím tlakem ohrožení. Naturalisticky živě zhmotněná situace utečenců - jejich hlad, únava, úzkost, nutkání sebezáchovného pudu - to vše naznačuje pokus o záchranu za jakoukoliv cenu. Dvojice se stává štvanou zvěří, jíž loví senilní starci sudetské vesnice, zobrazující vládu bezmocných. Film ztvárňuje proud vědomí, transponují vnitřní vidění do strohé a originálně sevřené podoby, odkrývající hloubku úzkosti, šílené opuštěnosti, poníženého člověčenství, nemožnosti s někým se dorozumět a trápení se člověka jako odcizeného elementu v nepřátelském světě. Leitmotivem je touha po bezpečí, prezentovaná jako touha po domově. (oficiální text distributora-zkáceno)

Nové Mexiko, 1865. Matt Weaver (George Segal) bojoval v občanské válce za Konfederaci a teď se vrací k Pecosu, aby se opět věnoval farmařině. Je ohromen, když ve svém domě najde cizí lidi - bankéř Sam Brewster (Pat Hingle) jeho usedlost prodal jako zabavený majetek. Další šok ho očekává, když se dozvídá, že se jeho přítelkyně Ruth (Janice Rule) už vdala. Mat v sebeobraně zabije majitele své bývalé usedlosti. Bankéř Brewster nyní tlačí na obyvatele města, aby Mata prohlásili za vraha. Na správném místě se však objeví kreolský pistolník z New Orleans Jules…

Roku 1943 dává britský major Richard Mace (Stewart Granger) dohromady vojenské komando složené z vězňů odsouzených k dlouhodobým trestům ve vězení. Jejich úkolem je osvobodit ze zajetí italského generála Quadriho, který je držen v zajetí německé vojenské centrály v Dubrovníku. Odměnou za splnění tohoto úkolu, pokud se podaří, bude vězňům trest prominut.

Pistolníka Coopera přepadne banda, která míří do města, kde hodlá vyloupit banku. Cooper unikne a spěchá město varovat...

Půvabná studentka Hanka se na chmelové brigádě stává středem zájmu vychloubačného premianta Honzy a čestného a zásadového, byť poněkud svéráznějšího Filipa. Romantika v podkroví školy, kde jsou studenti ubytováni, však končí necitlivým zásahem pedagogického dozoru.

Centrální obranný počítač v Pentagonu vyšle omylem letce bombardérů rozkaz zaútočit na Sovětský svaz. Byl to rozkaz určený pro případ vypuknutí jaderného konfliktu. Když se o tom dozví prezident Spojených států (Henry Fonda) , rozhodne dostat piloty z oblohy za každou cenu, aby zabránil válce. Tři se mu podaří odvolat, další však proniknou nad území SSSR. Prezident kontaktuje sovětského předsedu a dovolí mu, v případě potřeby, letouny sestřelit. Pokud se jim to nepodaří a na Moskvu bude svržena bomba, slibuje, že pro uchování vojensko-politické situace ne

Během zasedání správní rady na lodi Battledore náhle zemře její člen Cecil Folly Hardwicke, přičemž se zdá, že příčinou byla srdeční porucha. Avšak členka rady, slečna Marplová, objeví, že Hardwickeův šňupací tabák obsahoval jed. Inspektor Craddock však tyto podezření odmítá a drží se svého názoru. Slečna Marplová se proto rozhodne vzít situaci do vlastních rukou, sbalí si lodní zavazadlo a spolu s panem Stringerem se vydává do přístavu. Na lodi Battledore už na ni čeká kajuta.